Vlaky na vodík a baterie by na českých železnicích fungovaly, tvrdí studie

Na českých kolejích zatím lokomotivy s pohonem na vodík nebo baterie nejezdí. Ale podle nového výzkumu by mohly, zejména v některých oblastech republiky.

Vlaky s alternativními pohony, například poháněné bateriemi nebo vodíkem, mohou být na české železnici konkurenceschopné. Podle odborníků z výzkumné společnosti ÚJV Řež to potvrdily výsledky nové studie, která porovnávala technickou a ekonomickou proveditelnost možného nasazení vlaků s alternativními pohony na osmi českých linkách. Výsledky v řadě případů ukazují bateriové a vodíkové vlaky jako vhodnou alternativu ke stávajícím dieselům i jako významný příspěvek k naplnění závazků Česka v oblasti bezemisních pohonů.

Experti se zaměřili převážně na dálkové neelektrizované linky včetně přeshraničních linek s Německem. „Při porovnání různých bezemisních pohonů musí být vzaty v úvahu náklady spojené s vozy i související nezbytnou infrastrukturou, a to jak náklady na provoz a údržbu, tak i náklady investiční, zohledňující různé životnosti technologií. Takto lze získat srovnatelné roční náklady dokládající, že vodíkové vlaky mohou být ekonomicky efektivní například v severovýchodních Čechách nebo v Moravskoslezském kraji,“ řekl Lukáš Polák, který projekt za ÚJV Řež řídil.

Na analyzovaných linkách je podle expertů potenciál pro nasazení bateriových i vodíkových vlaků. Na řadě tratí se slabším provozem je celková ekonomika provozu vlaků s alternativními pohony vhodnější než provoz, který by vyžadoval liniovou elektrizaci, uvedli. Provoz vodíkových vlaků podle expertů závisí na ceně vodíku. Důležitá je podle nich technologie jeho výroby a jeho plnění do vozů.

K čemu by to bylo

Využití vlaků s alternativními pohony přispěje podle odborníků ke snížení emisí skleníkových plynů a zlepší kvalitu ovzduší. Zároveň umožní dosáhnout větší stability jízdních řádů, zrychlení dopravy, zvýšit by se podle nich mělo pohodlí cestujících.

Výzkumníci porovnávali různé kombinace pohonů vlaků. Šlo například o elektrické vlaky, které potřebují liniovou elektrizaci, bateriové elektrické vlaky s případnou výstavbou nabíjecích stanic, částečnou elektrizaci linky, která umožňuje provoz bateriových vlaků, či vodíkové a vodíkové elektrické vlaky s trolejovým sběračem.

Volba konkrétního pohonu podle odborníků závisí na místních podmínkách, na potřebě výstavby nezbytné infrastruktury a jejího vytížení i na posouzení hlediska životního prostředí. V každé lokalitě bude podle nich potřeba zpracovat detailní analýzu nákladů a přínosů.

„K modernizaci železnice patří i kritické prověření alternativních pohonů a efektivity jejich nasazení. Výsledky nové studie ukazují, že bateriové a vodíkové vlaky představují na sledovaných trasách neideologickou racionální možnost – samozřejmě za přesně určených podmínek,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Na projektu se podíleli odborníci z ÚJV Řež, České vodíkové technologické platformy (HYTEP), Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Výzkumného ústavu železničního a norského institutu SINTEF. Projekt podpořilo i Centrum dopravního výzkumu a Správa železnic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 5 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 11 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 13 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.