Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) podala stížnost pro porušení zákona na rozhodnutí Krajského soudu v Brně, který bitcoinovému dárci Tomáši Jiřikovskému vydal zabavenou elektroniku. Podle ní mohlo být rozhodnutí nezákonné a nerespektovalo závazný právní názor Nejvyššího soudu. Uvedla také, že ve středu vládě předloží základní časovou osu bitcoinové kauzy. Ve čtvrtek se prý uskuteční schůzka ke stanovení koordinátora i přes neúčast většiny opozice.
Ministryně upřesnila, že resort nyní stížnost v neprospěch odsouzeného Jiřikovského a jeho spoluobviněné manželky finalizuje. Podle ní má rozhodnutí brněnského soudu vady a nebylo v souladu s právními předpisy a související judikaturou. Kdy Nejvyšší soud o stížnosti rozhodne, není jasné. I pokud by jí vyhověl, nemůže již napadené rozhodnutí zvrátit. Může ale ovlivnit budoucí rozhodování soudů v obdobných věcech.
„Na základě příslušných ustanovení trestního řádu může Nejvyšší soud zrušit napadené rozhodnutí či jeho část pouze v případě, v němž zákon byl porušen v neprospěch obviněného,“ uvedl vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu Václav Vlček.
V případě porušení zákona ve prospěch obviněného může soud takzvaným akademickým výrokem ovlivnit jen budoucí rozhodování soudů v obdobných věcech. Kdy soud o stížnosti rozhodne, není jasné. „Průměrná délka řízení v agendě stížností pro porušení zákona se pohybuje mezi šedesáti až osmdesáti dny, každé řízení je ale individuální, záleží na složitosti sporu a řešených právních otázek,“ ujasnil Vlček.
„Krajský soud v Brně vyčká na rozhodnutí Nejvyššího soudu o stížnosti a závěry obsažené v odůvodnění bude ve své další rozhodovací činnosti respektovat,“ sdělila ČTK Belkovová. Stížnost je podle ní mimořádný opravný prostředek, na který má ministryně právo.
Stanovení nezávislého koordinátora
Šéfka resortu spravedlnosti také uvedla, že plánuje ve středu předložit vládě základní časovou osu postupu v bitcoinové kauze.
Na ministerstvu už podle Decroix vznikl k objasnění kauzy tým s náměstky, externími poradci, advokáty i odborníky na problematiku bitcoinů. Ve čtvrtek se uskuteční schůzka ke stanovení nezávislého koordinátora, a to i přes avizovanou nepřítomnost opozičních hnutí ANO a SPD. „Pokud nebude zásadní námitka, chtěla bych ho uvést do úřadu již ve čtvrtek,“ řekla ministryně. Jeho totožnost zatím neprozradila. Zástupci koalice budou na schůzce s opozičními Piráty řešit i zadání pro externí auditorskou firmu, jež bude zkoumat ministerské procesy a postupy.
Decroix požádala o vyjádření, z důvodu údajného nedostatku informací potřebných k vypracování časové osy, kterými ministerstvo disponuje, kromě ostatních státních institucí a stavovských komor i notáře Lubomíra Miku, soudního znalce Jiřího Bergera a advokáta Kárima Titze, kteří v bitcoinové kauze figurují.
Ministryně hodlá o dalším postupu v objasňování kauzy informovat na pravidelných úterních tiskových konferencích. Účast na té příští nabídla i dalším zúčastněným institucím, aby se mohly vyjádřit ke svému zapojení do kauzy.
Z bitcoinů prodal resort polovinu
Ze 468 bitcoinů, které odsouzený Jiřikovský daroval ministerstvu spravedlnosti, úřad plně vypořádal převedení 235 bitcoinů na zájemce z řad kupců. Získaná půlmiliarda korun zůstane na rezervním účtu ministerstva po celou dobu souvisejícího trestního řízení, řekla Decroix. Zbývající část transakcí je podle ní nedokončená. Některé z nich hodlá ministerstvo stornovat, u dalších v hodnotě celkem 240 milionů korun zváží další postup. Ze strany kupců zatím úřad neeviduje snahu kryptoměnu vrátit, chtějí ale od státu doložit její čistý původ.
U první ze tří kategorií kupních smluv má už ministerstvo na účtu peníze a kupující mají bitcoiny. „Zde bude vedena diskuse o tom, jaké nároky eventuálně kupující mohou uplatnit z takzvaného možného vadného plnění a případně jakým způsobem k tomu má ministerstvo přistoupit,“ uvedla ministryně spravedlnosti. Tuto otázku podle ní vyřeší trestní řízení, které má odpovědět na to, zda dar bitcoinů mohl být legalizací výnosů z trestné činnosti.
Druhou kategorií jsou kupní smlouvy sice účinné, ale bez plně dokončených transakcí – stát má tedy na účtu jak bitcoiny, tak i kupní cenu. „Tuto otázku musíme právně posoudit, aby jakékoliv kroky, které stát podnikne, nemohly zapříčinit jakoukoliv eventuální náhradu škody ze strany kupujících – právě třeba vzhledem k možnému spornému původu bitcoinů,“ uvedla Decroix. Chce ale zároveň respektovat vlastnické právo kupujících.
„Ze strany kupujících je prozatím zájem o to, aby bitcoiny nabyli do vlastnictví. Současně ale z jejich strany zaznívá: státe, dolož původ těchto prostředků, že to jsou čisté bitcoiny,“ popsala.
Řešení, která jsou v tomto ohledu na stole, by bylo podle ministryně předčasné avizovat. Ministerstvo je v kontaktu s kupci a zahájilo už jednání s právní kanceláří, která zastupuje největšího kupujícího. Decroix dodala, že každý krok a záměr ohledně nakládání s bitcoiny řeší ministerstvo s olomouckým vrchním státním zastupitelstvím, jež dozoruje trestní řízení. S jednotlivými kroky plánuje předem seznamovat i vládu.
Poslední kategorií jsou pak „nedopodepsané“ smlouvy, které účinné ještě nejsou. Podle ministryně by bylo s ohledem na předběžnou opatrnost správné, aby je stát stornoval, transakce nedokončil a bitcoiny si ponechal.
Kvůli bitcoinové kauze, která vedla k rezignaci bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) chce opoziční ANO svrhnout kabinet Petra Fialy (ODS). Jednání o vyslovení nedůvěry vládě se koná v úterý. Koaliční politici schůzi spojují s koncem volebního období.
