Vít Kaňkovský

Poslanecká sněmovna v pátek schválila ve třetím čtení důchodovou reformu, jež má podle vlády přispět k udržitelnosti a snížení schodku penzijního systému. Představitelé koaličního tábora už ráno potvrdili, že na ní mají shodu včetně omezení původně plánovaného okruhu pracovníků v náročných profesích s nárokem na dřívější odchod do penze asi na desetinu. Zástupci opozičních hnutí ANO a SPD slibují, že pokud se dostanou k moci, schválené změny zruší. Novelu teď dostane k projednání Senát.

Poslanci v pátek opět diskutovali o důchodové reformě. Oproti středečnímu mimořádnému jednání se od rána u řečnického pultu střídali zástupci opozice i koalice. K hlasování se nedostali a debata bude pokračovat příští týden ve středu. ČT navíc zjistila, že nejmíň pět poslanců KDU-ČSL zatím nechce hlasovat pro omezení počtu lidí, kteří by mohli do důchodu dřív, aniž by přišli o peníze.

Sněmovní sociální výbor doporučil schválit vládní reformu penzí s pokračováním zvyšování důchodového věku o měsíc ročně do stropu 67 let. Zatím ale není jasné, zda předlohu podpoří alespoň všichni členové koalice. Rozkol v koalici panuje na tématu náročných profesí. Místopředsedkyně výboru Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) uvedla, že změny v důchodovém systému jsou nutné pro důstojné důchody i pro další generace. Lucie Šafránková (SPD), rovněž místopředsedkyně výboru, však reformu kritizuje s tím, že nepovede k úsporám, jelikož se zvýší náklady například na dlouhodobé nemocenské.

Vládní důchodová reforma nemá před závěrečným čtením ve sněmovně jistou podporu celé koalice. Některým poslancům KDU-ČSL a hnutí STAN vadí výrazné omezení počtu lidí z náročných profesí, kteří by měli nárok na dřívější penze v plné výši. Návrh ODS a TOP 09 proto někteří z nich nepodpoří. Pokud by poslanci pozměňovací návrh i tak přijali, zvažuje část lidovců a STAN, že pro důchodovou reformu jako celek nezvednou ruku.

Vládní reforma penzí je ve sněmovně po téměř třech desítkách hodin debat i obstrukčních vystoupení zástupců opozice před závěrečným schvalováním. Opoziční hnutí ANO a SPD navrhla ve druhém čtení předlohy například zachování věkové hranice 65 let pro odchod do důchodu i nynější výpočet nových penzí, které se mají podle reformy postupně snižovat. O podobě širších změn v důchodech by mohli poslanci hlasovat nejdřív před koncem října. Rozhodnou i o požadavku SPD na zamítnutí reformy.

Zástupci hnutí STAN, Pirátů i KDU-ČSL chtějí zmírnit parametry důchodové reformy. Souhlasí s nutností zvyšovat věk odchodu do penze, ale pomaleji, než plánoval původní vládní návrh. Argumentují analýzou České demografické společnosti, podle které by i budoucí generace měly v penzi strávit zhruba čtvrtinu života. Opozice navýšení věku pro odchod do důchodu odmítá.

K omezení výpadků dostupnosti léků na českém trhu má přispět vládní novela o léčivech, kterou ve středu schválila sněmovna s některými úpravami. Výrobci budou muset podle předlohy poskytovat léčivý přípravek ještě až dva měsíce po přerušení nebo ukončení dodávek. U léků, které ministerstvo zdravotnictví zařadí na zvláštní seznam, budou udržovat měsíční zásobu i distributoři léčiv. Novelu teď posoudí horní parlamentní komora. Poslanci zároveň schválili pravidla pro přípravu stavby hlubinného úložiště radioaktivního odpadu a také novelu o organizaci sociálního zabezpečení.

Česku se v Evropské komisi podařilo vyjednat výjimku ze zákazu čtyřiadvacetihodinové pracovní doby, řekl ČT lidovecký poslanec Vít Kaňkovský. Zákoník práce od října umožňuje plánovat v nemocnicích směny maximálně na dvanáct hodin. Návrat celodenních služeb chce koalice schválit v novele, která zruší i kritizované zvýšení přesčasů. Změny by mohly platit od ledna příštího roku.

