Skupina poslankyň převážně z vládních stran navrhuje změnou jednacího řádu stanovit maximální doby pro vystoupení ve sněmovně. Chtějí efektivnější fungování dolní komory tak, aby netrpěly rodiny členů sněmovny. Nejde o počet hodin a délku pracovní doby, ale o předvídatelnost, řekla v Událostech, komentářích poslankyně Lucie Potůčková (STAN). Změna jednacího řádu nepomůže, pokud spolu nebudeme konstruktivně komunikovat, reagovala opoziční poslankyně Taťána Malá (ANO).
Skupina poslankyň navrhuje omezit řečnění. Je to o konstruktivní diskuzi, zní z opozice
13 minut
Události, komentáře: Moderní sněmovna
Potůčková vysvětlila, proč se změnou přicházejí poslankyně pár měsíců před volbami. „Zkoušely jsme spoustu možností, jak to udělat bez tvrdé změny, a zjistily jsme, že jsme narazily a že je to jediná cesta,“ uvedla. Domnívá se, že poslankyně ve sněmovně narazily všude, zvláště pak na konzervativní názory typu „tudy cesta nevede, sněmovna funguje dobře“.
Podle Malé je potřeba o návrhu debatovat. Přiznala, že ho zatím neviděla kompletně napsaný. Jsme připraveni o změně jednacího řádu diskutovat, ale musí to být diskuze konstruktivní, dodala.
„Jsem zastánce toho, aby probíhala především uvnitř Poslanecké sněmovny, nikoliv v České televizi nebo na tiskových konferencích. Myslím si, že to naše voliče úplně moc nezajímá, ale je to věc, kterou bychom si měli upravit sami tak, abychom byli ve sněmovně schopni efektivně fungovat, protože můj názor je, že vyčerpaní, nemocní a zničení poslanci nebudou dělat tak dobrou práci jako ti, kteří budou alespoň trochu ve formě,“ domnívá se opoziční poslankyně.
Moderátor pořadu Martin Řezníček během debaty upozornil také na fakt, že někteří šéfové politických stran tráví ve sněmovně hodiny povídáním dost často o jiných tématech. Malá reagovala, že „je vždycky potřeba přemýšlet o tom, proč tráví za pultíkem hodiny“. „V tomto období jsme přišli o řadu interpelací, zatímco v minulém období předseda sněmovny nikdy neumožnil mimořádnou schůzi v době, kdy měly probíhat interpelace. Dnes se to stává docela pravidlem a interpelace jsou jediné místo, kde se můžeme ptát ministrů, předsedy vlády. Prostě akce vyvolává reakci a je to na místě,“ doplnila.
Interpelace versus mimořádné schůze
Potůčková nesouhlasí s Malou, že by se o změně jednacího řádu mělo jednat za zavřenými dveřmi sněmovny. „Potřebujeme získat i podporu veřejnosti,“ uvedla s tím, že je důležité, aby lidé věděli, proč poslankyně s návrhem přišly. Zároveň se nechce dostávat do „veverčího bludného kruhu“, kdo za co může. „My tam (v době pro interpelace, pozn. red.) vkládáme mimořádné schůze, protože nemáme čas projednávat zákony, protože se dlouho hovoří,“ podotkla.
Některé poslankyně z vládního tábora již dříve oznámily, že nebudou mandát obhajovat. Podle Malé je někdy těžké skloubit rodinný a pracovní život. „Na druhou stranu je to svobodná volba a život v politice a ve sněmovně v tuto chvíli teď takhle jde. Neříkám, že se s tím máme smířit, musíme s tím určitým způsobem pracovat. Pokud ale nezačneme spolu konstruktivně komunikovat, tak změna jednacího řádu nepomůže,“ míní poslankyně ANO.
Potůčková vysvětlila, že vůbec nejde o počet pracovních hodin a délku pracovní doby, ale o předvídatelnost. „Můžete počítat s tím, že budete ve sněmovně dva tři dny prakticky kontinuálně, ale musíte vědět, které tři dny to budou. A musíte to vědět aspoň čtrnáct dní dopředu a musíte s tím počítat. Pak si můžete naplánovat na další dny schůzky, semináře, kulaté stoly. V momentě, kdy to není předvídatelné, tak musíte všechno rušit. Musíme pak rušit i schůzky s opozicí,“ upozornila.
Podle novely, kterou nejprve posoudí vláda, by měl před schválením programu každý poslanec možnost vystoupit pět minut, řečníci s přednostním právem by pak dostali půl hodiny. Právě fáze ještě před projednáváním jednotlivých bodů patří podle skupiny zákonodárkyň k nejvíc zneužívaným. V tomto volebním období při ní podle poslankyně Martiny Ochodnické (TOP 09) především ti s přednostním právem mluvili již 480 hodin, přičemž v předcházejících volebních obdobích to bylo 173, respektive 163 hodin.
Při projednávání bodů by se řečnická doba zpravodaje omezila třiceti minutami, u běžných poslanců pak deseti minutami. Řečnická doba poslance pověřeného přednesením stanoviska klubu a poslanců s přednostním právem by pak nesměla překročit půl hodiny. U každého bodu by mohl řečník vystoupit maximálně dvakrát. Omezení řečnické doby by se netýkala prezidenta a ministrů.
