Města na jihu Moravy si chválí úsekové radary. O peníze z pokut přijít nechtějí

Nahrávám video

Moravský Krumlov na Znojemsku vybral v loňském roce na pokutách za rychlost přes 250 tisíc korun, Znojmo více než dva miliony. Města na jihu Moravy si úsekové měření rychlosti chválí – řidiči jezdí pomaleji a ubylo přestupků. Nelíbí se jim ale, že by o výnosy z pokut mohla přijít. Podle záměru vlády by je měla odvádět do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Ministerstvo dopravy uvedlo, že bude s obcemi o podmínkách ještě jednat.

Ulicemi Moravského Krumlova projede denně až 8500 aut. Podle dopravní studie jich až čtyřicet procent nedodržovalo rychlost. Na třech místech proto zástupci města nechali instalovat úsekové měření. Nové radary doplnily stávající městský kamerový systém. Za prvních dvanáct měsíců od zprovoznění odhalily zhruba 1100 přestupků. Podle města je teď bezpečněji například v okolí přechodů pro chodce.

„Jsou hodně využívány hlavně ze strany dětí, které chodí ze školy a do školy, která je v blízkém okolí, máme tady dva obchodní domy, polikliniku, autobusové zastávky,“ řekl místostarosta Moravského Krumlova Michal Horák (za ANO).

Přínos potvrzují i odborníci

Přínos úsekového měření potvrzují i odborníci. Brzdná dráha osobního auta se totiž i na suché vozovce s vyšší rychlostí výrazně prodlužuje – každých deset kilometrů v hodině může znamenat osm až deset metrů navíc.

„Úsekové měření rychlosti harmonizuje dopravní proud a snižuje rozdíly v rychlostech vozidel, což vede k plynulejší jízdě a prokazatelnému poklesu počtu i závažnosti nehod. Oproti bodovým radarům navíc eliminuje nebezpečné náhlé brzdění před radarem a vynucuje dodržování rychlostních limitů v celém sledovaném úseku,“ vysvětlil ředitel divize mobility bezpečnosti Centra dopravního výzkumu Pavel Havránek.

Úsekové měření hlídá rychlost projíždějících řidičů i v dalších jihomoravských městech, například ve Slavkově u Brna, Vyškově nebo Židlochovicích. Ve Znojmě v Evropské ulici zavedli úsekové měření už před čtyřmi lety, každý rok tam odhalí zhruba šest a půl tisíce přestupků. Podle města se jejich počet výrazně nemění.

Pokuty pomáhají financovat úpravy

I když je podle měst na prvním místě bezpečnost, nezanedbatelné jsou i peníze vybrané na pokutách. Ty pokryjí náklady na provoz a zbytek zůstává v obecních rozpočtech. V Moravském Krumlově jde ročně zhruba o 250 tisíc korun, v nedalekém Znojmě o více než dva miliony.

„Finance využíváme na to, abychom udělali bezpečnější část právě toho místa, kde se měří, jako například oprava zastávek, zlepšení rozhledu v křižovatkách či úpravy přechodových míst, ale i do zeleně,“ popsal starosta Znojma František Koudela (ODS).

Novela teprve vzniká

I proto radnice nesouhlasí se záměrem z programového prohlášení vlády, který by měl obce a města o tyto peníze připravit. Výnosy z pokut by měly nově směřovat do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.

„Obce ukládají sankce, například za překročení povolené rychlosti, v rámci přenesené působnosti. Stát jim za to poskytuje příspěvek, který však zdaleka nepokrývá veškeré náklady s tím spojené. Obce tedy doplácí z vlastních prostředků určených na školy, sociální péči nebo opravy silnic a chodníků. Netušíme tedy, co by měly odvádět do fondu SFDI. Pokud by však systém fungoval oboustranně, tedy pokud by SFDI obcím přispíval na opravu komunikací ve výši ztráty spojené s výkonem přenesené působnosti, obce by to jistě uvítaly,“ uvedla Alexandra Kocková ze Svazu měst a obcí České republiky.

