Koalice strana 3 z 5

Ústavní soud (ÚS) „srozumitelně a jasně utnul celé klubko diskuzí“ z posledních měsíců, míní ústavní právník Ondřej Preuss z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Reaguje na rozhodnutí ÚS, který odmítnul stížnosti na skryté koalice. Politolog Petr Jüptner z Fakulty sociálních věd UK se ale domnívá, že debata bude po volbách znovu pokračovat, a to o takzvané uzavírací klauzuli. O problematice diskutovali v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.

Politické strany a hnutí se mohou svobodně rozhodnout, zda budou spolupracovat jako „přiznaná“, nebo „nepřiznaná“ koalice, rozhodl Ústavní soud (ÚS). Obě možnosti mají své výhody i nevýhody. Soud proto odmítl stížnosti strany Volt Česko, která poukazovala na nepřiznané koalice ve sněmovních volbách. Domáhala se zrušení registrace Stačilo! a SPD, usilovala také o zrušení definice koalic v zákoně o volbách do parlamentu.

Zákon říká, že koalicí je pouze ta kandidátní listina, která je tak výslovně označená a Ústavní soud ho před třiceti lety takto vyložil, říká ústavní právník Marek Antoš působící na Univerzitě Karlově o aktuální žalobě vinící některá uskupení, že jsou nezákonně skrytými koalicemi. „Třicet let se to takto vykládá a třicet let různé politické strany a hnutí takto kandidují. Takže si myslím, že teď najednou říct, že je to protizákonné, by bylo divné,“ argumentoval v Interview ČT24, kde hovořil i o dalších dopadech, které by nové rozhodnutí mohlo mít.

„Chceme, aby ministryně (Eva) Decroix (ODS) vysvětlila kauzu včetně časové osy, aby bylo jasné, odkud se to vzalo, jak se to mohlo stát, že tady vznikla škoda,“ uvedl předseda Pirátů Zdeněk Hřib v Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Kručinskou v souvislosti s návrhem na zařazení bitcoinové kauzy na poslední řádnou schůzi Poslanecké sněmovny před volbami. V rozhovoru také zmínil, že Piráti chtějí do budoucna prosadit omezení řečnické doby poslanců. „Chceme, aby se ve sněmovně skutečně pracovalo, a ne aby se tam četly bakalářské práce,“ dodal. Piráti podle něj po volbách chtějí modernizovat zemi či zvýšit dostupnost bydlení a zlevnit život pro devadesát procent lidí a také vymést korupci.

Spojit několik stran a hnutí do jedné kandidátky lze, volby se kvůli tomu rušit nebudou, řekly minulý týden soudy. Neshodly se ale v tom, jestli to je porušení zákona. Věc zřejmě vyřeší až Ústavní soud. O vzniklých nejasnostech, právní úpravě koalic a rozhodování soudů ohledně voleb hovořil v Interview ČT24 předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka a v Událostech, komentářích bývalý předseda ústavního soudu Pavel Rychetský, ústavní právník Marek Antoš a politoložka Vladimíra Dvořáková.

Postup hnutí Stačilo! a SPD a stran, které s nimi kandidují, představuje obcházení zákona, uvedl ve verdiktech k jejich registraci do sněmovních voleb jihočeský krajský soud. Stačilo! a SPD podle soudu jakožto faktické koalice neoznačily kandidátní listinu jako koaliční, což ve volbách nastavuje nerovné podmínky. Českobudějovický soud stejně jako další krajské soudy ale návrhy na zrušení kandidátek zamítl, aby se vyhnul razantnímu zásahu do voleb.

Hnutí Stačilo! vytvořilo podle krajského soudu v Brně nepřiznanou koalici a porušuje zákon. Registraci jeho kandidátky ale nezrušil, protože zákon stejným způsobem obcházejí i jiné strany. Vyplývá to z usnesení, které soud zveřejnil na úřední desce. Týká se návrhů na zrušení registrace kandidátní listiny Stačilo! na Vysočině, které podalo hnutí Česká republika na 1. místě! a strana Volt Česko. Ministerstvo vnitra později uvedlo, že krajské soudy zamítly již všechny návrhy na zrušení registrací kandidátních listin pro říjnové volby.

Ministerstvo zemědělství bude po Agrofertu vymáhat dotace ve výši 5,1 miliardy korun. Serveru Seznam Zprávy to řekl šéf resortu Marek Výborný (KDU-ČSL). Jde o dotace poskytnuté v letech 2017 až 2021, kdy byl podle ministerstva koncový vlastník holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Největší část tvoří podle Výborného evropské nárokové dotace, jde ale i o národní podpory.

Stát zvýší od ledna minimální mzdu o 1600 korun měsíčně na 22 400 korun hrubého. České televizi částku vypočtenou podle nové prognózy ministerstva financí potvrdil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nejnižší možný výdělek na plný úvazek přesáhne 43 procent mzdy průměrné, což je nejvyšší podíl v české historii. Spolu s minimální mzdou vzrostou o téměř osm procent i nejnižší zaručené platy ve veřejné sféře.

O místa v Poslanecké sněmovně se bude v letošních volbách ucházet celkem 26 volebních uskupení, která v pátek zaregistrovaly krajské úřady a pražský magistrát. Počet subjektů je o čtyři vyšší než při minulých volbách před čtyřmi lety. Tehdy dodalo kandidátní listiny dvaadvacet stran, hnutí nebo jejich koalic.

Končící poslanci strávili v jednacím sále přes 2200 hodin. To je výrazně víc než v předchozích volebních obdobích. Do konce svých mandátů se sejdou ještě minimálně jednou. V září mají projednat předlohy, které do Poslanecké sněmovny vrátil Senát.

