168 hodin: Otčím s podmínkou za znásilňování nevlastní dcery se opakovaně dopustil i fyzického napadení dětí. Soud to ignoroval

Nahrávám video

Děti, které zažívají domácí násilí, mají chránit Orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), policie i soudy. I nedávný případ dívky, kterou přes dva roky znásilňoval její otčím, svědčí o tom, že selhávají. U soudu za to muž dostal podmínku, a to i s odůvodněním, že není násilník. Pořad 168 hodin ale zjistil, že muž figuruje ve třech případech přestupků, kdy fyzicky napadal nevlastní dceru i jejího mladšího bratra. Dívce například rozbil hlavu. Jenže soud to vůbec nevzal v potaz.

Dívce bude brzy 21 let. Od svých šestnácti let zažívala fyzické i sexuální násilí od nevlastního otce. Třikrát se pokusila spáchat sebevraždu. Už v létě 2021, kdy bylo dívce čerstvě osmnáct let, utrpěla zlomeninu ruky poté, co ji otčím napadl. Další napadení přišlo o Vánocích. Dívka tehdy skončila s rozbitou hlavou. V té době vznikl první záznam o násilí.

„Fyzicky napadl (…), kdy do ní strčil rukama tak, že tato následně narazila do rámu dveří a roztrhla si kůži na hlavě o velikosti dva centimetry, čímž se dopustil ublížení na zdraví z nedbalosti,“ stojí v popisu bučovické komise pro projednávání přestupků.

Napadená dívka se však pomoci nedočkala. „Vždy když přijela policie, začal se chovat úplně normálně, jako kdyby se nic nestalo. Začal vinu házet na nás, že my jsme to vyprovokovali,“ popsala napadená dívka.

„V situaci, kdy orgán řešící přestupek zjistí, že závadovému jednání je přítomna nezletilá osoba, na které je násilí pácháno, nebo je přítomna takovému násilí, pak měl tuto skutečnost okamžitě oznámit OSPOD a ten ze své činnosti měl povinnost zahájit řízení,“ přibližuje advokátka Katarzyna Krzysztyniak.

Další incident se odehrál v létě 2022, kdy dívka se svou učitelkou nahlásila znásilnění. Následoval výslech na policii, která zahájila vyšetřování. Doma pak došlo na další nadávky. „Začal na mě házet vinu, začal mě pomlouvat po vesnici, kde bydlí. Domů začal častěji chodit opilý,“ popsala mladá žena s tím, že na ni vulgárně pokřikoval a obviňoval ji, že rozvrátila rodinu.

K dalšímu konfliktu došlo v září 2022. Dívce tehdy přispěchal na pomoc její patnáctiletý bratr, který se otčíma snažil vystrčit ze dveří, nevlastního syna ale muž napadl, udeřil ho pěstí do krku a břicha. Na místo tak opět přijela policie.

„Pokud prokazatelně v dané rodině dokonce docházelo k sexuálnímu násilí vůči jednomu z dětí, tak bychom se měli opravdu ptát, jak je zajištěno bezpečí dalších dětí, které se stále v té rodině nacházejí,“ komentovala zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

První návštěva OSPOD

V říjnu 2022 rodinu navštívila pracovnice OSPOD. „Ptala se, jak to doma funguje, co se děje a tak. On všechno popřel a vyvázl z toho bez jakékoliv újmy. Od té doby už u nás nikdo nebyl,“ řekla dívka.

Mladá žena má trvalé bydliště jinde, a tak si ji přehazují dva úřady OSPOD mezi sebou. „V tomto případě je zapojený OSPOD, ale ne ten náš, protože příslušnost se řídí místem trvalého pobytu těch dětí a to není u nás,“ sdělila tajemnice Městského úřadu Bučovice Andrea Kovářová. Příslušný OSPOD, tedy ten ve Šlapanicích u Brna, však případ komentovat nechce. „Konkrétně se nemůžeme vyjadřovat k jednotlivým případům,“ sdělil.

Policie byla do domácnosti opět přivolána v únoru 2023, kdy v rodině došlo k další potyčce. „V době kolem 23:35 hodin (…) udeřil do obličeje (…) a vytlačil ji z ložnice, kdy jí vznikl hematom na levé části obličeje, čímž se dopustil úmyslného ublížení na zdraví,“ stojí v dalším zápisu komise pro projednávání přestupků. Podobné incidenty podle Kovářové řeší přestupková komise běžně.

Muže v té době policie vyšetřovala za znásilňování, ale i přesto ho dál nechala ve společné domácnosti. Policisté přitom mohou agresora vykázat, jenže to se podle dívky nestalo. „Když jsem chodila na výslechy, tak mi kriminalista říkal, že tam ta možnost je. Pak vždy když k nám přijeli policajti, tak jsem se na to vykázání ptala a oni: ‚To my nemůžeme, to si musíte vy tady vyřídit doma,‘“ sdělila. Dodala, že jim policisté údajně jednou řekli, že pokud se jim něco nelíbí, mají se odstěhovat.

Vykázání jako prevence

„Institut vykázání je preventivní opatření, o kterém rozhoduje policista. (…) Umím si přestavit, že i v takovém případu institut vykázání může policista využít,“ uvedla vedoucí intervenčního centra Spondea Michaela Kršíková.

„Byla uložena pouze jednorázová pokuta, nějaký další trest nebo nějaké ochranné opatření uloženo nebylo,“ řekla tajemnice bučovického úřadu. „Nemůžeme při respektování zákonné úpravy ochrany osobnostních práv těchto osob, především zvlášť zranitelné oběti, poskytovat bližší informace,“ sdělil mluvčí Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje Pavel Šváb.

Dívka se poprvé pokusila o sebevraždu v létě 2023. Tehdy se otčím také poprvé před soudem přiznal, padl rozsudek tři roky vězení. Odvolací soud v Brně však trest letos v lednu zmírnil na podmínku. „Nebylo zjištěno, že by byl pro poškozenou jakkoli nebezpečný, eventuálně že by z jeho strany hrozilo opakování trestné činnosti, což by zajisté vedlo k jeho vazebnímu stíhání. Nejedná se a priori o násilníka, devianta či sexuálního predátora,“ stojí v rozsudku Krajského soudu v Brně.

„Soud při rozhodování o výměře trestu má povinnost přihlédnout i k osobním, majetkovým i jiným poměrům pachatele. Odvolací soud měl tedy zohlednit i přestupková řízení vedená proti otci,“ reagovala Krzysztyniak.

„Z mého pohledu selhal celý systém kolem té rodiny, kolem dívky, protože si nikdo údajně nevšiml, že něco není v pořádku – škola, zdravotníci, sousedé ani širší rodina,“ uvedla tajemnice Asociace Dítě a Rodina Iveta Dvořáková. „Současný stav není logický, není správný, není férový, protože se nám mnoho dětí v situaci nějakého rozvíjejícího se rizika bez včasné a dobře zajištěné pomoci propadá do velmi vážných a kritických stavů, do vysokých stupňů ohrožení,“ dodala Šimáčková Laurenčíková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSběrny mateřského mléka se musí transformovat na mléčné banky

Na práci s mateřským mlékem budou kvůli evropské legislativě stejné požadavky jako na zacházení s lidskou tkání nebo orgány. Většina zařízení s mateřským mlékem má asi rok na přeměnu v takzvané mléčné banky. Jedna taková bude přitom stát i několik desítek milionů korun. Většina náhradního mateřského mléka se totiž dnes v Česku k novorozencům dostává přes porodnice, které si ho samy nasbírají. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ústavům v transformaci pomůže.
před 7 mminutami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 9 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 10 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 11 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.