Města na jihu Moravy si chválí úsekové radary. O peníze z pokut přijít nechtějí

Nahrávám video
Události v regionech: Rok úsekového měření v Moravském Krumlově
Zdroj: ČT24

Moravský Krumlov na Znojemsku vybral v loňském roce na pokutách za rychlost přes 250 tisíc korun, Znojmo více než dva miliony. Města na jihu Moravy si úsekové měření rychlosti chválí – řidiči jezdí pomaleji a ubylo přestupků. Nelíbí se jim ale, že by o výnosy z pokut mohla přijít. Podle záměru vlády by je měla odvádět do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Ministerstvo dopravy uvedlo, že bude s obcemi o podmínkách ještě jednat.

Ulicemi Moravského Krumlova projede denně až 8500 aut. Podle dopravní studie jich až čtyřicet procent nedodržovalo rychlost. Na třech místech proto zástupci města nechali instalovat úsekové měření. Nové radary doplnily stávající městský kamerový systém. Za prvních dvanáct měsíců od zprovoznění odhalily zhruba 1100 přestupků. Podle města je teď bezpečněji například v okolí přechodů pro chodce.

„Jsou hodně využívány hlavně ze strany dětí, které chodí ze školy a do školy, která je v blízkém okolí, máme tady dva obchodní domy, polikliniku, autobusové zastávky,“ řekl místostarosta Moravského Krumlova Michal Horák (za ANO).

Přínos potvrzují i odborníci

Přínos úsekového měření potvrzují i odborníci. Brzdná dráha osobního auta se totiž i na suché vozovce s vyšší rychlostí výrazně prodlužuje – každých deset kilometrů v hodině může znamenat osm až deset metrů navíc.

„Úsekové měření rychlosti harmonizuje dopravní proud a snižuje rozdíly v rychlostech vozidel, což vede k plynulejší jízdě a prokazatelnému poklesu počtu i závažnosti nehod. Oproti bodovým radarům navíc eliminuje nebezpečné náhlé brzdění před radarem a vynucuje dodržování rychlostních limitů v celém sledovaném úseku,“ vysvětlil ředitel divize mobility bezpečnosti Centra dopravního výzkumu Pavel Havránek.

Úsekové měření hlídá rychlost projíždějících řidičů i v dalších jihomoravských městech, například ve Slavkově u Brna, Vyškově nebo Židlochovicích. Ve Znojmě v Evropské ulici zavedli úsekové měření už před čtyřmi lety, každý rok tam odhalí zhruba šest a půl tisíce přestupků. Podle města se jejich počet výrazně nemění.

Pokuty pomáhají financovat úpravy

I když je podle měst na prvním místě bezpečnost, nezanedbatelné jsou i peníze vybrané na pokutách. Ty pokryjí náklady na provoz a zbytek zůstává v obecních rozpočtech. V Moravském Krumlově jde ročně zhruba o 250 tisíc korun, v nedalekém Znojmě o více než dva miliony.

„Finance využíváme na to, abychom udělali bezpečnější část právě toho místa, kde se měří, jako například oprava zastávek, zlepšení rozhledu v křižovatkách či úpravy přechodových míst, ale i do zeleně,“ popsal starosta Znojma František Koudela (ODS).

Novela teprve vzniká

I proto radnice nesouhlasí se záměrem z programového prohlášení vlády, který by měl obce a města o tyto peníze připravit. Výnosy z pokut by měly nově směřovat do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.

„Obce ukládají sankce, například za překročení povolené rychlosti, v rámci přenesené působnosti. Stát jim za to poskytuje příspěvek, který však zdaleka nepokrývá veškeré náklady s tím spojené. Obce tedy doplácí z vlastních prostředků určených na školy, sociální péči nebo opravy silnic a chodníků. Netušíme tedy, co by měly odvádět do fondu SFDI. Pokud by však systém fungoval oboustranně, tedy pokud by SFDI obcím přispíval na opravu komunikací ve výši ztráty spojené s výkonem přenesené působnosti, obce by to jistě uvítaly,“ uvedla Alexandra Kocková ze Svazu měst a obcí České republiky.

„Momentálně máme za sebou první jednání se Svazem měst a obcí a vyhodnocujeme výstupy z dotazníku, kdy jsme obce oslovili se žádostí o zaslání základních dat o provozu jejich radarů a dalších návazných systémů. Data použijeme jako podklad pro debatu s obcemi nad návrhem na změnu rozdělování výnosů z obecních a městských radarů,“ vysvětlil mluvčí resortu dopravy František Jemelka.

„Pokud bychom veškerý zisk měli převádět do SFDI nebo jinam, pak by řada obcí zvažovala, že systém přestane provozovat, protože by jeho provoz hradila ze svých prostředků,“ uvedl místostarosta Moravského Krumlova.

