Elektromobilem na jih k moři je ideální jet přes Rakousko

Při cestě elektroautem na dovolenou k moři přes Maďarsko nebo Slovensko se mohou řidiči potýkat s nedostatkem dobíjecích stanic. Vyplývá to z mapy aplikace PlugShare. Lepší trasou proto může být cesta přes Rakousko nebo Itálii. Centrum dopravního výzkumu uvádí, že v Česku zatím jezdí přes dvacet tisíc elektromobilů.

Na rozdíl od řidičů běžných aut s benzinovými nebo naftovými motory budou muset majitelé elektromobilů při cestě k moři daleko více plánovat. „Doporučuji se při cestách na jih vyhnout Maďarsku a Slovensku, kde není nabíjecích stanic uspokojivé množství. Naopak cesta přes Rakousko nebo Itálii se po této stránce jeví mnohem lépe. V Rakousku mohou navíc elektromobily v některých ekologických (emisních) zónách jezdit až 130 kilometrů za hodinu, což běžně není možné,“ řekl automobilový publicista Petr Vomáčka.

I přesto je ale podle Vomáčky výhodné nabít auto ještě v tuzemsku. „Vyplatí se nabít elektromobil na poslední nabíječce v Česku, kde jsou ceny obecně příznivější. Například ceny u supernabíječek se u nás pohybují mezi dvanácti až třinácti korun za kilowatthodinu, což je o asi čtyři koruny levnější než v Rakousku. Řidiči mohou rovněž využít aplikaci PlugShare. Ta disponuje různými druhy nabíječek, zahrnuje užitečné odkazy (…) a může upozornit ostatní řidiče na nefunkční nabíječky, které potkají v průběhu svých cest,“ doplnil Vomáčka.

„Při cestě do Chorvatska je také velký rozdíl v tom, zda se jede elektromobilem na sever nebo na jih země. Cestu na sever zvládne běžný elektromobil na tři nebo čtyři nabití, zatímco na jih až na pět,“ dodal Vomáčka. „Za předpokladu, že se dotyčná osoba potřebuje dostat elektromobilem do Chorvatska, doporučuji z hlediska záchytných bodů pro dobíjení zvolit klasickou trasu. Ta vede z Česka přes Rakousko až do Štýrského Hradce (Grazu) a odtud pak přes slovinský Maribor do Záhřebu. Nabíjecí stanice jsou po cestě téměř všude,“ dodává mluvčí automotoklubu Igor Sirota.

Stejně tak podle něj může být užitečné zjistit si od konkrétního ubytovatele, zda vlastní příslušný kabel potřebný pro nabíjení. Cena elektřiny je totiž například v Chorvatsku zastropovaná a do poloviny července by měla platit původní cena. Řidiči tak mohou po domluvě s ubytovateli pohodlně nabíjet elektromobil přímo v místě ubytování. Díky zastropování může být totiž cena nižší než na otevřeném trhu. Ubytovatel má nicméně možnost účtovat si za tuto službu poplatek.

Nejkratší cesta nemusí být nejvhodnější

Při cestě směrem dále na Balkán se pak nedoporučuje volit nejkratší trasu, ale rozhodovat se podle toho, která země má obecně vyvinutější elektromobilitu. „Černá Hora nebo Makedonie nejsou v tomto ohledu určitě na špici. Cesta přes Maďarsko a Srbsko by měla být tedy spolehlivější. Je určitě vhodné zařídit si dobrou asistenční službu pro případ nenadálých problémů, která osobní elektromobil případně odveze převozním boxem k nejbližší čerpací stanici,“ nastínil Sirota.

Řidiči naopak směřující na sever k Baltskému moři tolik plánovat nemusí. Aplikace PlugShare ukazuje, že po cestě k Baltu zejména přes Německo je dobíjecích stanic dostatek. Země jich má už několik desítek tisíc. V Polsku je vedle toho nabíjecích stanic jen přes dvanáct set. „Polsko se snaží elektromobilitu řešit dlouhodobě. I přes nižší počet nabíjecích stanic komplikace s dojezdem nehrozí,“ uzavřel Vomáčka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ETS je obchod s uměle vytvořenou komoditou, míní Gavor. Emise jsou realita, říká Svárovská

„Věřím, že se dožiju dne, kdy budou zrušeny emisní povolenky,“ řekl v Nedělní debatě ČT předseda Svobodných Libor Vondráček z poslaneckého klubu SPD. Analytik poradenské společnosti ENA Jiří Gavor je názoru, že systém sice není nastavený ideálně, ale zrušit se nedá. Podle spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské z klubu Pirátů Zelená dohoda prochází změnami. „Potřebujeme ji měnit i ve smyslu podpory průmyslu,“ podotkla. Debatu o emisních povolenkách moderoval Lukáš Dolanský.
před 9 hhodinami

Nový zákon podle Fialy zrychlí reakci na krize. Vláda se bojí žalob, míní Skopeček

