Karolína Jelínková

Prezident Petr Pavel hodlá v souladu se svým ústavním postavením stát počátkem července v čele české delegace na summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Napsal to ve středu v dopise adresovaném premiérovi Andreji Babišovi (ANO), který na webu zveřejnil Pražský hrad. Pavel odkázal na ústavní kompetenci prezidenta zastupovat stát navenek, ale i na dlouhodobé zvyklosti. Babiš v polovině března řekl, že by měl na summit jet on a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá změny v sociálněprávní ochraně dětí. Hodlá ustavit centrální úřad. Šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) si od něj slibuje sjednocení pravidel pro pracovníky napříč republikou. V současném režimu například sociální pracovníci i úřady rozhodují a jednají rozdílně. Ministr chce o změnách jednat na koaliční radě, ale i ve sněmovně. Návrh by mohl předložit ještě letos. Ustavení centrálního úřadu, se kterým by pracovníci konkrétní případy konzultovali, by mohlo mít podporu i u části opozice. Záležet bude na přesné podobě zákona.

Donald Trump řekl deníku The Telegraph, že silně zvažuje stažení Spojených států z NATO poté, co se spojenci nepřidali k útoku USA s Izraelem na Írán. Šéf Bílého domu Alianci označil za papírového tygra, stejně ji podle něj vnímá i ruský vůdce Vladimir Putin. Podle prezidenta Petra Pavla by byl odchod USA zásadní zkouškou Aliance.

Starostové a nezávislí po opakovaném nezvolení šéfa hnutí Víta Rakušana místopředsedou sněmovny nevylučují, že by mohli navrhnout jiného kandidáta. Sám exministr vnitra uvedl, že je smířený s tím, že zvolen nebude, a naznačil, že by o kandidaturu sám neusiloval. Další postup má začátkem příštího týdne probrat poslanecký klub. Koho by STAN mohl místo Rakušana nominovat? Už dřív se mluvilo třeba o bývalé místopředsedkyni dolní komory Věře Kovářové. Ta nyní situaci nekomentovala a odkázala na pondělní jednání klubu. Že by volba jiného kandidáta mohla skončit odlišným výsledkem, připouští i představitelé vládní koalice. Další hlasování by se mohlo odehrát na nejbližší řádné schůzi. S tou sněmovna počítá v polovině dubna.

Hnutí SPD navrhne zrušit korespondenční volbu, její vládní partneři s otevřením této debaty souhlasí. Krok naopak kritizují opoziční zákonodárci, kteří novinku v minulém volebním období prosadili.

Více než polovina poslanců působí vedle celostátní politiky i v té regionální. Většinou na pozicích zastupitelů. Sedmadvacet členů sněmovny ale radnice přímo vede. Další dva pak stojí v čele krajů. Řada stran a hnutí přitom kumulaci funkcí před volbami kritizovala.

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil plénu schválení návrhu letošního státního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun. Usnesení podpořili poslanci koalice ANO, SPD a Motoristů, opoziční zákonodárci byli proti nebo se hlasování zdrželi. Výbor nepodpořil žádný ze čtyř podaných opozičních požadavků na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Vládní tábor do výboru žádnou úpravu nepředložil.

Důchodový účet se po ztrátových letech dostává do plusu. Predikce resortu financí letos počítá s přebytkem 15,6 miliardy korun, přitom ještě v roce 2023 se ponořil do deficitu 73 miliard. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) chce v systému penzí změny, ČT potvrdil, že návrh je už hotový, jde například o snížení hranice důchodového věku. Část koalice ale trvá na studii dopadů, vláda by tak mohla projednat úpravy až koncem roku. Následovat má i revize penzí pro náročné profese.

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.

Je to přesně měsíc, co premiérovi Andreji Babišovi (ANO) uplynula 30denní lhůta, během které měl podle zákona vyřešit svůj střet zájmů. Firmy, které vlastní a které pobíraly státní dotace, ale dosud nepřevedl do svěřenského fondu, jak slíbil. Čeká podle svých slov na souhlas ze dvou zemí Evropské unie. Nově se také objevily rozpory mezi tím, co Babiš slíbil, tedy že k majetku se dostanou jeho děti až po jeho smrti, a tím, co je údajně napsáno v zakládací listině fondu.

Spory o obsazení vedení sněmovních výborů pokračují. Na některé posty míří bývalí ministři, například někdejší ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ale v prvním kole volby neuspěl. Opozice koalici vyčítá, že odmítá podpořit členy bývalého kabinetu. Avizuje, že spor se může projevit i v dalším jednání Poslanecké sněmovny. Podle vládních stran jde ale o výhrady k samotným kandidátům a rozhodnutí jednotlivých poslanců.

Předseda Motoristů Petr Macinka (Motoristé) nevidí žádný důvod pro rezignaci na post ministra zahraničí. V Otázkách Václava Moravce tak reagoval na kritiku kvůli kauze textových zpráv pro prezidenta Petra Pavla. Hlavě státu se neplánuje ani omluvit, jak požaduje opozice. Pavel se zároveň podle Macinky situuje do role lídra opozice, nepovažuje proto za vhodné, aby Česko reprezentoval na summitu NATO.

