Koncentrace škodlivin v brněnském ovzduší v posledních letech nepřekračuje limity. Výjimkou je benzo(a)pyren, který se dostává do ovzduší hlavně v topné sezoně v okrajových částech města se starší zástavbou rodinných domů, upozornil na konferenci s názvem Zelená budoucnost: věda a město vedoucí oddělení kvality ovzduší brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Jáchym Brzezina.
Výzkumníci z ČHMÚ a Centra dopravního výzkumu měřili loni a znovu letos v lednu v Brně koncentrace prachu, oxidů dusíku, oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého. Nic závažného nenaměřili, koncentrace žádné látky nepřekračovala imisní limity. Podle Jáchyma Brzeziny je to zlepšení oproti minulosti. „Dříve byly překračované limity oxidů dusíku u velkých silnic s hustou dopravou,“ připomněl, i když podotkl, že na výsledky mají silný vliv meteorologické podmínky.
Měření ale poukázalo na jiný problém – benzo(a)pyren. Je to silně karcinogenní a mutagenní látka, která vzniká při spalování uhlí, dřeva nebo mokrého zahradního odpadu. „Brno měří benzo(a)pyren v Líšni na sídlišti na kopci a měřilo na Masné v centru. V takových lokalitách nejsou zdroje benzo(a)pyrenu, ale ukazuje se, že je problém v okrajových, spíše venkovských částech, kde je větší množství starších rodinných domů, nacházejí se spíš v údolí a jsou zde také zahrádkářské kolonie,“ upozornil Brzezina.
Jako příklad uvedl městskou část Jundrov, kde podle představitele meteorologického ústavu lidé na jaře a na podzim mohou pálit rostlinný odpad, přičemž neváhají pálit i mokré listí, i když to je zakázáno.
„Obecně lze označit benzo(a)pyren jako největší problém ovzduší v celém Česku. A je zřejmé, že se jedná především o problém venkova, nikoliv měst,“ řekl Brzezina. Doporučil proto, aby radnice v místech, kde problémy být mohou, provedly další měření a snažily se najít konkrétní zdroje benzo(a)pyrenu. Potom budou moci situaci řešit, aby se kvalita ovzduší v topné sezoně zlepšila.
- Benzo(a)pyren patří mezi jedovaté látky, které se do těla dostávají vdechováním znečištěného vzduchu nebo prostřednictvím jemných částic polétavého prachu. Je karcinogenní, dráždí oči, nos, krk a průdušky. Negativně ovlivňuje těhotenství, chromozomy i kvalitu spermií a rodí se kvůli němu více dětí s nízkou porodní váhou a funkční nedostatečností.
