Zaměstnanci ČT a ČRo protestovali v černém proti změnám financování

Stovky zaměstnanců České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) v černém oblečení ve středu protestovaly proti změnám ve financování veřejnoprávních médií, které chce prosadit vládní koalice. Iniciativa Veřejnoprávně podpořená odbory svolala shromáždění na Kavčích horách symbolicky pět minut před dvanáctou hodinu. Zaměstnanci ČRo se shromáždili před hlavním vchodem na Vinohradech po poledni. Pracovníci obou médií se sešli také v Brně a Ostravě.

Mnozí moderátoři či redaktoři vysílali v černém oblečení. Černá barva oblečení dle zástupce Veřejnoprávně v ČT, moderátora Daniela Stacha, symbolizuje černé obrazovky, které ale zaměstnanci televize vysílat nechtějí. „Veřejnoprávní média jsme odhodlaní bránit. Nechceme, aby veřejnoprávní televize a veřejnoprávní rozhlas, které patří vám občanům, byly přímo závislé na politické vůli kterékoliv vlády,“ prohlásil Stach.

Zástupci iniciativy, odbory a pracovníci ČT a ČRo už dříve kvůli chystaným změnám vyhlásili časově neomezenou stávkovou pohotovost. Na středečním shromáždění uvedli, že pokud budou další kroky politiků vůči veřejnoprávním médiím ohrožovat jejich nezávislost, mohou přistoupit ke stávce.

„Chceme být i nadále odpovědni veřejnosti, nikoli politikům, ať už vládním, nebo opozičním. Pokud by různé návrhy ohrožovaly nezávislost a budoucnost veřejnoprávních médií, dalším přirozeným krokem bude stávka,“ sdělil ve středu za iniciativu Veřejnoprávně Jan Herget z Českého rozhlasu.

Podle něj vládní koalice sice tvrdí, že chce pouze změnit systém financování, ale jde o daleko víc – o hodnoty, nezávislost, stabilitu a služby poskytované veřejnoprávními médii divákům.

Odborová organizace České televize podle jejího předsedy Vlastimila Vojtěcha připomínkuje poslanecký návrh na osvobození některých skupin od placení poplatků za ČT a ČRo. „Máme k němu zamítavé stanovisko, protože tento návrh zákona by ještě v letošním účetním roce připravil veřejnoprávní média o neuvěřitelné částky,“ sdělil.

Předpokládaná částka je podle Vojtěcha u ČT 1,4 miliardy za rok a u ČRo až půl miliardy. Veřejnoprávním médiím by hrozila insolvence. Odbory podle něj vládě vyhlášením stávkové pohotovosti podaly ruku k jednání. „Naše podaná ruka nebude trvat dlouho. Buď s námi začnete jednat, nebo potom budeme muset použít všechny kroky, které nám náš právní řád umožňuje,“ uzavřel Vojtěch.

Shromáždění před budovou rozhlasu

Po poledni se také na několik minut shromáždila přibližně stovka zaměstnanců ČRo před hlavním vchodem do budovy, kde zazněla fanfára v podání členů Symfonického orchestru Českého rozhlasu.

Protest pracovníků ČRo se odehrál bez prohlášení. „Poslouchejte Český rozhlas,“ zaznělo pouze z davu zaměstnanců.

ČRo v úterní tiskové zprávě sdělil, že v případě přijetí poslanecké novely zákona o rozhlasových a televizních poplatcích by přišel o příjmy 360 milionů až 370 milionů korun ročně. Letos hospodaří s rozpočtem 2,7 miliardy. Dle rozhlasu by se to promítlo do obsahu a šíře veřejné služby i do snížení počtu pracovních míst přibližně o dvě stě z 1350 a ukončení spolupráce se stovkami externích spolupracovníků z různých oblastí.

„Ohrožena by byla zejména regionální vysílání, zpravodajství při mimořádných událostech, zahraniční a sportovní zpravodajství, původní tvorba, kulturní projekty i obsah pro děti, mladé posluchače a seniory,“ uvedl již dříve generální ředitel ČRo René Zavoral.

Zásahy by se podle Zavorala promítly také do provozu ČRo. Musel by přistoupit k výrazné revizi investic, režijních nákladů, distribuce, správy majetku či plateb kolektivním správcům.

Rozhlas zároveň požaduje, aby se při posuzování dopadů návrhu započítal i výpadek příjmů z reklamy a sponzoringu a aby byl jejich rozsah vrácen na úroveň před novelou zákona v roce 2025.

Přes čtyři sta připomínek

Vládní koalice se minulý týden dohodla, že místo návrhu zákona o veřejnoprávních médiích, k němuž se sešlo přes čtyři sta připomínek, předloží ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) jiný návrh, který pouze nahradí zákon o poplatcích novým zákonem převádějícím financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Zákony o ČT a ČRo zůstanou v současné podobě. Vláda by měla nový návrh projednat 15. června, 9. června by o něm s premiérem měli jednat ředitelé ČT a ČRo.

