Města na jihu Moravy si chválí úsekové radary. O peníze z pokut přijít nechtějí

Nahrávám video

Moravský Krumlov na Znojemsku vybral v loňském roce na pokutách za rychlost přes 250 tisíc korun, Znojmo více než dva miliony. Města na jihu Moravy si úsekové měření rychlosti chválí – řidiči jezdí pomaleji a ubylo přestupků. Nelíbí se jim ale, že by o výnosy z pokut mohla přijít. Podle záměru vlády by je měla odvádět do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Ministerstvo dopravy uvedlo, že bude s obcemi o podmínkách ještě jednat.

Ulicemi Moravského Krumlova projede denně až 8500 aut. Podle dopravní studie jich až čtyřicet procent nedodržovalo rychlost. Na třech místech proto zástupci města nechali instalovat úsekové měření. Nové radary doplnily stávající městský kamerový systém. Za prvních dvanáct měsíců od zprovoznění odhalily zhruba 1100 přestupků. Podle města je teď bezpečněji například v okolí přechodů pro chodce.

„Jsou hodně využívány hlavně ze strany dětí, které chodí ze školy a do školy, která je v blízkém okolí, máme tady dva obchodní domy, polikliniku, autobusové zastávky,“ řekl místostarosta Moravského Krumlova Michal Horák (za ANO).

Přínos potvrzují i odborníci

Přínos úsekového měření potvrzují i odborníci. Brzdná dráha osobního auta se totiž i na suché vozovce s vyšší rychlostí výrazně prodlužuje – každých deset kilometrů v hodině může znamenat osm až deset metrů navíc.

„Úsekové měření rychlosti harmonizuje dopravní proud a snižuje rozdíly v rychlostech vozidel, což vede k plynulejší jízdě a prokazatelnému poklesu počtu i závažnosti nehod. Oproti bodovým radarům navíc eliminuje nebezpečné náhlé brzdění před radarem a vynucuje dodržování rychlostních limitů v celém sledovaném úseku,“ vysvětlil ředitel divize mobility bezpečnosti Centra dopravního výzkumu Pavel Havránek.

Úsekové měření hlídá rychlost projíždějících řidičů i v dalších jihomoravských městech, například ve Slavkově u Brna, Vyškově nebo Židlochovicích. Ve Znojmě v Evropské ulici zavedli úsekové měření už před čtyřmi lety, každý rok tam odhalí zhruba šest a půl tisíce přestupků. Podle města se jejich počet výrazně nemění.

Pokuty pomáhají financovat úpravy

I když je podle měst na prvním místě bezpečnost, nezanedbatelné jsou i peníze vybrané na pokutách. Ty pokryjí náklady na provoz a zbytek zůstává v obecních rozpočtech. V Moravském Krumlově jde ročně zhruba o 250 tisíc korun, v nedalekém Znojmě o více než dva miliony.

„Finance využíváme na to, abychom udělali bezpečnější část právě toho místa, kde se měří, jako například oprava zastávek, zlepšení rozhledu v křižovatkách či úpravy přechodových míst, ale i do zeleně,“ popsal starosta Znojma František Koudela (ODS).

Novela teprve vzniká

I proto radnice nesouhlasí se záměrem z programového prohlášení vlády, který by měl obce a města o tyto peníze připravit. Výnosy z pokut by měly nově směřovat do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.

„Obce ukládají sankce, například za překročení povolené rychlosti, v rámci přenesené působnosti. Stát jim za to poskytuje příspěvek, který však zdaleka nepokrývá veškeré náklady s tím spojené. Obce tedy doplácí z vlastních prostředků určených na školy, sociální péči nebo opravy silnic a chodníků. Netušíme tedy, co by měly odvádět do fondu SFDI. Pokud by však systém fungoval oboustranně, tedy pokud by SFDI obcím přispíval na opravu komunikací ve výši ztráty spojené s výkonem přenesené působnosti, obce by to jistě uvítaly,“ uvedla Alexandra Kocková ze Svazu měst a obcí České republiky.

„Momentálně máme za sebou první jednání se Svazem měst a obcí a vyhodnocujeme výstupy z dotazníku, kdy jsme obce oslovili se žádostí o zaslání základních dat o provozu jejich radarů a dalších návazných systémů. Data použijeme jako podklad pro debatu s obcemi nad návrhem na změnu rozdělování výnosů z obecních a městských radarů,“ vysvětlil mluvčí resortu dopravy František Jemelka.

