Teplárna v Plzni chce šetřit a být i ekologická. Plánuje investovat sedm miliard do odklonu od uhlí

Plzeňská teplárenská připravuje projekt odklonu od uhlí k plynu a vodíku. Jde o dosud největší investici v její historii asi za sedm miliard korun. Důvody jsou hlavně ekonomické, tedy razantní růst výdajů za emisní povolenky, ale také ekologické. Stavět se bude za plného provozu, hotovo bude do roku 2029, řekl generální ředitel teplárny Václav Pašek. Největšího dodavatele tepla na západě Čech vlastní většinově Plzeň a z 35 procent skupina EPH miliardáře Daniela Křetínského.

„Očekáváme 50 procent dotace, tedy 3,5 miliardy korun. Půjde o peníze z výzvy Heat evropského Modernizačního fondu, kde by mělo být 200 miliard korun,“ řekl Pašek.

Žádost na Státním fondu životního prostředí s velkým počtem šanonů s analýzami má firma podanou skoro rok. Byla už vyhodnocena a zaslána na Evropskou investiční banku do Bruselu, která vydá konečné rozhodnutí.

„Ve středu jsme jednali na ministerstvu a fondu životního prostředí a vypadá to slibně,“ uvedl. Zhruba 1,5 miliardy je podnik připraven hradit ze svého, spoří na to od roku 2020, a na dvě až 2,5 miliardy korun bude potřebovat peníze od bank nebo akcionářů.

„Máme hotové dva ze tří pilířů dekarbonizace – využívání komunálního odpadu a spalování biomasy, což nám zajišťuje téměř 40 procent potřeby energie v Plzni,“ uvedl Pašek. Spalovna odpadu je v plném provozu a zaplacená, letos firma dokončila druhý kotel pro spalování biomasy.

„Hlavním pilířem je teď záměna uhlí zemním plynem,“ uvedl ředitel. Podnik nahradí uhelné kotle plynovými turbínami se spalinovým kotlem na kogenerační výrobu tepla a elektřiny. Musí umět spalovat i směs s vodíkem, který má potenciál do budoucna.

Návratnost investice se očekává do deseti let

Kvůli časové i finanční náročnosti rozdělila teplárna projekt na dvě etapy – první paroplynový cyklus postaví v teplárně v Doubravce a druhý na zdroji Energetika v areálu plzeňské Škodovky.

„Teď připravujeme výběr EPC dodavatele (zajistí projekt i výstavbu ‚na klíč‘) na první etapu. Dotace by mohla být schválená v prvním čtvrtletí příštího roku. Po dokončení první etapy začneme hned v Energetice, kde to budou vyšší výdaje, protože půjde o stavbu na zelené louce,“ uvedl ředitel. Na dodávku plynových turbín už vypsala firma výběrové řízení, které pak vítězný dodavatel nainstaluje do systému.

Po dekarbonizaci bude výkon teplárny přibližně stejný jako dnes. Návratnost by měla být do deseti let, řekl Pašek. Investice zahrnuje ještě menší záložní plynové kotle, které by dodávaly teplo při výpadku paroplynových zdrojů.

Pochybnosti opozice

Opoziční zastupitelé z TOP 09 Petr Suchý a Michal Vozobule se pozastavili nad tím, že loni byla dekarbonizace vyčíslena na čtyři miliardy korun, a varovali, že se to může promítnout do ceny tepla. Další opoziční zastupitel Pavel Šindelář (ODS) navrhl pro lepší informovanost o projektu vytvoření pracovní skupiny se zástupci opozice.

„Díky analýzám, zjišťování poměrů na trhu a dostupným zařízením se technologické složení na obou zdrojích mění. A do toho přichází inflace, indexy materiálů a další. My si ta čísla nevymýšlíme, každý měsíc máme kontrolní dny, kde upřesňujeme rozpočty,“ řekl Pašek.

Podle ředitele také nelze v průběhu veřejné zakázky na turbíny zveřejňovat ceny. „Výběrová řízení teprve probíhají, takže se čísla upřesní,“ uvedl zastupitel Petr Fišer (ANO), šéf představenstva teplárny.

Firma se přihlásila ke snižování emisí oxidu uhličitého, ale dekarbonizaci musí provést hlavně z ekonomických důvodů. „Náklady na emisní povolenky enormně rostou a příští rok už mají činit 1,4 miliardy a v roce 2025 dvě miliardy, což je pro nás naprosto zdrcující,“ dodal Pašek.

Plzeňská teplárenská měla loni čistý zisk 807 milionů korun, meziročně více než dvojnásobný. Výnosy se zvedly o 29 procent na 5,6 miliardy korun. Výrazný nárůst ukazatelů zajistil hlavně prodej elektřiny. Na dividendy šlo ze zisku 270 milionů korun, z toho 176 milionů inkasovalo město.

Firma zásobuje 54 tisíc domácností. Letos v lednu zvýšila ceny tepla v průměru o 4,8 procenta na 626,67 koruny za gigajoule s DPH, v lednu 2022 zdražila teplo o 9,7 procenta. O cenách na příští rok rozhodne valná hromada teplárny 28. listopadu. Představenstvo navrhlo zvýšení ceny o 40 procent, což vedení Plzně odmítlo a schválilo zdražení o 28,3 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Silničáři začali v Mikulově opravovat most na hlavním tahu do Rakouska

Řidiči musejí v Mikulově na Břeclavsku počítat s dopravním omezením na hlavním tahu do Rakouska. Silničáři opravují most přes železniční trať. Provoz zůstává zachován v obou směrech, doprava je ale svedena do zúžených jízdních pruhů a místem je možné projíždět pouze padesátikilometrovou rychlostí. Hotovo má být do konce května. Náklady jsou vyčísleny na 9,5 milionu korun bez DPH.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Na trati Plzeň–Klatovy začala výluka. Aplikace hlásí chyby při nákupu jízdenek

Na železniční trati mezi Plzní a Klatovy začala téměř čtyřměsíční výluka související se stavbou obchvatu Přeštic. Řadu spojů v celé délce nahradily autobusy. Cestující se však musí připravit na drobné komplikace. Dopravce například přemístil některé zastávky, což způsobilo chyby v mobilní aplikaci pro nákup jízdenek.
před 8 hhodinami

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoSrážek chodců s tramvajemi v Praze ubývá

Nejméně srážek tramvají s chodci za deset let hlásí pražský dopravní podnik. Ve srovnání s lety před pandemií covidu jde o třetinový pokles. Z více než sedmdesáti loňských nehod skončila většina lehkým zraněním, dvě ale smrtí. Dopravní podnik se jim snaží předcházet školením řidičů i osvětou. Právě proto zveřejnil videa střetů. Nejrizikovější úsek v Praze začíná na I. P. Pavlova. Podle koordinátora BESIP pro Středočeský kraj Ondřeje Žabenského může za většinu nehod spěch a nepozornost. „Dneska vidíme sluchátka v uších, zraky upřené do mobilu,“ pronesl.
před 20 hhodinami

Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.
1. 3. 2026

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Obce raději kupují zchátralé nemovitosti, obávají se vzniku problémových ubytoven

Města a obce vykupují nemovitosti, aby zabránily jejich přeměně na soukromé sociální ubytovny. Za pořízení a následné rekonstrukce tak vydávají desítky milionů korun. Často jde o hotely, ale odkupují také budovy pošty nebo bývalé obchodní domy.
28. 2. 2026

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
28. 2. 2026
Načítání...