Vztahy mezi Německem a Českem nikdy nebyly lepší, řekl Steinmeier po schůzce s Pavlem

Nahrávám video

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier zahájil dvoudenní návštěvu Česka, na Pražském hradě ho v pondělí po poledni přivítal prezident Petr Pavel. Hovořili o energetice, kyberbezpečnosti nebo situaci na Ukrajině a Blízkém východě. Steinmeier na tiskovém brífinku zmínil, že vztahy mezi Německem a Českem nikdy nebyly lepší a že rozšíření Evropské unie je strategickým zájmem pro obě země i samotnou EU. Oba prezidenti následně uctili památku obětí loňské střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

I Pavel označil vzájemné vztahy za nadstandardní a uvedl, že Česko má zájem na prohlubování spolupráce v energetice, vědě, výzkumu a vývoji, digitalizaci i kybernetické bezpečnosti.

Do Německa, s nímž je Česko podle něj provázáno ekonomicky, historicky i kulturně, směřuje téměř třetina českého exportu. Země je zároveň třetím největším investorem v tuzemsku. „Máme zájem na tom, abychom tyto vztahy dále rozvíjeli a abychom se z role v dnešní době především subdodavatelské posunuli více do role partnera a inovátora,“ poznamenal Pavel.

Kromě prohlubování spolupráce ve zmíněných oblastech je jedním z hlavních cílů také větší infrastrukturní propojení Česka s Bavorskem a Saskem, doplnil Pavel. Podle Steinmeiera jsou vztahy stejně smýšlejících států v době zvratů důležitější než kdy jindy.

„Vztahy nikdy nebyly lepší než dnes. A to říkám jako člověk, který si ještě pamatuje stav bilaterálních vztahů před 30 a 35 lety. Vím, že tehdy byla historická zátěž na našich bedrech mnohem větší,“ připomněl Steinmeier.

Nahrávám video

V rozhovoru pro Českou televizi se podobně vyjádřil také Vladimír Handl z katedry německých a rakouských studií z Institutu mezinárodních studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. „Česko-německé vztahy lze označit za nejlepší v posledních dekádách. Je to dáno tím, že se je podařilo postupně normalizovat, decentralizovat a do značné míry depolitizovat,“ zhodnotil.

V oblasti energetiky jsou obě země podle něj propojeny. „Ale zároveň je nutné říct, že jdeme odlišnou cestou v oblasti jaderné energetiky. Jak víme, Německo se s ní rozloučilo, což je pro českou stranu složitý moment, ve kterém je pochopení pro německý postoj poměrně omezené. Je ale zajímavé, že se naše spolupráce v oblasti jádra v poslední době rozvíjí, ale jen v oblasti nových výrobních technologií, například fúzního reaktoru,“ vysvětlil Handl.

Steinmeier konstatoval, že strategickým zájmem obou zemí i celé EU je rozšíření Unie. Německo podle něj podporuje ve vstupu do bloku země západního Balkánu, Ukrajinu, Moldavsko či Gruzii. Stejný postoj má dlouhodobě Česká republika.

Oba prezidenti si mimo jiné uvědomují i skutečnost, že se postavení ukrajinské armády na frontě v posledních měsících zhoršilo. „Německá podpora Ukrajiny je naprosto zásadní. Německo je po Spojených státech druhým nejvýznamnějším podporovatelem a podporuje ji v celé řadě aspektů, a to nejen konkrétním vojenským materiálem, ale také finančně,“ zdůraznil Pavel.

Schůzku s Pellegrinim plánují oba

Na tiskovém brífinku dostali také dotaz na současnou situaci na Slovensku, přičemž oba zmínili plánované setkání s novou hlavou státu Peterem Pellegrinim, který se úřadu ujme v polovině června. „Myslím, že je potřeba se na věci dívat trochu s odstupem. Neposuzovat všechno podle prohlášení, ale podle skutečných akcí,“ řekl Pavel. Například ve vztahu k Ukrajině je podle něj situace jiná než před volbami, podpora napadené země pokračuje na různých úrovních.

