Vlaky na vodík a baterie by na českých železnicích fungovaly, tvrdí studie

Na českých kolejích zatím lokomotivy s pohonem na vodík nebo baterie nejezdí. Ale podle nového výzkumu by mohly, zejména v některých oblastech republiky.

Vlaky s alternativními pohony, například poháněné bateriemi nebo vodíkem, mohou být na české železnici konkurenceschopné. Podle odborníků z výzkumné společnosti ÚJV Řež to potvrdily výsledky nové studie, která porovnávala technickou a ekonomickou proveditelnost možného nasazení vlaků s alternativními pohony na osmi českých linkách. Výsledky v řadě případů ukazují bateriové a vodíkové vlaky jako vhodnou alternativu ke stávajícím dieselům i jako významný příspěvek k naplnění závazků Česka v oblasti bezemisních pohonů.

Experti se zaměřili převážně na dálkové neelektrizované linky včetně přeshraničních linek s Německem. „Při porovnání různých bezemisních pohonů musí být vzaty v úvahu náklady spojené s vozy i související nezbytnou infrastrukturou, a to jak náklady na provoz a údržbu, tak i náklady investiční, zohledňující různé životnosti technologií. Takto lze získat srovnatelné roční náklady dokládající, že vodíkové vlaky mohou být ekonomicky efektivní například v severovýchodních Čechách nebo v Moravskoslezském kraji,“ řekl Lukáš Polák, který projekt za ÚJV Řež řídil.

Na analyzovaných linkách je podle expertů potenciál pro nasazení bateriových i vodíkových vlaků. Na řadě tratí se slabším provozem je celková ekonomika provozu vlaků s alternativními pohony vhodnější než provoz, který by vyžadoval liniovou elektrizaci, uvedli. Provoz vodíkových vlaků podle expertů závisí na ceně vodíku. Důležitá je podle nich technologie jeho výroby a jeho plnění do vozů.

K čemu by to bylo

Využití vlaků s alternativními pohony přispěje podle odborníků ke snížení emisí skleníkových plynů a zlepší kvalitu ovzduší. Zároveň umožní dosáhnout větší stability jízdních řádů, zrychlení dopravy, zvýšit by se podle nich mělo pohodlí cestujících.

Výzkumníci porovnávali různé kombinace pohonů vlaků. Šlo například o elektrické vlaky, které potřebují liniovou elektrizaci, bateriové elektrické vlaky s případnou výstavbou nabíjecích stanic, částečnou elektrizaci linky, která umožňuje provoz bateriových vlaků, či vodíkové a vodíkové elektrické vlaky s trolejovým sběračem.

Volba konkrétního pohonu podle odborníků závisí na místních podmínkách, na potřebě výstavby nezbytné infrastruktury a jejího vytížení i na posouzení hlediska životního prostředí. V každé lokalitě bude podle nich potřeba zpracovat detailní analýzu nákladů a přínosů.

„K modernizaci železnice patří i kritické prověření alternativních pohonů a efektivity jejich nasazení. Výsledky nové studie ukazují, že bateriové a vodíkové vlaky představují na sledovaných trasách neideologickou racionální možnost – samozřejmě za přesně určených podmínek,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Na projektu se podíleli odborníci z ÚJV Řež, České vodíkové technologické platformy (HYTEP), Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Výzkumného ústavu železničního a norského institutu SINTEF. Projekt podpořilo i Centrum dopravního výzkumu a Správa železnic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 20 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 22 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 23 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...