Do sněmovních voleb se letos podle informací ČTK přihlásilo celkem 28 uskupení, prvotní informace hovořily o 27. Uskupení je dle ČTK o šest více než při minulých volbách před čtyřmi lety. Tehdy dodalo kandidátní listiny 22 stran, hnutí nebo jejich koalic. Lhůta pro nominace skončila v úterý v 16 hodin. Volby se uskuteční 3. a 4. října.

Celníci při kontrolách přepravovaného odpadu v prvním pololetí odhalili porušení předpisů ve čtyřiapadesáti případech a zabavili přes dvě stě tun materiálu. Při podezření na nedovolený tranzit ho musí stát zabezpečit, dokud úřady nerozhodnou o jeho navrácení na původní místa. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) situaci řeší na unijní úrovni. Navrhuje digitalizaci, jednotnou databázi o pokutovaných firmách či lepší sdílení informací mezi státy. Odpad, který kontroly nezachytí, často končí na černých skládkách.

Vládní koalice chce zakotvit rozpočtovou odpovědnost přímo do ústavy. Ve středu projedná kabinet návrh ústavního zákona, podle kterého by stát, obce i kraje musely dbát o zdravé a udržitelné veřejné finance. Sněmovní opozice považuje návrh ministerstva financí za zbytečný – mimo jiné i proto, že ho už poslanci prakticky nemají šanci do říjnových parlamentních voleb schválit.

Putinovou strategií je stupňovat utrpení, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konferenci o obnově Ukrajiny v Římě. S českým prezidentem Petrem Pavlem se shodují na nutnosti vytvoření politické koalice pro obnovu napadené země. Proběhlo také jednání „koalice ochotných“, která vznikla mimo jiné z důvodu nejasné podpory Ukrajiny ze strany Donalda Trumpa. Zúčastnil se ho poprvé i zástupce USA.

Politické strany a hnutí pracují na kandidátních listinách pro podzimní volby do sněmovny. Mezi velkými i menšími uskupeními se tak vedou debaty o možném spojování do koalic a pořadí jejích zástupců na kandidátkách. U spojování politických sil záleží na konkrétní situaci, uvedla v Událostech, komentářích politoložka Vladimíra Dvořáková. Vyplatit se to podle ní může, pokud strana chce snížit konkurenci a tématy partnerské strany neodradí vlastní voliče. Spolupráce pak může drhnout například na ekonomických či bezpečnostních otázkách, upozornil politolog Miloš Brunclík. Debatu moderovala Barbora Kroužková.

Podle červnového volebního modelu agentury Kantar CZ by první místo obsadilo hnutí ANO s 33,5 procenta. Oproti květnu si o jeden bod pohoršilo. Druhé místo model přisoudil koalici SPOLU, která uhájila květnový zisk 21 procent. Sběr dat probíhal po vypuknutí bitcoinové aféry a po rezignaci Pavla Blažka na funkci ministra spravedlnosti. Významnější odklon od SPOLU je patrný jen při pohledu na potenciál, kde si koalice pohoršila zhruba o tři až čtyři body.

Advokát a bývalý ústavní soudce David Uhlíř se stal koordinátorem k bitcoinové kauze. Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) to řekla po schůzce se zástupci koaličních stran a opozičních Pirátů. Na ni zvala zástupce všech sněmovních stran, ANO a SPD odmítly. Uhlíř bude působit jako externí poradce ministerstva. Nejprve se chce seznámit s časovou osou kauzy a věnovat se zadání auditu k postupům ministerstva.

Koalice bude při hlasování o jedné z posledních vládních priorit – zavedení jednotného měsíčního hlášení – nejednotná. Předmětem sporu jsou úpravy načtené ODS před druhým čtením, které by osvobodily od daně mimo jiné bitcoinové miliardáře. Strana tak učinila bez předchozí konzultace s ostatními. Opozice změny spojuje s bitcoinovou kauzou, kvůli níž rezignoval exministr spravedlnosti Pavel Blažek (za ODS).

Vládní strany se neshodnou na tom, kolik mají pobírat lidé odkázaní na pomoc druhých. Lidovci navrhují, aby se dva nejnižší stupně podpory zvýšily. Záměr podporují i Starostové. ODS a TOP 09 se zvýšením nesouhlasí. Ročně by výdaje stouply o 1,4 miliardy korun, a to je podle nich pro státní rozpočet moc.

Sněmovní jednání ve středu znovu vyplnila vystoupení opozičních politiků k aféře kolem daru ministerstvu spravedlnosti v bitcoinech. Návrhy zákonů tak sněmovna stejně jako v pátek neprojednávala. Mimořádnou schůzi svolanou zejména k závěrečnému schvalování předloh poslanci přerušili po necelých čtyřech hodinách do pátečního rána, aniž schválili program.

My tady opravdu máme systémový problém s korupcí, uvedl v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek v souvislosti s bitcoinovou kauzou, kvůli které skončil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Na transakci za miliardu korun podle Blažka nebylo nic nelegálního a neprokázalo se, že dar pocházel z trestné činnosti.

V Česku začne od června platit zásadní reforma pracovních předpisů. Dopadne mimo jiné na firmy i jejich zaměstnance. Vláda si od ní slibuje zpružnění trhu – třeba lidem, kteří se vrací z rodičovské dovolené, garantuje původní pozici, dává možnost prodloužit zkušební dobu nebo upravuje tu výpovědní.

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci oznámilo, že prověřuje kauzu darování bitcoinů ministerstvu spravedlnosti pro podezření ze tří trestných činů včetně zneužití pravomoci i legalizace výnosů. ANO i dříve vládní Piráti požadovali mimořádnou schůzi sněmovny na toto téma – svolána byla na čtvrtek 5. června. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se po dohodě s premiérem Petrem Fialou (ODS) rozhodl podat demisi.