Teplárna v Plzni chce šetřit a být i ekologická. Plánuje investovat sedm miliard do odklonu od uhlí

Plzeňská teplárenská připravuje projekt odklonu od uhlí k plynu a vodíku. Jde o dosud největší investici v její historii asi za sedm miliard korun. Důvody jsou hlavně ekonomické, tedy razantní růst výdajů za emisní povolenky, ale také ekologické. Stavět se bude za plného provozu, hotovo bude do roku 2029, řekl generální ředitel teplárny Václav Pašek. Největšího dodavatele tepla na západě Čech vlastní většinově Plzeň a z 35 procent skupina EPH miliardáře Daniela Křetínského.

„Očekáváme 50 procent dotace, tedy 3,5 miliardy korun. Půjde o peníze z výzvy Heat evropského Modernizačního fondu, kde by mělo být 200 miliard korun,“ řekl Pašek.

Žádost na Státním fondu životního prostředí s velkým počtem šanonů s analýzami má firma podanou skoro rok. Byla už vyhodnocena a zaslána na Evropskou investiční banku do Bruselu, která vydá konečné rozhodnutí.

„Ve středu jsme jednali na ministerstvu a fondu životního prostředí a vypadá to slibně,“ uvedl. Zhruba 1,5 miliardy je podnik připraven hradit ze svého, spoří na to od roku 2020, a na dvě až 2,5 miliardy korun bude potřebovat peníze od bank nebo akcionářů.

„Máme hotové dva ze tří pilířů dekarbonizace – využívání komunálního odpadu a spalování biomasy, což nám zajišťuje téměř 40 procent potřeby energie v Plzni,“ uvedl Pašek. Spalovna odpadu je v plném provozu a zaplacená, letos firma dokončila druhý kotel pro spalování biomasy.

„Hlavním pilířem je teď záměna uhlí zemním plynem,“ uvedl ředitel. Podnik nahradí uhelné kotle plynovými turbínami se spalinovým kotlem na kogenerační výrobu tepla a elektřiny. Musí umět spalovat i směs s vodíkem, který má potenciál do budoucna.

Návratnost investice se očekává do deseti let

Kvůli časové i finanční náročnosti rozdělila teplárna projekt na dvě etapy – první paroplynový cyklus postaví v teplárně v Doubravce a druhý na zdroji Energetika v areálu plzeňské Škodovky.

„Teď připravujeme výběr EPC dodavatele (zajistí projekt i výstavbu ‚na klíč‘) na první etapu. Dotace by mohla být schválená v prvním čtvrtletí příštího roku. Po dokončení první etapy začneme hned v Energetice, kde to budou vyšší výdaje, protože půjde o stavbu na zelené louce,“ uvedl ředitel. Na dodávku plynových turbín už vypsala firma výběrové řízení, které pak vítězný dodavatel nainstaluje do systému.

Po dekarbonizaci bude výkon teplárny přibližně stejný jako dnes. Návratnost by měla být do deseti let, řekl Pašek. Investice zahrnuje ještě menší záložní plynové kotle, které by dodávaly teplo při výpadku paroplynových zdrojů.

Pochybnosti opozice

Opoziční zastupitelé z TOP 09 Petr Suchý a Michal Vozobule se pozastavili nad tím, že loni byla dekarbonizace vyčíslena na čtyři miliardy korun, a varovali, že se to může promítnout do ceny tepla. Další opoziční zastupitel Pavel Šindelář (ODS) navrhl pro lepší informovanost o projektu vytvoření pracovní skupiny se zástupci opozice.

„Díky analýzám, zjišťování poměrů na trhu a dostupným zařízením se technologické složení na obou zdrojích mění. A do toho přichází inflace, indexy materiálů a další. My si ta čísla nevymýšlíme, každý měsíc máme kontrolní dny, kde upřesňujeme rozpočty,“ řekl Pašek.

Podle ředitele také nelze v průběhu veřejné zakázky na turbíny zveřejňovat ceny. „Výběrová řízení teprve probíhají, takže se čísla upřesní,“ uvedl zastupitel Petr Fišer (ANO), šéf představenstva teplárny.

Firma se přihlásila ke snižování emisí oxidu uhličitého, ale dekarbonizaci musí provést hlavně z ekonomických důvodů. „Náklady na emisní povolenky enormně rostou a příští rok už mají činit 1,4 miliardy a v roce 2025 dvě miliardy, což je pro nás naprosto zdrcující,“ dodal Pašek.

Plzeňská teplárenská měla loni čistý zisk 807 milionů korun, meziročně více než dvojnásobný. Výnosy se zvedly o 29 procent na 5,6 miliardy korun. Výrazný nárůst ukazatelů zajistil hlavně prodej elektřiny. Na dividendy šlo ze zisku 270 milionů korun, z toho 176 milionů inkasovalo město.

