Novela k růstu televizního a rozhlasového poplatku je před závěrečným schvalováním

Vládní novela k růstu televizního a rozhlasového poplatku a k rozšíření okruhu plátců je ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Poslanci opozice, ale i koalice k ní podali v středečním druhém čtením čtyři desítky úprav. Debata se protáhla na dva jednací dny. Poslanci se tématu věnovali celkem skoro šestnáct hodin z toho téměř 4,5 hodiny ve středu. O podobě předlohy budou hlasovat patrně nejdříve ve druhé polovině ledna, byť podle původních představ vládního tábora měla být účinná už od začátku příštího roku.

Vládní tábor s poukazem na obstrukce prosadil pevný čas pro ukončení obecné rozpravy. Ke slovu se kvůli tomu nedostalo osmnáct přihlášených poslanců z ANO a SPD. Někteří členové dolní komory ve vystoupeních své pozměňovací návrhy zdůvodňovali, což je hlavní účel takzvané obecné rozpravy.

Další zákonodárci, výhradně z řad ANO a SPD, prezentovali politická stanoviska, případně nebyli v jednacím sále, když na ně přišla řada. Závěr obecné rozpravy vyplnila výměna názorů prostřednictvím krátkých, nejvýše dvouminutových poznámek.

Například předseda ANO Andrej Babiš potvrdil, že obstruuje. „Ano, já tady obstruuji, protože nechci, abyste vy všichni platili víc za Českou televizi,“ prohlásil. Česká televize je podle něj netransparentní a jde na ruku vládní koalici. „Je to jen skrytá falešná daň,“ řekla k poplatkům předsedkyně nejsilnějšího opozičního klubu Alena Schillerová. Vládu vinila ze servility za to, že poslechla rozhlas a televizi a navrhla růst poplatků.

Místopředseda frakce SPD Radek Rozvoral zopakoval stanovisko hnutí, podle něhož nemají poplatky žádné opodstatnění. Rovněž podle Rozvorala jde o „speciální nesystémovou daň“. Občané navíc dostávají od dvojice veřejnoprávních médií podle něho jednosměrně orientované informace. „A tím je nepřímo ovlivňují zastávat názor, že současná vláda dělá vše dobře a k jejich prospěchu,“ řekl Rozvoral. Jeho kolegyně z hnutí Iveta Štefanová označila předlohu za „další podvodný počin této vlády“.

Předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob se pozastavoval nad častým opozičním zpochybňováním povinnosti hradit poplatek i těmi, kteří Český rozhlas ani Českou televizi nesledují. „Přitom na druhé straně navrhujete, aby média veřejné služby byla financována ze státního rozpočtu. A tam se na tom budou podílet opravdu všichni daňoví poplatníci,“ uvedl.

Ukončení obecné rozpravy k 22. hodině

Pro ukončení diskuse koalice použila postup, kdy předseda poslanců STAN Josef Cogan navrhl vrácení novely mediálnímu výboru k novému projednání, byť, jak uvedl, s takovým návrhem nesouhlasí. Ve druhém čtení jde ale podle něho o jedinou možnost, aby mohla sněmovna rozhodovat.

Hlasování se koná po ukončení běžné debaty, šéf poslanců ODS Marek Benda pro ně ale prosadil stanovení pevného času na 22. hodin. „Všichni víme, jak dlouho to projednáváme, všichni víme, že obstrukce probíhají,“ řekl Benda. Zdůraznil, že je právem sněmovní většiny, aby sněmovna rozhodovala. Cogan poukazoval na to, že v úterý vyplnilo projednávání novely o poplatcích více než jedenáct hodin.

Schillerová: Násilné ukončení rozpravy

Zástupci opozice se proti obviňování z obstrukcí ohradili. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová mluvila o „násilném ukončení rozpravy“ Koalice podle ní „posunula parlamentní kulturu někam, kam se dostat neměla“. „Vrátí se vám to jako bumerang,“ varoval vládní tábor místopředseda poslanců ANO Patrik Nacher. Šéf frakce SPD Radim Fiala míní, že koalice spoléhá na kritický postoj Ústavního soudu k obstrukcím. SPD podle něho tento nález respektuje, ale nemusí s ním souhlasit.

„Nemáme z toho radost, nesmějeme se, ale prostě snažíme se, aby sněmovna byla schopná k nějakým výsledkům někdy dospět,“ reagovat Benda. Dal by přednost dohodě, někdy je ale podle něho potřeba použít tohoto „silového prostředku“.

