Končící poslanci strávili v jednacím sále přes 2200 hodin. To je výrazně víc než v předchozích volebních obdobích. Do konce svých mandátů se sejdou ještě minimálně jednou. V září mají projednat předlohy, které do Poslanecké sněmovny vrátil Senát.
Už na začátku volebního období, kdy sněmovna projednávala vyslovení důvěry vládě Petra Fialy (ODS), jednala dolní komora přes noc. Dvě stě českých poslanců strávilo v prostorách Thunovského paláce celkem 326 kalendářních dnů.
Přes půlnoc poslanci jednali sedmadvacetkrát. V minulém volebním období to bylo čtyřikrát, v tom předminulém pouze jednou. Celkem sněmovní schůze trvaly 2234 hodin. Více než čtvrtinu z toho zabrala debata ještě předtím, než se některý z bodů vůbec otevřel – tedy především jednání o programu.
Vystupovali zejména opoziční politici a navrhovali mimořádné body. Během celého období takto sněmovna jednala přes 600 hodin, v předchozím to bylo 175. I tato čísla patří k tomu, co končící volební období charakterizuje – podle předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) to jsou obstrukce.
„Obstrukce opozice, která si to vzala jako svoji základní metodu a z něčeho, co bylo mimořádné, udělala běžnou věc,“ uvedla šéfka dolní komory. Podle předsedy sněmovního ústavně-právního výboru a bývalého předsedy sněmovny Radka Vondráčka (ANO) však koalice „v podstatě běžně porušovala jednací řád“. „Hlasování na čas. A co mi velmi vadilo, že nebyly interpelace,“ jmenoval.
Omezení času hlasování prosadila koalice u projednávání korespondenční volby, důchodové reformy a víc než v desítce dalších případů. Opoziční hnutí ANO ve vládních lavicích tento nástroj využilo při hlasování o evidenci tržeb v roce 2016. „Byl to ojedinělý případ, teď se z toho stala vlastně metoda v prvním, druhém i třetím čtení,“ tvrdí Vondráček.
„Pevná hlasování byla reakce na mnohahodinové obstrukce mnoha desítek zákonů, které jsme tady probírali,“ oponuje Pekarová Adamová.
Převažovaly mimořádné schůze
Rekord za toto volební období má počet svolaných schůzí – dosud jich bylo 146. Převažoval počet mimořádných schůzí, těch bylo 95, a to jak z popudu opozice, tak i koalice. Pravidelných schůzí pak bylo na programu 51. A i když mají poslanci jiný pohled na příčiny současné situace, shodují se v tom, že řešení není pouze o změně jednacího řádu.
„Nemyslím, že to je samo o sobě hlavní podmínka. Kde je vůle, tam je cesta,“ uvedla Pekarová Adamová. „Pokud se opozice nechce chovat konstruktivně, tak si vždycky najde cestu, jak to obstruovat,“ dodala.
Vondráček však vidí problém v komunikaci, jednací řád má pak dle něj „slabá místa“. „Je děravý, to jsme si teď vyzkoušeli. V dalším volebním období je to v prvé řadě o komunikaci, nemusíme hned měnit zákon,“ jmenoval.
Podle dosavadních plánů by se poslanci měli sejít ještě 9. září. Pro případné dřívější schůze je připravený náhradní prostor. Tam by nezasedali poprvé. V hlavním sále totiž – jako obvykle na konci volebního období – pokračuje rekonstrukce.