Kroky vlády Petra Fialy (ODS) nejsou podle prezidenta Petra Pavla tak razantní, jak by bylo s ohledem na konsolidaci veřejných peněz potřeba. Konsolidační balíček by měl být tvrdší, než vláda plánuje. Prezident Petr Pavel to v úterý řekl na debatě v blanenském kině. Vláda ale podle něj podniká nutné kroky, které by měla zodpovědná vláda podnikat. Úsporný balík nyní posuzuje sněmovna. Prezident dosud neuvedl, zda ho podepíše.

Rozkolísané dodávky penicilinu trvají nejen v Česku už rok. I letošní podzim a nástup respiračních chorob se tak odehraje v kulisách nedostatku některých léků. K řešení problému s nedostatkem léčiv má přispět i zavedení výroby penicilinu v Česku, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Výroba by se podle něj měla spustit do roku a půl. Dalšími hosty byli členka sněmovního výboru pro zdravotnictví Iveta Štefanová (SPD) a viceprezident České lékařské komory Zdeněk Mrozek.

Poslanci se tento týden vrátí k úspornému balíčku. Ve středu ho bude řešit rozpočtový výbor a v pátek začne závěrečné čtení. Ve sněmovně se ale povede i třeba debata o rodičovském příspěvku.

Lékaře není možné k přesčasům nad stanovený limit nutit, sloužit je nemusejí, řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nedovede si představit, že by v současné situaci napjatého trhu práce lékaře za odmítnutí přesčasů nad limit někde propustili. Reagoval tak na výzvy části lékařů k neschválení novely zákoníku práce, která ve zdravotnictví víc přesčasů umožňuje. Někteří doktoři to kritizují a odmítají víc hodin sloužit. Umožnění přesčasové práce navíc po dohodě má pokrýt zajištění péče v zařízeních, kde personál chybí. Opoziční ANO je proti novele.

Sněmovna ve druhém čtení schválila novelu zákoníku práce, která se týká přesnějšího vymezení práce na dohodu či zavedení nároku na kratší úvazky. Poslanci rovněž v úvodním kole podpořili novelu o zdravotnické záchranné službě, resort zdravotnictví by tak mohl hradit provoz informačního systému vrtulníků záchranářů. Dolní komora také rozhodla o návratu nezařazeného poslance Ivo Vondráka (dříve ANO) do školského výboru.

Jak umožnit lidem s těžkým postižením žít svobodně, řešili handicapovaní, pečující i politici ve sněmovně. Tématem bylo zavedení takzvaného pátého stupně. Tisíce lidí totiž nemohou využívat asistenci v potřebné míře. Ani nejvyšší příspěvek na péči totiž nestačí.

Příspěvky na bydlení se kvůli razantnímu zdražení energií zřejmě zvýší. Na dávky by měl navíc dosáhnout širší okruh lidí. Předpokládá to vládní novela o státní sociální podpoře, kterou s úpravou schválila sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) chce také lepší ochranu zákazníků, požaduje to po Energetickém regulačním úřadu (ERÚ). Do jednoho měsíce pak ministr chce dostat strategický výhled, případně i konkrétní legislativní návrhy. Podle resortu průmyslu a obchodu (MPO) poroste cena elektřiny letos o 30 až 50 procent, cena plynu o 50 až 70 procent.

Ve sněmovně se konají ustavující schůze části výborů, na nichž se mimo jiné volí jejich předsedové. Ústavně-právní výbor povede bývalý předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO), bezpečnostní výbor Pavel Žáček (ODS) a v čele rozpočtového výboru bude stát někdejší plzeňský hejtman Josef Bernard (STAN). Výbor pro životní prostředí povede Jana Krutáková (STAN), hospodářský Ivan Adamec (ODS), zemědělský Michal Kučera (TOP 09), sociální Vít Kaňkovský (KDU-ČSL), zahraniční Marek Ženíšek (TOP 09) a školský Ivo Vondrák (ANO).

