Novela k růstu televizního a rozhlasového poplatku je před závěrečným schvalováním

Vládní novela k růstu televizního a rozhlasového poplatku a k rozšíření okruhu plátců je ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Poslanci opozice, ale i koalice k ní podali v středečním druhém čtením čtyři desítky úprav. Debata se protáhla na dva jednací dny. Poslanci se tématu věnovali celkem skoro šestnáct hodin z toho téměř 4,5 hodiny ve středu. O podobě předlohy budou hlasovat patrně nejdříve ve druhé polovině ledna, byť podle původních představ vládního tábora měla být účinná už od začátku příštího roku.

Vládní tábor s poukazem na obstrukce prosadil pevný čas pro ukončení obecné rozpravy. Ke slovu se kvůli tomu nedostalo osmnáct přihlášených poslanců z ANO a SPD. Někteří členové dolní komory ve vystoupeních své pozměňovací návrhy zdůvodňovali, což je hlavní účel takzvané obecné rozpravy.

Další zákonodárci, výhradně z řad ANO a SPD, prezentovali politická stanoviska, případně nebyli v jednacím sále, když na ně přišla řada. Závěr obecné rozpravy vyplnila výměna názorů prostřednictvím krátkých, nejvýše dvouminutových poznámek.

Například předseda ANO Andrej Babiš potvrdil, že obstruuje. „Ano, já tady obstruuji, protože nechci, abyste vy všichni platili víc za Českou televizi,“ prohlásil. Česká televize je podle něj netransparentní a jde na ruku vládní koalici. „Je to jen skrytá falešná daň,“ řekla k poplatkům předsedkyně nejsilnějšího opozičního klubu Alena Schillerová. Vládu vinila ze servility za to, že poslechla rozhlas a televizi a navrhla růst poplatků.

Místopředseda frakce SPD Radek Rozvoral zopakoval stanovisko hnutí, podle něhož nemají poplatky žádné opodstatnění. Rovněž podle Rozvorala jde o „speciální nesystémovou daň“. Občané navíc dostávají od dvojice veřejnoprávních médií podle něho jednosměrně orientované informace. „A tím je nepřímo ovlivňují zastávat názor, že současná vláda dělá vše dobře a k jejich prospěchu,“ řekl Rozvoral. Jeho kolegyně z hnutí Iveta Štefanová označila předlohu za „další podvodný počin této vlády“.

Předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob se pozastavoval nad častým opozičním zpochybňováním povinnosti hradit poplatek i těmi, kteří Český rozhlas ani Českou televizi nesledují. „Přitom na druhé straně navrhujete, aby média veřejné služby byla financována ze státního rozpočtu. A tam se na tom budou podílet opravdu všichni daňoví poplatníci,“ uvedl.

Ukončení obecné rozpravy k 22. hodině

Pro ukončení diskuse koalice použila postup, kdy předseda poslanců STAN Josef Cogan navrhl vrácení novely mediálnímu výboru k novému projednání, byť, jak uvedl, s takovým návrhem nesouhlasí. Ve druhém čtení jde ale podle něho o jedinou možnost, aby mohla sněmovna rozhodovat.

Hlasování se koná po ukončení běžné debaty, šéf poslanců ODS Marek Benda pro ně ale prosadil stanovení pevného času na 22. hodin. „Všichni víme, jak dlouho to projednáváme, všichni víme, že obstrukce probíhají,“ řekl Benda. Zdůraznil, že je právem sněmovní většiny, aby sněmovna rozhodovala. Cogan poukazoval na to, že v úterý vyplnilo projednávání novely o poplatcích více než jedenáct hodin.

Schillerová: Násilné ukončení rozpravy

Zástupci opozice se proti obviňování z obstrukcí ohradili. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová mluvila o „násilném ukončení rozpravy“ Koalice podle ní „posunula parlamentní kulturu někam, kam se dostat neměla“. „Vrátí se vám to jako bumerang,“ varoval vládní tábor místopředseda poslanců ANO Patrik Nacher. Šéf frakce SPD Radim Fiala míní, že koalice spoléhá na kritický postoj Ústavního soudu k obstrukcím. SPD podle něho tento nález respektuje, ale nemusí s ním souhlasit.

„Nemáme z toho radost, nesmějeme se, ale prostě snažíme se, aby sněmovna byla schopná k nějakým výsledkům někdy dospět,“ reagovat Benda. Dal by přednost dohodě, někdy je ale podle něho potřeba použít tohoto „silového prostředku“.

Navrhované změny v poplatcích mají podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) sloužit ke stabilizaci médií veřejné služby a zajistit dlouhodobou udržitelnost jejich fungování.

Poslanci ANO a SPD chtějí v samostatných úpravách například zachovat současnou výši poplatku, který novela zvyšuje pro Českou televizi o patnáct korun na 150 korun měsíčně a pro Český rozhlas o deset korun na 55 korun za měsíc. K návrhům zákonodárců ANO i SPD patří vypuštění pravidel valorizace poplatků a jejich zachování v nynější podobě pro firmy.

Valorizační mechanismus spočívá podle vládní novely v růstu poplatku o šest procent v případě, že součet ročních měr inflace přesáhne šest procent. Výše poplatku hrazeného právnickými osobami už nebude podle předlohy záviset na počtu přijímačů, ale na počtu zaměstnanců.

Poslanci ANO, SPD i Pirátů chtějí z předlohy vyškrtnout také ustanovení, podle kterého mají domácnosti nově platit za zařízení schopné jakýmkoli způsobem přijímat vysílání, tedy i za mobilní telefony, tablety či počítače. Podle Pirátů jde prakticky o poplatek z těchto zařízení. ANO a SPD navrhují vztáhnout na ČT a ČRo prověrkovou pravomoc Nejvyššího kontrolního úřadu. K pirátským úpravám patří začlenění radních ČT a ČRo pod zákon o střetu zájmů. Museli by tak například vypisovat oznámení o majetku.

