Přestupek

Po celé zemi ve středu hlídky změří rychlost projíždějících aut, a to v rámci jedné z největších dopravních policejních akcí – takzvaného Speed Marathonu. Zaměří se ale i na další přestupky, například telefonování za volantem či stav vozidel. Zhruba tisíc stanovišť ve veřejném hlasování pomáhali vybírat sami lidé.

Okresní soud pro Prahu-západ osvobodil oba jednatele společnosti Chott viněné kvůli požáru Domova Alzheimer v Roztokách, při kterém zemřely dvě ženy. Případ obžalovaného svářeče Luďka Rohlíčka a společnosti, která zakázku na výstavbu kotlů, kotelny a plynového potrubí v domově získala, předal k posouzení středočeským hasičům. Podle soudu se muž a firma nedopustili trestného činu, mohlo by však jít o přestupek. Rozhodnutí není pravomocné.

V Plzni přibývá případů, kdy zdraví lidé blokují parkovací stání těm se zdravotním handicapem. Loni to bylo přes osm set přestupků, které tamní strážníci řešili. Za první dva letošní měsíce téměř dvě stě. Často se stává, že ve voze ani v okolí majitel karty určené pro lidi se sníženou pohyblivostí není. Výmluvy řidičů podle mluvčí městské policie bývají pestré. Trest se může vyšplhat až na deset tisíc korun.

Sněmovna zpřísní kontroly a do budoucna může omezit i okruh lidí, kteří do ní mají přístup, aniž by procházeli bezpečnostním rámem. Dolní komora tak reaguje na incident se zbraní, kterou tam v úterý přinesl poradce poslankyně ANO Heleny Válkové a zastupitel Prahy 7 Martin Suchánek – a zapomněl ji na jedné z toalet. První místopředseda hnutí Karel Havlíček uvedl, že pokud Suchánek nerezignuje, bude z ANO vyloučen.

Sněmovní kancléř Martin Plíšek předpokládá, že policejní ochranná služba bude častěji kontrolovat lidi vstupující s identifikační kartou do sněmovny, zda dodržují bezpečnostní směrnici zakazující vnášení zbraní do budovy. Plíšek to řekl v souvislosti s úterním incidentem, kdy poradce poslankyně ANO Heleny Válkové zapomněl na jedné z toalet zbraň, kterou pak hledala policie.

Přibývá měst, kde ke kontrolám parkování využívají monitorovací vozidla. Ta jsou vybavená kamerami a přímo v ulicích hlídají zóny hrazeného stání. Nejdéle – přes pět let – fungují v Praze. Ročně si všimnou více než milionu aut, jejichž řidiči nezaplatili. Někteří ale vymýšlejí finty, jak se placení parkovného vyhnout. Třeba tím, že si zakryjí část registrační značky.

Chomutov upraví harmonogram jízd speciálního vozidla městské policie, které pomocí kamer kontroluje platbu za parkování ve zpoplatněných zónách. Radnice přijala stížnosti na vyhodnocování přestupků, například na opakovaný postih v krátkém čase. Město zatím auto dočasně stáhlo z provozu.

Policie jen v centru Prahy loni evidovala téměř 170 tisíc případů špatného parkování. Řidiči často chybují u vyhrazených stání určených například pro invalidy, sanitky či nabíjení elektromobilů. Za neoprávněné parkování na vyhrazeném stání pro handicapované hrozí na místě pokuta až 3500 korun, ve správním řízení je to až deset tisíc. Za tento přestupek se navíc přičítají dva body. Strážníci můžou pokutovat i špatně zaparkované vozy v garážích nákupních center. Za stání na místě vyhrazeném pro elektromobily je pokuta až 1500 korun.

Pokud nezaplatí dluh, dál nejedou. To hrozí řidičům, kteří mají resty na pokutách a policisti nebo celníci je zastaví při běžné kontrole. Když úhradu odmítají, na místě přijdou o registrační značku nebo dostanou botičku. Za tři roky hlídky takto vybraly 70 milionů, což ale představuje jen zlomek celkové sumy, která přesáhla půl miliardy.

Policisté tvrdí, že jejich práci komplikuje nadbytečná byrokracie. Také prý chybí tisíce lidí. I proto vznikne pracovní skupina, která se bude zabývat upuštěním od některých agend, například v oblasti přestupků. To by znamenalo velký posun a úlevu v tom, co musí policisté řešit.

Slovenská vláda schválila amnestii na přestupky za porušení někdejších restrikcí zaměřených proti šíření nákazy v době pandemie nemoci covid-19. V této souvislosti také navrhla zákon, na jehož základě budou moci slovenští občané žádat odškodné za zaplacené pokuty a náklady na stravování v karanténních zařízeních.

Protest části policistů proti nedostatku členů sboru se odehraje od 4. do 8. listopadu. Stávkovat ze zákona sice nesmí, ale postoj vyjádří tím, že v terénu některé pokuty nebudou ukládat a občanům chtějí důvod protestu vysvětlovat. Lidé také v případech, kdy nikdo není v nebezpečí, mohou na hlídku čekat velmi dlouho, upozornil místopředseda odborové organizace bezpečnostních sborů Martin Červenka. Další projevy protestu by se měly upřesnit po víkendu, dodal.

