Vztahy mezi Německem a Českem nikdy nebyly lepší, řekl Steinmeier po schůzce s Pavlem

Nahrávám video

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier zahájil dvoudenní návštěvu Česka, na Pražském hradě ho v pondělí po poledni přivítal prezident Petr Pavel. Hovořili o energetice, kyberbezpečnosti nebo situaci na Ukrajině a Blízkém východě. Steinmeier na tiskovém brífinku zmínil, že vztahy mezi Německem a Českem nikdy nebyly lepší a že rozšíření Evropské unie je strategickým zájmem pro obě země i samotnou EU. Oba prezidenti následně uctili památku obětí loňské střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

I Pavel označil vzájemné vztahy za nadstandardní a uvedl, že Česko má zájem na prohlubování spolupráce v energetice, vědě, výzkumu a vývoji, digitalizaci i kybernetické bezpečnosti.

Do Německa, s nímž je Česko podle něj provázáno ekonomicky, historicky i kulturně, směřuje téměř třetina českého exportu. Země je zároveň třetím největším investorem v tuzemsku. „Máme zájem na tom, abychom tyto vztahy dále rozvíjeli a abychom se z role v dnešní době především subdodavatelské posunuli více do role partnera a inovátora,“ poznamenal Pavel.

Kromě prohlubování spolupráce ve zmíněných oblastech je jedním z hlavních cílů také větší infrastrukturní propojení Česka s Bavorskem a Saskem, doplnil Pavel. Podle Steinmeiera jsou vztahy stejně smýšlejících států v době zvratů důležitější než kdy jindy.

„Vztahy nikdy nebyly lepší než dnes. A to říkám jako člověk, který si ještě pamatuje stav bilaterálních vztahů před 30 a 35 lety. Vím, že tehdy byla historická zátěž na našich bedrech mnohem větší,“ připomněl Steinmeier.

Nahrávám video

V rozhovoru pro Českou televizi se podobně vyjádřil také Vladimír Handl z katedry německých a rakouských studií z Institutu mezinárodních studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. „Česko-německé vztahy lze označit za nejlepší v posledních dekádách. Je to dáno tím, že se je podařilo postupně normalizovat, decentralizovat a do značné míry depolitizovat,“ zhodnotil.

V oblasti energetiky jsou obě země podle něj propojeny. „Ale zároveň je nutné říct, že jdeme odlišnou cestou v oblasti jaderné energetiky. Jak víme, Německo se s ní rozloučilo, což je pro českou stranu složitý moment, ve kterém je pochopení pro německý postoj poměrně omezené. Je ale zajímavé, že se naše spolupráce v oblasti jádra v poslední době rozvíjí, ale jen v oblasti nových výrobních technologií, například fúzního reaktoru,“ vysvětlil Handl.

Steinmeier konstatoval, že strategickým zájmem obou zemí i celé EU je rozšíření Unie. Německo podle něj podporuje ve vstupu do bloku země západního Balkánu, Ukrajinu, Moldavsko či Gruzii. Stejný postoj má dlouhodobě Česká republika.

Oba prezidenti si mimo jiné uvědomují i skutečnost, že se postavení ukrajinské armády na frontě v posledních měsících zhoršilo. „Německá podpora Ukrajiny je naprosto zásadní. Německo je po Spojených státech druhým nejvýznamnějším podporovatelem a podporuje ji v celé řadě aspektů, a to nejen konkrétním vojenským materiálem, ale také finančně,“ zdůraznil Pavel.

Schůzku s Pellegrinim plánují oba

Na tiskovém brífinku dostali také dotaz na současnou situaci na Slovensku, přičemž oba zmínili plánované setkání s novou hlavou státu Peterem Pellegrinim, který se úřadu ujme v polovině června. „Myslím, že je potřeba se na věci dívat trochu s odstupem. Neposuzovat všechno podle prohlášení, ale podle skutečných akcí,“ řekl Pavel. Například ve vztahu k Ukrajině je podle něj situace jiná než před volbami, podpora napadené země pokračuje na různých úrovních.

„Pokud jde o další věci, jako je situace médií, soudů, tak bude asi potřeba počkat, jak se situace bude konkrétně vyvíjet, a potom k tomu zaujmout nějaké stanovisko,“ dodal. Steinmeier odpověděl, že jeho země vývoj na Slovensku sleduje, ale nejdříve chce hovořit s Pellegrinim.