Sněmovna v pátek v úvodním kole podpořila návrh vládní koalice na vznik centrální stavební správy pod státním úřadem. Novela stavebního zákona především zřizuje Úřad rozvoje území ČR. Pod tento úřad přejdou stavební úředníci, kteří nyní vykonávají stavební správu pod kraji a obcemi. Poslanci měli rovněž na programu změny pravidel sněmovního jednání s cílem omezit možné obstrukce. To ale probírat nezačali. Novelu chce koalice zařadit na další řádnou schůzi.

Sestry, které samy rozhodnou třeba o léčbě ran. Nebo lékárníci, kteří pacienty naočkují proti chřipce. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) chce, aby část zdravotníků měla větší kompetence. Návrh plánuje dokončit do léta. Šéf lékařské komory je ale proti a obává se snížení kvality péče.

S novým rokem chce vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) začít naplno prosazovat své priority. Protože začne hospodařením v provizoriu, hodlá jako první schválit rozpočet, který jí umožní naplňování slibů. Mezi ně patří zrušení hlavních bodů důchodové reformy, rozhodnout má též o restartu elektronické evidence tržeb. Kabinet také plánuje znovu zavést některé daňové slevy. Rušení úsporných kroků a zvyšování výdajů na dluh ale s obavami sledují zástupci předchozí vlády.

Koaliční rada by měla v úterý definitivně odsouhlasit nominace na ministry. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš nevyloučil možné změny u návrhů koaličních partnerů. Dodal, že kompletní podklady zatím nemá. Hnutí SPD už podle svého předsedy oficiální nominace odeslalo.

Zástupci vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů se shodli, že podpoří zmrazení platů politiků na letošní úrovni, uvedl předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) po jednání koaliční rady. Do sněmovny bude návrh podán ve čtvrtek. Koaliční rada řešila také harmonogram vzniku nové vlády. Nominace na ministry by měl prezident Petr Pavel dostat do konce listopadu. Znovu se koaliční rada sejde v úterý.

Vznikající koalice chce změnu pravidel jednání sněmovny, předložit by ji mohla ještě do konce roku. První návrh už mají politici připravený – řeší například časové limity pro vystoupení poslanců. O parametrech chtějí jednat i s nastupující opozicí, s níž se mají sejít ve středu odpoledne. Široká shoda se rýsuje u omezení pro takzvaná přednostní práva.

Začala druhá řádná schůze sněmovny v novém volebním období. Prvním místopředsedou sněmovny se v úterý stal v souladu s předpoklady Patrik Nacher (ANO). Rozhodl o tom předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD), když stanovil pořadí současné dvojice místopředsedů. V pořadí dalším místopředsedou je Jiří Barták (Motoristé). Dvě zbývající místopředsednické pozice zůstaly po ustavující schůzi z minulého týdne volné.

Novým předsedou TOP 09 byl na sněmu zvolen Matěj Ondřej Havel. TOP 09 podle Havla nemá alternativu na politickém spektru. Chce z ní sebevědomou stranu, která dokáže čelit rostoucímu populismu. Končící šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová vyzvala stranu, aby dělala politiku pro lidi, ne pro sebe. Nelze podle ní rezignovat na obranu demokracie. Prvním místopředsedou se stal Jiří Pospíšil.

Skupina ČEZ pokrývá asi 75 procent produkce elektřiny v Česku. Spadají pod ni uhelné elektrárny a teplárny po celé republice, jaderné elektrárny v Temelíně a v Dukovanech a řada dalších zdrojů. Právě nad výrobou ČEZu chce budoucí vláda převzít stoprocentní kontrolu. Jednat by se přitom mohlo i o zestátnění celého ČEZu, připustil 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

Nově zvolení poslanci se poprvé po říjnových volbách sešli na ustavující schůzi. Sněmovna tím ve 14:00 obnovila činnost. Zákonodárci na schůzi složili ústavou předepsaný poslanecký slib a oficiálně se tak ujali mandátu. Dolní komora v pondělí také zřídila mandátový a imunitní výbor. Nejsledovanější body první schůze, tedy volba nového předsedy a místopředsedů dolní komory, budou na programu při jejím středečním pokračování. Poslanci se sejdou v 9:00.

Většina stran a hnutí, které mají podle dat Kantar CZ reálnou šanci vstoupit do sněmovny (ANO, SPOLU, SPD, STAN, Piráti, Stačilo!, Motoristé), souhlasí s tím, aby Česko bylo nadále členem Evropské unie. Pro vystoupení se vyslovila jen hnutí SPD a Stačilo! A obdobné to je i u Severoatlantické aliance. Že by NATO nemělo garantovat bezpečnost Česka, si myslí jen SPD a Stačilo! Ostatní naopak v členství vidí záruku pro efektivní obranu. Momentálně třeba před ruskou agresí.

Většina stran a hnutí, které mají podle průzkumu agentury Kantar reálnou šanci vstoupit do sněmovny, tedy ANO, SPOLU, STAN, Piráti, SPD, Stačilo! a Motoristé, nesouhlasí s automatickým zdražováním dálniční známky. Teď její cena roste podle inflace a délky sítě – to ale akceptují jen koalice SPOLU a hnutí STAN. Většina subjektů si také myslí, že je vhodné zvýšit maximální povolenou rychlost až na 150 kilometrů za hodinu. Momentálně se takový krok připravuje na vybraných úsecích. Proti jsou ANO, SPD a Stačilo!. Moderních dopravních staveb ale musí rychle přibývat – v tom jsou politici zajedno.