Pěstování konopí do počtu tří rostlin by do budoucna nemělo být ani přestupkem. Zamýšlená legalizace se týká pouze pěstování pro vlastní potřebu, a to lidmi staršími jednadvaceti let. Hranicí mezi přestupkem a trestným činem má pak být překročení počtu pěti rostlin. Doma bude možné legálně přechovávat až padesát gramů sušiny konopí, mimo domov 25 gramů. Počítá s tím novela trestních předpisů, kterou ministerstvo spravedlnosti v pondělí odeslalo vládě.

Úřady už nebudou strhávat ze sociálních dávek nezaplacené pokuty za přestupky. Ústavní soud (ÚS) vyhověl návrhu skupiny sedmnácti senátorů na zrušení několika pasáží v zákoně o pomoci v hmotné nouzi. Členové horní komory upozorňovali na to, že sankce dopadá nejen na pachatele přestupku, ale také na další lidi, kteří s ním žijí ve společné domácnosti, a jde tak o nepřípustný kolektivní trest. ÚS právní úpravu označil za „nepřípustnou v demokratickém právním státě“.

Nedodržení bezpečné vzdálenosti je podle statistik pátá nejčastější příčina nehod v Česku. V běžném provozu za to ale policie řidiče pokutovat nemůže. Zákon totiž jasně nestanovuje, co ona bezpečná vzdálenost vlastně je. Stát to plánuje změnit.

Statní zástupce podal obžalobu na dopravního policistu z Plzeňského kraje, který si měl při vybírání pokut neoprávněně ponechat necelých dvacet tisíc korun. České televizi informaci potvrdilo Krajské státní zastupitelství v Plzni a Okresní soud v Tachově, který bude případ projednávat.

Za porušení zákazu předjíždění na dálnicích řidiči kamionů v roce 2024 dosud zaplatili na pokutách zhruba 20 milionů korun. Policii pomáhá novela silničního zákona, až díky ní totiž můžou šoféry pokutovat přímo na místě. Minimální sankce je čtyři a půl tisíce korun.

První čtyři bývalí dozorci z Věznice Rýnovice uspěli u Nejvyššího soudu s dovoláním. Soudy nižší instance je odsoudily k podmíněným několikaletým trestům a zákazu činnosti za to, že měli nepřiměřeně trestat vězně na speciálním uzavřeném oddělení. Nejvyšší soud konstatoval, že se dozorci nedopustili závažné újmy ani trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby.

Podle policie je takzvané vybržďování jedním z nejnebezpečnějších přestupků, který se nedaří z českých silnic vymýtit. Nedávno například mladík na Jičínsku tímto způsobem ohrožoval jiné auto. Vzápětí zjistil, že šlo o policejní vůz, přišel o řidičský průkaz. Ne vždy se ale policistům podaří takové jednání zdokumentovat.

Bývalí poslanci Lubomír Volný a Marian Bojko (zvoleni za SPD), musí zaplatit pokutu za to, že na několika schůzích sněmovny v roce 2021 nenosili roušky. Po více než třech letech od incidentu o tom pravomocně rozhodlo ministerstvo zdravotnictví. Volný dostal pokutu 38 tisíc korun, Bojko pak 28 tisíc. Oba tvrdili, že se na jejich jednání vztahovala poslanecká imunita. Ministerstvo to odmítlo s tím, že protikoronavirová opatření jejich práva neporušovala.

Ročně policie šetří přes dva tisíce případů fyzického napadání na ulicích, které kvalifikuje jako trestný čin výtržnictví. Řada agresorů si oběť vybírá náhodně. Často jsou terčem útoku starší lidé. Stovky dalších, ne tak závažných potyček, řeší každý rok úřady v přestupkovém řízení. Podle odborníků je to ale jen část těch, které se skutečně odehrají. Řadu případů totiž neoznámí dokonce ani sami napadení. Agresivita roste také v nemocnicích.

Za první dva měsíce letošního roku policisté vybrali skoro čtyři miliony korun na pokutách za porušení pravidel přednosti, o 150 procent víc než ve stejném období loni. Přibyl i počet těchto přestupků. Část z nich tvoří i případy, kdy řidiči projíždějí křižovatkou na oranžovou. Podle dopravních expertů jen malá část řidičů ví, že i za tento přestupek mohou přijít o řidičský průkaz.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dostal pokutu 1500 korun za jízdu v autě na místě spolujezdce bez zapnutého bezpečnostního pásu. Rakušan se přestupku dopustil při cestě na debatu ve Vyškově, video z auta sám zveřejnil na sociální síti X. Později se omluvil a uvedl, že je připraven pokutu zaplatit. Hrozila mu sankce až dva tisíce korun na místě nebo pět tisíc korun ve správním řízení.

Terapeutickými programy budou muset od dubna povinně procházet pachatelé těžších dopravních přestupků, kteří budou chtít zpět řidičské oprávnění. Povinnost se bude týkat například těch, kdo mají zákaz řízení nejméně na rok a půl, nebo těch, kdo odmítnou dechovou zkoušku. Program terapií zpracovalo Centrum dopravního výzkumu ve spolupráci s výzkumnými pracovišti.