Obrovské rozdíly byly v cenách, za které stát v prvních měsících pandemie covidu-19 nakupoval ochranné pomůcky a zdravotnické prostředky. Vyplývá to ze závěrů kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu. Ministerstvo zdravotnictví podle něj přípravu na možnou pandemii zanedbalo, v prvních týdnech navíc nakupovala ministerstva pomůcky nekoordinovaně a vesměs nevýhodně. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) k výtkám uvedl, že stát musel především postupovat rychle. Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zdůraznil, že situace byla „bezprecedentní a krizová“. Podle opozičních Pirátů by měla vláda za závěry kontroly přijmout plnou odpovědnost, ODS žádá zřízení vyšetřovací komise.
Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na způsob, jak stát reagoval na šíření pandemie od počátku roku 2020 do konce loňského srpna. V té době zaplatil za ochranné prostředky 8,5 miliardy korun. V závěru kontroly akcentovali kontroloři celkovou nepřipravenost státu a zejména ministerstva zdravotnictví na samotnou variantu, že by se nějaká pandemie mohla rozšířit.
„Nedělali jsme žádné přípravy, předzásobení. Ve skladech státních hmotných rezerv bylo ke konci roku 2019 pouze 10 tisíc respirátorů a u poskytovatelů zdravotní péče bylo předzásobení pouze pro 20 procent odborného personálu, a to jenom na jedno použití,“ shrnul předseda NKÚ Miloslav Kala.
Kontroloři poukázali, že ministerstvo zdravotnictví od roku 2011 neaktualizovalo pandemický plán ani nedokázalo ochranné prostředky nakoupit včas, když ještě byly na trhu.
Drahé a nekvalitní, tvrdí NKÚ
Když se nový typ koronaviru v Česku objevil a začal se šířit, reagoval stát zmatečně, uvádí NKÚ. Nákupy se začaly zabývat dva týmy, jeden na ministerstvu zdravotnictví, druhý na ministerstvu vnitra, které spolu nespolupracovaly a ceny jejich nákupů se velice lišily.
„Byly ve velké rozptylu. Ministerstvo vnitra nakupovalo respirátory FFP3 v rozpětí od 60 do 422 korun, ale ministerstvo zdravotnictví nakupovalo dokonce respirátory FFP2, to znamená o třídu horší, a to až za 777 korun,“ shrnul Kala. Navíc NKÚ připomněl, že při dodatečném testování se ukázalo, že část pomůcek nesplňuje předepsané parametry.
Kontrolorům se do rukou dostaly protokoly o zkouškách vzorků z 28 milionů ochranných pomůcek, za které stát zaplatil 1,8 miliardy. „Z tohoto prověřeného vzorku nevyhovělo 13,3 milionu kusů respirátorů testům v prvním testování kvality. NKÚ kontrolou vybraného vzorku dodávek zjistil, že v některých případech se zboží dodané v rámci jednotlivých dodávek neshodovalo s testovaným vzorkem a zboží z některých dodávek nebylo testováno vůbec,“ stojí v závěrečné zprávě.
Nic nečekaného, míní Babiš. Piráti žádají vyvození důsledků
Premiér Andrej Babiš (ANO) míní, že Nejvyšší kontrolní úřad svými zjištěními „objevil Ameriku“. Že stát nebyl na příchod pandemie připraven, nepovažuje za překvapivé. Nikdo ji podle něj neočekával a zaskočeny byly všechny státy.
„Pokud přišla pandemie, kterou nikdo neočekával a všechny státy světa začaly nakupovat ochranné prostředky, tak logicky nikdo na to nemohl být připravený,“ uvedl Babiš.
Upozornil, že v minulosti si nemocnice nakupovaly zásoby samy, které ale nákupy nekoordinovaly. Když přišla pandemie, muselo ministerstvo začít s centrálními nákupy, ale nemělo s tím zkušenosti. Podle premiéra se v tomto období nakupovalo, co bylo „na stole“.
Překvapivé nebyly závěry kontroly ani pro opozici. Ta ale chce, aby na ně vláda výrazně reagovala. „Vyzývám vládu, aby přijala plnou odpovědnost za způsobené škody. Je nemyslitelné, aby vláda nakupovala respirátor FFP2 za cenu 40 korun za kus a jindy za 777 korun za kus,“ uvedl předseda Pirátů Ivan Bartoš.
Ministři podle něj způsobili škody a ignorovali české výrobce ochranných pomůcek. „Je absolutně nepřijatelné, aby způsobené škody platil běžný poctivý daňový poplatník,“ míní.