Slovensko na rozdíl od Německa i Česka neposílá Ukrajině vojenský materiál z armádních zásob. Po společném jednání slovenské a ukrajinské vlády ale premiér Robert Fico například hovořil o dohodě na posílení energetických propojení obou zemí, novém železničním spojení i modernizaci společného hraničního přechodu. Předseda slovenské vlády rovněž podpořil ambice Kyjeva na vstup do EU.

Projev na konferenci i setkání s Fialou

V úterý Steinmeier po boku Pavla přednese na Hradě projev v rámci konference ke dvaceti letům Česka v Evropské unii, odpoledne se ve Strakově akademii sejde s premiérem Petrem Fialou (ODS). Na programu má také setkání se zástupci českých židovských obcí, procházku po stopách Franze Kafky nebo mezinárodní hudební a kulturní projekt ČR a Německa Musica non grata, který organizuje Národní divadlo a finančně ho podporuje německá ambasáda.

Steinmeier byl v Česku také v srpnu 2021, kdy dorazil vlakem a jako první německý prezident navštívil kryptu pravoslavného kostela v pražské Resslově ulici, kde uctil památku výsadkářů, kteří v ní zahynuli. S Pavlem se setkal loni v březnu v Berlíně, český prezident tehdy mimo jiné uvedl, že vztahy mezi oběma zeměmi jsou na vysoké úrovni.

V úterý vpodvečer Pavel na Hradě přijme také předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, s níž se předtím sejde i premiér Petr Fiala (ODS). Šéfka Komise se má v rámci předvolební kampaně Evropské lidové strany, za kterou chce podruhé obhájit mandát v čele unijní exekutivy, setkat se zástupci českých stran – zejména s politiky z TOP 09 a KDU-ČSL.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opozice kritizuje jednání o poplatcích. Mluví o „porušení všech principů“

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Podle předsedy opozičního hnutí STAN Víta Rakušana bylo noční hlasování „začátkem konce vlády Andreje Babiše (ANO)“. Šéf ODS Martin Kupka prohlásil, že koalice „podupala při jednání všechna pravidla“ a návrhem ovlivňuje atmosféru pro nezávislou práci novinářů v Česku. Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu.
05:53Aktualizovánopřed 43 mminutami

VideoMasivní porušování jednacího řádu, říká Hřib k jednání o poplatcích. Vondráček o tom prý dopředu nevěděl

Koalice ANO, SPD a Motoristů v pátek nečekaně zařadila do projednávání předlohu, která ruší poplatky za Českou televizi a Český rozhlas, snižuje také příjem obou médií. V sobotu nad ránem ji poslala hlasy svých poslanců do druhého čtení. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že o projednávání bodu dopředu nevěděl. Poslanci prý připravovaný zákon „znají dost dobře a baví se o něm velice dlouho“, byť nebyl ani jednou načten na pořad jednání. Člen hospodářského výboru Zdeněk Hřib (Piráti) podotknul, že způsob projednávání není ani legitimní, ani legální. Podle něj dochází „k masivnímu porušování jednacího řádu“ – jak ze strany předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD), tak i dalších členů koalice. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.
před 1 hhodinou

Noc na neděli bude o hodinu delší, končí letní čas

O víkendu skončí letní čas a začne platit standardní středoevropský čas (SEČ) označovaný jako zimní. V neděli ve 3:00 se hodiny posunou zpátky na 2:00, noc tak bude o hodinu delší. S posunem času by měli počítat mimo jiné lidé, kteří budou v tu dobu cestovat veřejnou dálkovou dopravou. Noční vlaky a autobusy totiž ve stanicích hodinu vyčkají. Dopravní experti upozorňují na rizika spojená se změnou, která mohou negativně ovlivnit chování řidičů. Zimní čas bude platit následujících pět měsíců, tedy do poslední březnové neděle.
před 1 hhodinou

Koalice poslala do druhého čtení návrh na zrušení poplatků pro ČT a ČRo

Vládní návrh na zrušení televizního a rozhlasového poplatku je ve sněmovně po nočním jednání před druhým čtením. Opozice v sobotu časně ráno neprosadila zamítnutí návrhu novely v prvním čtení. Neuspěla ani s návrhem na její vrácení kabinetu ANO, SPD a Motoristů k přepracování. Předloha, kterou koalice v pátek zařadila k přednostnímu projednání, nahrazuje poplatky financováním České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ze státního rozpočtu. Po úvodním kole zamířil návrh k posouzení do výboru pro média a kulturu. Změny kritizuje opozice, hovoří například o zestátnění médií.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Lidé protestovali proti záměru zrušit poplatky, skupina chtěla vniknout do sněmovny

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 17 hhodinami

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.