Rozhlas

Úvodní sněmovní debatu o sporném růstu poplatku za televizi a rozhlas poslanci v první jednací den nedokončili. Čtvrteční diskuse trvala zatím patnáct hodin a provázela ji zejména opoziční kritika vládní předlohy. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš označil poplatky mimo jiné za plošnou nepřímou daň, koalice podle něho chce dvojici veřejnoprávních médií korumpovat. Předseda hnutí SPD Tomio Okamura navrhované zvýšení poplatků a rozšíření okruhu poplatníků považuje za skandální a nemravné. Vládní návrh na zvýšení poplatku s rozšířením okruhu poplatníků je podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) únosný a vyvážený, není podle něho revoluční. Projednávání vládní novely bude pokračovat v pátek po ukončení jiné, řádné schůze.

Na Slovensku začal platit zákon o zrušení veřejnoprávní stanice Rozhlas a televize Slovenska (RTVS). Místo ní je nově zřízena Slovenská televízia a rozhlas (STVR). Předčasně tak končí dosavadní generální ředitel RTVS Ľuboš Machaj. Změny od začátku kritizuje slovenská opozice i část zaměstnanců stanice. Zákon označují za prostředek, kterým chce vládní koalice ovládnout veřejnoprávní médium. Vláda i prezident to odmítají.

Vláda schválila takzvanou velkou mediální novelu, která počítá také s rozšířením okruhu poplatníků koncesionářských poplatků. Místopředseda poslanců ANO Patrik Nacher v Událostech, komentářích připomněl, že opoziční hnutí ji od počátku kritizuje. Nevadí mu ani tak samotné zvýšení částky, ale právě rozšíření okruhu poplatníků. Předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob řekl, že finanční nezávislost médií je velmi důležitá a je přesvědčený, že vzhledem k rozvoji technologií za posledních třicet let je rozšíření správné.

Zástupci slovenských veřejnoprávních médií vyzvali parlament, aby nepřijímal zákon o změnách v RTVS. Poslancům odevzdali otevřený dopis. Už ve čtvrtek se několik tisíc lidí v Bratislavě účastnilo demonstrace, kterou svolala největší opoziční strana Progresívne Slovensko.

Blízký spolupracovník slovenské ministryně kultury Martiny Šimkovičové Lukáš Machala dal najevo pochybnosti o tom, že je vědecky podložené, že je Země kulatá. O Machalovi se mluvilo jako o možném příštím řediteli Slovenské televize a rozhlasu (STVR), on však odmítl, že by jím chtěl být.

Slovenské ministerstvo kultury chce posílit vliv státu na veřejnoprávní Rozhlas a televizi Slovenska (RTVS) a vyměnit ředitele. Opozice návrh zákona kritizovala a označila jej za snahu RTVS ovládnout. Dvě opoziční strany oznámily pokračování protivládních protestů, které byly dříve zaměřené proti změnám v trestním právu. Situaci slovenských médií pozorně sleduje Evropská komise (EK), upozornila místopředsedkyně Komise Věra Jourová. Proti návrhu se ozval také Český rozhlas. Prostřednictvím generálního ředitele Reného Zavorala uvedl, že jde o „de facto likvidaci stávajícího nezávislého média veřejné služby“.

Vysílání rozhlasové stanice Hlas Ameriky skončilo v Česku před 20 lety. Rádio financované vládou USA bylo v dobách socialismu trnem v oku komunistům, kteří ročně vydávali desítky milionů korun na rušení jeho signálu. Bývalý zpravodaj Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy Jolyon Naegele v úterních Událostech, komentářích zavzpomínal na to, jak se mu referovalo o dění v Československu 80. let a následném pádu komunistického bloku. Ocenil, že mu nadřízení dávali velkou volnost ve výběru témat a řekl, že Česko už „svobodný vysílač“ nepotřebuje, ač reformní procesy podle něj dosud neskončily.

Polský ministr kultury Bartlomiej Sienkiewicz vyhlásil nucenou finanční správu nad polskou veřejnoprávní televizí TVP, rozhlasem PR a státní tiskovou agenturou PAP. Své rozhodnutí o likvidačním statusu označil za reakci na veto zákona o navýšení jejich rozpočtu, které před Vánoci vydal polský prezident Andrzej Duda právě kvůli sporu o tři klíčová média. Jejich vedení nová vláda po bleskovém hlasování parlamentu odvolala před týdnem.

Před třiceti lety si bývalý agent StB Pavel Minařík vyslechl rozsudek za přípravu atentátu v mnichovském sídle rádia Svobodná Evropa. Do vězení kvůli tomu ale nikdy nenastoupil. Nadřízená instance čtyřletý trest zrušila a státní zástupci už pak u soudů neuspěli.

Vlastní drzost a punkovost novinářského prostředí 90. let pomohly Janě Kanisové nastartovat kariéru v televizi. „Stačilo být ve správnou dobu na správném místě. Nemyslím si, že to bylo nejlepší období, co se kvality novinářské práce týče,“ hodnotí v podcastu Background ČT24. Cynismu se editorka hlavní zpravodajské relace Události nevyhýbá, příliš cyničtí novináři ale podle ní rozhodně nejsou přínosem pro společnost.

Vítězi rozhlasové ankety Neviditelný herec století se stali Hana Maciuchová a Viktor Preiss. Speciální ročník doplnil každoroční anketu, v níž veřejnost hlasuje o nejpopulárnějším hereckém výkonu na vlnách Českého rozhlasu za uplynulou sezonu.

