Mládek chce pro OKD 700 milionů korun. Řešil i haldu Heřmanice

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) předloží ve středu vládě návrh půjčit těžební firmě OKD, která je v insolvenci, 700 milionů korun. Půjčí je státní podnik Prisko, zajištěny budou pohledávkou zařazenou do konkurzní podstaty. Ministr to sdělil na tiskové konferenci v Ostravě. Zároveň by rád, aby se propuštění horníci podíleli na likvidaci ekologických škod – například haldy Heřmanice.

Mládek při té příležitosti v Ostravě poklepal na základní kámen nové separační linky, která má urychlit sanaci haldy. „Poznamenal, že by se na její likvidaci mohlo podílet až 100 zaměstnanců, hlavně bývalých horníků z OKD,“ zjistila na místě redaktorka České televize Markéta Radová. Linku postaví společnost Ostravská těžební, která na projektu za 250 milionů korun spolupracuje se státním podnikem Diamo. Fungovat má začít v lednu.

Ministr rovněž navrhne zestátnění báňské záchranné služby, jež je nyní dceřinou firmou OKD. Stát ji buď odkoupí, nebo ji státní podnik Diamo založí znovu.

„Je velmi důležité, aby zítra (ve středu) ten materiál prošel. Státní podnik Prisko půjčí 700 milionů korun OKD v insolvenci. Bude to mít zajištěno pohledávkou za podstatou, čili tou nejbezpečnější pohledávkou. To by mělo zajistit fungování firmy minimálně do konce roku,“ řekl Mládek.

Nahrávám video
Advokát Fiala: Stát může firmě půjčit, ale musí dobře zvažovat rizika
Zdroj: ČT24

Mládkovi ve spolupráci s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) pak předkládaný materiál ukládá předložit do konce října návrh postupu státu v rámci řešení útlumu lokalit OKD. Podle usnesení plánuje firma v případě reorganizace, kterou stát preferuje před konkurzem, uzavřít Důl Paskov na konci letošního roku, uzavření Dolu Darkov pak má následovat v roce 2017, Důl Lazy v roce 2018, Důl ČSA v roce 2021 a doly ČSM v roce 2023. Provozní úvěr by měl být splacen do okamžiku ukončení případné reorganizace.

Babiš minulý týden rovněž mluvil o tom, že v návrhu předkládaném vládě bude částka 700 milionů korun, kterou podle něj firma možná ani nebude celou potřebovat a měla by jí vyjít i na příští rok. Pohledávky za majetkovou podstatou se podle insolvenčního zákona uspokojují v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku.

„Považuji za strašně důležité udržet OKD i v insolvenci jako takzvaný going concern – fungující podnik,“ řekl ministr Mládek. O osudu OKD budou v srpnu rozhodovat věřitelé a soud. Podnik může jít do konkurzu, nebo do reorganizace, kterou podporuje vedení OKD i moravskoslezská tripartita. Podle Mládka hrozí, že pokud by šla firma do konkurzu, správce by propustil většinu zaměstnanců, jichž je nyní i s dodavatelskými pracovníky ve firmě zhruba 12 tisíc.

Mládek požaduje pro OKD 700 milionů korun

Pravděpodobně by si jich tam nechal méně než tisíc, míní ministr. „Bylo by velmi obtížné jakoukoli těžbu znovu obnovit. Považuji za povinnost udělat všechno pro to, aby se toto nestalo,“ řekl Mládek.

Potřebujeme rozložit útlum těžby černého uhlí do několikaletého období, aby ten sociální náraz nepřišel teď v takovéto velké děsivé podobě, ale potřebujeme, aby útlum se rozložil do několika let tak, aby se trh práce, stát, samosprávy, lidé mohli připravit na tu situaci, která dříve nebo později přijde.
Bohuslav Sobotka

„Stát může soukromé firmě půjčit, ale musí zvažovat jako každý věřitel rizika návratnosti půjčky a kromě toho musí vyhodnocovat i rizika spojená s nedovolenou podporou. V tomto případě si myslím, že by to bylo na velmi hlubokou analýzu,“ říká k půjčce advokát Petr Fiala.

V insolvenci je OKD už řadu týdnů

OKD podala v květnu sama na sebe insolvenční návrh, ve kterém uvedla, že dluží nejméně 650 věřitelům celkem více než 17 miliard korun, své závazky nedokáže splácet a její majetek nemá hodnotu ani sedmi miliard. 

V dolech OKD se dál těží uhlí, pracuje tam nyní i s dodavatelskými pracovníky asi 12 000 lidí. Ztráta zaměstnání ale hrozí i dalším tisícům lidí v navazujících profesích. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 14 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...