Ministr Babiš navrhne vládě, aby stát půjčil OKD 700 milionů korun

Nahrávám video
Babiš: Stát je připraven pomoci
Zdroj: ČT24

Ministr Andrej Babiš (ANO) předloží vládě návrh, aby stát těžební společnosti OKD, která je v úpadku, půjčil 700 milionů korun. Návrh smlouvy by měl být hotov do konce týdne, vláda by o ní měla jednat 27. července. Babiš to řekl po jednání s vedením OKD. Nejlepší pro společnost podle něj bude restrukturalizace, stát bude mít zájem, aby měl v managementu svého člověka. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) uvedl v pořadu Devadesátka ČT24, že chce také řešit situaci Báňské záchranné služby, dceřiné společnosti OKD.

Pravicová opozice se záměrem nesouhlasí. „Ze svého by jim nepůjčil určitě, budou to vyhozené peníze,“ řekl šéf TOP 09 Miroslav Kalousek. Naopak ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) řekl, že Babiš konečně pochopil vážnost situace OKD.

Vedení OKD chtělo od státu půjčit až jednu miliardu. Výkonný ředitel OKD Antonín Klimša řekl, že jednání považuje za úspěšné. Z půjčky má jít asi 400 milionů korun na dorovnání očekávaných výpadků v pracovním kapitálu a 285 milionů korun na odkládané investice.

Součástí požadavku byla i rezerva na neplánované mimořádné události. „Jestli bude stačit 700 (milionů), nebo nebude, je předčasné. Já i celé vedení společnosti budeme dělat všechno pro to, aby k tomu případnému čerpání rezervy na neplánované, mimořádné události skutečně nemuselo nikdy dojít,“ prohlásil Klimša. 

Pro stát je to zapeklitá situace, protože jde o firmu, která byla velmi špatně zprivatizována a vytunelována. Jde o soukromou firmu, ale pokud by šla do konkurzu, tak by to mělo katastrofální dopady na celý region. Stát je připraven pomoci.
Andrej Babiš
ministr financí

Babiš si myslí, že navrhovaných 700 milionů korun společnost možná ani nebude potřebovat a měly by jí vyjít i na příští rok. „Určitě budu chtít, aby na to dohlíželo ministerstvo financí, abychom si sem dali nějakého člověka, který možná by mohl jít i do managementu společnosti, nejenom do představenstva, abychom se přímo podíleli na fungování té společnosti a dohlíželi na to, aby si vylepšila pozici na trhu,“ uvedl ministr.

Půjčka by měla vykrýt i srpnové výplaty

Půjčka by podle něj měla být použita už na srpnové výplaty horníků. „Ten požadavek na srpen, jak jsem to pochopil, je kolem 130 milionů korun,“ řekl Babiš. Vláda by o půjčce měla rozhodnout příští týden. „To je vlastně poslední termín. Abychom poskytli ty peníze, tak vláda 27. července musí rozhodnout. Takže já předložím s panem ministrem Mládkem do vlády návrh materiálu, tak uvidíme, jestli se domluvíme na té sumě,“ dodal ministr financí.

Nahrávám video
Za OKD se postavil ministr Babiš
Zdroj: ČT24

Mluvčí OKD Ivo Čelechovský popsal, jak se vedení OKD podařilo správce státní pokladny přesvědčit. „Vedení společnosti pana Babiše velmi podrobně a detailně seznámilo se svým záměrem zásadní reorganizace firmy, kterou preferuje již dlouhou dobu. Současně mu také rozklíčovali záměr na externí úvěr ve výši jedné miliardy korun. Z toho by bylo využito 400 milionů na pracovní kapitál, 285 na nezbytné investice do důlní činnosti a 300 milionů jako finanční rezerva,“ vypočítal mluvčí těžební společnosti.

Mládek rozhodnutí svého vládního kolegy chválí

Podle Mládka Babiš konečně pochopil vážnost situace OKD. Doufá, že už se nic nestane a návrh ministři schválí příští středu na posledním zasedání před srpnovým volnem, protože peníze firma potřebuje už v srpnu na červencové výplaty. Problémy by tak mohly přijít v době, kdy budou vládní prázdniny.

Půjčka OKD se státu podle Mládka vrátí, ve vyrovnání s věřiteli bude mít privilegované postavení. Uvedl to na kritiku pravicové opozice, podle které nepůjde o půjčku ale nevratný dar či vyhozené peníze daňových poplatníků. „Měli by si prostudovat konkurzní právo,“ podotkl na adresu politiků opoziční ODS a TOP 09 ministr.