„Pokud jde o další věci, jako je situace médií, soudů, tak bude asi potřeba počkat, jak se situace bude konkrétně vyvíjet, a potom k tomu zaujmout nějaké stanovisko,“ dodal. Steinmeier odpověděl, že jeho země vývoj na Slovensku sleduje, ale nejdříve chce hovořit s Pellegrinim.

Slovensko na rozdíl od Německa i Česka neposílá Ukrajině vojenský materiál z armádních zásob. Po společném jednání slovenské a ukrajinské vlády ale premiér Robert Fico například hovořil o dohodě na posílení energetických propojení obou zemí, novém železničním spojení i modernizaci společného hraničního přechodu. Předseda slovenské vlády rovněž podpořil ambice Kyjeva na vstup do EU.

Projev na konferenci i setkání s Fialou

V úterý Steinmeier po boku Pavla přednese na Hradě projev v rámci konference ke dvaceti letům Česka v Evropské unii, odpoledne se ve Strakově akademii sejde s premiérem Petrem Fialou (ODS). Na programu má také setkání se zástupci českých židovských obcí, procházku po stopách Franze Kafky nebo mezinárodní hudební a kulturní projekt ČR a Německa Musica non grata, který organizuje Národní divadlo a finančně ho podporuje německá ambasáda.

Steinmeier byl v Česku také v srpnu 2021, kdy dorazil vlakem a jako první německý prezident navštívil kryptu pravoslavného kostela v pražské Resslově ulici, kde uctil památku výsadkářů, kteří v ní zahynuli. S Pavlem se setkal loni v březnu v Berlíně, český prezident tehdy mimo jiné uvedl, že vztahy mezi oběma zeměmi jsou na vysoké úrovni.

V úterý vpodvečer Pavel na Hradě přijme také předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, s níž se předtím sejde i premiér Petr Fiala (ODS). Šéfka Komise se má v rámci předvolební kampaně Evropské lidové strany, za kterou chce podruhé obhájit mandát v čele unijní exekutivy, setkat se zástupci českých stran – zejména s politiky z TOP 09 a KDU-ČSL.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

„Legalizace“ švarcsystému, nebo zpřesnění definice? Novelu zákoníku práce provází spory

Poslaneckou sněmovnu čeká v dohledné době druhé kolo projednávání vládního návrhu zákona, který má zavést pravidla pro platformovou práci. Předlohu doprovází novela zákoníku práce, jejíž součástí je i změna definice závislé práce. A právě ta se stala terčem kritiky některých expertů, části opozice i odborů, které varují před rozšířením švarcsystému. Novelu naopak hájí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) i organizace zaměstnavatelů, podle kterých nastaví předvídatelná pravidla.
před 2 hhodinami

VideoChřipka se letos objevila nezvykle brzy, respirační onemocnění se šíří hlavně mezi dětmi

Počet případů akutních respiračních onemocnění v tuzemsku za poslední týden vzrostl o třetinu. Podle epidemiologů zatím nemocnost odpovídá roční době, chřipka se však letos začala objevovat dříve a ve větší míře než obvykle. Nejvíce nemocných evidují hygienici v Olomouckém a Jihomoravském kraji, nárůst nákaz ale zaznamenaly všechny regiony. Onemocnění se nyní šíří především mezi dětmi, nejvyšší nemocnost je u těch do pěti let. V některých oblastech může příchod sezony respiračních infekcí dále zkomplikovat dlouhodobý nedostatek pediatrů. Zdravotní pojišťovny se proto snaží podpořit vznik nových ordinací, například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nabízí lékařům za jejich otevření ve vybraných regionech až milion korun.
před 2 hhodinami

O čem plánujeme informovat v pondělí 16. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 12 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 12 hhodinami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.