Koalice strana 5 z 5

Rakouští lidovci (ÖVP), sociální demokraté (SPÖ) a liberálové ze strany NEOS jsou připraveni společně složit vládu. Po sobotním setkání setkání s jejich šéfy to uvedl rakouský prezident Alexander Van der Bellen. O nové vládě v Rakousku se jedná už bezmála půl roku.

Vládní koalice nemá jistotu, že v Poslanecké sněmovně začátkem března přehlasuje veto prezidenta Petra Pavla u zákona o platech ústavních činitelů. Připouštějí to i lídři vládních stran. K úspěchu totiž potřebují nejméně 101 poslanců. Někteří ale už teď říkají, že novelu nepodpoří. Šéf KDU-ČSL Marek Výborný ve čtvrtek vyzval prezidenta, aby svolal zástupce stran k jednání. Pavel ale v pátek vzkázal, že svou ústavní roli už splnil.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) navrhne změny ve vládě, pokud dva vládní partneři jeho strany do pondělí nezajistí po ztrátě poslanců koaliční většinu ve sněmovně. Strana Hlas v reakci uvedla, že je připravena jednat o rekonstrukci vlády. Předseda nejmenší vládní Slovenské národné strany (SNS) Andrej Danko kvůli ultimátu obvinil Fica z porušení koaliční dohody.

Slovenská vláda premiéra Roberta Fica (Smer) si prozatím zajistila většinu v tamním parlamentu. Na nadcházející úterní schůzi ji podpoří i část rebelujících poslanců. Chtějí tak umožnit změny, které v prosinci odvrátily hromadné výpovědi tamních lékařů. Vládní většina je v Národní radě ale do budoucna těsná – i podle koalice to může být dlouhodobě velkým problémem.

Nejednotné hlasování koaličních senátorů o vládních návrzích už by se podle stranických lídrů nemělo opakovat. Shodli se, že se svými zákonodárci budou víc komunikovat. V úterý třeba senátoři za hnutí STAN nehlasovali pro růst platů ústavních činitelů. O den později pak jasná většina senátorů STAN a KDU-ČSL odmítla přísnější kontroly solárních elektráren.

Politické strany v Belgii se takřka po osmi měsících od voleb dohodly na vládní koalici, kterou bude jako premiér řídit vlámský nacionalistický politik Bart De Wever. Informovala o tom televize VRT. Agentura DPA poznamenala, že je to poprvé v dějinách, kdy belgickou vládu povede nacionalistická a protiimigrační Nová vlámská aliance (N-VA). Ta se na koalici shodla se čtyřmi dalšími stranami.

Vládní tábor nechá svolat k závěrečnému schvalování růstu televizního a rozhlasového poplatku kvůli dosavadním obstrukcím opozičních ANO a SPD mimořádnou schůzi sněmovny na středu 12. února, řekl předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. O podobě předlohy by pak poslanci mohli hlasovat nejpozději v pátek. Koalice podle Jakoba zvažuje, že by na tento den stanovila pro hlasování pevný termín. Opozice zahájení posledního kola projednávání poplatkové novely v poslední lednový den znovu bránila.

Znovu ožívá koaliční pře o výpovědi bez udání důvodu. Poslanci ODS a TOP 09 připojili tuto možnost k takzvané flexibilní novele zákoníku práce. Zbylé vládní strany s úpravou nesouhlasí. Pokud by firma ke snadnějšímu propouštění sáhla, musela by dotyčnému vyplatit minimálně dvojnásobné odstupné. Některých zaměstnanců by se podniky tímto způsobem zbavit nesměly. Ve druhém čtení poslanci návrh projednají v úterý.

Skupina poslankyň převážně z vládních stran navrhuje změnou jednacího řádu stanovit maximální doby pro vystoupení ve sněmovně. Chtějí efektivnější fungování dolní komory tak, aby netrpěly rodiny členů sněmovny. Nejde o počet hodin a délku pracovní doby, ale o předvídatelnost, řekla v Událostech, komentářích poslankyně Lucie Potůčková (STAN). Změna jednacího řádu nepomůže, pokud spolu nebudeme konstruktivně komunikovat, reagovala opoziční poslankyně Taťána Malá (ANO).

Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vydal stanovisko, podle kterého Hamás ještě neposkytl jmenný seznam rukojmí, která mají být propuštěna v první fázi příměří, informoval zpravodaj ČT Václav Černohorský. „Premiér uvedl, že dokud Izrael seznam nedostane, příměří nezačne.“ Ve svém prvním projevu od dohody s Hamásem o příměří doplnil, že si Izrael vyhrazuje právo obnovit válku, pokud to bude nutné. „Změnili jsme tvář Blízkého východu,“ prohlásil také.

Pokud by prošel koaliční návrh na růst platů ústavních činitelů o téměř sedm procent, soudcům by platy reálně klesly, míní prezident Soudcovské unie ČR Libor Vávra. Přesto by výpočet výdělků politiků od těch soudcovských neodděloval. Jiní hosté ve vysílání ČT24 naopak o této možnosti hovořili. Politický analytik Lukáš Jelínek se například domnívá, že některý z návrhů navzdory „povinnému obstrukčnímu kolečku“ opozice nakonec projde.

Policie žádá o vydání poslance a předsedy hnutí SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání, kvůli loňské předvolební kampani ho podezírá z podněcování k nenávisti. Okamura v Interview ČT24 uvedl, že kampaň za hranou nebyla a jedná se o alegorii. „Měla upozornit na to, že Fialova vládní koalice nehlasovala proti migračnímu paktu,“ uvedl. Pokud by ho sněmovna vydala, neustoupí, dodal v rozhovoru s moderátorkou Terezou Řezníčkovou.

