Česko za přibližně tři měsíce čekají volby. Agentury zveřejňují předvolební průzkumy i volební modely. S každým hlasováním se mění grafika, ovšem postupy, jak průzkumy vznikají, už tolik ne. Redakce ČT porovnala data z průzkumů, které agentury zpracovaly přibližně tři až čtyři měsíce před volbami, s reálnými volebními výsledky. A to z minulých tří sněmovních voleb.
V roce 2021 je vidět, že výsledky květnových průzkumů agentur Kantar, Median a Ipsos favorizovaly tři a půl měsíce před volbami koalici Pirátů se Starosty. Nejvíce hlasů však nakonec získaly jiné strany. Zajímavý byl také výsledek ČSSD, u kterého se jeden průzkum výrazněji lišil od těch ostatních a straně přisoudil zisk, díky kterému by se dostala do sněmovny.
V roce 2017 se dá obecně říct, že několik měsíců před volbami byly v průzkumech strany, u kterých výsledek už skoro odpovídal budoucí realitě, ale i strany, kde se to hodně lišilo. V roce 2017 to byli hlavně Piráti, SPD a Starostové.
V roce 2013 je zase zajímavé, že čtyři měsíce před volbami v průzkumech mezi stranami vůbec nefigurovalo ANO ani Úsvit přímé demokracie, které pak s nemalými zisky vstoupily do sněmovny. Například ANO se v průzkumech objevilo až v září se ziskem přibližně 14 procent.
Pravidla při tvorbě průzkumu
Při přípravě průzkumu musí agentury dodržovat přesná pravidla. Na začátku je dotazník, který programátoři převedou do elektronické podoby. „Je rozeslán za prvé tazatelům v naší telefonické síti, protože část průzkumu probíhá telefonickým dotazováním, a za druhé našim respondentům v on-line panelu,“ popisuje analytik Kantaru Pavel Ranocha.
Minimální počet respondentů je 1200, míň by jich podle Ranochy znamenalo větší riziko výběrové chyby u výsledků. Druhá podmínka je výběr vzorku respondentů. „Aby sociodemografická struktura vzorku přesně odpovídala české populaci. Čili když víme, že v české populaci je 51 % žen a 49 % mužů, tak v našem vzorku bude přesně tohle rozložení. Podobně u vzdělání, místa bydliště, regionu a tak dále,“ vysvětluje výzkumník.
Volební model: V takovém průzkumu jde o výsledky, jak by volby dopadly, kdyby byly v době, kdy se sbírají data. Nerozhodnutí lidé mohou zmínit i více stran. Průzkum pak pracuje i s tím, jak moc se k jednotlivým stranám volič přiklání.
Volební potenciál: Říká, kolik hlasů by strana získala, pokud by ji volili všichni, kteří o ní uvažují.
Preference: Odráží podporu pro strany. Při dotazování se ale nezohledňuje více možností. Pracuje se i s odpovědí „nevím“ nebo „nepůjdu k volbám“. Pokud dotazovaný ještě není rozhodnutý, takový parametr průzkum nezohledňuje. Výsledek je pak méně věrný než u volebního modelu.
Analytici pak data zpracují. Přesnost průzkumu přitom může výrazně ovlivnit jeho načasování – tedy za jak dlouho se budou volby konat. „Sběr dat nějakou dobu trvá. V posledních dvou týdnech před volbami se toho často stane tolik, že ani poslední sesbíraný model není možné striktně brát jako predikci výsledku,“ upozorňuje Ranocha.
Agentury postupují při sběru a vyhodnocování dat odlišně, proto se pak jejich výsledky liší. Poslední předvolební průzkumy mohou podle zákona zveřejňovat čtyři dny před volbami.
