Centrum dopravního výzkumu

Na českých kolejích zatím lokomotivy s pohonem na vodík nebo baterie nejezdí. Ale podle nového výzkumu by mohly, zejména v některých oblastech republiky.

Při cestě elektroautem na dovolenou k moři přes Maďarsko nebo Slovensko se mohou řidiči potýkat s nedostatkem dobíjecích stanic. Vyplývá to z mapy aplikace PlugShare. Lepší trasou proto může být cesta přes Rakousko nebo Itálii. Centrum dopravního výzkumu uvádí, že v Česku zatím jezdí přes dvacet tisíc elektromobilů.

V Česku přibývá kruhových objezdů. Nahrazují křižovatky ve městech i u dálničních tahů. Jen Ředitelství silnic a dálnic jich za poslední dva roky postavilo padesát. Podle něj jsou bezpečnější a zajišťují rychlejší průjezd aut. Centrum dopravního výzkumu ale upozorňuje, že ne vždy jsou na vhodných místech a správně postavené.

Výroba osobních aut v Česku v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 11,5 procenta na 394 443 vozů. Je to dosud nejvyšší produkční výsledek prvního kvartálu. Výroba elektrických vozidel klesla o třetinu na 27 024 aut a jejich podíl na tuzemské produkci automobilů meziročně klesl z 11,7 na 6,8 procenta, oznámilo ve čtvrtek Sdružení automobilového průmyslu.

Terapeutickými programy budou muset od dubna povinně procházet pachatelé těžších dopravních přestupků, kteří budou chtít zpět řidičské oprávnění. Povinnost se bude týkat například těch, kdo mají zákaz řízení nejméně na rok a půl, nebo těch, kdo odmítnou dechovou zkoušku. Program terapií zpracovalo Centrum dopravního výzkumu ve spolupráci s výzkumnými pracovišti.

Každý, kdo přijde o řidičské oprávnění a bude ho chtít získat zpět, bude muset od ledna povinně absolvovat terapeutický kurz. Centrum dopravního výzkumu v Brně proto intenzivně školí nové lektory. Závažné přestupky a trestné činy v dopravě ročně spáchá až dvacet tisíc řidičů.

Koncentrace škodlivin v brněnském ovzduší v posledních letech nepřekračuje limity. Výjimkou je benzo(a)pyren, který se dostává do ovzduší hlavně v topné sezoně v okrajových částech města se starší zástavbou rodinných domů, upozornil na konferenci s názvem Zelená budoucnost: věda a město vedoucí oddělení kvality ovzduší brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Jáchym Brzezina.

Úřady, energetici a další firmy už několik let připravují českou veřejnou síť pro přechod na elektromobilitu, i když politické špičky vynucený odchod od spalovacích motorů mnohdy kritizovaly. Dobíjecí síť v tuzemsku navíc vyrostla rychleji, než lidé nakupovali elektromobily. Výsledkem je, že v roce 2023 má Česko v poměru na počet bateriových aut mnohem hustší síť, než je v Evropě běžné. Údaje vyplývají ze zjištění reportérů pořadu Bilance, který vysílá ČT1 ve čtvrtek 1. června po 21. hodině.

Správa železnic chce letos nově vybavit závorami sedmdesát přejezdů. Konkrétně na jižní Moravě se to týká šesti míst. Podle dopravních expertů je na takových přejezdech až třicetkrát méně smrtelných nehod ve srovnání s těmi bez závor.

V Česku se loni zvýšily průměrné emise oxidu uhličitého (CO2) u nových osobních vozů o 1,5 procenta na 138 gramů na kilometr. Za posledních deset let emise CO2 klesly jen o tři gramy na kilometr. Vyplývá to z údajů Centra dopravního výzkumu.

V Česku loni přibyl rekordní počet aut poháněných zkapalněným ropným plynem (LPG) a podle odborníků jich přibude i letos. I když ceny LPG také rostou, oproti benzinu jsou stále zhruba poloviční. Snaha unijních zemí omezit či zcela zakázat dovoz ropy z Ruska ale může negativně dopadnout i na LPG. Češi už proto kvůli cenám projevují zájem i o další alternativní pohony, stoupá například zájem o ojeté elektromobily.

Brno vévodí nelichotivé statistice, skončilo poslední v Indexu bezpečnosti silnic pro krajská města. Za loňský rok v městě zemřelo při dopravních nehodách 12 lidí, což je nejvíc z hlediska počtu obyvatel. Naopak největší zlepšení zaznamenala meziročně z krajských metropolí Ostrava, která se z desátého místa v roce 2019 posunula na čtvrtou příčku v roce 2020.

