Reportéři ČT: Devastace životního prostředí trvá desítky let. Sanace haldy Heřmanice zaměstnává politiky i policii

Reportéři ČT: Nebezpečná skládka na Ostravsku (zdroj: ČT24)

Déle než dvacet let hoří a nebezpečnými látkami, včetně karcinogenních, ohrožuje zdraví lidí z širokého okolí obří halda v Ostravě Heřmanicích. Pod jejím povrchem desítky let doutná požár. Státní podnik Diamo se už před více než deseti lety zavázal, že hořící haldu zlikviduje. To se ale dosud nestalo. Navíc nyní vyšlo najevo, že způsob, jakým Diamo rekultivaci místa řeší, přinesl další vážné problémy. Případem se zabývá i policie. Pro pořad Reportéři ČT natáčel Dalibor Bártek.

Důvodem je podezření, že namísto, aby byla obří halda, neboli odval, vyčištěna, byly na ni naopak během uplynulých let nelegálně navezeny statisíce tun odpadu. A to za tichého přihlížení státního podniku Diamo, který má sanaci na starosti.

„Tam bylo odkládané ledacos, a tak bohužel nám hoří celá Mendělejevova tabulka, která by hořet mohla,“ uvedl náměstek primátora pro životní prostředí Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu).

Heřmanický odval dělí od centrálního ostravského náměstí čtyři kilometry. Nejbližší obytná zástavba je pak vzdálena jen několik set metrů. Vznikl před necelými sty lety a postupně na něj bylo z místních šachet nakupeno zhruba třicet milionů tun hlušiny s obsahem uhlí. Ta na konci devadesátých let začala hořet. Žár v podzemí dosahuje místy až 800 stupňů.

Že odval v blízkosti obytné zástavby znečišťuje ovzduší nadlimitním množstvím nebezpečných látek, prokázala celá řada měření. Jedno z nich provedli ostravští hasiči v červnu 2019 přímo v místech, kudy kouř uniká z hlubin. „Víme, že lidé hlásí, že mají prach i různých barev na svých zahradách, tedy má to vliv i na život v nejbližším okolí,“ podotýká starosta obvodu Slezská Ostrava Richard Vereš (ANO).

Kvůli negativním dopadům na životní prostředí a zdraví lidí má být heřmanický odval odstraněn. Už v roce 2012 státní podnik Diamo, se souhlasem báňského úřadu, rozhodl, že hořící část odvalu rozebere a odveze a celé zasažené území zrekultivuje. „I přesto, že už dvacet let v Ostravě netěžíme, zůstal pořád odpad. Halda, se kterou se stát ani ministerstvo průmyslu a Diamo nevypořádaly. A ještě k tomu je to jeden velký komín,“ dodává Boháč.

Podle mluvčího ministerstva průmyslu a obchodu Vojtěcha Srnky je prioritou jak ministerstva, tak podniku Diamo, ochrana zdraví obyvatel a ochrana životního prostředí. „Což platí také v případu heřmanické haldy, zároveň ale je potřeba postupovat s péčí řádného hospodáře,“ dodal.

Dalibor Bártek hovořil o haldě na Ostravsku (zdroj: ČT24)

Pochyby nad rozhodnutím Diama

O tom, zda podnik Diamo postupoval jako řádný hospodář, však nyní panují pochyby. A prověřuje to i policie. Součástí projektu sanace z roku 2012 byl totiž závazek Diama, že napříč odvalem vykope takzvanou oddělovací vzdušnou stěnu. Ta měla zabránit tomu, aby se hoření rozšířilo do dalších částí odvalu, především pak k nedaleké skládce nebezpečných chemických odpadů původem z koksovny.

Podle schváleného záměru měla být oddělovací stěna vzdušná. Měl to být tedy koridor vyhloubený mezi hořící částí a zbytkem odvalu až na úroveň spodních vod tak, aby se hoření nemohlo hlušinou rozšířit. Diamo však v rozporu se schváleným plánem nechalo vyhloubený prostor znovu zavést.

Vyhloubení koridoru vzdušné stěny i její následné zasypání prováděla ostravská společnost Ridera Bohemia. Ovládá ji miliardář Václav Daněk a je známá jako jeden z hlavních sponzorů hokejového mužstva Vítkovice. Mezi uzavřením smlouvy na odtěžení hlušiny a podepsáním dohody o opětovném zasypání koridoru přitom uběhl pouze jeden měsíc. Stalo se to na přelomu let 2013 a 2014, aniž by Diamo vypsalo výběrové řízení.

Státní Diamo tak soukromé společnosti Ridera umožnilo výhodný byznys. Za každou tunu hlušiny, kterou Ridera z odvalu odvezla, zaplatila Diamu dvě koruny, ale materiál dál prodávala komerčním zákazníkům se ziskem. Diamo přitom samo vůbec nekontrolovalo, jaké množství hlušiny Ridera odváží.

