Krajský soud v Brně podle Ústavního soudu (ÚS) porušil práva oběti, když otčímovi za znásilňování uložil podmínku. ÚS ale verdikt nezrušil, poukázal například na svou limitovanou roli v systému dělby moci a koncepci trestního řízení. Dívce se otevírá možnost žádat od státu odškodnění. ÚS při rozhodování nebyl jednotný, pět členů navrhovalo verdikt krajského soudu zrušit. V takové rozhodnutí doufal i advokát oběti Marcel Jurčaga.
ÚS: Podmínkou otčímovi za znásilňování porušil soud práva oběti
5 minut
Podmínkou za znásilnění porušil Krajský soud v Brně práva oběti
Verdikt ale zůstane beze změny, nález se dívá spíše do budoucna. „Plnění závazků státu na poli vyšetřování sexuálních trestných činů považuje ÚS za klíčové pro důvěru společnosti v trestní systém. Proto vyložil konkrétní povinnosti, které orgány činné v trestním řízení musí respektovat,“ řekl soudce zpravodaj Tomáš Langášek.
ÚS také vybídl k „celosystémové promyšlené reakci“, která vytvoří odpovídající procesní prostor a nástroje pro ochranu a uplatňování práv poškozených v trestním řízení. Poškození nyní nemají právo podávat opravné prostředky. Je to ale úkol pro výkonnou a zákonodárnou moc, nikoliv pro soudní moc, plyne z nálezu.
Advokát: Žaloba je podaná
„Doufal jsem v odvážnější rozhodnutí, které by zrušilo rozhodnutí Krajského soudu v Brně, k tomu nedošlo,“ řekl Jurčaga. Případné odškodnění od státu za nesprávný úřední postup vnímá jako naprosto nedostatečnou satisfakci pro klientku. „Jsem s ní v kontaktu, vnímám, jak se k tomu staví, a prostě je to zcela nedostatečné,“ dodal advokát s tím, že žaloba už je podaná.
S rozhodnutím naopak souhlasí Nejvyšší státní zastupitelství jakožto vedlejší účastník řízení. „Navrhovali jsme v podstatě, aby Ústavní soud rozhodl tímto způsobem. Rovněž jsme se domnívali, že krajský soud svým procesním postupem porušil právo poškozené. Zároveň jsme ale nebyli pro zrušení napadeného rozhodnutí, jakkoliv se s ním neztotožňujeme,“ vysvětlil státní zástupce Michal Basík.
12 minut
NSZ k rozhodnutí Ústavního soudu
Kauza vzbudila kritiku a protesty. Týká se muže odsouzeného za znásilnění a výrobu dětské pornografie. Otčím si nezletilou dívku natočil při intimním styku, poté ji skoro rok a půl až pětkrát týdně nutil k sexu. Před Okresním soudem ve Vyškově prohlásil vinu, Krajský soud v Brně tak už přezkoumával jen výrok o trestu. Původně uložené tříleté vězení podmínečně odložil na pět let.
ÚS: Postup krajského soudu měl vady
Rozsudek už dříve nabyl právní moci. Na základě stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), se kauzou zabýval Nejvyšší soud, verdikt ale v dané procesní situaci nemohl změnit. Pouze konstatoval, že krajský soud porušil zákon a že podmínka je trestem nepřiměřeně mírným.
Blažek ve středu řekl, že text nálezu ÚS je velice podobný tomu, co už uvedl Nejvyšší soud. Zaujalo ho ale odlišné stanovisko části soudců. Ohledně možné výše odškodnění podotkl, že si ji nyní musí dívka sama vyčíslit a ministerstvo následně nárok posoudí, přičemž záležet bude mimo jiné i na délce trestního řízení.
Ministr zároveň připomněl, že aktuálně projednávaná novela zákona o soudech a soudcích, takzvaný lex Anička, zavádí pro soudce povinná školení. „Mnoho soudců se jich nezúčastňuje, a je to špatně ze dvou důvodů. Zaprvé se tam něco můžou dozvědět. Zadruhé školení slouží k tomu, že se soudci z nějaké právní oblasti mohou setkat a mohlo by to tím pádem vést ke sjednocení judikatury od Zlína až po Cheb,“ podotkl.