Povinná terapie pro vybodované řidiče se odkládá, návrh novely zákona o silničním provozu ji neobsahuje. Ministerstvo dopravy původně chtělo posílat na terapii řidiče, kteří po opakovaném páchání přestupků přišli o řidičské oprávnění. Kurzy zatím nyní mohou nařídit v konkrétních případech soudci či probační a mediační služba, konají se v Brně při Centru dopravního výzkumu (CDV). Podle jeho loňské studie jsou u absolventů kurzů průkazné změny v částech mozku, které souvisejí s empatií.

V Česku by se mohlo testovat víc aut bez řidičů. Centrum dopravního výzkumu ve spolupráci a ministerstvem dopravy a Státním fondem dopravní infrastruktury vytvořilo katalog oblastí, které jsou pro testování vhodné. Jde o stovky kilometrů cest. Cílem je zpříjemnit práci vývojářům a tím pádem je do tuzemska nalákat.

K téměř 130 mimořádným událostem vyjížděli za loňský rok pracovníci Drážní inspekce jen v Jihomoravském kraji. Mnohé z nich skončily tragicky. Vzrostl také počet zraněných. Příčinou je často nepozornost, k mnoha nehodám také dojde na vlakových přejezdech bez závor.

Na dalších místech začíná platit zákaz předjíždění pro nákladní auta nad 12 tun. Kamiony se nově nemají pouštět do levého pruhu celkem na 145 kilometrech dálnic D1, D5, D8 a D11. Řidiče na nové omezení upozorní značky, které Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v průběhu ledna osadí na klíčové úseky. Až do umístění značek proto omezení pro nákladní auta neplatí.

S novým rokem vstupují v platnost přísnější emisní limity pro nově vyrobená auta. Evropské automobilky se proto snaží svá portfolia rozšířit o nízkoemisní modely a vyhovět tak povolenému množství vypouštěného oxidu uhličitého. Limity je nutí orientovat se na výrobu hybridních vozů a výrazně víc i na produkci elektromobilů.

Jak kvalitu ovzduší ovlivňuje doprava, zkoumali odborníci na dvou frekventovaných tepnách v Brně. Měření Jihomoravského kraje a Centra dopravního výzkumu (CDV) zjistilo, že hned ve 14 listopadových dnech byl v brněnské ulici Koliště překročen imisní limit pro denní koncentrace hrubých částic polétavého prachu. Množství škodlivin mohly ovlivnit kolony, které se v místě často tvoří.

Tento týden byl dosud na českých i slovenských silnicích obzvláště tragický. Podle Jindřicha Šachla z ČVUT čeští řidiči nejsou dostatečně informováni o možných rizicích nebezpečné jízdy. „Bavíme se o tom, jak zacílit kampaň na co nejširší publikum,“ říká Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu v 90' ČT24. Předseda správní rady Asociace autoškol Ondřej Horázný vidí problém už ve vzdělávání řidičů. Zkoušky jsou prý příliš zastaralé a nedostatečně připravují na reálné situace v provozu.

V průměru na každém sedmém kilometru se letos řidiči vozidel srazili se zvěří. Vyplývá to ze zjištění pojišťovny Generali a Centra dopravního výzkumu. Počet těchto nehod v Česku se za posledních pět let zvýšil o 40 procent. Nejrizikovější úseky jsou v Ústeckém a Středočeském kraji.

Nepřiměřená rychlost je podle policejních statistik jednou z nejčastějších příčin dopravních nehod. Jen o uplynulém víkendu se takových na českých silnicích stalo přes sedmdesát. Aby neukázněné řidiče zpomalily, zavádějí další města a obce úseková měření a staví retardéry. Na jihu Moravy chtějí pořídit radary například v Kuřimi, Jinačovicích nebo Lelekovicích.

Víc než trojnásobně stoupl za první pololetí počet smrtelných úrazů zaviněných cyklisty. V minulém roce zahynuli od ledna do června čtyři lidé, letos za stejné období čtrnáct lidí. Vyplývá to ze statistiky dopravní policie, která shrnuje letošní a loňské první pololetí. Víc než polovina usmrcených cyklistů byla letos starší šedesáti let.

Ministerstvo dopravy má několikaleté zpoždění ve stavbě vah na dálnicích, které mají zabránit poškozování cest přetíženými kamiony. Vyplývá to z prověrky, jejíž výsledky zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ministerstvo v reakci sdělilo, že je stavba vah složitá. V nejbližší době budou dokončeny dvě. Kontroloři také vytkli ministerstvu, že od roku 2015 neurčilo podmínky pro kontrolu přínosu podobných dopravních systémů. Podle ministerstva ale vzniká IT systém, který bude vyhodnocovat efektivitu dopravních systémů i zpětně.

Branišovice na Brněnsku trpí dlouhodobě následky silného automobilového provozu. Obec proto chtěla zavést revoluční novinku: pod rychle jedoucími auty by se propadla část vozovky a tím by je zpomalila. Toto opatření využívají ve Švédsku, branišovické radnici se však ani po roce nepodařilo získat souhlas úřadů.