Elektromobilem na jih k moři je ideální jet přes Rakousko

Při cestě elektroautem na dovolenou k moři přes Maďarsko nebo Slovensko se mohou řidiči potýkat s nedostatkem dobíjecích stanic. Vyplývá to z mapy aplikace PlugShare. Lepší trasou proto může být cesta přes Rakousko nebo Itálii. Centrum dopravního výzkumu uvádí, že v Česku zatím jezdí přes dvacet tisíc elektromobilů.

Na rozdíl od řidičů běžných aut s benzinovými nebo naftovými motory budou muset majitelé elektromobilů při cestě k moři daleko více plánovat. „Doporučuji se při cestách na jih vyhnout Maďarsku a Slovensku, kde není nabíjecích stanic uspokojivé množství. Naopak cesta přes Rakousko nebo Itálii se po této stránce jeví mnohem lépe. V Rakousku mohou navíc elektromobily v některých ekologických (emisních) zónách jezdit až 130 kilometrů za hodinu, což běžně není možné,“ řekl automobilový publicista Petr Vomáčka.

I přesto je ale podle Vomáčky výhodné nabít auto ještě v tuzemsku. „Vyplatí se nabít elektromobil na poslední nabíječce v Česku, kde jsou ceny obecně příznivější. Například ceny u supernabíječek se u nás pohybují mezi dvanácti až třinácti korun za kilowatthodinu, což je o asi čtyři koruny levnější než v Rakousku. Řidiči mohou rovněž využít aplikaci PlugShare. Ta disponuje různými druhy nabíječek, zahrnuje užitečné odkazy (…) a může upozornit ostatní řidiče na nefunkční nabíječky, které potkají v průběhu svých cest,“ doplnil Vomáčka.

„Při cestě do Chorvatska je také velký rozdíl v tom, zda se jede elektromobilem na sever nebo na jih země. Cestu na sever zvládne běžný elektromobil na tři nebo čtyři nabití, zatímco na jih až na pět,“ dodal Vomáčka. „Za předpokladu, že se dotyčná osoba potřebuje dostat elektromobilem do Chorvatska, doporučuji z hlediska záchytných bodů pro dobíjení zvolit klasickou trasu. Ta vede z Česka přes Rakousko až do Štýrského Hradce (Grazu) a odtud pak přes slovinský Maribor do Záhřebu. Nabíjecí stanice jsou po cestě téměř všude,“ dodává mluvčí automotoklubu Igor Sirota.

Stejně tak podle něj může být užitečné zjistit si od konkrétního ubytovatele, zda vlastní příslušný kabel potřebný pro nabíjení. Cena elektřiny je totiž například v Chorvatsku zastropovaná a do poloviny července by měla platit původní cena. Řidiči tak mohou po domluvě s ubytovateli pohodlně nabíjet elektromobil přímo v místě ubytování. Díky zastropování může být totiž cena nižší než na otevřeném trhu. Ubytovatel má nicméně možnost účtovat si za tuto službu poplatek.

Nejkratší cesta nemusí být nejvhodnější

Při cestě směrem dále na Balkán se pak nedoporučuje volit nejkratší trasu, ale rozhodovat se podle toho, která země má obecně vyvinutější elektromobilitu. „Černá Hora nebo Makedonie nejsou v tomto ohledu určitě na špici. Cesta přes Maďarsko a Srbsko by měla být tedy spolehlivější. Je určitě vhodné zařídit si dobrou asistenční službu pro případ nenadálých problémů, která osobní elektromobil případně odveze převozním boxem k nejbližší čerpací stanici,“ nastínil Sirota.

Řidiči naopak směřující na sever k Baltskému moři tolik plánovat nemusí. Aplikace PlugShare ukazuje, že po cestě k Baltu zejména přes Německo je dobíjecích stanic dostatek. Země jich má už několik desítek tisíc. V Polsku je vedle toho nabíjecích stanic jen přes dvanáct set. „Polsko se snaží elektromobilitu řešit dlouhodobě. I přes nižší počet nabíjecích stanic komplikace s dojezdem nehrozí,“ uzavřel Vomáčka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 2 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 6 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 23 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánovčera v 19:09

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
včera v 17:07

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.