Také podle středečního nálezu byl postup krajského soudu zatížen řadou vad. Bez dostačujících podkladů krajský soud bagatelizoval některé následky trestné činnosti pro dívku, zatímco nadhodnotil okolnosti svědčící ve prospěch obviněného. Úvaha krajského soudu, podle níž dívka sama iniciovala sexuální kontakt s obviněným, byla nepodložená. Podobné úvahy podle ÚS posilují společenské stereotypy, zlehčují genderově podmíněné násilí a vystavují oběť opakovanému zraňování.
Se závěry nálezu se soudci krajského soudu a okresních soudů podle mluvčí krajského soudu Kláry Belkovové nejprve podrobně seznámí. „S ohledem na to, že jde o závazné plenární rozhodnutí, budou závěry nálezu při rozhodovací činnosti a ukládání trestu za sexuální trestné činy respektovat,“ sdělila.
Odlišné stanovisko k nálezu uplatnilo pět z patnácti členů soudu, včetně kompletního vedení. Pod stanoviskem jsou podepsaní Josef Baxa, Veronika Křesťanová, Kateřina Ronovská, Lucie Dolanská Bányaiová a Daniela Zemanová. Domnívají se, že ÚS měl zrušit výrok o trestu. Nenarušil by tím ani koncepci trestního řízení, ani dělbu moci, ale naopak přispěl k jejímu respektování. „Krajský soud totiž vybočil z prostoru, který soudům pro ukládání trestu za posuzovaný trestný čin vymezuje ústavní pořádek i zákonodárce. Většina se ale rozhodla toto porušení pravidel dělby moci ponechat bez nápravy,“ stojí ve stanovisku.
Důvěra v soudnictví musí být vyšší, zaznělo v 90' ČT24
„České soudy v mnoha případech nedokáží dobře vnímat závažnost trestných činů, které byly páchány na obětech sexuálního násilí,“ řekla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková v 90' ČT24. „Neberou v potaz všechny důsledky do psychického a fyzického zdraví oběti,“ dodala. Podle ní je důležité změnit systém tak, aby důvěra lidí v české soudnictví byla vyšší a aby se i s vyšší důvěrou obracely oběti na policii a soud.
S tím souhlasí i advokátka Pavlínka Komedová. „Už jenom počet trestných činů znásilnění, který soud ročně rozhoduje, je zajímavý,“ upozorňuje. „My z různých výzkumů víme, že za rok se může v Česku udát okolo deseti tisíc znásilnění. K soudu se jich dostane okolo dvě stě padesáti až tři sta. To samotné už je k zamyšlení, proč se oběti na systém neobrací,“ poznamenala.
23 minut
90' ČT24: Ústavní soud o případu zneužívané dívky
V roce 2024 justice soudila více než dvě stě osmdesát případů znásilnění. Přes sto šedesát pachatelů poslala do vězení, sto devatenáct odešlo s podmínkou. Za poslední dekádu pak soudy potrestaly 2431 lidí. Za mřížemi skončil přibližně každý druhý.
Podle Jakuba Drápala z Právnické fakulty Univerzity Karlovy hraje při rozhodování o trestu velkou roli, jestli viník spáchal čin poprvé, nebo už vícekrát. „To je velmi pravděpodobně ten základní důvod, proč jsou častěji ukládané podmíněné tresty za znásilnění,“ vysvětlil.
Výkonná ředitelka neziskové organizace Konsent Johanna Nejedlová popsala dvě základní změny, které by mohly vést k vyřešení problému. „Po jedné se volá již dlouho, potřebujeme veřejně přístupnou databázi rozsudků, kde budou anonymizované posudky, abychom se mohli blíže podívat na celý problém. Druhá část je vzdělávání soudců – s tím souhlasí i většina soudců, které jsme oslovili,“ uvedla.
