Poslanci se v úterý sešli k dalšímu projednávání vládní novely o zvýšení televizního a rozhlasového poplatku a rozšíření okruhu poplatníků. Předloha je ve druhém čtení. Už nyní je jisté, že bude účinná později než od ledna, jak vláda původně předpokládala. Program schůze se povedlo schválit až po téměř pěti hodinách. Večer pak sněmovna omezila řečnickou dobu pro debatu, což prosadil zhruba 8,5 hodiny po zahájení jednání koaliční tábor, jehož zástupci mluvili o opozičních obstrukcích.
Běžná debata neskončila do úterních 23:30, schůze se tak podle schváleného návrhu přerušila do středečních 18 hodin. Diskuse o vládní novele dosud vyplnila ve druhém čtení jedenáct a půl hodiny. Na konci jednacího dne sněmovní systém evidoval 28 poslaneckých přihlášek k běžnému vystoupení. Opoziční i koaliční poslanci při něm zejména zdůvodňují své pozměňovací návrhy, které hodlají k předloze uplatnit.
Omezení pro vystoupení na nejvýše dvě po deseti minutách vyvolalo spory. „Vy pod slovem obstrukce už vidíte úplně všechno,“ prohlásil ke koalici za klub ANO Patrik Nacher. Varoval, že se tento postup může vládnímu táboru vrátit „jako bumerang“. Další z poslanců ANO Ondřej Babka si postěžoval, že má dvanáct pozměňovacích návrhů a vzhledem ke zkrácení řečnické doby má na zdůvodnění každého z nich nejvýše padesát sekund.
Šéf poslanců ODS Marek Benda vzkázal Nacherovi, aby se zamyslel, zda je v parlamentním systému normální, aby se předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Andrej Babiš postavil k mikrofonu a mluvil „páté přes deváté“. „Je jasné, že se druhému čtení zákona věnuje obrovská doba,“ řekl předseda lidoveckého klubu Aleš Dufek. Poukazoval také na to, že Babiš sebral ostatním poslancům svým úvodním vystoupením tři hodiny.
„Ústavní soud opakovaně ve svých nálezech říká: Menšina má právo na obstrukci, ale nemá právo destruovat jednání,“ podotkla předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Místopředseda sněmovny za ANO Aleš Juchelka reagoval, že v nálezu se také uvádí, že „opozice je vlastně válcovaná tím, že nemůže prosazovat své vlastní body a svou agendu“.
K 21. hodině sněmovní systém evidoval do běžné debaty ještě třiatřicet poslaneckých přihlášek. Program mimořádné schůze, kterou k novele nechal svolat vládní tábor, schválila sněmovna po téměř pěti hodinách od zahájení jednání v poledne.
Babiš označil poplatek za novou plošnou daň
Předseda ANO Andrej Babiš ve svém úvodním téměř tříhodinovém projevu označil televizní a rozhlasový poplatek za novou plošnou daň. Kritizoval také změnu v případě poplatku hrazeného právnickými osobami, který už nebude podle vládní novely záviset na počtu přijímačů, ale na počtu zaměstnanců. Také opět přislíbil, že v programu pro sněmovní volby v příštím roce bude mít ANO zrušení rozhlasového a televizního poplatku. Nyní je podle Babiše uplatňuje jen deset z 27 států Evropské unie. „Je jasný trend, že země s poplatky spíš přemýšlejí o změně financování veřejnoprávních médií,“ uvedl.
Podobně se vyjádřil také lídr opozičního hnutí SPD Tomio Okamura. Prohlásil, že poplatky podle něj představují nedobrovolnou plošnou daň a že jejich zvýšení je v rozporu s koaličními předvolebními programy. Vyjádřil také pochyby nad hospodařením veřejnoprávní televize.
Ministr kultury Martin Baxa (ODS) dříve říkal, že se televizní a rozhlasový poplatek zvyšovat nebudou. Ve sněmovně ale uvedl, že tato slova zazněla v době, kdy ještě podrobně neznal ekonomickou situaci České televize a Českého rozhlasu. „Hlubší vhled do financování médií veřejné služby a jejich ekonomické situace mě vlastně během podzimu roku 2022 přivedl k opačnému názoru,“ vysvětloval.
Uvedl také, že navrhované změny mají sloužit ke stabilizaci médií veřejné služby a zajistit dlouhodobou udržitelnost jejich fungování. „Nejprve se přece musíme shodnout na definici veřejnoprávní služby a potom můžeme řešit, kolik to bude stát,“ řekl k tomu Nacher.
Baxa také už představil úpravu, kterou chce zrušit povinnou registraci například youtuberů a influencerů u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Rada by sice jejich seznam s ohledem na evropskou směrnici měla vést, zápisy by podle zdůvodnění prováděla zejména na základě vlastní znalosti mediálního trhu. „Oznámení samotných poskytovatelů je ovšem možné i nadále, pouze už nebude povinné,“ stojí v důvodové zprávě. Kvůli směrnici má zůstat povinné oznámení změny údajů, které určují, zda je poskytovatel služby usazený v Česku.
„Chceme pomoct, chceme snížit byrokracii, jenom nevím, zda to má být součástí této novely, aby to nebylo vnímáno jako přílepek,“ poznamenal k ministrově iniciativě předseda sněmovního mediálního výboru Nacher.
Opoziční ANO a SPD chtějí v současnosti například zachovat stávající výši poplatku, který novela zvyšuje pro Českou televizi o patnáct korun na sto padesát korun měsíčně a pro Český rozhlas o deset korun na 55 korun za měsíc. K návrhům poslanců ANO i SPD patří vypuštění pravidel valorizace poplatku a jejich zachování v nynější podobě pro firmy.
Poslanci ANO, SPD i Pirátů chtějí z předlohy vyškrtnout také ustanovení, podle kterého mají domácnosti nově platit za zařízení schopné jakýmkoli způsobem přijímat vysílání, tedy i prostřednictvím internetu, nejen s televizním či rozhlasovým přijímačem jako dosud. Úhrada by se tedy týkala i domácností, které používají takzvaný chytrý telefon, tablet či počítač. ANO a SPD navrhují vztáhnout na Českou televizi a Český rozhlas prověrkovou pravomoc Nejvyššího kontrolního úřadu.
Mezi návrhy vládních poslanců patří úprava šíření vysílání České televize do zahraničí nebo rozšíření osvobození od úhrady poplatků i na spolky a zaměstnavatele s více než polovinou pracovníků se zdravotním postižením. Nově navrhovaný úkol obou veřejnoprávních médií spočívající v boji s dezinformacemi chtějí nahradit přispíváním k mediální gramotnosti.
