Vlaky na vodík a baterie by na českých železnicích fungovaly, tvrdí studie

Na českých kolejích zatím lokomotivy s pohonem na vodík nebo baterie nejezdí. Ale podle nového výzkumu by mohly, zejména v některých oblastech republiky.

Vlaky s alternativními pohony, například poháněné bateriemi nebo vodíkem, mohou být na české železnici konkurenceschopné. Podle odborníků z výzkumné společnosti ÚJV Řež to potvrdily výsledky nové studie, která porovnávala technickou a ekonomickou proveditelnost možného nasazení vlaků s alternativními pohony na osmi českých linkách. Výsledky v řadě případů ukazují bateriové a vodíkové vlaky jako vhodnou alternativu ke stávajícím dieselům i jako významný příspěvek k naplnění závazků Česka v oblasti bezemisních pohonů.

Experti se zaměřili převážně na dálkové neelektrizované linky včetně přeshraničních linek s Německem. „Při porovnání různých bezemisních pohonů musí být vzaty v úvahu náklady spojené s vozy i související nezbytnou infrastrukturou, a to jak náklady na provoz a údržbu, tak i náklady investiční, zohledňující různé životnosti technologií. Takto lze získat srovnatelné roční náklady dokládající, že vodíkové vlaky mohou být ekonomicky efektivní například v severovýchodních Čechách nebo v Moravskoslezském kraji,“ řekl Lukáš Polák, který projekt za ÚJV Řež řídil.

Na analyzovaných linkách je podle expertů potenciál pro nasazení bateriových i vodíkových vlaků. Na řadě tratí se slabším provozem je celková ekonomika provozu vlaků s alternativními pohony vhodnější než provoz, který by vyžadoval liniovou elektrizaci, uvedli. Provoz vodíkových vlaků podle expertů závisí na ceně vodíku. Důležitá je podle nich technologie jeho výroby a jeho plnění do vozů.

K čemu by to bylo

Využití vlaků s alternativními pohony přispěje podle odborníků ke snížení emisí skleníkových plynů a zlepší kvalitu ovzduší. Zároveň umožní dosáhnout větší stability jízdních řádů, zrychlení dopravy, zvýšit by se podle nich mělo pohodlí cestujících.

Výzkumníci porovnávali různé kombinace pohonů vlaků. Šlo například o elektrické vlaky, které potřebují liniovou elektrizaci, bateriové elektrické vlaky s případnou výstavbou nabíjecích stanic, částečnou elektrizaci linky, která umožňuje provoz bateriových vlaků, či vodíkové a vodíkové elektrické vlaky s trolejovým sběračem.

Volba konkrétního pohonu podle odborníků závisí na místních podmínkách, na potřebě výstavby nezbytné infrastruktury a jejího vytížení i na posouzení hlediska životního prostředí. V každé lokalitě bude podle nich potřeba zpracovat detailní analýzu nákladů a přínosů.

„K modernizaci železnice patří i kritické prověření alternativních pohonů a efektivity jejich nasazení. Výsledky nové studie ukazují, že bateriové a vodíkové vlaky představují na sledovaných trasách neideologickou racionální možnost – samozřejmě za přesně určených podmínek,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Na projektu se podíleli odborníci z ÚJV Řež, České vodíkové technologické platformy (HYTEP), Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Výzkumného ústavu železničního a norského institutu SINTEF. Projekt podpořilo i Centrum dopravního výzkumu a Správa železnic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe

Ve srovnání s řekami v Africe a Asii jsou ty evropské řádově čistější. Přesto je podle sérií nových výzkumů i jejich voda znečištěná podle vědců znepokojujícím množstvím částeček umělých hmot.
před 8 hhodinami

Na vzdálené planetě by mohl existovat život, naznačují zjištění vědců

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.
09:57Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
včeraAktualizovánovčera v 17:31

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
včera v 13:00

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
včera v 12:59

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
včera v 05:30

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
15. 4. 2025
Načítání...