Ministr Babiš navrhne vládě, aby stát půjčil OKD 700 milionů korun

Nahrávám video
Babiš: Stát je připraven pomoci
Zdroj: ČT24

Ministr Andrej Babiš (ANO) předloží vládě návrh, aby stát těžební společnosti OKD, která je v úpadku, půjčil 700 milionů korun. Návrh smlouvy by měl být hotov do konce týdne, vláda by o ní měla jednat 27. července. Babiš to řekl po jednání s vedením OKD. Nejlepší pro společnost podle něj bude restrukturalizace, stát bude mít zájem, aby měl v managementu svého člověka. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) uvedl v pořadu Devadesátka ČT24, že chce také řešit situaci Báňské záchranné služby, dceřiné společnosti OKD.

Pravicová opozice se záměrem nesouhlasí. „Ze svého by jim nepůjčil určitě, budou to vyhozené peníze,“ řekl šéf TOP 09 Miroslav Kalousek. Naopak ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) řekl, že Babiš konečně pochopil vážnost situace OKD.

Vedení OKD chtělo od státu půjčit až jednu miliardu. Výkonný ředitel OKD Antonín Klimša řekl, že jednání považuje za úspěšné. Z půjčky má jít asi 400 milionů korun na dorovnání očekávaných výpadků v pracovním kapitálu a 285 milionů korun na odkládané investice.

Součástí požadavku byla i rezerva na neplánované mimořádné události. „Jestli bude stačit 700 (milionů), nebo nebude, je předčasné. Já i celé vedení společnosti budeme dělat všechno pro to, aby k tomu případnému čerpání rezervy na neplánované, mimořádné události skutečně nemuselo nikdy dojít,“ prohlásil Klimša. 

Pro stát je to zapeklitá situace, protože jde o firmu, která byla velmi špatně zprivatizována a vytunelována. Jde o soukromou firmu, ale pokud by šla do konkurzu, tak by to mělo katastrofální dopady na celý region. Stát je připraven pomoci.
Andrej Babiš
ministr financí

Babiš si myslí, že navrhovaných 700 milionů korun společnost možná ani nebude potřebovat a měly by jí vyjít i na příští rok. „Určitě budu chtít, aby na to dohlíželo ministerstvo financí, abychom si sem dali nějakého člověka, který možná by mohl jít i do managementu společnosti, nejenom do představenstva, abychom se přímo podíleli na fungování té společnosti a dohlíželi na to, aby si vylepšila pozici na trhu,“ uvedl ministr.

Půjčka by měla vykrýt i srpnové výplaty

Půjčka by podle něj měla být použita už na srpnové výplaty horníků. „Ten požadavek na srpen, jak jsem to pochopil, je kolem 130 milionů korun,“ řekl Babiš. Vláda by o půjčce měla rozhodnout příští týden. „To je vlastně poslední termín. Abychom poskytli ty peníze, tak vláda 27. července musí rozhodnout. Takže já předložím s panem ministrem Mládkem do vlády návrh materiálu, tak uvidíme, jestli se domluvíme na té sumě,“ dodal ministr financí.

Nahrávám video
Za OKD se postavil ministr Babiš
Zdroj: ČT24

Mluvčí OKD Ivo Čelechovský popsal, jak se vedení OKD podařilo správce státní pokladny přesvědčit. „Vedení společnosti pana Babiše velmi podrobně a detailně seznámilo se svým záměrem zásadní reorganizace firmy, kterou preferuje již dlouhou dobu. Současně mu také rozklíčovali záměr na externí úvěr ve výši jedné miliardy korun. Z toho by bylo využito 400 milionů na pracovní kapitál, 285 na nezbytné investice do důlní činnosti a 300 milionů jako finanční rezerva,“ vypočítal mluvčí těžební společnosti.

Mládek rozhodnutí svého vládního kolegy chválí

Podle Mládka Babiš konečně pochopil vážnost situace OKD. Doufá, že už se nic nestane a návrh ministři schválí příští středu na posledním zasedání před srpnovým volnem, protože peníze firma potřebuje už v srpnu na červencové výplaty. Problémy by tak mohly přijít v době, kdy budou vládní prázdniny.

Půjčka OKD se státu podle Mládka vrátí, ve vyrovnání s věřiteli bude mít privilegované postavení. Uvedl to na kritiku pravicové opozice, podle které nepůjde o půjčku ale nevratný dar či vyhozené peníze daňových poplatníků. „Měli by si prostudovat konkurzní právo,“ podotkl na adresu politiků opoziční ODS a TOP 09 ministr.

