Češi, Němci a sudetští Němci položili dobré základy smíření, nejdůležitější úkoly stojí ale stále ještě před nimi, řekl na sudetoněmeckém sjezdu v bavorském Řezně český ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Sudetské Němce pozdravil jménem české vlády a oslovil je jako krajany. Podle bavorského premiéra Markuse Södera Němci a Češi vybudovali silné partnerství a přátelství, které je potřeba dál posilovat.
„Nejdůležitější úkoly stojí ještě před námi, Čechy, Němci a sudetskými Němci,“ míní Bek. V projevu hovořil o hrůzách druhé světové války, odsoudil ale také „poválečnou pomstu“ na sudetských Němcích. „Hrůzy v českých zemích 8. května neskončily,“ řekl s odkazem na den kapitulace nacistického Německa. Češi podle Beka musí najít odvahu „pohlédnout do propasti dějin“. Někteří z nich to přitom podle něj už činí, zmínil například festival Meeting Brno, který na jižní Moravě organizuje takzvaný Pochod smíření a v sobotu dostal na sjezdu cenu sudetských Němců za lidská práva.
Před Čechy, Němci a sudetskými Němci podle Beka stojí tři úkoly. Musí pracovat na ochraně Západu, a to mimo jiné posílením Evropské unie a Severoatlantické aliance, nesmí zapomenout na „staré démony nacionalismu“ a měli by se také vzájemně učit své jazyky. Čeština a němčina totiž podle českého ministra nejsou jazyky cizí, ale sousedské.
Na závěr Bekova projevu zazněla na sjezdu česká hymna, kterou kapela hrála už v sobotu. Sudetští Němci ji na svém sjezdu hrají od roku 2022.
Bek byl na Sudetoněmeckém sjezdu už předloni. Jako první úřadující člen tuzemské vlády byl na sjezdu před devíti lety Daniel Herman (KDU–ČSL), který tehdy vedl resort kultury. O rok později za sudetskými Němci přijel tehdejší lidovecký vicepremiér Pavel Bělobrádek. Mluvčí ministerstva školství ve zprávě zaslané tento týden zdůraznila, že do Řezna Bek vyrazil jako ministr školství, nikoli ale jako pověřený zástupce českého kabinetu.
Kromě Beka je na sjezdu jako čestný host také bavorský premiér Markus Söder. Podle něj si ještě před třiceti lety nikdo nedokázal představit, že by na Sudetoněmeckém sjezdu zněla česká hymna. Na letošním 75. ročníku akce zazněla dokonce dvakrát. Češi a Němci se – i díky práci sudetských Němců – stali podle Södera partnery a přáteli v srdci Evropy, jsou si blízcí a patří k sobě.
Söder kritizoval „trapné“ dopravní spojení
Söder na sjezdu obdržel hlavní cenu sudetských Němců, Evropskou cenu Karla IV., která je pojmenovaná po českém králi a římském císaři. Nejvyšší politický představitel sudetských Němců Bernd Posselt jej ocenil mimo jiné za úsilí o spolupráci Bavorska s Českem.
Söder v děkovné řeči zdůraznil, že Bavorům na dobrých vztazích s Čechy velmi záleží. Od letošního května je Söderova Křesťansko-sociální unie (CSU) součástí německé vlády kancléře Friedricha Merze, který zdůrazňuje důležitost vztahů Německa s Francií a Polskem. Podle bavorského premiéra jsou dobré vztahy s Čechy minimálně stejně důležité jako ty s Poláky.
Kritiku si v Söderově řeči vysloužilo špatné železniční spojení mezi Mnichovem a Prahou. Označil ho dokonce za „trapné“. Při výstavbě nových železničních tratí, o kterou usiluje německá vláda, bude mít podle něj spojení Bavorska s Českem „nejvyšší prioritu“.
Uklidnění napjatých vztahů
Politická hlava sudetských Němců Bernd Posselt ve svém vystoupení mimo jiné ocenil vstřícné kroky českých politiků včetně premiéra Petra Fialy (ODS) a prezidenta Petra Pavla.
Vztahy mezi sudetskými Němci a Českem, které byly desítky let napjaté, se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispělo k tomu i to, že Sudetoněmecké krajanské sdružení ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům při poválečném odsunu z Československa zkonfiskován. Řadu smířlivých kroků učinila také česká strana. Důležitý byl mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS), v němž v roce 2013 vyjádřil lítost Česka nad příkořím způsobeným sudetským Němcům při vysídlení po druhé světové válce.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci proces označují za vyhnání. Podle česko-německé komise historiků při tom přišlo o život patnáct až třicet tisíc lidí. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 až 350 tisíc obyvatel tehdejšího Československa.