Samotný zásyp vyhloubeného koridoru pak Ridera prováděla naopak bezúplatně, tedy na své vlastní náklady. Ale i to se firmě vyplatilo. „My inkasujeme peníze od dodavatelů za recyklované výrobky, které následně jsme uváděli do té oddělovací vzdušné stěny,“ vysvětluje člen představenstva Ridera Bohemia Roman Nohel.

Nepovolený odpad v oddělovací stěně

Podle dohody měla společnost Ridera k vybudování oficiálně nepovolené oddělovací stěny použít takzvaný harmonizovaný stavební výrobek skupiny kamenivo. Pro představu: nehořlavý materiál, jako je rozdrcená stavební suť smíchaná se zeminou. Když však v srpnu 2022 na odval přišla kontrola z ministerstva průmyslu, zjistila, že v oddělovací stěně se nachází nepovolený a zčásti hořlavý odpad.

Podle Nohela je materiál v pořádku. „Norma to stanoví a posudek, který se prováděl, tak vyšel, že to je v pořádku, že tento materiál v tom objemu a v této zdi nehoří a nemůže prohořet,“ tvrdí. Zástupce Ridery se odvolává na vlastní posudek.

Avšak k obdobným zjištěním jako ministerská kontrola dospěla i kontrola báňského úřadu. „Našly se tam i větší zbytky dřevní hmoty, kusy umělých hmot a podobně. Čili můžeme to sumarizovat pouze na hořlavé materiály, které by ve vzdušné stěně v žádném případě neměly být,“ podotýká mluvčí Českého báňského úřadu Bohuslav Machek. Že stěna, která má bránit ohni, obsahuje hořlavé příměsi a stavební odpad, pak potvrdil i soudní znalec, který na žádost Diama vypracoval posudek.

„Materiál návozu má do značné míry charakter netříděného a neupraveného demoličního odpadu s příměsí tuhého komunálního odpadu. (...) V rozporu se stanovenými jakostními parametry je rovněž velký podíl (...) hořlavých materiálů (kovové části, potrubí, kabely, dráty, (...) dřevo, papír, plasty, pryž a podobně,“ píše se v posudku.

„Tam byla navezena směs naprostého bordelu, kdy vznikla nelegální skládka komunálního odpadu, to je ten hlavní problém,“ dodává soudní znalec Zdeněk Čížek.

Ministerstvo průmyslu a obchodu podle mluvčího Vojtěcha Srnky tehdejšího ředitele Diama vyzvalo k tomu, aby vyvodil zodpovědnost konkrétních pracovníků, a tak se také stalo. „Bývalý ředitel odštěpného závodu Odra byl odvolán a došlo k dalším personálním krokům,“ podotýká mluvčí závodu Odra, Státního podniku Diamo Tomáš Indrei. Bývalý ředitel Petr Kříž ale Reportérům ČT řekl, že kvůli haldě odvolán nebyl.

Současný ředitel Ludvík Kašpar, který je ve funkci od roku 2020, však tvrdí, že ano. „Jako manažer a ředitel odštěpného závodu nezajistil dostatečný kontrolní systém, kontrolní mechanismus, aby se to, co se tam stalo, neodehrálo,“ uvedl Kašpar.

Policejní vyšetřování

Policie případ vyšetřuje. Trestní oznámení kvůli podezření ze spáchání několika trestných činů podal právě současný ředitel Diama Kašpar. „Chtěli jsme, aby policie prošetřila celý případ v celé šíři bez ohledu na to, jestli je to zaměstnanec Diama, nebo někoho jiného, protože je to veliký problém,“ dodává.

Oznámení směřuje mimo jiné na někdejšího vedoucího ostravského závodu Diama Josefa Havelku. Právě on budování stěny v roce 2014 zahájil a až do svého odchodu v roce 2018 ji měl kontrolovat. Havelka redaktorům ČT řekl, že si kvůli zdravotním obtížím nic nepamatuje. „Prodělal jsem rakovinu a infarkt, mám čtyři bypassy. (...) Já nevím, kde ta halda v podstatě je,“ uvedl.

Když Havelka před půlrokem podával vysvětlení na policii, o žádné ztrátě paměti se nezmínil. Pokud se podle něj objevily nedostatky v práci, tak „byly neprodleně řešeny a vždy byly řádně společností Ridera vyřešeny.“

I když je trestní oznámení formálně podáno na neznámého pachatele, směřuje právě na společnost Ridera Bohemia. Firma se podle ředitele Diama návozem zhruba 600 tisíc tun materiálu připomínajícího odpad mohla dopustit mimo jiné podvodu s velkým finančním profitem.

Podle Nohela se však firma nedopustila žádného pochybení. „V oddělovací vzdušné stěně není žádný odpad. Tam je pouze certifikovaný výrobek,“ uvedl a dodal, že vše je podle normy.

Další vývoj v kauze ovlivní i šetření České inspekce životního prostředí. Pokud dojde k závěru, že Ridera Bohemia do oddělovací stěny nelegálně navezla nepovolený odpad, pak by stěna musela být za stovky milionů korun přinejmenším částečně odstraněna. Mezitím však celá sanace hořícího heřmanického odvalu, na kterou Ostrava čeká již desítky let, stojí.