Životní prostředí a zemědělství rozebírali lídři kandidátek z Kraje Vysočina v předvolební debatě. Odmítli v ní zákaz prodeje spalovacích motorů, tématem byla ale i obnova lesů zasažených kůrovcem, extrémní počasí nebo česká potravinová soběstačnost. Hosty debaty byli Jiří Běhounek (ČSSD), Vít Kaňkovský (SPOLU), Radek Koten (SPD), Karolína Kubisková (PŘÍSAHA), Blanka Lednická (Piráti a Starostové), Drahoslav Ryba (ANO) a Josef Zahradníček (KSČM). Debatu moderovala Světlana Witowská.

Volební lídři z Kraje Vysočina se v předvolební debatě bavili o strategii Hradu, který zatím neinformoval o důvodech hospitalizace prezidenta Miloše Zemana. Řeč přišla i na jiná témata z programů jednotlivých stran, například na dostupnost zdravotní péče. Hosty předvolební debaty byli Jiří Běhounek (ČSSD), Vít Kaňkovský (SPOLU), Radek Koten (SPD), Karolína Kubisková (PŘÍSAHA), Blanka Lednická (PirátiSTAN), Drahoslav Ryba (ANO) a Josef Zahradníček (KSČM).

Lídři politických stran, které kandidují do sněmovny, nejsou přesvědčeni, že by covid končil, což oznámil předseda vlády. V předvolební debatě České televize se lídři stran vyjádřili i k dalšímu testování ve školách, povinnému nošení roušek nebo vládním zakázkám na nákup zdravotnických pomůcek. Hosty byli Jiří Běhounek (ČSSD), Vít Kaňkovský (SPOLU), Radek Koten (SPD), Karolína Kubisková (PŘÍSAHA), Blanka Lednická (PirátiSTAN), Drahoslav Ryba (ANO) a Josef Zahradníček (KSČM). Debatu moderovala Světlana Witowská.

České republice podle aktuální studie hrozí v budoucnu ještě větší nedostatek všeobecných sester. Zamezit by tomu mohlo přijímání většího počtu studentů. Ukazují to výsledky analýzy Vysoké školy ekonomické a Univerzity Pardubice. „Pokud se v následujících deseti letech nenavýší počet studentů, dojde ke kritickému nedostatku sester,“ říká Martina Šochmanová, prezidentka České asociace sester.

Zástupci zdravotníků a pojišťoven vyjednávají o platbách za péči na příští rok. Cestu k dohodě letos hledají obtížněji než v minulých letech. Zejména kvůli vysokým nákladům spojeným s epidemií covidu-19 není podle pojišťoven příliš prostor na navyšování plateb. S takovou argumentací se ale některé zdravotnické obory nechtějí spokojit.

Poslanci na mimořádné schůzi sněmovny svolané z podnětu části opozice projednávali současný stav očkování proti covidu-19 a debatovali o dopadech koronaviru na výuku. Sněmovna se zároveň věnovala i spornému rozdělování evropských peněz nemocnicím a na závěr poslanci diskutovali o Národním plánu obnovy a čerpání peněz z Evropské unie.

Příspěvek až 370 korun zřejmě budou dostávat lidé v izolaci a karanténě až do konce června. Předpokládá to vládní novela, kterou schválili poslanci zrychleně ve stavu legislativní nouze. Schvalování návrhu KSČM na prodloužení zákonné dovolené o týden nejméně na pět týdnů provázely spory, sněmovna je tak opět nedokončila. Kdy se dolní komora k finálnímu kolu projednávání předlohy vrátí, není jasné. Poslanci naopak schválili vznik vyšetřovací komise k loňské ekologické havárii na Bečvě, zjištění má předložit do září.

Vláda pro příští rok počítá s dalším růstem plateb, které posílá zdravotním pojišťovnám za péči o důchodce, děti, nezaměstnané a další státní pojištěnce. Náklady na lékařskou péči, očkování proti covidu-19, testování, ale i odměny zdravotníků jsou totiž stále vyšší. ČSSD navrhuje růst platby o 200 korun měsíčně na jednoho člověka. To by znamenalo dalších zhruba 15 miliard ročně. Hnutí ANO je ochotné o částce jednat.