Přestupek

Policisté tvrdí, že jejich práci komplikuje nadbytečná byrokracie. Také prý chybí tisíce lidí. I proto vznikne pracovní skupina, která se bude zabývat upuštěním od některých agend, například v oblasti přestupků. To by znamenalo velký posun a úlevu v tom, co musí policisté řešit.

Slovenská vláda schválila amnestii na přestupky za porušení někdejších restrikcí zaměřených proti šíření nákazy v době pandemie nemoci covid-19. V této souvislosti také navrhla zákon, na jehož základě budou moci slovenští občané žádat odškodné za zaplacené pokuty a náklady na stravování v karanténních zařízeních.

Protest části policistů proti nedostatku členů sboru se odehraje od 4. do 8. listopadu. Stávkovat ze zákona sice nesmí, ale postoj vyjádří tím, že v terénu některé pokuty nebudou ukládat a občanům chtějí důvod protestu vysvětlovat. Lidé také v případech, kdy nikdo není v nebezpečí, mohou na hlídku čekat velmi dlouho, upozornil místopředseda odborové organizace bezpečnostních sborů Martin Červenka. Další projevy protestu by se měly upřesnit po víkendu, dodal.

Pěstování konopí do počtu tří rostlin by do budoucna nemělo být ani přestupkem. Zamýšlená legalizace se týká pouze pěstování pro vlastní potřebu, a to lidmi staršími jednadvaceti let. Hranicí mezi přestupkem a trestným činem má pak být překročení počtu pěti rostlin. Doma bude možné legálně přechovávat až padesát gramů sušiny konopí, mimo domov 25 gramů. Počítá s tím novela trestních předpisů, kterou ministerstvo spravedlnosti v pondělí odeslalo vládě.

Úřady už nebudou strhávat ze sociálních dávek nezaplacené pokuty za přestupky. Ústavní soud (ÚS) vyhověl návrhu skupiny sedmnácti senátorů na zrušení několika pasáží v zákoně o pomoci v hmotné nouzi. Členové horní komory upozorňovali na to, že sankce dopadá nejen na pachatele přestupku, ale také na další lidi, kteří s ním žijí ve společné domácnosti, a jde tak o nepřípustný kolektivní trest. ÚS právní úpravu označil za „nepřípustnou v demokratickém právním státě“.

Nedodržení bezpečné vzdálenosti je podle statistik pátá nejčastější příčina nehod v Česku. V běžném provozu za to ale policie řidiče pokutovat nemůže. Zákon totiž jasně nestanovuje, co ona bezpečná vzdálenost vlastně je. Stát to plánuje změnit.

Statní zástupce podal obžalobu na dopravního policistu z Plzeňského kraje, který si měl při vybírání pokut neoprávněně ponechat necelých dvacet tisíc korun. České televizi informaci potvrdilo Krajské státní zastupitelství v Plzni a Okresní soud v Tachově, který bude případ projednávat.

Za porušení zákazu předjíždění na dálnicích řidiči kamionů v roce 2024 dosud zaplatili na pokutách zhruba 20 milionů korun. Policii pomáhá novela silničního zákona, až díky ní totiž můžou šoféry pokutovat přímo na místě. Minimální sankce je čtyři a půl tisíce korun.

První čtyři bývalí dozorci z Věznice Rýnovice uspěli u Nejvyššího soudu s dovoláním. Soudy nižší instance je odsoudily k podmíněným několikaletým trestům a zákazu činnosti za to, že měli nepřiměřeně trestat vězně na speciálním uzavřeném oddělení. Nejvyšší soud konstatoval, že se dozorci nedopustili závažné újmy ani trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby.

Podle policie je takzvané vybržďování jedním z nejnebezpečnějších přestupků, který se nedaří z českých silnic vymýtit. Nedávno například mladík na Jičínsku tímto způsobem ohrožoval jiné auto. Vzápětí zjistil, že šlo o policejní vůz, přišel o řidičský průkaz. Ne vždy se ale policistům podaří takové jednání zdokumentovat.

Bývalí poslanci Lubomír Volný a Marian Bojko (zvoleni za SPD), musí zaplatit pokutu za to, že na několika schůzích sněmovny v roce 2021 nenosili roušky. Po více než třech letech od incidentu o tom pravomocně rozhodlo ministerstvo zdravotnictví. Volný dostal pokutu 38 tisíc korun, Bojko pak 28 tisíc. Oba tvrdili, že se na jejich jednání vztahovala poslanecká imunita. Ministerstvo to odmítlo s tím, že protikoronavirová opatření jejich práva neporušovala.

Ročně policie šetří přes dva tisíce případů fyzického napadání na ulicích, které kvalifikuje jako trestný čin výtržnictví. Řada agresorů si oběť vybírá náhodně. Často jsou terčem útoku starší lidé. Stovky dalších, ne tak závažných potyček, řeší každý rok úřady v přestupkovém řízení. Podle odborníků je to ale jen část těch, které se skutečně odehrají. Řadu případů totiž neoznámí dokonce ani sami napadení. Agresivita roste také v nemocnicích.