Mládek připoměl, že chtěl pro OKD celou miliardu. „Preferoval bych miliardu jako úvěrový rámec, ale i 700 milionů by mělo vyřešit problém,“ uvedl. Firma v úpadku podle něj potřebuje 400 milionů korun na provozní kapitál, 280 milionů korun na těžbu do konce roku a 320 milionů měla být rezerva na mimořádné události.

Nahrávám video
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek v Devadesátce ČT24
Zdroj: ČT24

 V pořadu Devadesátka ČT24 Mládek zdůraznil, že „vláda nezachraňuje OKD, vláda se stará o lidi a stará se o region“. Jde podle něj o to, aby lidé postupně odcházeli kontrolovaným způsobem. Dodal, že za sedm, maximálně deset let těžba na Karvinsku skončí. 

Za větší hrozbu, než jestli stát dostane oněch 700 milionů zpět, považuje to, že „státu hrozí, že bude platit technický útlum šachet, až dojde k jejich zavření“. Podle střízlivých odhadů to může vyjít na 2,6 miliardy korun, dodal ministr, který odpovídal i na chatu

Předseda ČMKOS Josef Středula je smířen s uzavřením ztrátového Dolu Paskov, který táhne OKD ke dnu, a domnívá se, že pak by byla situace OKD výrazně jiná než je dnes. Připomněl ovšem, že o důl bude třeba se dál starat, jinak by mohlo dojít k bezpečnostnímu riziku pro okolí (velké množství metanu).

Jednání o dalších milionech

Mládek poté uvedl, že vláda bude muset také řešit situaci Báňské záchranné služby (dceřiná společnost OKD), aby měla peníze na svůj provoz. Domnívá se rovněž, že i její pracovníci mají nárok na kompenzace, které zatím dostali jen horníci OKD (jde o stimulační příspěvek v průměru 8000 korun po dobu tří let, pokud budou pracovat jinde nebo budou aktivně hledat práci).

Do zatím schválených kompenzací nebyla podle Mládka záchranná služba zahrnuta, protože se to nepodařilo dohodnout s ministrem financí. Potřebnou celkovou částku pro horníky z hnědouhelných dolů v severních Čechách, uranových dolů a pro záchranáře z Báňské služby odhadl na 600 milionů korun. 

Opozici se Babišovo rozhodnutí nelíbí. Neslibuje půjčku, ale dar, říká

Státem půjčených 700 milionů korun budou podle exministra financí a šéfa TOP 09 Miroslava Kalouska vyhozené peníze. Že nepůjde o půjčku, ale spíše o dar, si myslí i místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija. Předlužená OKD podle ní nebude nikdy schopna státu peníze vrátit. 

„Půjčovat bude ze státního rozpočtu, tedy z peněz daňových poplatníků. My všichni tak finančně přispějeme firmě, která se vlastní vinou dostala do problémů,“  tvrdí Udženija. Soudí, že stát má a může řešit důsledky krachu firmy třeba formou rekvalifikačních kurzů pro horníky nebo snahou přivést do regionu investory. „Je ale naprosto šílené 'půjčovat' společnosti OKD peníze a dívat se, jak další miliarda mizí v jednom velkém černém tunelu,“ uvedla.

Poslanec KSČM z Moravskoslezského kraje Miroslav Opálka řekl, že je ve svém názoru trochu rozpolcen, protože zná sociální problematiku tohoto kraje včetně vysoké nezaměstnanosti, a je pro to, aby stát napravil své chyby vůči občanům, jichž se dopustil špatnou privatizací, dojednanými smlouvami i kontrolou. Na druhé straně vnímá argument, že jde o soukromý subjekt, který se podle něj vůči státu nezachoval dobře.

O co bude stát žádat Evropskou komisi?

Česko se chystá v srpnu podat žádost Evropské komisi o peníze z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) na pomoc propouštěným z OKD. Podle „pesimistické varianty“, kdy by o práci přišlo v brzké době 8000 lidí, by ČR chtěla získat zhruba 189 milionů korun. Tuto variantu Mládek označil za katastrofický scénář. Při uzavření Paskova a propuštění asi 1800 osob by to bylo přes 48 milionů. Vyplývá to z materiálu ministerstva práce, který by měla ve středu projednávat vláda. Mládek považuje za pravděpodobnou variantu 800 propuštěných. 

EGF poskytuje podporu na zmírnění dopadů hromadného propouštění, kdy o práci přijde v jedné firmě a u jejích dodavatelů a odběratelů přes 500 lidí. Česko fond v minulém programovém období mezi lety 2007 až 2013 využilo jednou. Finance získal projekt společnosti Unilever. Nyní při útlumu těžby v OKD o finance požádá stát, projekt bude pak dělat úřad práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 13 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 18 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...