Česko pokulhává v zavádění vodíkových technologií. Právě na ně přitom Evropská unie do budoucna sází jak v dopravě, tak v průmyslu. Prvek má sloužit jako úložiště energie z obnovitelných zdrojů, pohon aut a náhrada fosilních paliv. V tuzemsku ale zatím chybí podpůrná infrastruktura.
V některých krajích se snaží situaci změnit. Moravskoslezský kraj potvrdil zájem o desítku nových autobusů na vodíkový pohon a dále chce spolu s Ústeckým a Karlovarským krajem své silné průmyslové know-how obrátit od fosilních paliv právě k vodíku. „V Ústeckém kraji se objeví řada vodíkových projektů v praxi,“ řekl Karel Tichý z Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje.
Výzkum provádějí například také v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži. Tamní vědci stojí za prototypem pohonu autobusu i malého auta.
Dříve rozšíření vodíku bránily hlavně některé jeho vlastnosti. To podle vědců už neplatí. Vodík proto může být vedle baterek důležitou alternativou pro uložení energie v elektromobilech. Většímu rozvoji vodíkových technologií v současnosti brání nízký počet plnicích stanic, jejich navýšení je tak prioritou.
Tento prvek má dle vizí Evropské unie také pohánět průmysl místo fosilních paliv. Průmysl má takzvaný zelený vodík i vyrábět – s použitím elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Podpořit rozvoj technologií by mělo i memorandum, které na páteční tiskové konferenci uzavřely Strojírenský zkušební ústav (SZÚ) a Česká vodíková technologická platforma (HYTEP) s jihokorejským inovačním centrem (WFRIC). Česká republika a Jižní Korea tak budou spolupracovat při vývoji vodíkových technologií a palivových článků.