Mládek připoměl, že chtěl pro OKD celou miliardu. „Preferoval bych miliardu jako úvěrový rámec, ale i 700 milionů by mělo vyřešit problém,“ uvedl. Firma v úpadku podle něj potřebuje 400 milionů korun na provozní kapitál, 280 milionů korun na těžbu do konce roku a 320 milionů měla být rezerva na mimořádné události.

Nahrávám video
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek v Devadesátce ČT24
Zdroj: ČT24

 V pořadu Devadesátka ČT24 Mládek zdůraznil, že „vláda nezachraňuje OKD, vláda se stará o lidi a stará se o region“. Jde podle něj o to, aby lidé postupně odcházeli kontrolovaným způsobem. Dodal, že za sedm, maximálně deset let těžba na Karvinsku skončí. 

Za větší hrozbu, než jestli stát dostane oněch 700 milionů zpět, považuje to, že „státu hrozí, že bude platit technický útlum šachet, až dojde k jejich zavření“. Podle střízlivých odhadů to může vyjít na 2,6 miliardy korun, dodal ministr, který odpovídal i na chatu

Předseda ČMKOS Josef Středula je smířen s uzavřením ztrátového Dolu Paskov, který táhne OKD ke dnu, a domnívá se, že pak by byla situace OKD výrazně jiná než je dnes. Připomněl ovšem, že o důl bude třeba se dál starat, jinak by mohlo dojít k bezpečnostnímu riziku pro okolí (velké množství metanu).

Jednání o dalších milionech

Mládek poté uvedl, že vláda bude muset také řešit situaci Báňské záchranné služby (dceřiná společnost OKD), aby měla peníze na svůj provoz. Domnívá se rovněž, že i její pracovníci mají nárok na kompenzace, které zatím dostali jen horníci OKD (jde o stimulační příspěvek v průměru 8000 korun po dobu tří let, pokud budou pracovat jinde nebo budou aktivně hledat práci).

Do zatím schválených kompenzací nebyla podle Mládka záchranná služba zahrnuta, protože se to nepodařilo dohodnout s ministrem financí. Potřebnou celkovou částku pro horníky z hnědouhelných dolů v severních Čechách, uranových dolů a pro záchranáře z Báňské služby odhadl na 600 milionů korun. 

Opozici se Babišovo rozhodnutí nelíbí. Neslibuje půjčku, ale dar, říká

Státem půjčených 700 milionů korun budou podle exministra financí a šéfa TOP 09 Miroslava Kalouska vyhozené peníze. Že nepůjde o půjčku, ale spíše o dar, si myslí i místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija. Předlužená OKD podle ní nebude nikdy schopna státu peníze vrátit. 

„Půjčovat bude ze státního rozpočtu, tedy z peněz daňových poplatníků. My všichni tak finančně přispějeme firmě, která se vlastní vinou dostala do problémů,“  tvrdí Udženija. Soudí, že stát má a může řešit důsledky krachu firmy třeba formou rekvalifikačních kurzů pro horníky nebo snahou přivést do regionu investory. „Je ale naprosto šílené 'půjčovat' společnosti OKD peníze a dívat se, jak další miliarda mizí v jednom velkém černém tunelu,“ uvedla.

Poslanec KSČM z Moravskoslezského kraje Miroslav Opálka řekl, že je ve svém názoru trochu rozpolcen, protože zná sociální problematiku tohoto kraje včetně vysoké nezaměstnanosti, a je pro to, aby stát napravil své chyby vůči občanům, jichž se dopustil špatnou privatizací, dojednanými smlouvami i kontrolou. Na druhé straně vnímá argument, že jde o soukromý subjekt, který se podle něj vůči státu nezachoval dobře.

O co bude stát žádat Evropskou komisi?

Česko se chystá v srpnu podat žádost Evropské komisi o peníze z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) na pomoc propouštěným z OKD. Podle „pesimistické varianty“, kdy by o práci přišlo v brzké době 8000 lidí, by ČR chtěla získat zhruba 189 milionů korun. Tuto variantu Mládek označil za katastrofický scénář. Při uzavření Paskova a propuštění asi 1800 osob by to bylo přes 48 milionů. Vyplývá to z materiálu ministerstva práce, který by měla ve středu projednávat vláda. Mládek považuje za pravděpodobnou variantu 800 propuštěných. 

EGF poskytuje podporu na zmírnění dopadů hromadného propouštění, kdy o práci přijde v jedné firmě a u jejích dodavatelů a odběratelů přes 500 lidí. Česko fond v minulém programovém období mezi lety 2007 až 2013 využilo jednou. Finance získal projekt společnosti Unilever. Nyní při útlumu těžby v OKD o finance požádá stát, projekt bude pak dělat úřad práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 25 mminutami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 4 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...