Zaměstnanci ČT a ČRo protestovali v černém proti změnám financování

Stovky zaměstnanců České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) v černém oblečení ve středu protestovaly proti změnám ve financování veřejnoprávních médií, které chce prosadit vládní koalice. Iniciativa Veřejnoprávně podpořená odbory svolala shromáždění na Kavčích horách symbolicky pět minut před dvanáctou hodinu. Zaměstnanci ČRo se shromáždili před hlavním vchodem na Vinohradech po poledni. Pracovníci obou médií se sešli také v Brně a Ostravě.

Mnozí moderátoři či redaktoři vysílali v černém oblečení. Černá barva oblečení dle zástupce Veřejnoprávně v ČT, moderátora Daniela Stacha, symbolizuje černé obrazovky, které ale zaměstnanci televize vysílat nechtějí. „Veřejnoprávní média jsme odhodlaní bránit. Nechceme, aby veřejnoprávní televize a veřejnoprávní rozhlas, které patří vám občanům, byly přímo závislé na politické vůli kterékoliv vlády,“ prohlásil Stach.

Zástupci iniciativy, odbory a pracovníci ČT a ČRo už dříve kvůli chystaným změnám vyhlásili časově neomezenou stávkovou pohotovost. Na středečním shromáždění uvedli, že pokud budou další kroky politiků vůči veřejnoprávním médiím ohrožovat jejich nezávislost, mohou přistoupit ke stávce.

„Chceme být i nadále odpovědni veřejnosti, nikoli politikům, ať už vládním, nebo opozičním. Pokud by různé návrhy ohrožovaly nezávislost a budoucnost veřejnoprávních médií, dalším přirozeným krokem bude stávka,“ sdělil ve středu za iniciativu Veřejnoprávně Jan Herget z Českého rozhlasu.

Podle něj vládní koalice sice tvrdí, že chce pouze změnit systém financování, ale jde o daleko víc – o hodnoty, nezávislost, stabilitu a služby poskytované veřejnoprávními médii divákům.

Odborová organizace České televize podle jejího předsedy Vlastimila Vojtěcha připomínkuje poslanecký návrh na osvobození některých skupin od placení poplatků za ČT a ČRo. „Máme k němu zamítavé stanovisko, protože tento návrh zákona by ještě v letošním účetním roce připravil veřejnoprávní média o neuvěřitelné částky,“ sdělil.

Předpokládaná částka je podle Vojtěcha u ČT 1,4 miliardy za rok a u ČRo až půl miliardy. Veřejnoprávním médiím by hrozila insolvence. Odbory podle něj vládě vyhlášením stávkové pohotovosti podaly ruku k jednání. „Naše podaná ruka nebude trvat dlouho. Buď s námi začnete jednat, nebo potom budeme muset použít všechny kroky, které nám náš právní řád umožňuje,“ uzavřel Vojtěch.

Shromáždění před budovou rozhlasu

Po poledni se také na několik minut shromáždila přibližně stovka zaměstnanců ČRo před hlavním vchodem do budovy, kde zazněla fanfára v podání členů Symfonického orchestru Českého rozhlasu.

Protest pracovníků ČRo se odehrál bez prohlášení. „Poslouchejte Český rozhlas,“ zaznělo pouze z davu zaměstnanců.

ČRo v úterní tiskové zprávě sdělil, že v případě přijetí poslanecké novely zákona o rozhlasových a televizních poplatcích by přišel o příjmy 360 milionů až 370 milionů korun ročně. Letos hospodaří s rozpočtem 2,7 miliardy. Dle rozhlasu by se to promítlo do obsahu a šíře veřejné služby i do snížení počtu pracovních míst přibližně o dvě stě z 1350 a ukončení spolupráce se stovkami externích spolupracovníků z různých oblastí.

„Ohrožena by byla zejména regionální vysílání, zpravodajství při mimořádných událostech, zahraniční a sportovní zpravodajství, původní tvorba, kulturní projekty i obsah pro děti, mladé posluchače a seniory,“ uvedl již dříve generální ředitel ČRo René Zavoral.

Zásahy by se podle Zavorala promítly také do provozu ČRo. Musel by přistoupit k výrazné revizi investic, režijních nákladů, distribuce, správy majetku či plateb kolektivním správcům.

Rozhlas zároveň požaduje, aby se při posuzování dopadů návrhu započítal i výpadek příjmů z reklamy a sponzoringu a aby byl jejich rozsah vrácen na úroveň před novelou zákona v roce 2025.

Přes čtyři sta připomínek

Vládní koalice se minulý týden dohodla, že místo návrhu zákona o veřejnoprávních médiích, k němuž se sešlo přes čtyři sta připomínek, předloží ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) jiný návrh, který pouze nahradí zákon o poplatcích novým zákonem převádějícím financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Zákony o ČT a ČRo zůstanou v současné podobě. Vláda by měla nový návrh projednat 15. června, 9. června by o něm s premiérem měli jednat ředitelé ČT a ČRo.

Vedení veřejnoprávní televize i rozhlasu nadále odmítají změnu financování ze současného systému poplatků. Nelíbí se jim také možné snížení částky, kterou by z rozpočtu měly instituce dostat.

Vedle Klempířova návrhu vznikl už zmíněný návrh poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO), který osvobozuje od placení poplatků některé skupiny, například samostatně žijící seniory nad 75 let a jejich domácnosti nebo firmy do padesáti zaměstnanců. Ten by měl podle záměru předkladatelů začít platit ještě letos.

