Na haldě Heřmanice se nebude budovat sarkofág, ale vzdušné oddělovací stěny

Nahrávám video

Sarkofág, který plánoval státní podnik Diamo, se na haldě Heřmanice v Ostravě stavět nebude. Sanace haldy bude pokračovat zejména stavbou vzdušných oddělovacích stěn. Shodli se na tom účastníci schůzky v Praze, na které byli zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, Diama, města Ostravy, Moravskoslezského kraje či společnosti OKK Koksovny.

„Nejdůležitější, co zaznělo před všemi stranami, bylo, že je shoda na tom, že se nebude pokračovat v budování sarkofágu. To je pro nás důležité, jelikož máme za to, že tak, jak byl navržen z nějakých materiálů, ne-li betonu, to nebylo dobrým řešením. Mělo to i hodně technických vad a bylo to drahé řešení,“ řekl náměstek ostravského primátora Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu).

Velká manipulace s materiálem by podle něj navíc možná zatížila lidi v okolí haldy více než její dohoření. Práce na sarkofágu měly podle dřívějších informací trvat zhruba deset let a stát minimálně 2,3 miliardy korun.

Cílem je co nejrychleji přejít k sanaci

Diamo na webu věnovaném haldě uvedlo, že snahou je co nejrychleji přejít od příprav k sanaci. „Zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, města Ostrava, OKK Koksovny a společnosti Diamo se dohodli na pokračování sanace heřmanické haldy, zejména na dostavbě oddělovacích stěn, které jsou klíčové pro další stabilizaci území. Shoda panuje také v tom, že jednání budou pokračovat s cílem co nejrychleji přejít od příprav k samotné realizaci,“ uvedlo Diamo. Sanace haldy zůstává podle podniku prioritou a všechny strany deklarovaly vůli aktivně spolupracovat na jejím dokončení.

Mluvčí Diama Tomáš Indrei řekl, že hlavním důvodem pro upuštění od řešení se sarkofágem jsou výsledky monitoringu ovzduší u haldy, který dělal Zdravotní ústav v Ostravě. „Měření jasně dokazuje, že vliv haldy na okolí je minimální. Shodné závěry vyplývají také z autorizovaného měření emisí provedeného přímo v termicky aktivní části haldy. Díky tomu není nutné provést tak nákladné sanační opatření, jako je sarkofág,“ uvedl Indrei.

Sanace heřmanické haldy bude podle mluvčího podniku pokračovat stavbou oddělovacích stěn, které mají zabránit postupu termické aktivity směrem ke skládce chemických odpadů i ke kalovým nádržím. „Cílem jsou naprosto minimální zásahy do hořící části, abychom co nejvíce eliminovali prašnost a nepodporovali další hoření,“ uvedl Indrei.

Boháč podotkl, že došlo ke shodě, že oddělovací stěny „budou budovány z převážné části jako vzdušné, bez závozu materiálu“. Naplní se tak podle něj i požadavek města na co nejmenší další zatížení okolí prašností.

Vrchní ředitel sekce průmyslu a ochrany spotřebitele na ministerstvu Eduard Muřický uvedl, že naprosto zásadní je shoda všech zúčastněných stran na dalším postupu. „Heřmanická halda je dlouhodobý ekologický problém, který se řeší řadu let, a bez společného postupu se neposuneme od příprav k realizaci. Naší prioritou je teď co nejrychleji pokračovat v konkrétních krocích, zejména v dostavbě oddělovacích stěn, které jsou klíčové pro stabilizaci území,“ uvedl Muřický.

Odkud budování stěn začne?

Boháč řekl, že Ostrava navrhuje, aby resort zvážil, odkud budování oddělovacích stěn začne. Mohlo by se začít stavět na pozemcích patřících státu a až pak pokračovat na pozemcích OKK Koksoven. Koksovny si podle něj vzaly čas k vyjádření.

„Dohodli jsme se, že po doručení jejich stanoviska se zase potkáme ve stejném složení. Podle toho stanoviska se zařídíme a budeme pokračovat. Připomínám, že město Ostrava mění územní plán tak, aby v případě potřebných majetků mohlo dojít i k vyvlastňování území,“ zdůraznil Boháč.

Další dobrou zprávou podle něj je dohoda, že bude pokračovat budování čisticích zón pro auta, které požadovalo město. „Auta budou zaplachtována, ta, která budou vozit něco na haldu i z ní něco odvážet, a bude brán maximální zřetel, aby došlo ke snížení prašnosti,“ řekl Boháč.