Mezi návrhy vládních poslanců patří úprava šíření vysílání ČT do zahraničí nebo rozšíření osvobození od úhrady poplatků i na spolky a zaměstnavatele s více než polovinou pracovníků se zdravotním postižením. Ke kontrole počtu zaměstnanců by oběma veřejnoprávním médiím měly sloužit údaje od správy sociálního zabezpečení.

Nově navrhovaný úkol obou veřejnoprávních médií spočívající v boji s dezinformacemi chtějí koaliční poslanci nahradit přispíváním k mediální gramotnosti, opoziční ANO a SPD chce boj z dezinformacemi škrtnout bez náhrady. Hned několik pozměňovacích návrhů koalice i opozice se týká způsobu uzavírání memorand mezi státem a veřejnoprávní televizí a rozhlasem o způsobu naplňování veřejné služby.

Baxa chce novelu využít ke zrušení povinné registrace například youtuberů a influencerů u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Rada by sice jejich seznam s ohledem na evropskou směrnici měla vést, zápisy by podle zdůvodnění prováděla zejména na základě vlastní znalosti mediálního trhu. Další z jeho úprav by umožnila finanční odměňování členů rady Státního fondu kultury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lidé si připomínají památku obětí předloňské tragédie na filozofické fakultě

Lidé v Česku si v neděli připomínají památku obětí předloňské střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). Už dopoledne uctili jejich památku například někteří senátoři v čele s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS). Proběhne také tichá vzpomínka před sídlem fakulty, benefiční koncert i mše za oběti tragédie a pozůstalé. Akce pořádají spolky Spojeni nadějí a Uši pro duši s podporou fakulty a univerzity. Při tragédii zemřelo čtrnáct lidí z řad studentů a pedagogů.
08:36Aktualizovánopřed 6 mminutami

Vlaky v Praze nabírají kvůli krádeži kabelů zpoždění i přes sto minut

Zpoždění více než sto minut nabírají od rána vlaky v Praze kvůli krádeži kabelů na trati v úseku Vršovice – Hlavní nádraží. Jezdí se tam nyní jen po jedné koleji. Opravy zřejmě potrvají asi do 15 hodin, oznámil mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka. Omezení se dotklo podle webu dopravce České dráhy desítek vlaků, lokálních spojů i rychlíků. Některé regionální spoje musely dráhy odřeknout.
10:15Aktualizovánopřed 15 mminutami

Štědrovečernímu jídlu v restauraci dávají přednost lidé starší 40 let, místa už téměř nejsou

Na Štědrý den bude otevřená asi třetina gastronomických podniků v Česku, včetně restaurací. Vyplývá to z dat pokladního systému Dotykačka. V Praze bude v provozu dokonce až čtyřicet procent podniků. Restaurace, které ČT oslovila, hlásí prakticky plnou obsazenost. Popularitu návštěv 24. prosince potvrdil i prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. Nejčastějšími hosty jsou lidé nad 40 let, většinou bez dětí.
před 3 hhodinami

V Krabici od bot lidé darovali rekordních 65 tisíc dárků pro děti v nouzi

V letošní vánoční sbírce Krabice od bot lidé darovali o čtyři tisíce krabic s dárky více než loni. ČT to sdělil Dalibor Hála, mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické, která sbírku pořádá. Řada dárců také využila možnost poslat příspěvek do on-line sbírky, která potrvá až do 6. ledna. Zatím se vybralo přes 4,8 milionu korun.
před 5 hhodinami

Vláda plánuje změny u dálničních známek

Až pět procent řidičů jezdí po dálnicích načerno. Pokutu zaplatí jen v případě, že je zastaví celníci. Nová vláda to plánuje změnit. „Nebudeme čekat, že to policisté budou řešit na místě, a budeme to posílat obsílkami,“ uvedl ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Loni celníci vybrali na pokutách za nezaplacené dálniční známky přes čtyřicet milionů. Letos bude částka podobná. Od Nového roku se také dálniční známky zdražují. Za roční ježdění po dálnicích zaplatí řidiči víc o 130 korun. Zdražují se i ostatní známky na méně dní, což je kvůli valorizaci a novým kilometrům dálnic. Nový kabinet plánuje zdražování zastavit, ale chystá i jiné změny. „Je tam také návrh na to, že přestaneme mít nulovou sazbu na elektromobily,“ dodal Bednárik.
před 6 hhodinami

České firmy už mají první smlouvy na Dukovany, další se čekají příští rok

Tuzemské firmy začínají sjednávat první kontrakty související s dostavbou jaderné elektrárny Dukovany. Jihokorejská společnost KHNP, která je bude stavět, registruje zájem i dalších českých podniků. Korejci musejí počítat se zvýšeným očekáváním tuzemských politiků, kteří budou chtít svěřit významnou část projektu českému průmyslu.
před 7 hhodinami

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
před 15 hhodinami

Policie obvinila dva muže, že podvedli více než pět set lidí

Pražští policisté obvinili z podvodu dva muže, kteří podle nich v letech 2015 až 2020 prodali emisní dluhopisy vydané jejich stavebními společnostmi, kupujícím ale investované částky později nevyplatili. Muži podle kriminalistů podvedli 535 lidí a způsobili škodu přes 360 milionů korun. Dvojici podle mluvčího pražské policie Jana Rybanského hrozí v případě odsouzení až desetileté tresty vězení.
před 18 hhodinami
Načítání...