Česká televize letos z poplatků, které jsou základem jejího hospodaření, inkasuje 6,73 miliardy, přibližně miliardu ročně televize získává z další činnosti. Rozpočet rozhlasu pro letošní rok počítá s celkovými výnosy 2,74 miliardy korun – také jejich základem jsou poplatky.

Původní Klempířův návrh počítal s tím, že ČT získá z rozpočtu prostředky na úrovni roku 2024, tedy před loňským zvýšením poplatků ze 45 na 55 korun u rozhlasu a ze 135 na 150 u televize. Pro ČT by to znamenalo snížení příjmu o jednu miliardu a pro rozhlas pokles o čtyři sta milionů korun. Konečnou sumu z rozpočtu v novém návrhu ale ministerstvo zatím neoznámilo.

Fridrich: ČT by musela propustit 300 až 500 lidí

Zástupce generálního ředitele ČT Milan Fridrich ve středu uvedl, že televize by v případě snížení rozpočtu o asi miliardu korun musela propustit tři sta až pět set lidí. V současnosti má instituce téměř tři tisíce zaměstnanců a rozpočet 8,5 miliardy.

Vedle hromadného propouštění a s tím spojených nákladů na odstupné by dle Fridricha ČT musela rušit již rozjeté velké projekty ve výrobě, včetně dramatické tvorby, což by znamenalo další náklady na smluvní sankce za zastavení projektů. Je tak možné, že by televize nebyla schopná plnit své závazky, podotkl.

V roce 2028 pak veřejnoprávní televizi hrozí, že přijde o dalších čtyři sta až 450 milionů korun, kterými v současnosti disponuje v rámci výjimky na odpočet DPH. Ta na konci příštího roku skončí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Reportéři+ popsali, jak firmy využívají náhradního plnění

Stát usiluje o podporu osob se zdravotním postižením dlouhodobě – větší firmy musejí takové lidi přímo zaměstnat, nebo je podpořit přes takzvané náhradní plnění, například odběrem zboží, které vyrobili. Některé společnosti to ale zneužívají.
před 9 hhodinami

Pavel a Babiš se na Hradě shodli na důležitosti koordinace zahraniční politiky

Prezident Petr Pavel se s premiérem Andrejem Babišem (ANO) podle Hradu shodli na důležitosti koordinace zahraniční politiky a potřebě sdílení informací a výstupů z jednání, zejména od ministerstva zahraničních věcí. Během asi hodinové schůzky měli podle Babiše probrat také situaci ve světě či rozpočet na příští rok. Premiér, který označil jednání za velmi konkrétní, uvedl, že se s Pavlem znovu setká na plánovaném jednání Bezpečnostní rady státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Kauza pardubického magistrátu míří k soudu. Exšéf odboru a firma čelí obžalobě

Po čtyřech letech vyšetřování padla obžaloba v korupční kauze na dopravním odboru pardubického magistrátu. Před soud půjde bývalý vedoucí Vladimír Bakajsa a další tři lidé – obžalobě čelí taky jedna firma. Podle detektivů pět let ovlivňovali stovky menších zakázek. Škoda přesáhla 24 milionů korun. Termín projednání obžaloby soud ještě neurčil.
před 10 hhodinami

Klíčníci vyzvedli české korunovační klenoty

Ve svatovítské katedrále se v pondělí odpoledne po roce znovu sešlo sedm klíčníků, kteří otevřeli dveře Korunní komory a vyzvedli z ní korunovační klenoty. Svatováclavská koruna, žezlo a jablko, které se používaly při korunovaci českých králů, budou od úterý vystavené ve Vladislavském sále Pražského hradu. První čtyři dny si je budou moci prohlédnout školáci, od soboty 19. září do pondělí 28. září se výstava otevře veřejnosti.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vláda schválila přísnější pravidla prodeje kratomu

Ministři schválili novelu o návykových látkách, podle které by mimo jiné bylo možné koupit od příštího roku kratom od 21 let, ne od 18 let jako dosud. Prodej přes internet se zakáže, zpřísní se také pravidla pro specializované obchody i požadavky na bezpečnost produktů, uvedl na síti X ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Proti zákazu e-shopů se staví Hospodářská komora i experti na závislosti. Podle nich se poptávka přesune z legálního na nelegální trh.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Lázeňský dům v Luhačovicích může opět přijímat nové klienty. Hygienici zrušili zákaz

Krajská hygienická stanice Zlínského kraje (KHS ZK) v pondělí zrušila svůj zákaz lázeňskému léčebnému domu Praha v Luhačovicích přijímat nové klienty kvůli epidemii gastroenteritidy. Hygienici tam od července evidovali přes 170 případů onemocnění, minulý týden proto zařízení dočasně zakázali přijímat klienty, aby zabránili dalšímu šíření akutního onemocnění vyvolaného noroviry. Opatření mělo platit od úterý 15. září. Nyní však mimořádné opatření zrušili.
před 14 hhodinami

Pacient má právo nahrát si vyšetření. Měl by se ale řídit pravidly

Pacienti si mohou za určitých podmínek nahrávat vyšetření u lékaře, a to i bez jeho souhlasu. Podle Martina Šolce z katedry zdravotnického práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy je pořízení záznamu legální zejména tehdy, pokud slouží k ochraně práv pacienta a může být později využito například při stížnosti nebo jako důkaz u soudu. Při zveřejňování nahrávky, například na sociálních sítích, musí být pacient ale výrazně opatrnější.
před 14 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.