Novela k růstu televizního a rozhlasového poplatku je před závěrečným schvalováním

Vládní novela k růstu televizního a rozhlasového poplatku a k rozšíření okruhu plátců je ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Poslanci opozice, ale i koalice k ní podali v středečním druhém čtením čtyři desítky úprav. Debata se protáhla na dva jednací dny. Poslanci se tématu věnovali celkem skoro šestnáct hodin z toho téměř 4,5 hodiny ve středu. O podobě předlohy budou hlasovat patrně nejdříve ve druhé polovině ledna, byť podle původních představ vládního tábora měla být účinná už od začátku příštího roku.

Vládní tábor s poukazem na obstrukce prosadil pevný čas pro ukončení obecné rozpravy. Ke slovu se kvůli tomu nedostalo osmnáct přihlášených poslanců z ANO a SPD. Někteří členové dolní komory ve vystoupeních své pozměňovací návrhy zdůvodňovali, což je hlavní účel takzvané obecné rozpravy.

Další zákonodárci, výhradně z řad ANO a SPD, prezentovali politická stanoviska, případně nebyli v jednacím sále, když na ně přišla řada. Závěr obecné rozpravy vyplnila výměna názorů prostřednictvím krátkých, nejvýše dvouminutových poznámek.

Například předseda ANO Andrej Babiš potvrdil, že obstruuje. „Ano, já tady obstruuji, protože nechci, abyste vy všichni platili víc za Českou televizi,“ prohlásil. Česká televize je podle něj netransparentní a jde na ruku vládní koalici. „Je to jen skrytá falešná daň,“ řekla k poplatkům předsedkyně nejsilnějšího opozičního klubu Alena Schillerová. Vládu vinila ze servility za to, že poslechla rozhlas a televizi a navrhla růst poplatků.

Místopředseda frakce SPD Radek Rozvoral zopakoval stanovisko hnutí, podle něhož nemají poplatky žádné opodstatnění. Rovněž podle Rozvorala jde o „speciální nesystémovou daň“. Občané navíc dostávají od dvojice veřejnoprávních médií podle něho jednosměrně orientované informace. „A tím je nepřímo ovlivňují zastávat názor, že současná vláda dělá vše dobře a k jejich prospěchu,“ řekl Rozvoral. Jeho kolegyně z hnutí Iveta Štefanová označila předlohu za „další podvodný počin této vlády“.

Předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob se pozastavoval nad častým opozičním zpochybňováním povinnosti hradit poplatek i těmi, kteří Český rozhlas ani Českou televizi nesledují. „Přitom na druhé straně navrhujete, aby média veřejné služby byla financována ze státního rozpočtu. A tam se na tom budou podílet opravdu všichni daňoví poplatníci,“ uvedl.

Ukončení obecné rozpravy k 22. hodině

Pro ukončení diskuse koalice použila postup, kdy předseda poslanců STAN Josef Cogan navrhl vrácení novely mediálnímu výboru k novému projednání, byť, jak uvedl, s takovým návrhem nesouhlasí. Ve druhém čtení jde ale podle něho o jedinou možnost, aby mohla sněmovna rozhodovat.

Hlasování se koná po ukončení běžné debaty, šéf poslanců ODS Marek Benda pro ně ale prosadil stanovení pevného času na 22. hodin. „Všichni víme, jak dlouho to projednáváme, všichni víme, že obstrukce probíhají,“ řekl Benda. Zdůraznil, že je právem sněmovní většiny, aby sněmovna rozhodovala. Cogan poukazoval na to, že v úterý vyplnilo projednávání novely o poplatcích více než jedenáct hodin.

Schillerová: Násilné ukončení rozpravy

Zástupci opozice se proti obviňování z obstrukcí ohradili. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová mluvila o „násilném ukončení rozpravy“ Koalice podle ní „posunula parlamentní kulturu někam, kam se dostat neměla“. „Vrátí se vám to jako bumerang,“ varoval vládní tábor místopředseda poslanců ANO Patrik Nacher. Šéf frakce SPD Radim Fiala míní, že koalice spoléhá na kritický postoj Ústavního soudu k obstrukcím. SPD podle něho tento nález respektuje, ale nemusí s ním souhlasit.

