Novela k růstu televizního a rozhlasového poplatku je před závěrečným schvalováním

Vládní novela k růstu televizního a rozhlasového poplatku a k rozšíření okruhu plátců je ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Poslanci opozice, ale i koalice k ní podali v středečním druhém čtením čtyři desítky úprav. Debata se protáhla na dva jednací dny. Poslanci se tématu věnovali celkem skoro šestnáct hodin z toho téměř 4,5 hodiny ve středu. O podobě předlohy budou hlasovat patrně nejdříve ve druhé polovině ledna, byť podle původních představ vládního tábora měla být účinná už od začátku příštího roku.

Vládní tábor s poukazem na obstrukce prosadil pevný čas pro ukončení obecné rozpravy. Ke slovu se kvůli tomu nedostalo osmnáct přihlášených poslanců z ANO a SPD. Někteří členové dolní komory ve vystoupeních své pozměňovací návrhy zdůvodňovali, což je hlavní účel takzvané obecné rozpravy.

Další zákonodárci, výhradně z řad ANO a SPD, prezentovali politická stanoviska, případně nebyli v jednacím sále, když na ně přišla řada. Závěr obecné rozpravy vyplnila výměna názorů prostřednictvím krátkých, nejvýše dvouminutových poznámek.

Například předseda ANO Andrej Babiš potvrdil, že obstruuje. „Ano, já tady obstruuji, protože nechci, abyste vy všichni platili víc za Českou televizi,“ prohlásil. Česká televize je podle něj netransparentní a jde na ruku vládní koalici. „Je to jen skrytá falešná daň,“ řekla k poplatkům předsedkyně nejsilnějšího opozičního klubu Alena Schillerová. Vládu vinila ze servility za to, že poslechla rozhlas a televizi a navrhla růst poplatků.

Místopředseda frakce SPD Radek Rozvoral zopakoval stanovisko hnutí, podle něhož nemají poplatky žádné opodstatnění. Rovněž podle Rozvorala jde o „speciální nesystémovou daň“. Občané navíc dostávají od dvojice veřejnoprávních médií podle něho jednosměrně orientované informace. „A tím je nepřímo ovlivňují zastávat názor, že současná vláda dělá vše dobře a k jejich prospěchu,“ řekl Rozvoral. Jeho kolegyně z hnutí Iveta Štefanová označila předlohu za „další podvodný počin této vlády“.

Předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob se pozastavoval nad častým opozičním zpochybňováním povinnosti hradit poplatek i těmi, kteří Český rozhlas ani Českou televizi nesledují. „Přitom na druhé straně navrhujete, aby média veřejné služby byla financována ze státního rozpočtu. A tam se na tom budou podílet opravdu všichni daňoví poplatníci,“ uvedl.

Ukončení obecné rozpravy k 22. hodině

Pro ukončení diskuse koalice použila postup, kdy předseda poslanců STAN Josef Cogan navrhl vrácení novely mediálnímu výboru k novému projednání, byť, jak uvedl, s takovým návrhem nesouhlasí. Ve druhém čtení jde ale podle něho o jedinou možnost, aby mohla sněmovna rozhodovat.

Hlasování se koná po ukončení běžné debaty, šéf poslanců ODS Marek Benda pro ně ale prosadil stanovení pevného času na 22. hodin. „Všichni víme, jak dlouho to projednáváme, všichni víme, že obstrukce probíhají,“ řekl Benda. Zdůraznil, že je právem sněmovní většiny, aby sněmovna rozhodovala. Cogan poukazoval na to, že v úterý vyplnilo projednávání novely o poplatcích více než jedenáct hodin.

Schillerová: Násilné ukončení rozpravy

Zástupci opozice se proti obviňování z obstrukcí ohradili. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová mluvila o „násilném ukončení rozpravy“ Koalice podle ní „posunula parlamentní kulturu někam, kam se dostat neměla“. „Vrátí se vám to jako bumerang,“ varoval vládní tábor místopředseda poslanců ANO Patrik Nacher. Šéf frakce SPD Radim Fiala míní, že koalice spoléhá na kritický postoj Ústavního soudu k obstrukcím. SPD podle něho tento nález respektuje, ale nemusí s ním souhlasit.

„Nemáme z toho radost, nesmějeme se, ale prostě snažíme se, aby sněmovna byla schopná k nějakým výsledkům někdy dospět,“ reagovat Benda. Dal by přednost dohodě, někdy je ale podle něho potřeba použít tohoto „silového prostředku“.

Navrhované změny v poplatcích mají podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) sloužit ke stabilizaci médií veřejné služby a zajistit dlouhodobou udržitelnost jejich fungování.

Poslanci ANO a SPD chtějí v samostatných úpravách například zachovat současnou výši poplatku, který novela zvyšuje pro Českou televizi o patnáct korun na 150 korun měsíčně a pro Český rozhlas o deset korun na 55 korun za měsíc. K návrhům zákonodárců ANO i SPD patří vypuštění pravidel valorizace poplatků a jejich zachování v nynější podobě pro firmy.

