Radary

Blíží se možný výpadek v příjmech měst a obcí. Pravděpodobná budoucí vláda v návrhu programového prohlášení počítá s tím, že peníze, které samosprávy do své kasy vybírají na pokutách z radarů, přenese na stát. Oslovení starostové s takovým krokem nesouhlasí, obcím by podle nich vypadly příjmy. Kritici také upozorňují na to, že se v řadě případů přestane rychlost měřit.

Silničáři instalují úsekové měření rychlosti na hlavním tahu mezi Brnem a Uherským Hradištěm. Jde o část silnice I/50 přes Buchlovské kopce, která dlouhodobě patří k nejnebezpečnějším v regionu. Jen za první pololetí letošního roku tam policie eviduje více než dvacet dopravních nehod.

Jedním z důsledků možnosti odebírat řidičský průkaz za výrazné překročení rychlosti je podle policie zklidnění dopravy ve městech a obcích. Nejčastěji ale o doklady přicházejí řidiči, kteří výrazně překročí rychlost mimo obec. Tam, kde platí devadesátka, jsou někteří schopni jet i dvousetkilometrovou rychlostí. V obcích počet přestupků podle dopravní policie v poslední době klesá, a to i díky přibývajícím radarům, které prokazatelně provoz zklidňují. Policie ovšem dodává, že ne všude jsou vhodné.

Dva druhy už tak nebezpečných invazních termitů se na Floridě dokázaly zkřížit. Výsledný hybrid má vlastnosti, které i jemu umožnují šíření – a to na místě, které má ideální podmínky pro to, aby se druh dostal i do jiných částí světa.

Vědci správně předpověděli kolaps ledovce a sesuv svahu nad obcí Blatten. Vesnici se díky tomu podařilo evakuovat dříve, než ji pohřbila masa ledu a skal. Nezvěstný zůstává podle úřadů jeden člověk.

Ve Vimperku vybrali loni od řidičů, kteří překročili rychlost, čtyřiadvacet milionů korun. Takzvané stacionární radary umisťuje řada obcí. Někteří řidiči to ale zpochybňují. Podle nich není na prvním místě bezpečnost a plynulost silničního provozu, ale zájem obcí si pokutami zvýšit rozpočet. Starostka Vimperka Jaroslava Martanová (STAN) naopak postup brání a vidí v něm pozitivní efekt, stejně jako zástupce BESIPu Tomáš Neřold. Debatu k tématu v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.

Změnu v chování šoférů naznačuje osmiměsíční zkušenost s novým bodovým systémem. Ve městech jezdí pomaleji, častěji se poutají a méně při řízení sahají po mobilu. Nehod ale zásadně neubylo. Největší problémy mají řidiči hlavně v překračování rychlosti mimo obce, vyplývá z dat policie. Ta proto vytipovala čtyřicet míst, kam navrhuje dát pevné radary a zavést úsekové měření.

Přibývá obcí, které si na svém území nechávají instalovat radary měřící rychlost projíždějících řidičů. Pro obce je hlavním důvodem posílení bezpečnosti. Ostatně na rychlou jízdu řidičů je často upozorňují jejich obyvatelé. Pozornost vzbudil případ Kolína, kde posílají pokuty i za minimální překročení povolené rychlosti. Radnice však bude jednat o tom, zda svou nulovou toleranci nepřehodnotí.

Před soudem stanula skupina obžalovaná kvůli způsobu, kterým v minulosti fungovaly rychlostní radary v severočeském Varnsdorfu. Mezi obžalovanými jsou i bývalý starosta Stanislav Horáček a jeho někdejší zástupce Josef Hambálek. Státní zástupce tvrdí, že město radary pronajalo bez řádného výběrového řízení a provozovatel neoprávněně získal 23 milionů korun. Obžalovaní jeho tvrzení odmítli. V minulosti také odmítli dohodu o vině a trestu.

Armáda pořád nemůže využívat mobilní radary MADR, které si Česko koupilo bez soutěže v roce 2019. Jak zjistili Reportéři ČT, technologie za 3,5 miliardy korun dosud neprošla vojskovými zkouškami.

Státní zástupce podal u krajského soudu v Ústí nad Labem obžalobu na čtyři lidi a jednu firmu kvůli pochybnému pronájmu radarů ve Varnsdorfu na Děčínsku. Mezi obžalovanými je bývalý starosta města Stanislav Horáček a místostarosta Josef Hambálek. Firma Water Solar technology, která na základě veřejné zakázky radary provozovala a dostávala peníze za každý zjištěný přestupek, podle policie neoprávněně získala přes dvacet milionů korun.

Některá města v Česku předělávají smlouvy související s měřením rychlosti na jejich komunikacích. Část peněz z pokut totiž končila u firem, které radnicím půjčovaly měřicí zařízení, což už v minulosti zkritizoval Nejvyšší správní soud (NSS). Podle něj to ohrožuje objektivitu vybírání pokut. Podle některých právníků by mohli řidiči platnosti udělených pokut zpochybnit.

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) nechá znovu prověřit cenu zakázky na nákup pasivních sledovacích systémů Věra. Doporučil mu to i sněmovní výbor pro obranu. Vojáci původně plánovali za radary zaplatit 760 milionů korun, konečná cena je ale dvakrát vyšší. Armádu navíc čekají další nákupy, ještě letos se mají podepsat smlouvy za více než 70 miliard korun.

Bývalý starosta Varnsdorfu Stanislav Horáček, stíhaný v souvislosti s pronájmem radarů, byl v úterý propuštěn z vazby. Uvedl to na svém webu Děčínský deník. Horáček strávil ve vazbě necelých osm týdnů, je trestně stíhaný spolu s dalšími osobami. Čelí obvinění z několika trestných činů v souvislosti se spornou zakázkou na pronájem radarů na měření rychlosti.

Radary ve Varnsdorfu, které měří překročení povolené rychlosti, na konci ledna končí. Kvůli problematické smlouvě s firmou Water Solar Technology policisté stíhají čtyři fyzické osoby a jednu právnickou a ve vazbě je bývalý starosta města Stanislav Horáček, který kvůli kauze skončil v hnutí ANO. Město si začátkem ledna zvolilo nové vedení, které kontrakt vypovědělo. Případ sledovali Reportéři ČT.

Ministerstvo obrany uzavřelo smlouvu na nákup dvou kompletů pasivních sledovacích systémů DPET za 1,5 miliardy korun. Jejich základem jsou radiolokátory Věra NG od české firmy ERA.

Novým starostou Varnsdorfu se stal Roland Solloch (za ANO). Ve funkci nahradil trestně stíhaného Stanislava Horáčka, kterého zastupitelé odvolali kvůli sporné zakázce na radary na měření rychlosti. Další stíhaný politik, místostarosta Josef Hambálek (ANO) rezignoval na funkci sám, nechce prý městu kazit pověst. Novým místostarostou je Jiří Sucharda z ODS.