Vodík

Česko se musí důsledněji a systematičtěji zaměřit na využití vodíku v průmyslu či dopravě, upozorňuje společnost PwC ve své studii. Pokud k tomu nedojde, hrozí, že zejména firmy budou po roce 2030 platit vysoké pokuty za nedodržování evropských směrnic. V současnosti se ale vodík v tuzemsku využívá v podstatě jen v chemickém průmyslu.

Evropa se změní, ať už se vlády budou snažit energetiku přeměnit na bezuhlíkovou, nebo ne, říká v rozhovoru špičkový německý chemik Robert Schlögl. Větší roli v přerodu energetiky může podle něj mít i Česko.

Všichni velcí výrobci nákladních automobilů jdou do baterií, protože to je nejrychlejší řešení – jednodušší než řešit vodík nebo se snažit přizpůsobit změnám emisních pravidel klasických motorů, říká člen představenstva Tatra Trucks Radomír Smolka, který už roky vede vývoj tatrovek. Emise a normy řeší celý svět, nejen Evropa, zdůrazňuje v rozhovoru, v němž se zamýšlí i nad čínským vzestupem na poli automobilismu, rolí Indie nebo autonomním řízením.

Potenciál vodíku jako bezuhlíkového paliva vyvolává nekonečné nadšení. Od pouští v Austrálii a v Namibii až po větrem ošlehané úžiny Patagonie firmy a vlády po celém světě plánují postavit skoro 1600 závodů na jeho produkci. Plyn lze vyrábět čistě, pomocí elektřiny z větru nebo slunce, v rámci procesu, při kterém se rozdělí molekuly vody na vodík a kyslík. Je zde ale jeden problém – naprostá většina těchto projektů nemá jediného zákazníka, který by si toto palivo koupil, napsala agentura Bloomberg.

Největší flotila vodíkových autobusů v Česku má vyjet ve Středočeském kraji koncem roku 2025. Deset bezemisních vozů začne jezdit v okolí Mníšku pod Brdy u Prahy. Mezi kraji jde o první podobný projekt. Autobusy využijí takzvaný zelený vodík, který má původ v obnovitelných zdrojích. Náklady na pořízení vozů přesáhnou 154 milionů korun, většinu by jich měla pokrýt evropská dotace. Technologie pro výrobu a čerpání vodíku poskytne společnost ČEZ ESCO, hodnotu investice neupřesnila.

Na českých kolejích zatím lokomotivy s pohonem na vodík nebo baterie nejezdí. Ale podle nového výzkumu by mohly, zejména v některých oblastech republiky.

Profesor Michael Sterner je přední německý expert na ukládání energie. Zaměřuje se hlavně na systémy, které umí přebytky získané ze sluneční a větrné elektřiny ukládat do plynu, který se následně využívá jako záloha pro průmysl v době, kdy tolik nefouká nebo nesvítí. Věří, že právě tato technologie umožní lidstvu přechod od fosilních paliv a zachrání tak svět před bolestivými dopady klimatických změn.

Pod zemským povrchem leží zřejmě obrovské zásoby takzvaného geologického vodíku – látky, které by mohla bezemisně nahradit spoustu energetických zdrojů, které uvolňují do vzduchu oxid uhličitý, ale i zdroje hnojiv. Řada expertů sice tento potenciál zpochybňuje, ale těžaři už investují do hledání podzemního vodíku.

Česko pokulhává v zavádění vodíkových technologií. Právě na ně přitom Evropská unie do budoucna sází jak v dopravě, tak v průmyslu. Prvek má sloužit jako úložiště energie z obnovitelných zdrojů, pohon aut a náhrada fosilních paliv. V tuzemsku ale zatím chybí podpůrná infrastruktura.

Německo začne v roce 2024 stavět páteřní síť pro distribuci vodíku. Vláda v něm vidí sílu, která by měla společně s obnovitelnými zdroji zcela nahradit fosilní paliva – a to v horizontu dvou desetiletí. Berlín už testuje i technologie pro domácnosti, hlavně ty k vytápění domů a bytů.

Výrobci aut si slibují od nového roku větší zájem o elektromobily nebo vozidla na vodík. Pomoci tomu mají nové dotace, jimiž chce stát podpořit firmy při jejich nákupu. U vozů na čistě elektrický pohon bude sleva ve výši dvou set tisíc korun, u těch na vodík pak tři sta tisíc.

Plzeňská teplárenská připravuje projekt odklonu od uhlí k plynu a vodíku. Jde o dosud největší investici v její historii asi za sedm miliard korun. Důvody jsou hlavně ekonomické, tedy razantní růst výdajů za emisní povolenky, ale také ekologické. Stavět se bude za plného provozu, hotovo bude do roku 2029, řekl generální ředitel teplárny Václav Pašek. Největšího dodavatele tepla na západě Čech vlastní většinově Plzeň a z 35 procent skupina EPH miliardáře Daniela Křetínského.