Za první dva měsíce letošního roku policisté vybrali skoro čtyři miliony korun na pokutách za porušení pravidel přednosti, o 150 procent víc než ve stejném období loni. Přibyl i počet těchto přestupků. Část z nich tvoří i případy, kdy řidiči projíždějí křižovatkou na oranžovou. Podle dopravních expertů jen malá část řidičů ví, že i za tento přestupek mohou přijít o řidičský průkaz.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dostal pokutu 1500 korun za jízdu v autě na místě spolujezdce bez zapnutého bezpečnostního pásu. Rakušan se přestupku dopustil při cestě na debatu ve Vyškově, video z auta sám zveřejnil na sociální síti X. Později se omluvil a uvedl, že je připraven pokutu zaplatit. Hrozila mu sankce až dva tisíce korun na místě nebo pět tisíc korun ve správním řízení.

Terapeutickými programy budou muset od dubna povinně procházet pachatelé těžších dopravních přestupků, kteří budou chtít zpět řidičské oprávnění. Povinnost se bude týkat například těch, kdo mají zákaz řízení nejméně na rok a půl, nebo těch, kdo odmítnou dechovou zkoušku. Program terapií zpracovalo Centrum dopravního výzkumu ve spolupráci s výzkumnými pracovišti.

Obec Srubec u Českých Budějovic začala nově měřit rychlost. Tisíce řidičů tam kolem školy jezdily víc než padesátkou. Někteří překročili i stokilometrovou rychlost. Vedení obce se proto dohodlo s českobudějovickým magistrátem a nechalo na místě namontovat kamery.

Děti, které zažívají domácí násilí, mají chránit Orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), policie i soudy. I nedávný případ dívky, kterou přes dva roky znásilňoval její otčím, svědčí o tom, že selhávají. U soudu za to muž dostal podmínku, a to i s odůvodněním, že není násilník. Pořad 168 hodin ale zjistil, že muž figuruje ve třech případech přestupků, kdy fyzicky napadal nevlastní dceru i jejího mladšího bratra. Dívce například rozbil hlavu. Jenže soud to vůbec nevzal v potaz.

Už více než měsíc platí pro řidiče nový bodový systém. Zavedl víc přestupků, za které hrozí zákazy řízení nebo vyšší pokuty. Řidiče to ale od páchání závažných přestupků zatím neodrazuje. Policisté k 30. lednu řešili na silnicích přes 33 tisíc přestupků a vybrali za ně téměř pět set milionů korun. Oproti loňskému lednu jde o dvojnásobnou částku. Vysvětlují to větší pravomocí řešit problémy na místě i tím, že se minulý měsíc zaměřili třeba na nesprávné předjíždění.

Letošní požár nedaleko Pravčické brány v Českém Švýcarsku policie vyhodnotila jako přestupek a předala ho k dořešení Národnímu parku České Švýcarsko. České televizi to řekla mluvčí ústeckých policistů Eliška Kubíčková. Policie v souvislosti s požárem původně stíhala německého občana z obecného ohrožení z nedbalosti.

Ve velkých městech napříč republikou dochází stále častěji k nedovolenému parkování na chodnících. Potvrdili to strážníci z řady českých měst. Auta zaparkovaná na chodníku přitom znemožňují bezpečnou chůzi pěších nebo blokují průjezd vozidel veřejné hromadné dopravy. Města na situaci reagují budováním zábran i výstavbou nových parkovacích objektů. Řada řidičů tvrdí, že špatně parkují hlavně kvůli nedostatku parkovacích míst.

Každý, kdo přijde o řidičské oprávnění a bude ho chtít získat zpět, bude muset od ledna povinně absolvovat terapeutický kurz. Centrum dopravního výzkumu v Brně proto intenzivně školí nové lektory. Závažné přestupky a trestné činy v dopravě ročně spáchá až dvacet tisíc řidičů.

Systém trestných bodů pro řidiče se od příštího roku změní. Zpřísňuje například tresty u nejzávažnějších přestupků a zvyšuje některé pokuty. Auto zároveň budou moci řídit lidé už od sedmnácti let, a to pod dozorem dospělého. Zahájit kurz autoškoly k řízení osobního automobilu bude možné už v patnácti letech a šesti měsících. Zavedou se také mimo jiné řidičské průkazy na zkoušku.

Za výzvu ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea na březnové protivládní demonstraci v pondělí odvolací Městský soud v Praze potvrdil Jaroslavu Popelkovi čtyřměsíční podmínku se zkušební dobou na rok a půl. Stvrdil mu také osmnáctiměsíční zákaz pobytu na území Prahy. Verdikt je pravomocný. Popelka se pondělního jednání nezúčastnil, v červnu u soudu uvedl, že podle jeho názoru jde nanejvýš o přestupek.

Poslanecká sněmovna v pátek zamítla razantnější zvýšení horní hranice poplatku, který mohou obce vybírat od obyvatel za komunální odpad. Poslanci též hlasovali o sněmovních kandidátech na státní vyznamenání a novele drážního zákona. Dolní komora se shodla také na vládním návrhu, který zruší více než deset tisíc zastaralých a nadbytečných právních předpisů. Poslanci projednali i návrh nového zákona o veřejných dražbách. Jeho cílem je sjednocení a zjednodušení pravidel pro jejich konání s ohledem na převažující elektronickou formu. Do sněmovny se vrátila také debata o manželství pro stejnopohlavní páry.