Podoba novely podle ministerstva teprve vzniká. O jejích podmínkách chce proto se samosprávami ještě jednat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Viceprezident Hospodářské komory Štefl byl propuštěn z vazby, píší Seznam Zprávy

Viceprezident Hospodářské komory Michal Štefl, stíhaný v kauze údajného zneužívání dotací na inovace, byl propuštěn z vazby. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Evropský pověřený žalobce Radek Mezlík webu řekl, že důvody vazby pominuly.
před 11 hhodinami

Silné deště a krupobití. Hasiči kvůli bouřkám měli desítky výjezdů

Bouřky, které zasáhly Česko, zeslábly. Do úterní šesté hodiny ranní platila výstraha ve Zlínském a Moravskoslezském kraji. Nejsilněji bouřky udeřily na Hodonínsku, hasiči tam vyjížděli kvůli počasí k 52 událostem. V regionu řešili hlavně popadané stromy a zaplavené sklepy. Bouřky se objevily ale i v okolí Bruntálu či Plzně. Na pomezí Vysočiny a Jihomoravského kraje i na dalších místech na Moravě se vyskytlo krupobití.
11. 5. 2026Aktualizovánovčera v 06:00

VideoÚřady řeší chov koz uprostřed obce. Veterináři doporučili část odebrat

Stovky koz uprostřed Unkovic na Brněnsku rozdělují obec už několik let. Starosta a část obyvatel upozorňují na zápach, uhynulá zvířata i špatné podmínky chovu, majitel stáda ale pochybení odmítá a tvrdí, že se o kozy dokáže postarat. Státní veterinární správa u něj opakovaně zjistila porušení předpisů a doporučila počet zvířat výrazně snížit. O možném odebrání části stáda nyní rozhoduje městský úřad v Židlochovicích.
11. 5. 2026

Útěk do Anglie ho zachránil. Dnes válečný veterán žije v Melbourne

Jiří Švenger utekl těsně před druhou světovou válkou do Anglie. Zachránilo mu to život, protože byl židovského původu. Ještě mu nebylo osmnáct let. Nastoupil do armády, chtěl být letcem, ale špatný zrak mu to nedovolil, stal se proto radiotelegrafistou. Válečný veterán, příslušník 311. československé bombardovací perutě Royal Air Force (RAF), dnes žije v Austrálii a je mu 102 let.
9. 5. 2026

Požár zničil část brněnské záchranné stanice pro zvířata. Uhynulo několik psů

Požár v Brně-Slatině v noci na čtvrtek zničil část záchranné stanice pro ptáky a malé savce, kterou provozuje Zdeněk Machař. Podle majitele bylo při požáru zničeno zázemí stanice a uhynulo několik psů. Na pomoc v tíživé situaci vypsal sbírku. Příčina požáru se vyšetřuje, předběžná výše škody bude ve statisících.
7. 5. 2026Aktualizováno7. 5. 2026

Suché počasí prodlužuje pylovou sezonu a zhoršuje příznaky u alergiků

Sucho a teplé počasí podporují rychlejší zrání a uvolňování pylu z dřevin i trav a zhoršují příznaky u alergiků. Ještě horší je situace ve větrných dnech, kdy se pylová zrna vzduchem rychle šíří. Podle alergologů by proto lidé v takovýchto dnech měli venku trávit jen nezbytně nutnou dobu. Nějakým druhem alergie trpí asi třetina populace, ta na pyly patří mezi nejčastější.
5. 5. 2026

Rekonstrukce sokoloven stojí desítky milionů, část budov už zanikla

V Dolanech na Olomoucku zrekonstruovali sokolovnu. Vyšla na bezmála 160 milionů korun, většinu nákladů zaplatila obec. Šlo o její největší investici. S opravou sokolovny končí i Krnov na Bruntálsku, rekonstrukci připravují Nový Bor na Českolipsku a Lázně Bohdaneč. Ne všude se ale záchrana podařila – některé stavby dál chátrají, jiné zanikly úplně. Dodnes se zachovalo asi 750 sokolských staveb. Jejich historii pravidelně připomíná Noc sokoloven, která se letos uskuteční 19. června.
5. 5. 2026

Reklamační oprava u Pasohlávek přinese dopravní omezení

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zahájilo reklamační opravu silnice I/52 u Pasohlávek. Frekventovaný úsek prošel rekonstrukcí spolu s opravou mostu přes vodní nádrž Nové Mlýny v roce 2020. ŘSD jako investor stavby loni v závěru záruční lhůty uplatnilo nárok na reklamaci. Řidiči musí v místě počítat s dopravním omezením.
4. 5. 2026Aktualizováno4. 5. 2026
Načítání...