Lídři politických stran, které kandidují do sněmovny, nejsou přesvědčeni, že by covid končil, což oznámil předseda vlády. V předvolební debatě České televize se lídři stran vyjádřili i k dalšímu testování ve školách, povinnému nošení roušek nebo vládním zakázkám na nákup zdravotnických pomůcek. Hosty byli Jiří Běhounek (ČSSD), Vít Kaňkovský (SPOLU), Radek Koten (SPD), Karolína Kubisková (PŘÍSAHA), Blanka Lednická (PirátiSTAN), Drahoslav Ryba (ANO) a Josef Zahradníček (KSČM). Debatu moderovala Světlana Witowská.
Covid pokračuje, říkají lídři z Kraje Vysočina. Debatovali o rouškách i dalším testování ve školách
„Covid končí, vracíme se do normálu. Zažíváme nejlepší období v historii samostatného Česka,“ řekl v neděli ve svém internetovém pořadu premiér Andrej Babiš (ANO). Vzbudil tím pozornost a z většiny politické scény na sebe přivolal kritiku.
Volební lídr ČSSD na Vysočině Jiří Běhounek má zcela opačný názor – do normálu se podle něj společnost již nevrátí. „Chápu, že společnost byla na něco zvyklá. To už nikdy nebude tak jako před covidem. Tomu se bráníme a nechceme si to přiznat, bohužel je to tak,“ uvedl.
Běhounek se od Babišových slov distancoval, byť je místopředsedou menší koaliční strany, avšak vlády se zastal v tom, že zatím nechce pokračovat v testování ve školách. Podotkl, že to, že se nebude dál testovat plošně, neznamená, že se děti testům úplně vyhnou. „V okamžiku, kdy by nastala problematická situace, hygienická služba může testy obnovit, a poté, když se zjistí, že ze 40 dětí ve dvou třídách je 28 nakažených, tak se logicky řeší situace uzavřením,“ očekává Běhounek.
Vít Kaňkovský, který je v čele krajské kandidátky koalice SPOLU, nepovažuje pokračování v plošném testování ve školách za smysluplné, do souvislosti to dává hlavně s tím, že se používaly antigenní testy. „Další plošné testování antigenními testy – jejichž průkaznost je kolem šedesáti procent – příliš smyslu nedává. My jsme spíš pro lokální opatření: Pokud v některém regionu bude ohnisko, tak testovat, ale testovat neinvazivními PCR testy,“ shrnul.
Babišovo prohlášení o konci covidu považuje Kaňkovský za „tragikomické“. „Mrzí mě, že pan premiér takto zlehčuje situaci. Všichni bychom si přáli, abychom už měli covid za sebou. (…) Premiér dělá předvolební kampaň, což je v pořádku, ale určitou míru úrovně by i v tomto měl zachovat,“ podotkl.
Ani jednička kandidátky SPD Radek Koten nepovažuje covidovou kapitolu za ukončenou – a nejen ze zdravotnického hlediska. „Vzhledem k tomu, co nám covid způsobil – tedy obrovský deficit státního rozpočtu na loňský a letošní rok, možná i příští rok –, tak mně to nepřipadá šťastné. Covid zde byl, pravděpodobně s námi bude ještě poměrně dlouho. Ale myslím, že už jsme našli metody, jakým způsobem ho léčit a jakým způsobem se proti němu bránit. Doufám, že už nebude zasahovat do ekonomiky tak, jako tomu bylo v roce 2020 a v první polovině letošního roku,“ zdůraznil.
Že se dál plošně netestuje ve školách, Kotenovi nevadí, výsledky považuje za neprůkazné. „Že je dítě otestováno jako covid pozitivní – může být pozitivní i na jiný typ koronaviru,“ uvedl. Dodal, že si nemyslí, že by na zdravotním stavu dětí něco změnil jejich návrat do škol. „Děti se potkávaly i v průběhu prázdnin. To, že jsme je přes léto netestovali, pokud nejeli s rodiči na dovolenou, ještě neznamená, že nebyly covid pozitivní,“ řekl.
