Vládní reforma penzí je ve sněmovně po téměř třech desítkách hodin debat i obstrukčních vystoupení zástupců opozice před závěrečným schvalováním. Opoziční hnutí ANO a SPD navrhla ve druhém čtení předlohy například zachování věkové hranice 65 let pro odchod do důchodu i nynější výpočet nových penzí, které se mají podle reformy postupně snižovat. O podobě širších změn v důchodech by mohli poslanci hlasovat nejdřív před koncem října. Rozhodnou i o požadavku SPD na zamítnutí reformy.
Sněmovní sociální výbor doporučil už dřív schválení reformy penzí s pomalejším zvyšováním důchodového věku nad 65 let, a to o měsíc ročně místo původně navrhovaných až dvou měsíců podle průměrného věku dožití.
Skupina koaličních poslanců kolem Jiřího Navrátila (KDU-ČSL) chce tento pozměňovací návrh doplnit úpravou, podle které by lidé odcházeli do penze nejpozději v 67 letech. Opoziční ANO a SPD jsou proti, jejich návrhy míří k ponechání současné hranice maximálně 65 let.
Obě opoziční hnutí chtějí z novely vyškrtnout také pasáž, podle níž by se měl mezi lety 2026 až 2035 snižovat výpočet nových penzí. Započítávat by se měla postupně každý rok menší část výdělku. Toto opatření, stejně jako prodlužování věku pro odchod do důchodu, mají podle vlády přispět k udržitelnosti a snížení schodků penzijního systému.
Skupina koaličních poslanců kolem Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) navrhla upravit výchovné. Podle reformy by se mělo dál vyplácet jen na třetí a další dítě a na první dva potomky by jej nahradilo započítání fiktivního výdělku. Poslanci chtějí vložit do novely pravidlo, podle nějž by výchovné činilo i v takovém případě nejméně pět set korun na dítě.
Předsedové vládních frakcí TOP 09 a ODS Jan Jakob a Marek Benda navrhli výrazné omezení okruhu lidí, kteří by mohli kvůli náročnosti profesí odcházet do starobní penze předčasně bez jejího krácení. Zatímco původní vládní návrh by se týkal podle odhadů kolem 120 tisíc lidí, úprava by tento počet snížila podle předkladatelů na nejvýše 15 tisíc osob.
Tři desítky pozměňovacích návrhů
Celkem se k důchodové reformě sešly tři desítky pozměňovacích návrhů. Poslanci ANO chtějí například vrátit do zákona původní pravidla pro běžné valorizace penzí se započítáním poloviny růstu reálných mezd místo třetiny a přidat penzistům od ledna 500 korun nad pravidelnou valorizaci.
Pozměňovací návrhy SPD míří například k ponechání nynějších podmínek takzvaných odložených důchodů, když vláda navrhuje jejich zmírnění. Jiné úpravy tohoto hnutí se týkají obnovy valorizace zásluhové části předčasných důchodů a jejího nižšího či žádného krácení v případě, že lidé odpracovali aspoň 40 či 45 let.
Nyní už opoziční Piráti chtějí vložit do důchodové reformy valorizaci rodičovského příspěvku podle stejných pravidel, jaká platí pro penze. Individuální návrh Vojtěcha Munzara (ODS) upravuje doplňkové penzijní spoření. Jde například o některé parametry investování v účastnických fondech a o podmínky nakládání s penězi účastníků spolu s blížícím se důchodovým věkem.
Projednávání trvalo tři dny
Nynější kolo projednávání penzijní novely trvalo tři dny a zabralo zhruba 26 hodin čistého času, z toho asi 20,5 hodiny o předloze. Více než pět hodin vyplnilo ve středu jednání o návrhu programu mimořádné schůze, kterou nechal svolat vládní tábor.
Poslanci ANO a SPD v převážně obstrukčních projevech během rozpravy opakovali, že vládní návrh není reformou, ale pouze parametrickými změnami důchodového systému, které poškodí jak současné, tak budoucí penzisty. Podle předsedy SPD Tomia Okamury je to „prachsprostá zlodějna“ a současná vláda by měla skončit.
Opoziční poslanci s poukazem na chystané úpravy koaličních poslanců zpochybňovali, že vládní předloha vychází z kvalifikovaných odhadů vývoje populace a důchodového systému. Podle nich nerespektuje věk dožití ve zdraví ani schopnosti lidí v předdůchodovém věku pracovat.
Okamura ve svém vystoupení uvedl, že SPD návrh na vrácení novely výboru předložilo, stejně jako návrh na zamítnutí, o kterém ale bude sněmovna rozhodovat až v závěrečném kole schvalování.
Ukončení obecné rozpravy
Sněmovna před polednem nejtěsnější většinou 76 ze 150 přítomných poslanců také ukončila obecnou debatu, jak to žádala koalice. Šéf poslanců ODS Marek Benda zdůvodnil stanovení pevné hodiny pro hlasování o návrhu na 11:45 poukazem na to, že sněmovna jedná o důchodech už třetí den. I někteří opoziční poslanci už podle Bendy poukazovali na to, že bylo řečeno všechno. Je třeba, aby zazněly názory opozice, ale také je třeba, aby většina byla schopná rozhodovat, dodal Benda.
Takový postup kritizovala předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Podle ní sněmovna nepostupovala správně a odkázala na stanovisko legislativního odboru dolní parlamentní komory, které si vyžádala. Podle něj by obecná rozprava neměla být ukončována předtím, než vystoupí všichni přihlášení poslanci, aby mohli zdůvodnit navrhované úpravy, přiblížila Schillerová. Koalici obvinila z rekordního ohýbání jednacího řádu.
V úvodu jednacího dne se s poslanci rozloučil na plénu ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty). Řekl, že doufá v to, že jeho sněmovní vystoupení byla pro rozhodování zákonodárců přínosná. Šalomoun skončí ve funkci za týden kvůli odchodu Pirátů z vládní koalice.
