Zánovní separační linka, která se od března zakousla do ostravského odvalu Heřmanice, postupně zpracovává její veškerý materiál. Část z něj dosud hoří a v částech haldy se proto teplota může šplhat i na přibližně tisíc stupňů Celsia.
Materiál, který se zde postupně těží, se dále zpracovává. „Čisté kamenivo je určeno pro stavební účely – pro stavebníky v regionu, zbytek pro sanaci haldy,“ dodal Dalibor Tesař, předseda představenstva Ostravské těžební, která odval postupně ve spolupráci se státním podnikem Diamo likviduje.
Podle Tesaře odval průměrně obsahuje 10-20 procent zbytkového uhlí a 80 procent čistého kameniva. „Příprava projektu trvala 5 let, další rok samotná stavba,“ dodal s tím, že jednou z komplikací, na kterou projektanti třídící linky narazili, byla vysoká teplota v některých částech haldy.
Vzhledem k obrovskému objemu matriálu se bude halda sanovat nejméně deset let, pak ji čeká přetvarování. Již dříve to sdělila mluvčí státního podniku Diamo, který se stará o zahlazování následků hornické činnosti, Jana Dronská.
Halda, která se nachází na území městského obvodu Slezská Ostrava, je vysoká až 30 metrů, rozkládá se na ploše 65 hektarů (přibližně 14 Václavských náměstí) a obsahuje asi 30 milionů tun materiálu. Odval tvoří hlušiny a odpady z bývalých dolů koksoven. Patří mezi největší ekologické zátěže v Moravskoslezském kraji. Kvůli velkému množství uhlí už zhruba 20 let hoří, to uvolňuje do vzduchu škodlivé látky.
Projekt na sanaci haldy je společným podnikem Diama a společnosti Ostravská těžební. Linka, jejíž základní kámen byl položen loni v červenci, v plném provozu zpracuje 350 tun hlušiny za hodinu.
Investice přinesla i desítky nových pracovních míst. Na zprovoznění linky nyní pracuje zhruba 80 lidí. Stabilně na ni bude pracovat zhruba 30 pracovníků. „Návazné provozy a služby zaměstnají další desítky lidí. Celkem by mohlo vzniknout až 100 nových pracovních míst,“ uvedla Dronská.
Podle Tesaře se podařilo na místě zaměstnat hlavně pracovníky ze společnosti OKD, která nyní prochází útlumem.
Linka třídí hlušinu procesem takzvané mokré úpravy, která definitivně vyloučí, že by zbylý materiál mohl dále hořet. Ročně má zpracovat až dva miliony tun haldoviny. Získat má kolem milionu tun čistého kameniva a uhelné hmoty dále využitelné v energetice.
- Největší ostravskou haldu (odval) tvoří hlušiny a odpady z bývalého dolu a ostravských koksoven. Patří mezi největší ekologické zátěže v Moravskoslezském kraji. Hlavním problémem je, že už zhruba 20 let hoří, což uvolňuje do vzduchu škodlivé látky, přičemž téměř nelze předvídat, jak se požár bude dál šířit. Halda Heřmanice je vysoká až 30 metrů, rozkládá se na ploše sto hektarů a obsahuje přibližně 30 milionů tun materiálu.
- „Nepříjemnost této haldy je, že vznikala dlouho a obsahuje poměrně značné množství uhlí, které se vznítilo,“ řekl ředitel státního podniku Diamo Tomáš Rychtařík. Na sanaci haldy už se pracuje několik let, nový projekt by ji měl ale výrazně urychlit. Hlušina se i tak bude rozebírat nejméně deset let.
- Státní podnik Diamo bude haldu postupně rozebírat. Bude dodávat materiál z haldy na přepravní pásy společnosti Ostravská těžební, která jej bude zpracovávat v rychlosti asi 350 tun za hodinu. Ostravská těžební z materiálu vytřídí uhelnou hmotu, která se bude dát dále využít ve stavebnictví či energetice, a kamení.
Heřmanická halda není jedinou na Ostravsku, která hoří. Po ukončení rekultivace začala nečekaně doutnat i halda Hedvika u Karviné. Místo stromů tady lidé najdou už jen ohořelé pařezy. V kraji hoří ještě odvaly Ema ve Slezské Ostravě. Oba kopce ale dohořívají a nikoho neobtěžují. Halda Ema je naopak vyhledávaným turistickým cílem.
V regionu se nachází kolem 300 hald po hornické činnosti. Sanační práce na hořících haldách budou stát desítky milionů korun. Vzniknout by ale díky nim měla nová pracovní místa. Ta mají být přednostně určena pro zaměstnance propuštěné z OKD.