„Nemáme z toho radost, nesmějeme se, ale prostě snažíme se, aby sněmovna byla schopná k nějakým výsledkům někdy dospět,“ reagovat Benda. Dal by přednost dohodě, někdy je ale podle něho potřeba použít tohoto „silového prostředku“.

Navrhované změny v poplatcích mají podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) sloužit ke stabilizaci médií veřejné služby a zajistit dlouhodobou udržitelnost jejich fungování.

Poslanci ANO a SPD chtějí v samostatných úpravách například zachovat současnou výši poplatku, který novela zvyšuje pro Českou televizi o patnáct korun na 150 korun měsíčně a pro Český rozhlas o deset korun na 55 korun za měsíc. K návrhům zákonodárců ANO i SPD patří vypuštění pravidel valorizace poplatků a jejich zachování v nynější podobě pro firmy.

Valorizační mechanismus spočívá podle vládní novely v růstu poplatku o šest procent v případě, že součet ročních měr inflace přesáhne šest procent. Výše poplatku hrazeného právnickými osobami už nebude podle předlohy záviset na počtu přijímačů, ale na počtu zaměstnanců.

Poslanci ANO, SPD i Pirátů chtějí z předlohy vyškrtnout také ustanovení, podle kterého mají domácnosti nově platit za zařízení schopné jakýmkoli způsobem přijímat vysílání, tedy i za mobilní telefony, tablety či počítače. Podle Pirátů jde prakticky o poplatek z těchto zařízení. ANO a SPD navrhují vztáhnout na ČT a ČRo prověrkovou pravomoc Nejvyššího kontrolního úřadu. K pirátským úpravám patří začlenění radních ČT a ČRo pod zákon o střetu zájmů. Museli by tak například vypisovat oznámení o majetku.

Mezi návrhy vládních poslanců patří úprava šíření vysílání ČT do zahraničí nebo rozšíření osvobození od úhrady poplatků i na spolky a zaměstnavatele s více než polovinou pracovníků se zdravotním postižením. Ke kontrole počtu zaměstnanců by oběma veřejnoprávním médiím měly sloužit údaje od správy sociálního zabezpečení.

Nově navrhovaný úkol obou veřejnoprávních médií spočívající v boji s dezinformacemi chtějí koaliční poslanci nahradit přispíváním k mediální gramotnosti, opoziční ANO a SPD chce boj z dezinformacemi škrtnout bez náhrady. Hned několik pozměňovacích návrhů koalice i opozice se týká způsobu uzavírání memorand mezi státem a veřejnoprávní televizí a rozhlasem o způsobu naplňování veřejné služby.

Baxa chce novelu využít ke zrušení povinné registrace například youtuberů a influencerů u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Rada by sice jejich seznam s ohledem na evropskou směrnici měla vést, zápisy by podle zdůvodnění prováděla zejména na základě vlastní znalosti mediálního trhu. Další z jeho úprav by umožnila finanční odměňování členů rady Státního fondu kultury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
11:05Aktualizovánopřed 23 mminutami

Pásy mohou zmírnit následky nehod, v meziměstských autobusech ale být nemusejí

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 1 hhodinou

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 4 hhodinami

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 16 hhodinami

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Výroky o zaujatých soudech podrývají důvěru v justici, varuje Pavel

Prezident Petr Pavel varoval před podkopáváním důvěry veřejnosti v demokratické instituce, především v justici. Označovat soudy předem za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické podle něj není dobrým signálem pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát, řekl na konferenci při příležitosti vydání zprávy Evropské komise právě o právním státu za rok 2025. Vláda v úterý ve vyjádření pro Ústavní soud ke kompetenční žalobě kvůli summitu NATO uvedla, že Pavel jejím podáním učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoJak si při natáčení nenechat vyvrtat zub? Reportéři ČT hovořili o investigativní práci

Společně pátrali po nelegálních zubních ordinacích a odhalili i lékařky, které se vydávaly za někoho úplně jiného. Na co všechno se musí reportér připravit, když natáčí se skrytou kamerou a chce někoho přistihnout tak říkajíc při činu? Jak daleko je možné nebo nutné zajít? A kdy už je potřeba jít s pravdou ven a prozradit, že jsme novináři? O zákulisí novinářské práce i okolnostech investigativního natáčení vyprávějí Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek v rozhovoru s kolegyní Janou Neumannovou. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.