Na devadesátce až dvě stě. V obcích se doprava zklidnila, mimo ně řidiči hřeší dál

Nahrávám video
Události: Tresty za překračování rychlosti
Zdroj: ČT24

Jedním z důsledků možnosti odebírat řidičský průkaz za výrazné překročení rychlosti je podle policie zklidnění dopravy ve městech a obcích. Nejčastěji ale o doklady přicházejí řidiči, kteří výrazně překročí rychlost mimo obec. Tam, kde platí devadesátka, jsou někteří schopni jet i dvousetkilometrovou rychlostí. V obcích počet přestupků podle dopravní policie v poslední době klesá, a to i díky přibývajícím radarům, které prokazatelně provoz zklidňují. Policie ovšem dodává, že ne všude jsou vhodné.

Při jedné z kontrol strážci zákona zaznamenali řidiče, který jel na povolené devadesátce rychlostí o 35 kilometrů za hodinu vyšší. Během čtyřiceti vteřin hlídka šoféra dojela a uložila mu pokutu. „Na místě je to sankce dva a půl až tři a půl tisíce korun a k tomu čtyři body,“ upřesňuje dopravní policista sloužící na jihu Moravy David Šuhaj.

Řidič s přestupkem souhlasil a na místě zaplatil dva a půl tisíce. Podobně dopadl i další šofér, který jel v tomtéž úseku rychlostí 122 kilometrů v hodině. Na hlavním tahu ze Svitav do Brna to podle policie není ničím ojedinělým. „Komunikace není stavěná na dálniční rychlosti, které tady bohužel často změříme. Řidič se nedokáže bezpečně zařadit v úseku, kde může předjíždět, a pak z toho vznikají kolizní situace,“ vysvětluje mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka. 

Jeden z řidičů místem nedávno jel dokonce rychlostí dvě stě kilometrů za hodinu. Kromě pokuty okamžitě přišel o řidičský průkaz. „Ve spoustě případů řeknou, že s přestupkem nesouhlasí a chtějí do správního řízení, kde už se snaží si najmout právníka,“ popisuje Šuhaj. 

Někteří rychlost překračují i v obcích

Část řidičů ale jezdí rychle i v obcích. Třeba v brněnské městské části Bohunice naměřili policisté řidiči BMW v úseku s povolenou padesátkou 120 kilometrů v hodině. I on přišel o doklady. Podle ředitele dopravní policie Michala Hodbodě vloni touto dobou přišlo o doklady 1271 řidičů, zatímco v letošním roce už 1481. „Je to o tom, že se i takticky více soustředíme na vyšší překračování rychlosti,“ uvádí Hodboď.

Policisté k letošnímu 18. září věnovali měření rychlosti mimo obec o něco více hodin než vloni a zjistili o zhruba pět set přestupků více. V obcích si ale řidiči dávají větší pozor – počet pokutovaných šoférů je v nich oproti loňsku o více než osm tisíc nižší. „Zase to souvisí se situací, která je v rámci republiky,“ říká Hodboď, podle něhož se lidé s klasickými úsekovými radary setkají především právě v obci. „Ale mimo ně, tam je měřičů minimum,“ dodává.

Například obcí Blešno ležící na hlavním tahu mezi Hradcem Králové a Kvasinami, která nemá ani pět set obyvatel, projede denně sedmnáct tisíc aut. Podle starosty Miloše Buroně (nestr.) často jezdí rychleji, než by měla. V polovině července tak nainstalovali úsekové měření, které vede přes celou obec a je dlouhé zhruba dva kilometry. 

„Když jsme prováděli kontrolní měření před zřízením radarů, tak se číslo projíždějících vozidel, která dodržovala rychlost, pohybovalo kolem 35 procent,“ přibližuje Buroň. Teď ovšem pozorují výrazné zlepšení.

Radary pomohly i v Nošovicích

Stejně je tomu v Nošovicích na Frýdecko-Místecku. Ani jedné obci peníze z pokut do kasy nejdou. Oceňují ale hlavně klidnější provoz. Zatímco před instalací radaru v Nošovicích rychlost nedodržovalo až 68 procent řidičů, teď jejich počet podle městské policie Frýdek-Místek klesl na desetinu.

Řidiče v obci měří v nejrizikovějším místě, a to u školy, kde silnici přecházejí děti. Podle starosty Jiřího Myšinského (nestr.) přitom na místě byla už v předešlých letech nejvyšší povolená rychlost čtyřicet kilometrů v hodině a u školy byl také semafor. „Přesto tam řidiči jezdili nepřiměřenou rychlostí,“ popsal.

Než ale radnice měřicí zařízení nainstalují, je potřeba souhlas policie. „Musí se na to jít s citem. Situace, kdy by byl všude, za každým rohem, radar, není úplně ideální řešení. My z toho důvodu máme i v zákoně určité mantinely,“ vysvětluje Hodboď. Souhlas policie připojí tam, kde to dává z hlediska bezpečnosti smysl. Často právě v blízkosti škol nebo míst, kudy chodí hodně lidí. Třeba v okolí autobusových zastávek. 

