Vlaky na vodík a baterie by na českých železnicích fungovaly, tvrdí studie

Na českých kolejích zatím lokomotivy s pohonem na vodík nebo baterie nejezdí. Ale podle nového výzkumu by mohly, zejména v některých oblastech republiky.

Vlaky s alternativními pohony, například poháněné bateriemi nebo vodíkem, mohou být na české železnici konkurenceschopné. Podle odborníků z výzkumné společnosti ÚJV Řež to potvrdily výsledky nové studie, která porovnávala technickou a ekonomickou proveditelnost možného nasazení vlaků s alternativními pohony na osmi českých linkách. Výsledky v řadě případů ukazují bateriové a vodíkové vlaky jako vhodnou alternativu ke stávajícím dieselům i jako významný příspěvek k naplnění závazků Česka v oblasti bezemisních pohonů.

Experti se zaměřili převážně na dálkové neelektrizované linky včetně přeshraničních linek s Německem. „Při porovnání různých bezemisních pohonů musí být vzaty v úvahu náklady spojené s vozy i související nezbytnou infrastrukturou, a to jak náklady na provoz a údržbu, tak i náklady investiční, zohledňující různé životnosti technologií. Takto lze získat srovnatelné roční náklady dokládající, že vodíkové vlaky mohou být ekonomicky efektivní například v severovýchodních Čechách nebo v Moravskoslezském kraji,“ řekl Lukáš Polák, který projekt za ÚJV Řež řídil.

Na analyzovaných linkách je podle expertů potenciál pro nasazení bateriových i vodíkových vlaků. Na řadě tratí se slabším provozem je celková ekonomika provozu vlaků s alternativními pohony vhodnější než provoz, který by vyžadoval liniovou elektrizaci, uvedli. Provoz vodíkových vlaků podle expertů závisí na ceně vodíku. Důležitá je podle nich technologie jeho výroby a jeho plnění do vozů.

K čemu by to bylo

Využití vlaků s alternativními pohony přispěje podle odborníků ke snížení emisí skleníkových plynů a zlepší kvalitu ovzduší. Zároveň umožní dosáhnout větší stability jízdních řádů, zrychlení dopravy, zvýšit by se podle nich mělo pohodlí cestujících.

Výzkumníci porovnávali různé kombinace pohonů vlaků. Šlo například o elektrické vlaky, které potřebují liniovou elektrizaci, bateriové elektrické vlaky s případnou výstavbou nabíjecích stanic, částečnou elektrizaci linky, která umožňuje provoz bateriových vlaků, či vodíkové a vodíkové elektrické vlaky s trolejovým sběračem.

Volba konkrétního pohonu podle odborníků závisí na místních podmínkách, na potřebě výstavby nezbytné infrastruktury a jejího vytížení i na posouzení hlediska životního prostředí. V každé lokalitě bude podle nich potřeba zpracovat detailní analýzu nákladů a přínosů.

„K modernizaci železnice patří i kritické prověření alternativních pohonů a efektivity jejich nasazení. Výsledky nové studie ukazují, že bateriové a vodíkové vlaky představují na sledovaných trasách neideologickou racionální možnost – samozřejmě za přesně určených podmínek,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Na projektu se podíleli odborníci z ÚJV Řež, České vodíkové technologické platformy (HYTEP), Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Výzkumného ústavu železničního a norského institutu SINTEF. Projekt podpořilo i Centrum dopravního výzkumu a Správa železnic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 2 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 3 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 17 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 17 hhodinami
Načítání...