Karolína Kubisková z pozice lídryně krajské kandidátky hnutí PŘÍSAHA také jednoznačně odmítla premiérův závěr, že je covid u konce. „Čísla hovoří jednoznačně, o nejlepším období se nedá vůbec hovořit. Máme rekordní schodek státního rozpočtu naplánovaný na 500 miliard, máme obrovskou inflaci, podle posledních čísel v srpnu 4,1 procenta. Máme více než 30 tisíc mrtvých, kteří nás řadí mezi pět nejhorších států. Rozhodně bych neřekla, že covid je za námi,“ prohlásila.
Vládu naopak podpořila v tom, aby se dál plošně netestovalo ve školách. „Proběhl screening s třemi miliony testů, kde se naši žáci testovali, a čísla jednoznačně prokázala, že počty nakažených byly v řádu promile. Takže si myslím, že není třeba týrat naše děti plošným testováním. Na druhou stranu se ukazuje, že covid s námi stále je, je třeba být obezřetní, hlídat lokální ohniska,“ doporučila.
I podle jedničky kandidátky koalice PirátiSTAN Blanky Lednické nemá plošné testování ve všech školách smysl. „Jako důležité vidím zaměřit se na lokální ohniska – na místa, kde dochází k propuknutí covidu. Tam ale důsledně testovat,“ uvedla a kritizovala, že na nákup testů dostávají školy příliš málo peněz. „Tím si nemohou dovolit nakoupit velice kvalitní testy,“ poznamenala.
Když Babiš ohlásil, že „covid končí“, byl podle ní obzvlášť optimistický. „Nemám ani odvahu hádat, z čeho plyne optimismus pana premiéra – obzvláště v době, kdy čísla rostou. Prohlásit v situaci, která tady je, že jsme v nejlepším období České republiky, je… odvážné je asi nejlepší slovo, které bych použila,“ uvedla.
Drahoslav Ryba, který na Vysočině vede kandidátku Babišova hnutí ANO, však vnímá premiérovo prohlášení odlišně. „Myslím, že to bylo panem premiérem řečeno v nadsázce. Covid tady je, byl a zřejmě s námi ještě dlouhou dobu bude,“ poznamenal.
Rozhodnutí plošně dál netestovat ve školách komentoval Ryba opatrně, ale zdůraznil, že s ním souhlasí. „Tuto debatu můžeme vést, ale měli by ji vést hlavně hygienici a zdravotníci. Já jim plně důvěřuji. Jestliže bylo doporučeno, aby se dále netestovalo, tak tomu plně důvěřuji. Myslím, že počet pozitivních, který se pohybuje kolem stovky na tisíce testů, je malé procento. Takže s tím souhlasím,“ shrnul.
Krajský lídr KSČM Josef Zahradníček zapochyboval, „z jakých odborníků čerpala vláda své rozhodnutí“. Obává se, aby důsledkem toho, že se nebude testovat ve školách, nakonec nebyly plné ordinace. „To si myslím, že je už pozdě,“ zdůraznil.
Zahradníček nesdílí ani Rybův postoj, že Babiš hovořil v nadsázce, když oznamoval konec covidu. „Každý si to může vyložit podle svého. Myslím si, že bohužel covid ještě neodešel. Na začátku školního roku jsme svědky toho, že se vrátil do škol, což je nepříjemné pro děti. Mám obavy, protože se začínají pomalu zase plnit nemocnice, že problém bude pokračovat,“ míní.
Část stran ve svých programech slibuje, že po volbách nechá prošetřit zakázky, které vláda zadávala v době nouzového stavu.
Jiří Běhounek z vládní ČSSD se proti tomu ohradil. Připustil, že prvotní nákupy ochranných pomůcek mohly být drahé – jak ostatně konstatoval Nejvyšší kontrolní úřad –, ale to podle něj souviselo s akutní situací. „Když se začalo nakupovat, tak potřeba byla taková, že nabídka prostě nestačila. NKÚ pouze konstatoval, že ceny byly velmi rozdílné a velmi neobvyklé. Nevím o tom, že by NKÚ řekl, že by někdo postupoval kriminálním způsobem,“ řekl Běhounek.