V Demokratické republice Kongo ani dvacet let po formálním ukončení války boje zcela neustaly. Jen za uplynulý rok zasáhly na východě země téměř milion obyvatel. Rodiny mnohdy musí opustit své domovy a míří do uprchlických táborů. V souvislosti s doutnajícím konfliktem roste i počet obětí sexuálního násilí. Na tristní podmínky žen a dívek ve válce upozorňuje skupina novinářek ve vysílání rádia GO FM.

Václavu Havlovi otevíral ve studiu pivo. Václavu Klausovi zase nejdřív musel polichotit, aby se v rozhovoru otevřel a řekl něco takzvaně do titulku. A Miloš Zeman byl zase jediný prezident, který u něj v živém vysílání použil hned několik sprostých slov. Novinář a moderátor Jan Pokorný vedl rozhovory se všemi porevolučními prezidenty, vzpomínek má ale mnohem víc; v Českém rozhlase pracuje už 38 let, a v nejnovějším díle podcastu Background ČT24 proto s nadsázkou říká, že už by na Vinohradské mohl dělat i vrátného.

Na pražském Pankráci začala stavba trasy metra D, bude čtvrtou linkou podzemní dráhy v hlavním městě. Posledních téměř třicet let je jedním z hlasů veřejné dopravy v metropoli hlasatelka Dagmar Hazdrová. V rozhovoru s Janou Peroutkovou v Událostech, komentářích vzpomenula ale i na události okupace Československa v srpnu 1968, kdy byla jednou z moderátorek tehdejšího rozhlasového vysílání.

Představenstvo ruské liberální rozhlasové stanice Echo Moskvy většinou hlasů rozhodlo o likvidaci stanice a jejího webu, uvedlo ve čtvrtek rádio na svém webu. O dva dny dříve úřady zastavily vysílání Echa – spolu s nezávislou internetovou televizí Dožď – kvůli tomu, jak tato média informovala o ruské invazi na Ukrajinu.

Technická kuriozita, v níž jsme byli průkopnickou zemí, popisuje počátky radiofonie – tedy rozhlasu – Petr Bednařík z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Od pokusů, které znamenaly zásadní krok při zavádění rozhlasu v Československu, uplynulo sto let. Vysílání se potýkalo se špatnou technickou stránkou i legislativními problémy. Koncesionáři zase s vysokými poplatky a drahými přijímači.

Rusko nařídilo uzavření zpravodajské kanceláře německé veřejnoprávní stanice Deutsche Welle v zemi, zruší akreditaci jejím zaměstnancům a zakáže její vysílání na území federace. Ve čtvrtek o tom informovaly tiskové agentury s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. Moskva podle nich tento krok činí v reakci na nedávný zákaz vysílání ruské státní televize RT (dříve Russia Toda) v Německu. Ředitel Deutsche Welle označil ruské kroky za přehnané a absurdní, společnost se hodlá právně bránit.

Polská vládní strana Právo a spravedlnost navrhuje, aby tamní rádia musela hrát nejméně polovinu hudby polské, zároveň chce, aby osmdesát procent z této poloviny bylo odehráno přes den. Kvóty existují už nyní, jsou ale výrazně nižší, a PiS jejich růst hájí potřebou podpořit domácí umělce v době omezované produkce kvůli pandemii koronaviru. Podle opozice má ovšem návrh čistě politický motiv.

Informace o zastávkách či změnách v provozu od pondělka cestujícím ve vozidlech městské hromadné dopravy v Ostravě oznamuje nový hlas. Více než třináct set typů hlášení namluvila učitelka a moderátorka Marika Tošková. Po dvaceti letech tak nahradila hlas rozhlasové moderátorky Yvetty Dadamové, uvedl generální ředitel a předseda představenstva Dopravního podniku Ostrava (DPO) Daniel Morys.

Federální shromáždění schválilo zákon o rozhlasovém a televizním vysílání. Státní televize se přeměnila na veřejnoprávní a vznikly legislativní podmínky pro vznik soukromých a komerčních televizí. Rovněž byly ustanoveny podmínky pro fungování Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Více v rozhovoru s generálním ředitelem Čs. televize Jiřím Kantůrkem.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Skupina poslanců polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) předložila novelu zákona o rozhlasu a televizi, která vyžaduje, aby mediální společnosti působící v Polsku nemohly kontrolovat firmy sídlící mimo Evropský hospodářský prostor. Podle kritiků návrh míří na televizi TVN, jež je kritická vůči vládě a patří americké společnosti Discovery.

Maďarsko bude kvůli svému postupu vůči poslední nezávislé rozhlasové stanici v zemi čelit řízení Evropské komise. Stanici Klubrádió byla zamítnuta žádost o udělení vysílací frekvence z nanejvýš sporných důvodů, sdělila Komise, podle níž tak bylo porušeno unijní právo. Zásady přiměřenosti a nediskriminace jsou ústředními prvky unijních telekomunikačních norem, zdůraznila EK.

Moskva zmrazila ruské účty americké rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Oznámila to stanice, kterou už dříve ruské úřady označily za „zahraničního agenta“ a udělily jí několik pokut za to, že ve svém zpravodajství tuto informaci neuvádí. V moskevských kancelářích RFE/RL zasahovali exekutoři, což podle stanice znamená, že se Rusko nezaplacené pokuty rozhodlo vymáhat. USA v reakci uvedly, že se jedná o další pokus ruských úřadů nezávislá média umlčet.

Pravidelné celodenní vysílání Rádia Svobodná Evropa (RFE) v češtině odstartovalo z mnichovského studia 1. května roku 1951. Pro socialistický režim se stalo nepřítelem, pro Čechoslováky bylo v době totality jedním z mála objektivních zdrojů informací, které kvůli komunistickým rušičkám provázelo charakteristické praskání a pískání.