ODS považuje zprávu NKÚ za potvrzení, že kabinet selhal. Podle místopředsedy strany Zbyňka Stanjury by se tím měla co nejdříve zabývat Poslanecká sněmovna. „To, že ministerstvo zdravotnictví nakupovalo třeba respirátory FFP2 až za 770 korun, a nakonec testům nevyhověla téměř polovina ochranných pomůcek, je naprosto skandální. Kromě nepřipravenosti vlády v tom hrálo roli hlavně to, že mezi sebou resorty vnitra a zdravotnictví nekomunikovaly,“ uvedl.
Stanjura míní, že by měla vzniknout parlamentní vyšetřovací komise, předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová by však chtěla výsledky kontroly probrat na sněmovním plénu, a to již v úterý. Zároveň podá trestní oznámení.
Premiér Babiš ovšem uvedl, že policie již nákupy prověřuje. „Doufám, že tam nedošlo k nějakým nesrovnalostem,“ podotkl.
Byla potřeba rychlost, omlouvá nedostatky Hamáček
Ministr vnitra Jan Hamáček problémy v počátcích připustil, přičítá je tomu, že bylo potřeba pomůcky především zakoupit rychle. Nákupů se podle něj vnitro ujalo, protože ministerstvo zdravotnictví to samo nezvládalo. Hlavní výhradou, kterou ke zprávě NKÚ Hamáček má, je, že podle něj kontroloři nevnímali kontext. „Vůbec nevzali v úvahu kontext, v Číně nakupoval celý svět,“ připomněl. To podle ministra mělo velký vliv na podobu smluv i ceny.
„Ministerstvo vnitra bylo na jaře 2020 vedeno jednou jedinou snahou – zajistit co nejrychleji co nejkvalitnější ochranné osobní pomůcky, kterých byl po celém světě enormní nedostatek,“ uvedl Hamáček. Že jeho úřad nekoordinoval postup s ministerstvem zdravotnictví, bylo podle něj tím, že „dohoda možná nebyla“. Tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch však zdůraznil, že to byl jeho úřad, který nesl odpovědnost za nákup ochranných prostředků pro zdravotnictví. „A ministerstvo vnitra zajišťovalo ochranné prostředky pro zbývající oblasti,“ upozornil.
Hamáček poznamenal, že resort zdravotnictví se snažil nakupovat v Česku respektive u českých prostředníků, zatímco vnitro se obrátilo rovnou na čínské kontakty. „Ministerstvo vnitra do věci vstoupilo ve chvíli, kdy se ukázalo, že žádný jiný orgán státní správy není schopen rychle nakoupit potřebné množství ochranných prostředků,“ podotkl. Míní, že na straně ministerstva vnitra se nevyskytly ani vážnější problémy s kvalitou.
Adam Vojtěch zdůraznil, že „situace byla bezprecedentní a krizová, byl globální nedostatek ochranných prostředků“. Upozornil, že Česko objednávalo pomůcky z různých států, ale dodavatelé objednávky postupně odříkali. NKÚ podle něj „nereflektuje, že nikdy nikdo takovou situaci v moderní historii České republiky neřešil“. Odmítl, že by se mohly nekvalitní ochranné prostředky dostat ke zdravotníkům.
Také mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová akcentovala, že v počátcích pandemie byl v Česku i ve světě „absolutní nedostatek ochranných pomůcek“. „K procesu nákupu lze uvést, že i přes extrémně náročné a do té doby nepoznané podmínky nákupní tým vedl od počátku své činnosti transparentní, doložitelnou a řádnou evidenci obchodních případů,“ ujistila.
Kala připustil, že zpočátku ochranné prostředky opravdu chyběly, připomněl, že si lidé roušky pro svoji ochranu šili sami, a obrátit se na silné dodavatele ze zahraničí bylo nezbytné. Kontroloři se ale pozastavili i nad tím, že kromě samotných ochranných prostředků zaplatil stát nezanedbatelnou částku za jejich přepravu – dohromady téměř miliardu. Podle NKÚ ale letadla, která je přepravovala, nebyla plně vytížená.
Kromě samotných nákupů upozornili kontroloři na potíže i s distribucí. Její detaily sice nestihli v době, kterou na kontrolu měli, prověřit, konstatovali ale, že „distribuční modely osobních ochranných pomůcek a zdravotnických prostředků pro případ pandemie neexistovaly“.