Vedení veřejnoprávní televize i rozhlasu nadále odmítají změnu financování ze současného systému poplatků. Nelíbí se jim také možné snížení částky, kterou by z rozpočtu měly instituce dostat.

Vedle Klempířova návrhu vznikl už zmíněný návrh poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO), který osvobozuje od placení poplatků některé skupiny, například samostatně žijící seniory nad 75 let a jejich domácnosti nebo firmy do padesáti zaměstnanců. Ten by měl podle záměru předkladatelů začít platit ještě letos.

Česká televize letos z poplatků, které jsou základem jejího hospodaření, inkasuje 6,73 miliardy, přibližně miliardu ročně televize získává z další činnosti. Rozpočet rozhlasu pro letošní rok počítá s celkovými výnosy 2,74 miliardy korun – také jejich základem jsou poplatky.

Původní Klempířův návrh počítal s tím, že ČT získá z rozpočtu prostředky na úrovni roku 2024, tedy před loňským zvýšením poplatků ze 45 na 55 korun u rozhlasu a ze 135 na 150 u televize. Pro ČT by to znamenalo snížení příjmu o jednu miliardu a pro rozhlas pokles o čtyři sta milionů korun. Konečnou sumu z rozpočtu v novém návrhu ale ministerstvo zatím neoznámilo.

Fridrich: ČT by musela propustit 300 až 500 lidí

Zástupce generálního ředitele ČT Milan Fridrich ve středu uvedl, že televize by v případě snížení rozpočtu o asi miliardu korun musela propustit tři sta až pět set lidí. V současnosti má instituce téměř tři tisíce zaměstnanců a rozpočet 8,5 miliardy.

Vedle hromadného propouštění a s tím spojených nákladů na odstupné by dle Fridricha ČT musela rušit již rozjeté velké projekty ve výrobě, včetně dramatické tvorby, což by znamenalo další náklady na smluvní sankce za zastavení projektů. Je tak možné, že by televize nebyla schopná plnit své závazky, podotkl.

V roce 2028 pak veřejnoprávní televizi hrozí, že přijde o dalších čtyři sta až 450 milionů korun, kterými v současnosti disponuje v rámci výjimky na odpočet DPH. Ta na konci příštího roku skončí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Náročné operace jen ve specializovaných centrech, plánuje ministerstvo

Tři čtvrtiny ze zhruba sedmnácti tisíc nejnáročnějších operací ročně, většinou odstraňování nádorů, provádějí už nyní specializovaná centra. Do roku 2030 tam chce ministerstvo zdravotnictví (MZd) přesunout všechny, tedy zhruba čtyři tisíce zbývajících. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zdůraznil, že pro úspěšnost operací je zásadní zkušenost s nimi. Menší nemocnice před přehnanou centralizací varují, bude mít podle nich dopad na dostupnost péče nebo zájem lékařů v nich pracovat.
12:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSečteno: Hlavní město Praha

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 25. srpna se věnoval hlavnímu městu Praze.
před 2 hhodinami

VideoČasto se stanou věci, kterým by málokdo věřil, říkají Reportéři ČT Vrána a Vlach

Někdy se stanou věci, kterým by málokdo věřil, že se vůbec můžou stát. Řeč je o regionálních kauzách, které jsou leckdy tak překvapivé, že svou zajímavostí předčí i události na celostátní úrovni. Jaké kauzy se nejčastěji v regionech řeší? Jak snášejí zvídavé otázky místní podnikatelé a politici? Také o tom je podcast, ve kterém Janě Neumannové odpovídají reportéři Karel Vrána a Tomáš Vlach. Druhý jmenovaný přidává i své postřehy z častých návštěv Ukrajiny. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 2 hhodinami

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo.
03:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

VideoNa desítkách železničních přejezdů přibydou kamery

Zhruba na čtyřiceti železničních přejezdech po celé zemi budou instalovány kamery. Budou zaznamenávat registrační značky aut i chování řidičů. Třeba jestli respektují světelnou signalizaci a dopravní značky. Policisté díky tomu budou moct snáz postihovat bezohledné a nebezpečné chování. Jen od začátku letošního roku už za přestupky na přejezdech rozdali více než 700 pokut. Jako prevence před nehodami má sloužit i lepší zabezpečení. „Na silnicích prvních tříd už žádný přejezd bez závor neexistuje, takže nyní se soustředíme na zabezpečení komunikací nižších kategorií,“ sdělila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
před 12 hhodinami

VideoNevzdáváme to, říká šéf Asociace krajů Holiš k penězům na opravy silnic

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.
před 20 hhodinami

Příprava I/35 Českým rájem je opět na začátku, řekl šéf ŘSD Mátl

Příprava silnice I/35 Českým rájem je opět na začátku, Ředitelství silnic a dálnic musí znovu nechat posoudit dopady stavby na životní prostředí v cenném území, to potrvá nejméně 2,5 roku, informoval generální ředitel ŘSD Radek Mátl před jednáním se zástupci Libereckého kraje a dotčených obcí na plánované trase. Původně měla stavba začít v roce 2029, teď dokumenty ŘSD počítají se zahájením v roce 2033. I to je ale podle Mátla příliš optimistické.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.