Firma zásobuje 54 tisíc domácností. Letos v lednu zvýšila ceny tepla v průměru o 4,8 procenta na 626,67 koruny za gigajoule s DPH, v lednu 2022 zdražila teplo o 9,7 procenta. O cenách na příští rok rozhodne valná hromada teplárny 28. listopadu. Představenstvo navrhlo zvýšení ceny o 40 procent, což vedení Plzně odmítlo a schválilo zdražení o 28,3 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Část Pražského okruhu zůstane kvůli demolici nadjezdů uzavřená do nedělního rána

V sobotu v 19:08 začala plánovaná uzavírka Pražského okruhu v úseku mezi Slivencem a Řeporyjemi. Důvodem je demolice dvou nadjezdů v ulicích K Austisu a K Zadní Kopanině. Uzavírka by měla trvat do nedělních 11:00, uvedl mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Rýdl. Nadjezdy nahradí silničáři novými mosty, pod nimiž bude možné rozšířit okruh ze čtyř na šest jízdních pruhů. Stávající mosty by to neumožnily.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na Znojemsku se srazily autobusy, téměř padesát lidí utrpělo zranění

Dva autobusy s cestujícími se srazily v sobotu okolo 09:30 u Oleksovic na Znojemsku. Při nehodě utrpělo zranění 47 lidí, z toho sedm středně těžká nebo těžká. Záchranáři kvůli rozsahu nehody aktivovali traumaplán. Autobus přijíždějící od Brna vrazil do druhého, který na hlavní silnici vjížděl z vedlejší. Hlavní tah mezi Brnem a Znojmem byl kvůli nehodě pět a půl hodiny uzavřený.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ostravský mrakodrap se začne měnit na bytovou rezidenci podle Jiřičné

V Ostravě začne v pondělí rekonstrukce takzvaného Ostravského mrakodrapu podle projektu architektky Evy Jiřičné. Budova se zvýší o dvě patra a po dokončení bude měřit 72 metrů. Ve 24 podlažích vzniknou byty. Největší obytná budova na území Ostravy byla postavena na konci 60. let. Od roku 2013 je ale kvůli nefunkčnímu opláštění a nevyhovujícím bezpečnostním parametrům prázdná.
před 19 hhodinami

VideoZvýšená prašnost trápí obec na Karlovarsku, může za ni výrobna steliva

Božičany na Karlovarsku trápí zvýšená prašnost. Stojí za ní výrobna kočičího steliva, kterou provozuje společnost Sedlecký kaolin. Podnět tamních obyvatel už začala prověřovat Česká inspekce životního prostředí. Ta uvedla, že již v provozovně provedla kontrolu z hlediska ochrany ovzduší, o případných sankcích ale zatím inspekce nerozhodla. O okamžitou nápravu požádalo výrobce steliva i vedení obce.
před 20 hhodinami

Bouřky postupovaly řadou míst Česka

Studená fronta přinesla do Česka bouřky. Podle radaru Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) od odpoledne postupovaly směrem od jižních Čech přes střední Čechy, Pardubický kraj nebo Vysočinu až na Moravu a do Slezska. Silně pršelo i v Praze a po 22. hodině opět v Jihočeském a Moravskoslezském kraji. Meteorologové lokálně hlásili kroupy a silné nárazy větru, kvůli nimž pro Moravu zpřísnili výstrahu. Před bouřkami na zbytku českého území platila výstraha s nízkým stupněm nebezpečí.
17. 7. 2026Aktualizovánovčera v 00:20

VideoNa stezce kolem řeky Lužnice obnovují visutou lávku

Klub českých turistů obnovuje visutou lávku na stezce kolem řeky Lužnice mezi Bechyní a Týnem nad Vltavou. Loni ji zničil padající strom. Lidé na ni přispívají ve veřejné sbírce. Lávka je součástí první evropsky certifikované trasy u nás. V Česku jsou jen dvě takové. Ta druhá je v Krušných horách. V pátek ke skále nad Lužnicí pracovníci upevňovali železné nosníky, ty ale museli na místo nejdřív přepravit přes vodu.
17. 7. 2026

Sinice pod Novomlýnskými nádržemi se extrémně přemnožily, odborníci navrhují vypuštění

Situace na řece Dyji pod Novomlýnskými nádržemi je kritická. Na výpusti ze Staré Dyje do Dyje se nachází zhruba 1,5 tuny mrtvých ryb, řekl předseda Moravského rybářského svazu Miroslav Láníček. Hynou kvůli nedostatku kyslíku, který spotřebovávají výrazně přemnožené sinice. Ty se dostávají do toku níže právě z nádrží. V průběhu pátku dochází k jejich odstraňování. Odborníci mezitím volají po vypuštění přinejmenším dolní nádrže. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) není proti.
17. 7. 2026Aktualizováno17. 7. 2026

Masivní betonová plastika u Barrandovského mostu se zřítila

Rozměrná betonová plastika nazvaná Rovnováha u pražského Barrandovského mostu se v pátek ráno rozpadla a zasypala přilehlou silnici i cyklostezku. Nikdo zraněn nebyl, v místě ale musela být částečně omezena doprava. Na bezpečnost na místě dohlíží policisté. Na událost upozornil iDNES.cz. Podle magistrátu byla socha kvůli špatnému stavu již delší dobu oplocena a město připravovalo její řízenou demolici.
17. 7. 2026Aktualizováno17. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.