Valorizační mechanismus spočívá podle vládní novely v růstu poplatku o šest procent v případě, že součet ročních měr inflace přesáhne šest procent. Výše poplatku hrazeného právnickými osobami už nebude podle předlohy záviset na počtu přijímačů, ale na počtu zaměstnanců.

Poslanci ANO, SPD i Pirátů chtějí z předlohy vyškrtnout také ustanovení, podle kterého mají domácnosti nově platit za zařízení schopné jakýmkoli způsobem přijímat vysílání, tedy i za mobilní telefony, tablety či počítače. Podle Pirátů jde prakticky o poplatek z těchto zařízení. ANO a SPD navrhují vztáhnout na ČT a ČRo prověrkovou pravomoc Nejvyššího kontrolního úřadu. K pirátským úpravám patří začlenění radních ČT a ČRo pod zákon o střetu zájmů. Museli by tak například vypisovat oznámení o majetku.

Mezi návrhy vládních poslanců patří úprava šíření vysílání ČT do zahraničí nebo rozšíření osvobození od úhrady poplatků i na spolky a zaměstnavatele s více než polovinou pracovníků se zdravotním postižením. Ke kontrole počtu zaměstnanců by oběma veřejnoprávním médiím měly sloužit údaje od správy sociálního zabezpečení.

Nově navrhovaný úkol obou veřejnoprávních médií spočívající v boji s dezinformacemi chtějí koaliční poslanci nahradit přispíváním k mediální gramotnosti, opoziční ANO a SPD chce boj z dezinformacemi škrtnout bez náhrady. Hned několik pozměňovacích návrhů koalice i opozice se týká způsobu uzavírání memorand mezi státem a veřejnoprávní televizí a rozhlasem o způsobu naplňování veřejné služby.

Baxa chce novelu využít ke zrušení povinné registrace například youtuberů a influencerů u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Rada by sice jejich seznam s ohledem na evropskou směrnici měla vést, zápisy by podle zdůvodnění prováděla zejména na základě vlastní znalosti mediálního trhu. Další z jeho úprav by umožnila finanční odměňování členů rady Státního fondu kultury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Motoristé by mohli navrhnout vznik postu vládního zmocněnce pro Green Deal, řekl Turek

Vláda bude probírat návrh Motoristů ohledně dalšího působení poslance Filipa Turka na ministerstvu životního prostředí, řekl předseda SPD a sněmovny Tomio Okamura s tím, že věc projednala koaliční rada. Čestný prezident Motoristů ráno řekl, že by mohl být vládním zmocněncem a zprostředkovaně také úřad vést. Prezident Petr Pavel odmítá Turka jmenovat ministrem životního prostředí. Resort dočasně řídí ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) však není možné, aby ministerstvo řídil zmocněnec.
01:02Aktualizovánopřed 11 mminutami

D1 je po nehodách na Žďársku znovu průjezdná

Provoz na dálnici D1 na Žďársku stál v obou směrech déle než hodinu kvůli nehodám několika aut okolo 153. kilometru. Při nehodách se zranilo šest lidí, byla to lehčí zranění, uvedli záchranáři. Ve směru na Brno začala auta znovu jezdit po 9:30 a na Prahu v 10:30. Předtím se tvořily několik kilometrů dlouhé kolony aut.
10:08Aktualizovánopřed 25 mminutami

Vláda projedná zřízení zmocněnce pro digitalizaci či rady pro duševní zdraví

Zřízení funkce vládního zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost či vznik vládní rady pro duševní zdraví projedná na svém pondělním zasedání vláda Andreje Babiše (ANO). Ministři dostanou také zprávu o naplňování Národního plánu obnovy.
01:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů týdne rozebrali nejmenování Turka ministrem

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o odmítnutí prezidenta Petra Pavla jmenovat poslance Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí. Tématem debaty byla také návštěva Ukrajiny ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) nebo výroky předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy o útoku ve Vrběticích. Hosté komentovali rovněž spor USA a Dánska v otázce Grónska. Pozvání přijali komentátor webu lidovky.cz Petr Kamberský, redaktorka Deníku N Petra Procházková, bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, herečka Barbora Bočková a publicista Michael Durčák. Pořad moderovala Klára Radilová.
před 1 hhodinou

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 4 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 4 hhodinami

Poprvé po volbách zasedne tripartita, bude jednat o rozpočtu či emisních povolenkách

Tripartita se v pondělí sejde poprvé v tomto volebním období. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů by se měli zabývat vládním programovým prohlášením, návrhem státního rozpočtu na letošní rok a emisními povolenkami. Po skončení tripartitního zasedání má večer následovat ještě vyjednávání představitelů kabinetu s odborovými předáky o růstu platů ve veřejném sektoru. Odbory požadují pro letošek pro hůř odměňované a státní službu zvýšení tarifů o devět procent a pro ostatní o šest procent.
před 9 hhodinami
Načítání...