Heřmanice

Budoucnosti prohořívající heřmanické haldy v Ostravě, která znečišťuje ovzduší v okolí, má vyřešit expertní pracovní skupina ustavená ministerstvem průmyslu a obchodu. Poprvé se sešla v úterý. Hodnoty rakovinotvorného benzoapyrenu jsou na nejbližších měřicích stanicích v okolí haldy pravidelně překračovány přibližně trojnásobně. Sanaci této ekologické zátěže momentálně komplikuje i několik soudních sporů.

Plocha podzemního hoření heřmanické haldy v Ostravě se rozšířila, přiblížila se ke kalové nádrži K1. Kromě uhelných zbytků jsou v ní odpadní vody z koksovny s vysokým obsahem fenolu, čpavku a dalších nebezpečných chemikálií. Množstvím materiálu odpovídá nádrž třetině největší ekologické zátěže – ostravským lagunám.

Déle než dvacet let hoří a nebezpečnými látkami, včetně karcinogenních, ohrožuje zdraví lidí z širokého okolí obří halda v Ostravě Heřmanicích. Pod jejím povrchem desítky let doutná požár. Státní podnik Diamo se už před více než deseti lety zavázal, že hořící haldu zlikviduje. To se ale dosud nestalo. Navíc nyní vyšlo najevo, že způsob, jakým Diamo rekultivaci místa řeší, přinesl další vážné problémy. Případem se zabývá i policie. Pro pořad Reportéři ČT natáčel Dalibor Bártek.

Sanace prohořívající haldy v ostravských Heřmanicích nepokračuje. Státní podnik Diamo ji zastavil kvůli změnám majetkových poměrů a sporům se zhotovitelem oddělovací stěny, která měla bránit prohořívání odvalu. V jeho blízkosti je skládka chemického odpadu z koksoven. Podle posudků, které si ostravská koksovna nechala zpracovat, v místě hrozí ekologická havárie. Diamo tvrdí, že má situaci pod kontrolou.

Státní podnik Diamo, společnost Veolia Energie a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) zjišťují, jak využít teplo z haldy Heřmanice. Konkrétně zda by bylo možné ho využít například k vytápění okolních domů. Odborníci budou sledovat dynamiku podzemních tepelných toků pomocí výzkumného vrtu s koaxiálním výměníkem tepla, sdělili zástupci firem a školy, kteří v úterý výměník jeřábem zasunuli do 14 metrů hlubokého vrtu.

Pašování peněz je podle celní správy vzhledem k válečným konfliktům ve světě čím dál častějším problémem. Vyhledávat pašované bankovky celníkům pomáhají speciálně vycvičení psi. Jejich výcvik chtějí celníci posílit. Tento týden proto pořádají mezinárodní kynologický seminář v Heřmanicích na Frýdlantsku.

Liberecký kraj vytvořil speciální fond Turów, rozdělovat z něj bude peníze na vybudování vodárenské infrastruktury do obcí zasažených úbytkem vody kvůli těžbě v polském dole. Ve fondu je zhruba 857 milionů korun, které poslala polská strana Libereckém kraji jako kompenzaci. Už teď je ale jasné, že částka stačit nebude.

Pršet začalo 6. srpna 2010. V následujících třech dnech napadlo na hřebenech Jizerských hor v celkovém součtu přes 300 milimetrů srážek. Řeky reagovaly okamžitě a prudce: více než stoletá voda se prohnala povodím Lužické Nisy, Smědé, Ploučnice a Kamenice. Zemřelo 5 lidí, škody byly odhadovány ve stovkách milionů korun. Nejpostiženější byly Heřmanice, Raspenava, Chrastava, Hrádek nad Nisou, Frýdlant a Lindava, v Polsku pak Bogatynia a Zgorzelec.

Haldy v česko-polském příhraničí, které jsou dosud termicky aktivní, škodí ovzduší méně, než se čekalo. V jejich emisích mají největší zastoupení uhlovodíky, které jsou nejméně škodlivé, těch nejrizikovějších je naopak minimum. Informovali o tom vedoucí dvouletého česko-polského výzkumu škodlivin z hald Václav Dombek z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a Leszek Drobek z Hlavního báňského institutu v polských Katovicích.

Pětiletý trest vyměřil Okresní soud v Ostravě Antonínu Rácovi, který šikanoval svého osmadvacetiletého spoluvězně. Ve věznici v ostravských Heřmanicích po něm požadoval, aby mu před spaním vyprávěl pohádky. Když odmítl, následovaly fyzické tresty. Rozsudek není pravomocný, obžalovaný se ještě může odvolat.