První průmyslový elektrolyzér na výrobu zeleného vodíku v Česku uvedla v Napajedlech na Zlínsku do provozu společnost Solar Global. Plyn vyrobený pomocí fotovoltaické elektrárny za podpory větrné energie se uplatní při dlouhodobé akumulaci elektřiny z čistých zdrojů. V areálu také vznikne plnicí stanice pro vozy s vodíkovým pohonem.

Bratislava prodává nepoužívané autobusy, v přepočtu už za dvacet tisíc korun. Jde o desítky vozů různých typů, stáří i délek. Pořídit si je může kdokoliv. Přihlásili se jiní dopravci, ale třeba i nadšenci – už dříve byl velký zájem taky z Česka. Jiné vozy zamíří na Ukrajinu.

V pražské MHD bude poprvé jezdit autobus poháněný vodíkem. V pilotním provozu bude vůz Škoda H'City v následujících dvou letech na lince číslo 170 z Jižního Města na Barrandov. Nový vůz v pátek představili zástupci hlavního města, dopravního podniku (DPP) a společností Škoda Group a Orlen Unipetrol. Cílem testu je prověřit technické a provozní parametry a také rozšířit možnosti alternativních pohonů. DPP, který je největší městskou firmou, v současné době elektrifikuje některé autobusové linky.

Dceřiná společnost pražského dopravního podniku (DPP) Pražská strojírna dokončila na střechách hal a skladů ve svém areálu ve Vinoři největší fotovoltaickou elektrárnu v metropoli. Informovali o tom zástupci firmy a vedení magistrátu. Solární panely budou podle ředitele strojíren Roberta Masaroviče po většinu roku schopny dodávat veškerou elektřinu, kterou podnik spotřebuje, a ještě zhruba třetina zbyde k prodeji do distribuční sítě. Vybudování elektrárny stálo 27 milionů korun.

Francouzský start-up několik let skrýval před veřejností svůj prototyp letadla na hybridní pohon. Veřejnosti ho odhalili až teď na aerosalonu v Paříži, kam se v současnosti upírají oči celého leteckého světa.

České firmy hledají cestu k ekonomice založené na vodíku. Jeho využití má Evropě pomoct při odklonu od fosilních paliv. Plynný prvek může dodat energii průmyslovým provozům i dopravním prostředkům. Zástupci tuzemských podniků se zúčastnili vodíkového veletrhu v Rotterdamu, největší akce svého druhu na světě.

Němečtí vědci dokončili zdokonalený návrh na továrnu, která by vyráběla vodík přímo na moři. Autoři věří, že jejich koncept je technicky i ekonomicky životaschopný a že by mohl pomoci Evropě k přechodu od fosilních paliv k ekonomice, která by už neničila klima planety.

Německo a Evropská komise (EK) urovnaly spor o konec vozů se spalovacími motory, oznámil v sobotu místopředseda Komise Frans Timmermans. Německý ministr dopravy Volker Wissing sdělil, že po roce 2035 bude dál možné nově registrovat vozy se spalovacími motory, pokud budou tankovat uhlíkově neutrální paliva. Dohodu Německa s Komisí ocenil i český premiér Petr Fiala (ODS).

Německo už není odkázáno na dovoz ruských energií, prohlásil letos v lednu spolkový ministr financí Christian Lindner. Zatímco nyní jeho vyjádření nevyvolalo větší pozornost, ještě před rokem by něco takového bylo nemyslitelné. Pouhý měsíc předtím, než Moskva zahájila plnohodnotnou pozemní invazi na Ukrajinu, Berlín stále řešil povolení pro spuštění ruského plynovodu Nord Stream 2 a zdráhal se připustit, že by třeba projekt kvůli chování Moskvy zcela obětoval. O rok později je ale všechno jinak.

Vodíkový pohon letadel, a tedy i nulové emise jsou hlavními tématy, která řeší projekt společenství firem a výzkumných center pod vedením brněnské divize nadnárodní společnosti Honeywell. Hodnota výzkumu šplhá k pěti miliardám korun a na jih Moravy přiláká padesát špičkových vědců a inženýrů.

Terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v dolnosaském Wilhelmshavenu je klíčový pro energetickou bezpečnost Německa. Prohlásil to německý kancléř Olaf Scholz při sobotním slavnostním uvedení tohoto zařízení do provozu. Německo podle něj pokračuje v budování dalších takových terminálů, které se rovněž brzy zprovozní. Zařízení ve Wilhelmshavenu má roční kapacitu pět miliard kubických metrů plynu, což odpovídá asi šesti procentům německé potřeby.

Most jako první město v Česku otestuje autobus na vodík v běžném provozu. Během tří dnů najede stroj šest set kilometrů na trase s řadou převýšení. Cílem je vyzkoušet možnosti vozidla, které by v budoucnu mohlo nahradit naftové vozy městské hromadné dopravy. Záměrem celoevropského projektu je dostat do ulic evropských měst přes tři stovky vodíkových autobusů.