Kandidát SPOLU Vít Kaňkovský ovšem připomněl, že právě před tím opoziční politici předem varovali. „Pan docent Svoboda se na to už koncem ledna ptal, ptali jsme se na to koncem února a začátkem března, takže myslím, že v začátku šance byla,“ soudí. Nákupy ale Kaňkovský kritizoval i z opačného konce. „Jak šla doba, už tady byli čeští výrobci, kteří začali nabízet zdravotnické prostředky, a my jsme sem pořád valili dodávky z Číny v situaci, kdy jsme je už tolik nepotřebovali,“ prohlásil.
I PŘÍSAHA chce prověřit zakázky z doby pandemie. Podle Karolíny Kubiskové by bylo nejlepší zřídit parlamentní komisi, v níž by však usedli odborníci. „Chceme zakázky prověřit. Vláda ani nepředložila smlouvy, nebyla usnášeníschopná. (… ) Máme podezření na spoustu trestných činů,“ uvedla. Připustila, že ani její hnutí zatím nepodalo žádné trestní oznámení, chce tak učinit až podle toho, co zjistí zmíněná komise.
Vládu, v níž má většinu ANO, ale podle Drahoslava Ryby nelze za nákupy bezvýhradně kritizovat. Je přesvědčen, že stát nemohl být „stoprocentně připraven na všechny krizové situace, které mohou kdy nastat“, protože by na to zkrátka neměl peníze. „Mohu říct, že když jsme stáli na letišti a přiletělo první letadlo s ochrannými prostředky a mohli jsme je distribuovat, tak v té chvíli bylo každému jedno, za kolik jsou nakoupeny,“ vzpomněl.
Prošetření zakázek slibuje i KSČM. Josef Zahradníček připustil, že ani ona zatím nepodala žádné trestní oznámení. „Mám za to, že pokud to šetří Nejvyšší kontrolní úřad a má nějaké výsledky, tak by to měl předložit Poslanecké sněmovně, příslušným výborům. Ty by měly rozhodnout, jak postupovat dál, nebo podat trestní oznámení,“ očekává.
SPD je jednou ze stran, které prošetření nákupů po volbách slibují. Sama ale nepodala trestní oznámení, podle Radka Kotena to není úkol opozičního hnutí. „Závěry NKÚ jsou jednoznačné. Je na NKÚ, aby se všechny věci, které zjistil, vyšetřovaly,“ poznamenal. Aby zůstalo kdekoli povinné zakrytí dýchacích cest, si Koten nepřeje. „Je to na lidech – kdo chce nosit roušku, ať si ji nosí, kdo nechce, ať si ji nenosí,“ řekl.
Blanka Lednická z koalice PirátiSTAN naproti tomu považuje roušky či respirátory stále za důležité. „Mají smysl, chrání nás všechny. V některých místech smysl má, určitě v hromadných dopravních prostředcích, kde je přenos prakticky nevysledovatelný. V obchodech totéž,“ uvedla.
Pozvání do debaty vycházelo z průzkumu volebního potenciálu, který pro Českou televizi provedly Kantar CZ a Data Collect mezi 19. srpnem a 3. zářím na vzorku tří tisíc lidí. Volební potenciál ukazuje, jaký by mohl být maximální možný zisk politického subjektu, pokud by se k němu přiklonili všichni voliči, kteří ho zvažují. Respondenti mohli uvést více stran, mezi nimiž se teprve rozhodnou, součet potenciálů je tak vyšší než sto procent. Pozvánku dostali zástupci sedmi stran, hnutí a koalic, které se v průzkumu umístily nejvýše.
Strany, jejichž potenciál je nižší, se před volbami představí v pořadu Politické spektrum. Zároveň jsou od 6. září součástí Událostí, komentářů rozhovory s lídry všech 22 subjektů, které se do voleb přihlásily.