Navrhované změny v poplatcích mají podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) sloužit ke stabilizaci médií veřejné služby a zajistit dlouhodobou udržitelnost jejich fungování.

Poslanci ANO a SPD chtějí v samostatných úpravách například zachovat současnou výši poplatku, který novela zvyšuje pro Českou televizi o patnáct korun na 150 korun měsíčně a pro Český rozhlas o deset korun na 55 korun za měsíc. K návrhům zákonodárců ANO i SPD patří vypuštění pravidel valorizace poplatků a jejich zachování v nynější podobě pro firmy.

Valorizační mechanismus spočívá podle vládní novely v růstu poplatku o šest procent v případě, že součet ročních měr inflace přesáhne šest procent. Výše poplatku hrazeného právnickými osobami už nebude podle předlohy záviset na počtu přijímačů, ale na počtu zaměstnanců.

Poslanci ANO, SPD i Pirátů chtějí z předlohy vyškrtnout také ustanovení, podle kterého mají domácnosti nově platit za zařízení schopné jakýmkoli způsobem přijímat vysílání, tedy i za mobilní telefony, tablety či počítače. Podle Pirátů jde prakticky o poplatek z těchto zařízení. ANO a SPD navrhují vztáhnout na ČT a ČRo prověrkovou pravomoc Nejvyššího kontrolního úřadu. K pirátským úpravám patří začlenění radních ČT a ČRo pod zákon o střetu zájmů. Museli by tak například vypisovat oznámení o majetku.

Mezi návrhy vládních poslanců patří úprava šíření vysílání ČT do zahraničí nebo rozšíření osvobození od úhrady poplatků i na spolky a zaměstnavatele s více než polovinou pracovníků se zdravotním postižením. Ke kontrole počtu zaměstnanců by oběma veřejnoprávním médiím měly sloužit údaje od správy sociálního zabezpečení.

Nově navrhovaný úkol obou veřejnoprávních médií spočívající v boji s dezinformacemi chtějí koaliční poslanci nahradit přispíváním k mediální gramotnosti, opoziční ANO a SPD chce boj z dezinformacemi škrtnout bez náhrady. Hned několik pozměňovacích návrhů koalice i opozice se týká způsobu uzavírání memorand mezi státem a veřejnoprávní televizí a rozhlasem o způsobu naplňování veřejné služby.

Baxa chce novelu využít ke zrušení povinné registrace například youtuberů a influencerů u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Rada by sice jejich seznam s ohledem na evropskou směrnici měla vést, zápisy by podle zdůvodnění prováděla zejména na základě vlastní znalosti mediálního trhu. Další z jeho úprav by umožnila finanční odměňování členů rady Státního fondu kultury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Písek loni vybral z pokut na nové dálnici 15 milionů korun

Na nové dálnici D4 mezi Pískem a Příbramí došlo loni k více než dvaceti tisícům přestupků. Písečtí úředníci řešili hlavně překročení povolené rychlosti. Tomu nejrychlejšímu „závodníkovi" naměřili 235 kilometrů v hodině. Na pokutách vybrali přes 15 milionů korun. Peníze použili na dopravní stavby, zařízení a bezpečnost chodců v Písku. Situaci na D4 sledují kamery, dispečeři i policie. V celém padesátikilometrovém úseku se stalo v loňském roce 45 nehod. Jedna z těch vážnějších byla pod vlivem alkoholu – poté, co vjel řidič do protisměru, střetl se s dodávkou.
před 1 hhodinou

Stát loni zdědil dům v centru Prahy, traktory, odznáčky či fenu

Stát loni zdědil rekordní majetek v hodnotě přes 560 milionů korun. Získal třeba budovu v Praze na Starém Městě za desítky milionů korun, traktory nebo sbírku odznaků, zjistila ČT. Majetek Česku připadl díky odúmrti, kdy stát dědí po lidech, kteří nesepsali závěť a zemřeli bez dědice. Loni ÚZSVM řešil 1615 případů, nejvíce od roku 2016.
před 1 hhodinou