„Momentálně máme za sebou první jednání se Svazem měst a obcí a vyhodnocujeme výstupy z dotazníku, kdy jsme obce oslovili se žádostí o zaslání základních dat o provozu jejich radarů a dalších návazných systémů. Data použijeme jako podklad pro debatu s obcemi nad návrhem na změnu rozdělování výnosů z obecních a městských radarů,“ vysvětlil mluvčí resortu dopravy František Jemelka.

„Pokud bychom veškerý zisk měli převádět do SFDI nebo jinam, pak by řada obcí zvažovala, že systém přestane provozovat, protože by jeho provoz hradila ze svých prostředků,“ uvedl místostarosta Moravského Krumlova.

Podoba novely podle ministerstva teprve vzniká. O jejích podmínkách chce proto se samosprávami ještě jednat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Zaměstnanec ČNB stíhaný za krádež milionů je ve vazbě

Zaměstnanec České národní banky (ČNB) stíhaný za krádež, kterého ve čtvrtek zadrželi policisté, je od sobotního dopoledne ve vazbě, řekl mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Petr Lužný. Muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky, podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun.
1. 8. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Meloun osvěží, ve velkém množství ale může uškodit kardiakům

Vodní meloun je v létě osvěžující a řada lidí ho považuje za ideální svačinu. Lidi s onemocněním srdce ale může jeho nadměrná konzumace přivést i do nemocnice. Jejich organismus totiž nemusí zvládnout velké množství tekutin, které meloun obsahuje, upozorňuje internista. Doporučení, co jíst a pít v horkých dnech, vydal také Státní zdravotní ústav (SZÚ).
30. 7. 2026

Rodičům u dětských hřišť chybí toalety. Hygienické předpisy je ale nevyžadují

Brněnské městské části řeší stížnosti rodičů, kterým u dětských hřišť chybějí toalety. U některých mohou rodiny využít zázemí okolních podniků, jinde ale taková možnost není. V Brně-Kohoutovicích nechalo vedení městské části toaletu vybudovat při rekonstrukci hřiště. Vzniku dalších takových WC brání především náklady, chybějící kanalizace a obavy z vandalismu. Podobné je to i v jiných městech.
30. 7. 2026

Vohančice porazily sucho. Pomohly rybníky, tůně i tisíce stromů

Vohančice na Brněnsku dlouhodobě trápilo sucho, které omezovalo obyvatele i výstavbu. Obec proto proměnila 33 hektarů okolní krajiny, vysadila tisíce stromů a vybudovala rybník, tůně i další opatření pro zadržování vody. Projekt za osmdesát milionů korun podle starosty pomohl doplnit studny a zmírnil přehřívání vesnice.
30. 7. 2026

Divadlo je krásnější než politika, říká jubilant Milan Uhde

Dramatik, spisovatel a básník Milan Uhde slaví 28. července devadesátiny. Osudově je spjatý především s brněnskými divadly, výraznou stopu ale zanechal také na české politické scéně. V posledních letech československé federace byl českým ministrem kultury, později také předsedou Poslanecké sněmovny.
28. 7. 2026Aktualizováno28. 7. 2026

Sanatorium Pálava je hotové. Čínská část lázeňského areálu zatím nestojí

V Pasohlávkách na Brněnsku Jihomoravský kraj ve čtvrtek otevřel léčebně-rehabilitační ústav Sanatorium Pálava. Zotavovat se v něm budou lidé po těžkých a kritických stavech. Výstavba sanatoria za 693 milionů korun bez daně trvala dva roky, 289 milionů šlo z Národního plánu obnovy. První pacienti do sanatoria zamíří v září. Sanatorium mělo být součástí většího areálu, vybudovat lázně měla poblíž čínská společnost RiseSun. Zatím se ale nestaví.
24. 7. 2026

Alkohol za kormidlo nepatří. Policisté připomínají, jak se bezpečně chovat u vody

Policisté během letních prázdnin vyrážejí k přehradám, koupalištím a přírodním vodním plochám, aby v rámci preventivní akce Bezpečně u vody lidem připomněli pravidla bezpečného chování. Na Novomlýnských nádržích se zaměřují nejen na rekreanty na břehu, ale také na vůdce motorových člunů, jachet nebo paddleboardů.
23. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.