Lídr Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herbert Kickl oficiálně přizval ke koaličním rozhovorům Rakouskou lidovou stranu (ÖVP) poté, co byl v pondělí pověřen sestavením vlády. Večer to schválily stranické výbory obou stran, informovala agentura APA.

Rakouští lidovci (ÖVP) v sobotu ukončili vyjednávání o vládní koalici se sociální demokracií (SPÖ). Ta uvedla, že dohoda s lidovci nebyla možná. Z jednání odešlo už v pátek liberální hnutí NEOS. Rakouský kancléř a šéf lidovců Karl Nehammer po krachu jednání oznámil, že odstoupí z obou svých funkcí.

Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) si myslí, že tento rok, v němž se blíží podzimní sněmovní volby, už neprojdou úplně nové zákony. „Bude muset projít další fáze změn v oblasti energetiky, abychom byli schopni rychleji přecházet k plynovým zdrojům,“ myslí si. Podle něj totiž nelze odstraňovat uhelné zdroje, pokud za ně nemáme náhradu. „Myslím, že si to začíná uvědomovat už i vláda,“ sdělil v pátečním Interview ČT24.

Rakouští lidovci (ÖVP) a sociální demokraté (SPÖ) se dohodli na pokračování povolebních koaličních vyjednávání. Učinili tak poté, co ztroskotaly rozhovory o vzniku trojkoalice s liberálním hnutím NEOS.

Vládní strany se shodly na jednom z nejspornějších bodů zákona o podpoře bydlení. Ve městech, kde trpí nouzí nejvíc domácností, mají vzniknout nová kontaktní místa. Podle kompromisu koalice by se povinnost týkala sedmnácti měst, ve kterých vznikne 115 nových úvazků. To je méně pozic, než se původně plánovalo. Pro ODS a ministerstvo pro místní rozvoj jde o kompromisní řešení. Sněmovna se k zákonu vrátí v novém roce.

Platy politiků a dalších ústavních činitelů by mohly po lednovém zvýšení o sedm procent od roku 2026 vyrůst o dalších víc než třináct procent. Podle dat ministerstva financí to spočítala Česká televize. Stane se tak v případě, že parlament schválí příslušný vládní návrh. Koalice prosazuje, aby se platová základna zmíněné skupiny v budoucnu znovu odvíjela od trojnásobku průměrné mzdy.

Vládní novela k růstu televizního a rozhlasového poplatku a k rozšíření okruhu plátců je ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Poslanci opozice, ale i koalice k ní podali v středečním druhém čtením čtyři desítky úprav. Debata se protáhla na dva jednací dny. Poslanci se tématu věnovali celkem skoro šestnáct hodin z toho téměř 4,5 hodiny ve středu. O podobě předlohy budou hlasovat patrně nejdříve ve druhé polovině ledna, byť podle původních představ vládního tábora měla být účinná už od začátku příštího roku.

Poslanci se v úterý sešli k dalšímu projednávání vládní novely o zvýšení televizního a rozhlasového poplatku a rozšíření okruhu poplatníků. Předloha je ve druhém čtení. Už nyní je jisté, že bude účinná později než od ledna, jak vláda původně předpokládala. Program schůze se povedlo schválit až po téměř pěti hodinách. Večer pak sněmovna omezila řečnickou dobu pro debatu, což prosadil zhruba 8,5 hodiny po zahájení jednání koaliční tábor, jehož zástupci mluvili o opozičních obstrukcích.

Současné volební období je spojeno s rekordním počtem sněmovních schůzí. Ta v příštím týdnu má už číslo 123. Trojmístného čísla zákonodárci dosáhli i v minulém volebním období. Tehdy se ale počítaly po dnech. V tomto volebním období není až tak neobvyklé ani konání více schůzí s jedním datem. Vloni v březnu jich takto bylo i pět.

Zástupci hnutí ANO a Karlovaráci v Karlových Varech podepsali novou koaliční smlouvu. Proti původní, uzavřené po komunálních volbách před dvěma lety, už její součástí není koalice SPOLU. ANO vypovědělo koaliční smlouvu v srpnu poté, co byl obviněn radní Petr Bursík (ODS) v chomutovské kauze ovlivňování veřejných zakázek. Bursík pak na funkci rezignoval. V zastupitelstvu bude mít nově uzavřená koalice i nadále většinu devatenáct hlasů z pětatřiceti.

Dva dny před očekávaným hlasováním o rozpočtu na příští rok koalice stále nemá finální dohodu, jasno není minimálně ve dvou otázkách. Část poslanců chce přesunout stamiliony korun na boj proti závislostem. Další se zase domáhají garance, že obce a kraje budou mít dost peněz na platy zaměstnanců ve školách. Někteří poslanci říkají, že pokud své požadavky neprosadí, jejich hlas by při schvalování celého rozpočtu mohl chybět.

Koalice už sbírá podpisy pro odvolání Karla Havlíčka (ANO) z vedení sněmovny. V Otázkách Václava Moravce to uvedla předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Ta čelí opětovnému návrhu opozičních hnutí ANO a SPD na odvolání z funkce. Poslanci by se k němu měli sejít ve čtvrtek na mimořádné schůzi, kterou vyvolalo ANO. Donedávna vládní, nyní už opoziční Piráti návrh schůze podle pirátské místopředsedkyně sněmovny Olgy Richterové nepodpoří.