Z Československa zmizely po revoluci mnohé památky a starožitnosti

V 90. letech minulého století, po konci komunistického režimu a otevření hranic, mizely památky z tehdejšího Československa nevídaným tempem. Zloději vykrádali výzdobu kostelů, do zahraničí „se přemisťovaly" i vnější kamenické výrobky. Venkov navíc začali objíždět obchodníci, kteří za pár korun skupovali leckdy hodnotné starožitnosti. Lidé se tehdy levně zbavovali starých věcí a předmětů, protože o jejich skutečné hodnotě neměli ani tušení. Takový vývoz sice byl nelegální, přesto mnohé věci končily v cizině. Kolik přesně starožitností a kulturních památek zmizelo nenávratně v zahraničí, nikdo nevyčíslil. Existují jen odhady a ty říkají – byly jich statisíce.
před 2 hhodinami

Některé sněmovní výbory stále nemají vedení

Spory o obsazení vedení sněmovních výborů pokračují. Na některé posty míří bývalí ministři, například někdejší ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ale v prvním kole volby neuspěl. Opozice koalici vyčítá, že odmítá podpořit členy bývalého kabinetu. Avizuje, že spor se může projevit i v dalším jednání Poslanecké sněmovny. Podle vládních stran jde ale o výhrady k samotným kandidátům a rozhodnutí jednotlivých poslanců.
před 3 hhodinami

Armáda pořídila čtyřicítku cisteren pro ochranu svých objektů

Armáda přezbrojuje a s ní i vojenští hasiči. Za zhruba půl miliardy korun pořídili celkem 37 cisteren, většinu v klasické červené barvě, ale čtyři jsou rovněž v armádní zelené. Chrání s nimi armádní základny, muniční sklady a výcvikové prostory. Stejně jako ostatní civilní stroje vozí vodu, hadice a vyprošťovací zařízení. Část vozidel má ale navíc například protichemické sady nebo zdravotnické vybavení. A specialitou všech jsou ve střeše zabudované termokamery. Hasiči u armády dostali také nové obleky, béžové, aby víc odrážely teplo, a se speciálními úpravami. Modernizací této části armády se zabývala Zóna ČT24.
před 11 hhodinami

Největší nábytkářské řetězce posilují svou pozici na trhu

Tržby z prodeje nábytku v Česku loni klesly asi o tři procenta na 43 miliard korun, vyplývá z odhadu Asociace nábytkářů. Lidé více kupovali zboží z dovozu než české výrobky. Poměr byl zhruba sedm ku třem. Úspěšný rok hlásí největší nábytkářské řetězce, které mají na trhu až třetinový podíl. Přestože prodej přes internet každým rokem roste, většina lidí míří za nábytkem do obchodních domů. Zboží chtějí vidět a vyzkoušet si ho. Častěji poptávají servis takzvaně na klíč. Do většiny velkých nábytkářských řetězců dodávají i české firmy. Obecně objem tuzemské výroby ale poslední dva roky klesá.
před 13 hhodinami

Dvacet pět tisíc přihlášek na SŠ za týden, uchazeči mají čas do 20. února

Za první týden podalo přihlášky na střední školy dvacet pět tisíc dětí. Většina se ještě rozhoduje. Přihlášku si mohou podat až do 20. února. Přijímačky budou psát v první polovině dubna. Už minulý týden ale žáci mohli posoudit své znalosti zdarma na zkoušce nanečisto od Cermatu. Komerční organizátoři po ní zaznamenávají větší zájem o volné termíny. V Praze je letos přes jedenáct tisíc deváťáků, tedy o pár stovek méně než loni. Zhruba třetina přihlášek na zdejší střední školy ale chodí ze Středočeského kraje. Celkově je pro více než sto tisíc deváťáků na veřejných školách sto sedmnáct tisíc míst. Nabídka vzhledem k demografii mírně klesla. Některé obory ale posilují, reagují například na poptávku na pracovním trhu.
před 13 hhodinami

Vláda ponechá v platnosti zpomalení růstu nových penzí

Vláda ponechá v platnosti zpomalení růstu nových penzí, které začalo platit od ledna 2026. Kabinet Andreje Babiše tak zachová jednu ze dvou klíčových částí důchodové reformy prosazené předchozí vládou Petra Fialy (ODS), uvedl pro ČT ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Při schvalování reformy přitom politici z ANO i SPD slibovali, že zruší i tento parametr. V praxi to znamená, že lidem, kteří odejdou do penze v následujících letech, bude stát každý rok vypočtený důchod mírně snižovat.
před 13 hhodinami
Načítání...