„Pokud bychom veškerý zisk měli převádět do SFDI nebo jinam, pak by řada obcí zvažovala, že systém přestane provozovat, protože by jeho provoz hradila ze svých prostředků,“ uvedl místostarosta Moravského Krumlova.

Podoba novely podle ministerstva teprve vzniká. O jejích podmínkách chce proto se samosprávami ještě jednat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Výroba traktorů Zetor opouští Česko, v Evropě se firmě nevyplatí

Brněnský výrobce traktorů Zetor Tractors ukončuje po 80 letech výrobu traktorů v Brně. Produkci přesouvá do Indie, výroba v Evropě je podle vedení firmy neefektivní. V Brně zůstane centrála společnosti, vývojové centrum, vzniká obchod s náhradními díly a distribuční centrum. Ukončení výroby se dotkne 33 lidí, informovala firma.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Brněnský satelit se má příští rok vydat na orbitu

Družice BrnoSat, kterou společně připravují Hvězdárna a planetárium Brno, Vysoké učení technické v Brně (VUT), Masarykova univerzita a společnost Spacemanic, má vyletět na oběžnou dráhu na konci roku 2027.
8. 7. 2026

Hasiči po čtrnácti hodinách zlikvidovali požár rodinného domu v Brně

Hasiči v Brně-Bystrci dohasili v pondělí dopoledne po čtrnácti hodinách požár rodinného domu. Už v noci na pondělí dostali požár pod kontrolu a lidem umožnili návrat do okolních objektů. Předtím z domů v okolí evakuovali 21 lidí. Dva hasiči se při zásahu lehce zranili. Dohašování trvalo až do dopoledních hodin kvůli členitostí objektu.
5. 7. 2026Aktualizováno6. 7. 2026

Mysleli jsme si, že se do půl roku vrátíme, říká pamětnice vystěhování Opatovic

Němci za války vystěhovali kvůli rozšíření vojenského prostoru na Drahansku obyvatele desítek obcí. Mezi nimi byla i Marie Zemánková, která musela jako dítě s rodinou odejít z Opatovic. Domů se vrátili až po čtyřech letech, jejich stavení ale bylo zbourané. Místo studia na zdravotní škole musela po kolektivizaci vesnice nastoupit do JZD, kde pracovala až do důchodu. Víru v Boha jí ale režim nevzal.
4. 7. 2026

D2 u Brna se na dvě noci uzavře kvůli rekonstrukci křížení dálnic

Kvůli pokračující přestavbě křižovatky dálnic D1 a D2 v Brně bude nutné na dvě noci uzavřít dálnici D2. První uzavírka je naplánovaná z pátku na sobotu od 19:00 do 9:00, druhá na noc ze soboty na neděli. Stejně tak bude o červencových svátcích krátkodobě uzavřená páteřní cyklostezka podél Svratky. Uzavírky budou nutné kvůli betonáži nosné konstrukce mostu, montáži podpůrné skruže a osazování mostních nosníků.
3. 7. 2026

V Dyji uhynuly kvůli nedostatku kyslíku až dvě tuny ryb

Extrémní počasí posledního týdne stojí za úhynem dle informací ČT až dvou tun ryb v Dyji v Bulharech na Břeclavsku. Ministerstvo zemědělství mluví o asi tuně. Vysoké teploty způsobily prudký pokles rozpuštěného kyslíku ve vodě. Hasiči vodu provzdušňují a postavili stěnu k záchytu uhynulých ryb, zaměstnanci Povodí Moravy odebírají vzorky.
2. 7. 2026

Svrab je letos na vzestupu. Provází ho silné svědění

Případů svrabu je letos už více než 7100, o čtyřicet procent víc než loni za první pololetí. Z krajů zachytili hygienici nejvíc nemocných v Moravskoslezském (16 procenta případů), ve Středočeském (11,5 procenta) a v Jihomoravském kraji (10,8 procenta), informovala na síti X Hygienická služba, což je profil spravovaný ministerstvem zdravotnictví. Svrab je kožní onemocnění, projevující se intenzivním svěděním celého těla, které se zhoršuje v teple a v noci, a červenými pupínky.
2. 7. 2026

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
2. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.