Elektromobilem na jih k moři je ideální jet přes Rakousko

Při cestě elektroautem na dovolenou k moři přes Maďarsko nebo Slovensko se mohou řidiči potýkat s nedostatkem dobíjecích stanic. Vyplývá to z mapy aplikace PlugShare. Lepší trasou proto může být cesta přes Rakousko nebo Itálii. Centrum dopravního výzkumu uvádí, že v Česku zatím jezdí přes dvacet tisíc elektromobilů.

Na rozdíl od řidičů běžných aut s benzinovými nebo naftovými motory budou muset majitelé elektromobilů při cestě k moři daleko více plánovat. „Doporučuji se při cestách na jih vyhnout Maďarsku a Slovensku, kde není nabíjecích stanic uspokojivé množství. Naopak cesta přes Rakousko nebo Itálii se po této stránce jeví mnohem lépe. V Rakousku mohou navíc elektromobily v některých ekologických (emisních) zónách jezdit až 130 kilometrů za hodinu, což běžně není možné,“ řekl automobilový publicista Petr Vomáčka.

I přesto je ale podle Vomáčky výhodné nabít auto ještě v tuzemsku. „Vyplatí se nabít elektromobil na poslední nabíječce v Česku, kde jsou ceny obecně příznivější. Například ceny u supernabíječek se u nás pohybují mezi dvanácti až třinácti korun za kilowatthodinu, což je o asi čtyři koruny levnější než v Rakousku. Řidiči mohou rovněž využít aplikaci PlugShare. Ta disponuje různými druhy nabíječek, zahrnuje užitečné odkazy (…) a může upozornit ostatní řidiče na nefunkční nabíječky, které potkají v průběhu svých cest,“ doplnil Vomáčka.

„Při cestě do Chorvatska je také velký rozdíl v tom, zda se jede elektromobilem na sever nebo na jih země. Cestu na sever zvládne běžný elektromobil na tři nebo čtyři nabití, zatímco na jih až na pět,“ dodal Vomáčka. „Za předpokladu, že se dotyčná osoba potřebuje dostat elektromobilem do Chorvatska, doporučuji z hlediska záchytných bodů pro dobíjení zvolit klasickou trasu. Ta vede z Česka přes Rakousko až do Štýrského Hradce (Grazu) a odtud pak přes slovinský Maribor do Záhřebu. Nabíjecí stanice jsou po cestě téměř všude,“ dodává mluvčí automotoklubu Igor Sirota.

Stejně tak podle něj může být užitečné zjistit si od konkrétního ubytovatele, zda vlastní příslušný kabel potřebný pro nabíjení. Cena elektřiny je totiž například v Chorvatsku zastropovaná a do poloviny července by měla platit původní cena. Řidiči tak mohou po domluvě s ubytovateli pohodlně nabíjet elektromobil přímo v místě ubytování. Díky zastropování může být totiž cena nižší než na otevřeném trhu. Ubytovatel má nicméně možnost účtovat si za tuto službu poplatek.

Nejkratší cesta nemusí být nejvhodnější

Při cestě směrem dále na Balkán se pak nedoporučuje volit nejkratší trasu, ale rozhodovat se podle toho, která země má obecně vyvinutější elektromobilitu. „Černá Hora nebo Makedonie nejsou v tomto ohledu určitě na špici. Cesta přes Maďarsko a Srbsko by měla být tedy spolehlivější. Je určitě vhodné zařídit si dobrou asistenční službu pro případ nenadálých problémů, která osobní elektromobil případně odveze převozním boxem k nejbližší čerpací stanici,“ nastínil Sirota.

Řidiči naopak směřující na sever k Baltskému moři tolik plánovat nemusí. Aplikace PlugShare ukazuje, že po cestě k Baltu zejména přes Německo je dobíjecích stanic dostatek. Země jich má už několik desítek tisíc. V Polsku je vedle toho nabíjecích stanic jen přes dvanáct set. „Polsko se snaží elektromobilitu řešit dlouhodobě. I přes nižší počet nabíjecích stanic komplikace s dojezdem nehrozí,“ uzavřel Vomáčka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
před 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...