Počet seniorů bude v polovině století asi o 200 tisíc vyšší, než se před pěti lety předpokládalo. Přesáhnout by mohl 3,3 milionu. Bude tak téměř o milion vyšší než teď, ukázala to nová zpráva o stavu důchodového systému a jeho předpokládaném vývoji. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce v koalici ještě jednat o délce období, které by měli lidé trávit v důchodu. Současná podoba vládní penzijní reformy počítá s tím, že by mělo jít o průměrně 21 a půl roku. Zpráva přináší alternativní variantu, podle ní by to měla být čtvrtina života.
Seniorů v Česku přibude nad očekávání, Jurečka chce o délce důchodu ještě jednat
„Predikce, která byla, se posunuje. Počet starobních důchodců bude ještě vyšší. Má na to vliv posun doby dožití. Je pozitivní zpráva, že se budeme dožívat vyššího věku. Bude tu výrazný nárůst počtu lidí, kteří budou pobírat starobní důchod,“ prohlásil Jurečka.
Starobní důchod nyní pobírá zhruba 2,4 milionu lidí. Počet začne výrazně růst po odchodu silné generace Husákových dětí ze 70. let do penze. Zvedat se začne od poloviny příštího desetiletí. Podle nové zprávy bude penzistů od 30. let přibývat rychleji, než se před pěti lety očekávalo. Třímilionovou hranici počet překročí o několik let dřív asi v polovině 40. let. Kolem roku 2060 by měl být nad 3,3 milionu. Po odchodu Husákových dětí začne klesat. Pokles by měl být ale také mnohem menší, než se předpokládalo.
„Tyto informace podtrhují to, že důchodová reforma je nezbytná a nutná. Říkat, že se vývoj zázračně a nepředvídatelně změní ve prospěch důchodového systému, aby se deficity začaly snižovat – tak tyto informace ve zprávě nejsou,“ podotkl ministr.
Systém v rekordním deficitu
Systém důchodového pojištění skončil loni v dosud nejvyšším deficitu 72,8 miliardy korun. Je to kolem procenta HDP. Beze změn by se propad do poloviny století dostal na pět procent HDP. Nová zpráva zlepšuje bilanci, uvádí schodek kolem tří procent HDP. „Pět procent HDP je to bez loňských změn, tři procenta po nich. S dalšími změnami a reformou se dostáváme pak na minus jedno procento HDP,“ dodal Jurečka.
Vláda loni prosadila návrat k pomalejší valorizaci penzí o třetinu růstu reálných mezd místo o polovinu či zpřísnění podmínek pro předčasné penze. V projednávané reformě má ke zlepšení kondice systému přispět posouvání věku odchodu do penze a nižší výpočet nových důchodů. K udržení schodku soustavy na procentu HDP přispívá i vysoká zaměstnanost či příliv cizinců včetně uprchlíků z Ukrajiny, poznamenal ministr.
6 minut
Vláda představila novou zprávu o stavu penzijního systému
Opozice však reformu penzí kritizuje. „Potřebujeme něco s tou důchodovou reformou dělat, nicméně tuto změnu parametrů bych nenazýval důchodovou reformou, protože úplně vypadla strana příjmů do celého důchodového systému,“ poznamenal člen sněmovního výboru pro sociální politiku Aleš Juchelka (ANO).
Přestože opoziční hnutí ANO zveřejněnou analýzu označovalo za klíčový dokument pro debatu o penzijní reformě, k jednání s vládou se vrátit nechce. O případných změnách chce debatovat jenom ve sněmovně.
Fiala: Jsou to kroky nepopulární, ale nezbytné
Reforma počítá s tím, že penzijní věk bude po roce 2030 růst podle věku dožití. Čeští demografové na základě vládních dat spočítali, že třeba lidé narození v roce 1987 by do penze odcházeli v 68 letech, mladší ještě později. „Na základě analýz České demografické společnosti si dokážeme představit, že ten mechanismus bude trochu zpomalen a lineárně nastavován lépe. To ale musíme ještě koaličně vyjednat,“ sdělila místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN).
Věk pro odchod do důchodu se zvyšuje už teď. U mužů o dva měsíce ročně, u žen obvykle o čtyři. Ve 30. letech by se měla hranice dostat na 65 let. Koalice zdůrazňuje, že je to jedno z opatření, které má vést k udržitelnosti důchodového systému i do budoucnosti. „Je potřeba udělat nepopulární, ale nezbytné kroky, které povedou k tomu, že mladá generace bude mít slušný důchod, až se dostane do seniorského věku,“ sdělil premiér Petr Fiala (ODS).
Podle opozičního hnutí SPD by se vláda měla víc zaměřit na podporu porodnosti. „Je potřeba zajistit dostupné bydlení pro mladé lidi, je potřeba zvýšit daňové zvýhodnění pro rodiče malých dětí,“ míní místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD).