Nový zákon o regulaci cen paliv umožní rychlejší a flexibilnější reakce na krizové situace, řekl v Nedělní debatě předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Vláda se chce vyhnout žalobám, oponoval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara mělo být opatření mírnější. Debatu vedl Lukáš Dolanský.
před 14 hhodinami

Česko letos podle NATO nesplní závazek dvou procent HDP na obranu, řekl Babiš

Česko letos podle hodnocení Severoatlantické aliance (NATO) nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle hodnocení NATO budou obranné výdaje činit 1,78 procenta HDP, řekl v neděli ve videu na sociálních sítích premiér Andrej Babiš (ANO). Závazek podle něj nesplnila loni ani bývalá vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje ve výši 1,85 procenta HDP. Fiala nicméně v reakci na to uvedl, že Česko loni podle aktuální zprávy generálního tajemníka NATO své závazky splnilo. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) sdělila, že Babiš zase lže.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali cestování během blízkovýchodní krize

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali současnou situaci kolem cestování během krize na Blízkém východě. Pozvání přijali výkonný ředitel Asociace cestovních kanceláří ČR Michal Veber a generální ředitel skupiny Le Hotels Petr Lžičař. „Letenky se zdraží. Možná o pět až osm procent. Jenže zdražilo se i palivo na pumpě a jízda autem je nižší komfort, takže se zájem o letání nezmění,“ míní Veber. Lžičař označil vyjádření eurokomisaře pro energetiku, že se cestování zdraží až o 20 procent v případě cen letenek, za spekulaci. „Nemyslím, že zdražení letenek ovlivní chuť lidí vycestovat na dovolenou. Pokud by se to stalo, tak může být například pozitivní, že Češi budou preferovat tuzemskou dovolenou,“ dodal. Svůj pohled také přidal výkonný ředitel rozvoje leteckého obchodu Letiště Praha Jiří Vyskoč. Diskusi moderovala Vanda Kofroňová a Hana Vorlíčková.
před 19 hhodinami

VideoMalá restituce napravila mnohé majetkové křivdy, vše se ale majitelům nevrátilo

Radost z vráceného majetku, ale i starost, co s ním dál, provázely takzvanou malou restituci, která byla na jaře roku 1991 v plném proudu. Stát v rámci ní vracel zhruba sto tisíc vyvlastněných nájemních domů, menších nebo středních rodinných podniků, hotelů, restaurací, dílen, pil nebo mlýnů. I když podle zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd z roku 1990 měli dosavadní uživatelé povinnost původním majitelům nabídnout k odprodeji veškeré zařízení, někdy byly prostory v době vracení prázdné.
před 20 hhodinami

Slabý růst, pomalé ozdravení. Agentura S&P o stupeň snížila rating Slovenska

Mezinárodní ratingová agentura S&P oznámila, že snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Slovenska o jeden stupeň na úroveň A. Poukázala na slabý růst slovenské ekonomiky a pomalejší než předpokládané ozdravení veřejných financí země. Výhled ratingu pak S&P změnila na stabilní z negativního, což znamená, že ho v nejbližší době nehodlá měnit. Slovenské ministerstvo financí v reakci uvedlo, že krok S&P byl očekávaný, neboť dosavadní rating Slovenska u S&P byl podle něj vyšší než u jiných agentur.
25. 4. 2026

Státy EU se neshodnou na přístupu k emisním povolenkám, Komise chystá revizi

Evropská komise má připravit do července revizi systému emisních povolenek ETS, který však má zůstat zachován, vyplývá ze závěrů březnového summitu EU. Jde o výsledek debaty mezi státy, které chtějí ulevit těžkému průmyslu, a zeměmi, které si přejí pokračování dlouho fungujícího systému. Už na začátku dubna Komise navrhla úpravu, která ruší zneplatňování povolenek v rezervě. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně zaslal předsedkyni EK Ursule von der Leyenové a dalším evropským lídrům dopis, v němž navrhuje další bezplatné alokace povolenek některým podnikům.
25. 4. 2026

VideoVládní regulace cen paliv je jen pro mimořádné situace, říká Mach. Omezené šance na přezkum, namítá Volpe

Sněmovna potvrdila, že ceny pohonných hmot bude do budoucna moci regulovat nebo zastropovat vláda. Poslanci tím přehlasovali veto Senátu. Regulace nastala jako ochrana před tím, že si někdo „namastí kapsy na úkor spotřebitelů“, argumentoval náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD). Opatření dle něj platí pro mimořádnou situaci, nikoli běžný provoz. Člen sněmovního podvýboru pro dopravu Samuel Volpe (Piráti) zmínil přijetí zákona ve stavu legislativní nouze, výtky Senátu pokládá ve většině za relevantní. Varoval před precedentem z Maďarska, kde dle něj obdobné opatření k ničemu nevedlo. Vyzdvihl také problematiku dalšího přezkumu, v případě nařízení vlády je možný jen u Ústavního soudu. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
25. 4. 2026
Načítání...