Z hořící ostravské haldy zkoušejí využít teplo. Dali do ní výměník

Nahrávám video

Státní podnik Diamo, společnost Veolia Energie a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) zjišťují, jak využít teplo z haldy Heřmanice. Konkrétně zda by bylo možné ho využít například k vytápění okolních domů. Odborníci budou sledovat dynamiku podzemních tepelných toků pomocí výzkumného vrtu s koaxiálním výměníkem tepla, sdělili zástupci firem a školy, kteří v úterý výměník jeřábem zasunuli do 14 metrů hlubokého vrtu.

Výzkumný vrt připravili na vrcholové části haldy neboli odvalu pracovníci Diama. Náměstek ředitele jeho závodu Odra Václav Dorazil řekl, že největší ostravská halda vykazuje pod povrchem teplotu až 800 stupňů Celsia.

Myšlenka na využití tepla z haldy spočívá ve vybudování svislého podzemního tepelného výměníku, jenž by umožnil přenést teplo z prohořívajícího odvalu do topné vody, která by se dala využít jako alternativa vytápění a ohřevu vody v okolních budovách. Pilotní projekt má ověřit, zda to může fungovat.

„Stojíme na haldě, která je termicky aktivní. Teplo se uvolňuje už dlouhá léta a dlouhá léta bude, takže proto tento výzkumný projekt. Chceme si ověřit na datech, jestli to je, nebo není do budoucna komerčně využitelné. Nehledě na to, že se tady bavíme o ekologické zátěži, a pokud můžeme přispět k jejímu řešení, tak to pro nás dává smysl,“ řekl ředitel pro ekologickou transformaci Veolia Energie Tomáš Groň.

Nic podobného se ještě nikdy nezkoušelo

Na základě výsledků experimentálního vrtu se zúčastněné strany rozhodnou o dalších krocích. „Jde nám o získání základních dat, protože na této úrovni se tomu ještě nikdo nevěnoval. Získáme data a pak se s partnery rozhodneme, jestli to je, nebo není využitelné. Samozřejmě naším cílem je, abychom teplo případně dokázali využít pro dálkové vytápění a ohřev teplé užitkové vody,“ řekl Groň.

Výkon vrtu je do 30 kilowatt, což by stačilo k vytápění dvou domků. Výsledky měření mají být zpracovány do konce roku. Pokud by se v projektu pokračovalo, mohly by se dělat vrty i do větší hloubky, výkon by se mohl zvýšit také větším počtem vrtů.

„Pokud teplota bude dostatečně vysoká a bude to trvat delší dobu, tak se může vytápět třeba nějaký větší objekt. Je tady průmyslový areál, jsou tu nějaké budovy, kousek dál je věznice, takže tam můžeme eventuálně teplo dodávat. Pokud se ukáže, že by se to dělalo ve větším, tak je možno potom napojit těch objektů více,“ řekl pracovník katedry energetiky VŠB-TUO Bohumír Čech.

Hoří už desítky let

Dorazil řekl, že halda Heřmanice má rozlohu asi 103,5 hektaru a objem uloženého materiálu se odhaduje na 30 milionů tun. Haldu tvoří hlušiny a odpady z bývalých dolů a koksoven.

Jde o jedno z nejstarších a zároveň nejrozsáhlejších míst, kde je uložena hlušina z těžby černého uhlí na Ostravsku v 19. a 20. století. Halda uvnitř desítky let hoří, což uvolňuje do vzduchu škodlivé látky. Její sanace trvá už déle než 15 let, nový projekt její průběh nijak neovlivní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 14 mminutami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 2 hhodinami

VideoPlzní hýbe spor o žulovou dlažbu na náměstí Republiky

V Plzni pokračuje spor o žulovou dlažbu na náměstí Republiky. Město nechalo některé původní kameny opracovat, což část obyvatel a odborné veřejnosti vidí jako znehodnocení historického materiálu. Třeba podle architekta Jana Tomana ztrácí dlažba kompletním přeformátováním historickou hodnotu. Spolku Pěstuj prostor zase scházela před zahájením projektu hlubší veřejná diskuze. Radnice naopak argumentuje mimo jiné větším pohodlím pro handicapované. „V dnešní době, kdy se tam musí pohybovat vozíčkáři či nevidomí, tak dlažba musí splňovat parametry,“ zdůraznil technický náměstek primátora Pavel Bosák (Piráti). Podle radnice si navíc patinu dlažba zachová. Zpátky na náměstí, kde jsou nyní místo žulové dlažby bagry a další stavební technika, by se dlažba mohla vrátit do konce léta.
před 10 hhodinami

Brno má další tunel. Pod sídlištěm Kamechy a budou v něm jezdit tramvaje

Stavbaři po čtyřech měsících dokončili ražbu tunelu pro budoucí tramvajovou trať na brněnské sídliště Kamechy. Práce v tunelu budou pokračovat, dopravní podnik v dalších týdnech začne také s pokládkou kolejí. Projekt za více než dvě miliardy korun z velké části financují evropské dotace. Provoz na nové trati by měl být zahájen na konci příštího roku.
před 10 hhodinami

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 12 hhodinami

Celníci zachytili stovky kilogramů nelegálního kratomu, nejvíce v historii Česka

Brněnští celníci minulý týden zadrželi osm set kilogramů kratomu určeného k nelegální distribuci. Jde o největší záchyt v historii Česka, sdělila v úterý mluvčí sekce pátrání Generálního ředitelství cel Martina Kaňková. Bližší informace k případu neuvedla.
před 19 hhodinami

Záchranné stanici, kterou poničil požár, poslali lidé miliony

Přes 18 milionů korun poslali lidé záchranné stanici pro zvířata na okraji Brna, jejíž část před měsícem zničil požár. V plamenech uhynuli tři psi, ostatním zvířatům se naštěstí nic nestalo. Provozovatel stanice Zdeněk Machař nyní plánuje opravu a rozšíření areálu.
před 23 hhodinami

Psi uhynuli po procházce u vody. Vědci mají podezření na toxické sinice

Podezřelé úhyny psů po procházkách u přírodních koupališť řeší na Olomoucku i v jižních Čechách. Policie vyšetřuje případ dvou psů, kteří uhynuli po pohybu v okolí Lipenské přehrady. Vědci zároveň prověřují, zda se v Česku nerozšířil druh sinic, který by mohl být pro zvířata toxický.
8. 6. 2026
Načítání...