V Kladně plánují měřit kvůli výhradám místních

Měřit se brzy začne i v Rakovnické ulici v Kladně. Město tam chce mít radar kvůli výhradám místních. Ti si na rychle jedoucí řidiče stěžují opakovaně. Radnice upřednostňuje pravidelné měření. S kamerou u silnic stojí tamní strážníci několikrát do měsíce. O přesných místech předem informují.

„To, že tu informaci dáváme předem, by měli lidé chápat tak, že myslíme na jejich bezpečí a chceme, aby se po Kladně jezdilo v souladu se zákony,“ přibližuje mluvčí tamní městské policie Zuzana Horková.

O tom, kterých ulic se měření dotkne, rozhoduje finálně dopravní inspektorát. Jde ale o – co se týče rychlosti – problematické úseky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Soud uvalil další vazbu za žhářský útok v Pardubicích

Okresní soud v Pardubicích poslal do vazby cizince zadrženého v Bulharsku, který je obviněný z teroristického útoku na výrobní halu zbrojovky LPP Holding. Proti vazbě muž podal stížnost. V souvislosti s tímto případem policie dosud zadržela deset lidí. Všem hrozí až 20 let vězení nebo i výjimečný trest. Řekl to státní zástupce z Vrchního státního zastupitelství v Praze Jiří Richter a soudce Karel Gobernac.
16:21Aktualizovánopřed 16 mminutami

Nová pražská nemocnice bude podle Babiše vojenská

Nemocnice, kterou chce stát vybudovat v pražských Letňanech, bude vojenská. Bude mít několik podzemních podlaží a bude možné je proměnit v krizový štáb. Na síti X to v neděli řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Před odletem do Ázerbájdžánu poté dal rozhodnutí do souvislosti se závazkem dvouprocentních výdajů na obranu, který Česko jako člen NATO má.
před 2 hhodinami

Nový zákon podle Fialy zrychlí reakci na krize. Vláda se bojí žalob, míní Skopeček

Nový zákon o regulaci cen paliv umožní rychlejší a flexibilnější reakce na krizové situace, řekl v Nedělní debatě předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Vláda se chce vyhnout žalobám, oponoval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara mělo být opatření mírnější. Debatu vedl Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Rozpočet pro ČT a ČRo může oproti návrhu nového financování ještě vzrůst, řekl Klempíř

Úpravy v návrhu zákona o médiích veřejné služby by se mohly týkat i částek, s kterými se počítá pro rozpočty České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), připustil v Nedělní debatě ČT ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). „Je to otázka diskuse,“ řekl s odkazem na připomínkové řízení k návrhu. Text dokumentu byl odborníky i veřejností široce kritizován pro neúplnost. Klempíř odmítl, že by návrh byl paskvilem, a prohlásil, že vznikl v právním oddělení ministerstva kultury. Rozhovor s šéfem resortu vedl moderátor Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

Česko letos podle NATO nesplní závazek dvou procent HDP na obranu, řekl Babiš

Česko letos podle hodnocení Severoatlantické aliance (NATO) nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle hodnocení NATO budou obranné výdaje činit 1,78 procenta HDP, řekl v neděli ve videu na sociálních sítích premiér Andrej Babiš (ANO). Závazek podle něj nesplnila loni ani bývalá vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje ve výši 1,85 procenta HDP. Fiala nicméně v reakci na to uvedl, že Česko loni podle aktuální zprávy generálního tajemníka NATO své závazky splnilo. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) sdělila, že Babiš zase lže.
11:18Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoMalá restituce napravila mnohé majetkové křivdy, vše se ale majitelům nevrátilo

Radost z vráceného majetku, ale i starost, co s ním dál, provázely takzvanou malou restituci, která byla na jaře roku 1991 v plném proudu. Stát v rámci ní vracel zhruba sto tisíc vyvlastněných nájemních domů, menších nebo středních rodinných podniků, hotelů, restaurací, dílen, pil nebo mlýnů. I když podle zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd z roku 1990 měli dosavadní uživatelé povinnost původním majitelům nabídnout k odprodeji veškeré zařízení, někdy byly prostory v době vracení prázdné.
před 9 hhodinami

Ke škole jen pěšky nebo na kole. V Česku je 28 školních ulic a vznikají další

V Česku je nyní celkem 28 školních ulic. Jejich princip spočívá v tom, že se v době ranní špičky vyhradí okolí školy pouze pro chodce a cyklisty. Hlavním cílem je zvýšení bezpečnosti dětí. Podle nevládní organizace Pěšky městem chystají v letošním roce tyto ulice i další města.
před 9 hhodinami

Tisíce obcí jsou bez čistíren odpadních vod. O dotace mohou žádat do ledna

Až dvěma tisícům českých obcí chybí čistírna odpadních vod. Deset let můžou radnice žádat o dotace na jejich stavbu. Ministerstvo životního prostředí zatím mezi ně rozdělilo tři čtvrtě miliardy korun. V poslední výzvě zbývá rozdělit zhruba dvě stě milionů korun. Čas na žádosti mají obce do příštího ledna.
před 10 hhodinami
Načítání...