Haldu neboli odval Heřmanice tvoří hlušiny a odpady z bývalých dolů a koksoven. Má rozlohu asi 103,5 hektaru. Halda uvnitř hoří, což uvolňuje do vzduchu škodlivé látky. Její sanace, která začala před více než dvaceti lety, je pozastavená. Kvůli haldě už vzniklo několik sporů. Od roku 2002 odval provozuje Diamo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Moravskoslezský kraj

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
4. 9. 2026

Mimořádný případ. Silniční inspekce zastavila soupravu přetíženou o 57 tun

Inspekce silniční dopravy (INSID) zastavila v noci na čtvrtek na Ostravsku soupravu přetíženou o 57 tun. Souprava převážela jeřáb z německého Magdeburku do Přerova a bez potřebných povolení projela z Německa přes Polsko do Česka. Celková hmotnost soupravy dosáhla 105 tun, navíc byla i o třináct metrů delší. Informovala o tom mluvčí inspekce Monika Balšánková. Podle inspekce jde o mimořádný případ, dosud se s takto extrémně přetíženou soupravou nesetkala.
27. 8. 2026

Střelci na královnu ukazují v Opavě veřejné umění ze socialismu

V opavském Domě umění vystavují sochy a reliéfy, které bývaly k vidění ve veřejném prostoru Moravskoslezského kraje za období socialismu. Na výstavu nazvanou Střelci na královnu se vešlo sedmdesát děl.
26. 8. 2026

Hasiči měli kvůli bouřkám 715 zásahů, vyjížděli hlavně ke spadlým stromům

Hasiči měli kvůli bouřkám od pátečního odpoledne 715 zásahů, nejvíce jich bylo ve Středočeském kraji. Čerpali především vodu ze zatopených sklepů a odklízeli popadané stromy, informovali na síti X. Někde voda podemlela železniční trať. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ojediněle napršelo až kolem 100 milimetrů za posledních 24 hodin. Někde toky dosáhly povodňových stupňů, to už by v sobotu podle ČHMÚ nemělo nastat.
22. 8. 2026Aktualizováno22. 8. 2026

Hrneček u studánky neznamená, že voda je pitná, varují odborníci

Laboratorní rozbory odhalily ve třech studánkách v okolí Žďáru nad Sázavou nadlimitní množství koliformních bakterií a dalších mikroorganismů. Ty mohou způsobit především průjmová onemocnění. Hygienici i vodohospodáři obecně nedoporučují pít vodu ze studánek bez předchozího rozboru. Nejde totiž o veřejné zdroje pitné vody, a jejich kvalita proto nemusí být ze zákona pravidelně kontrolována.
22. 8. 2026

Větrníky na Mravenečníku jsou dle ochránců přírody nebezpečné. Spor o demolici se táhne

Deset let na Mravenečníku v Jeseníkách chátrají tři věže větrné elektrárny. Podle ochránců přírody nejsou jen nevzhledné, ale také nebezpečné. Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ) vybídl k jejich odstranění firmu, které patří, za nečinnost jí pak uložil pokutu. Vlastník se demolici prý nebrání, tři věže ale chce nahradit jednou výkonnější. Už deset let však naráží na odpor. Záměr nepovolil Olomoucký kraj a jeho rozhodnutí potvrdilo i ministerstvo pro místní rozvoj. Firma nyní usiluje o povolení nová, bourací práce chce zahájit až poté.
18. 8. 2026

Českem prošly silné bouřky. Hasiči napříč zemí evidovali stovky výjezdů

Českem v pondělí prošly silné bouře. Meteorologové před nimi už dopoledne zpřísnili pro jihovýchod země výstrahu. Bouřky doprovázel přívalový déšť, kroupy i silné nárazy větru. Ve Skutči na Pardubicku byl zaznamenán náraz větru přes sto kilometrů za hodinu, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hasičům v některých oblastech v důsledku bouřek výrazně přibylo výjezdů. Celkem od dvanácté do osmnácté hodiny evidovali více než 550 případů technických pomocí. Ve východních Čechách a na Vysočině bouře způsobily výpadky elektřiny.
17. 8. 2026Aktualizováno17. 8. 2026

VideoSečteno: Moravskoslezský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 13. srpna se věnoval Moravskoslezskému kraji.
13. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.