Sanace haldy v Heřmanicích stojí. Koksovna se obává ekologické havárie

Nahrávám video

Sanace prohořívající haldy v ostravských Heřmanicích nepokračuje. Státní podnik Diamo ji zastavil kvůli změnám majetkových poměrů a sporům se zhotovitelem oddělovací stěny, která měla bránit prohořívání odvalu. V jeho blízkosti je skládka chemického odpadu z koksoven. Podle posudků, které si ostravská koksovna nechala zpracovat, v místě hrozí ekologická havárie. Diamo tvrdí, že má situaci pod kontrolou.

Heřmanická halda patří mezi největší svého druhu na Ostravsku a prohořívá už desítky let. Do ovzduší přitom unikají škodlivé látky. Státní podnik Diamo ji chtěl postupně odtěžit. Nyní ale tvrdí, že nemůže, jelikož část pozemků od firmy Asental, patřící Zdeňku Bakalovi, koupila firma Cresco & finance.

„Pokračování v sanačních pracích státnímu podniku Diamo brání vlastníci některých pozemků pod heřmanickým odvalem. Státní podnik Diamo jednal s bývalým vlastníkem pozemků, ta jednání ale byla z jeho strany přerušena a následně jsme se dozvěděli, že bývalý vlastník pozemku je prodal jinému subjektu,“ uvedl mluvčí Diama Tomáš Indrei.

„Společnost Cresco & finance nabyla pozemky pod odvalem Heřmanice až poté, co státní podnik Diamo ukončil jednání se společností Asental. A naším jediným cílem je zrychlení sanačních prací probíhajících na odvalu Heřmanice,“ řekl předseda představenstva společnosti Dalibor Tesař.

Sanační práce byly zastaveny, halda ale hoří dál. Termicky aktivní je přibližně její desetina, teplota pod povrchem je tam přibližně tři sta stupňů Celsia. Na úpatí haldy byla v roce 1991 založena skládka chemického odpadu z koksoven, v roce 2005 ji koksovny zapouzdřily. Nyní se bojí, že halda prohoří a termická aktivita se přiblíží až k nebezpečnému materiálu.

„Máme strach, že hoření odvalu Heřmanice, který je zhruba sedmdesát metrů od skládky chemického odpadu, by mohl nekontrolovatelně přehořet a tu skládku ohrozit, což by znamenalo poměrně velkou ekologickou havárii,“ varoval mluvčí společnosti OKK Koksovny Jindřich Vaněk.

Podle Indreie v tuto chvíli žádné nebezpečí pro Ostravu nehrozí. „My tady na místě provádíme měření pomocí termosond na několika místech, kontrolujeme to, a pokud by došlo k nějakému problému, tak jsme schopni okamžitě zasáhnout,“ ujistil.

Podle Tesaře ale už nyní teplota skládky nebezpečných odpadů dosahuje čtyřiceti stupňů Celsia. „Státní podnik Diamo disponuje odbornými stanovisky Vysoké školy báňské, ve kterých se uvádí, že kritická mez je padesát stupňů,“ řekl s tím, že rozdíl pouhých deseti stupňů ho velmi znepokojuje.

Oddělovací stěna

Problém blížícího se prohořívání měla vyřešit oddělovací vzdušná stěna. Tu mezi haldou a skládkou chemikálií stavěla na zakázku pro Diamo firma Ridera. Státní podnik si ji ale dodnes nepřevzal – podle něj je postavena z nevhodného materiálu, který může být hořlavý. „Odebrané vzorky potvrdily, že výplňový materiál oddělovací vzdušné stěny má povahu odpadu. Zhotovitele zásypu jsme proto vyzvali, aby ve věci nevhodně navezeného materiálu zjednal nápravu, ten na to nereagoval, a proto jsme zahájili reklamační řízení,“ sdělil Indrei.

„Po celou dobu provádění prací jsme byli průběžně kontrolováni, jak ze strany státního podniku Diamo, tak ze strany veřejnoprávních orgánů – zejména báňského úřadu i České inspekce životního prostředí. To, že námi budovaná oddělovací vzdušná stěna beze zbytku plní svůj cíl – zamezení dalšího postupu termické aktivity skrze tuto stěnu – potvrzuje několik nezávislých znaleckých posudků,“ brání se Roman Rohel ze společnosti Ridera Bohemia.

Posudek na vhodnost použitého materiálu bude mít Diamo zpracovaný v příštím roce. Ve sporu stojí proti sobě hned několik znaleckých posudků. Případem heřmanické haldy se už intenzivně zabývá i policie a Česká inspekce životního prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoVlakem na Ruzyni. Úsek mezi Veleslavínem a letištěm má postavit soukromník

Posun v přípravách trati na Letiště Václava Havla. Stát chce příští rok vybrat koncesionáře na úsek mezi pražskou Ruzyní a Veleslavínem. Má jít o první PPP projekt na tuzemské železnici, kdy vláda plánuje spolupracovat se soukromníky. Projekt má stát zhruba 109 miliard korun. Soukromý partner infrastrukturu postaví a bude ji provozovat a udržovat dalších 25 let.
před 1 hhodinou

Měřicí stanice v Česku opět zaznamenaly teplotní rekordy, bylo až 37,1 stupně

Teplotní rekordy v sobotu v Česku padly zhruba na třiceti procentech meteorologických stanic měřících přes třicet let. Nejtepleji bylo v Doksanech na Litoměřicku, a to 37,1 stupně Celsia, oznámil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). I v neděli meteorologové očekávají tropická vedra s nejvyššími teplotami mezi 32 a 37 stupni, už během dne se však podle ČHMÚ postupně zatáhne a objeví se deště i bouřky. Ochlazení se očekává i na začátku příštího týdne.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
před 13 hhodinami

Kroje a lidové tradice ovládly centrum Brna

Centrum Brna zaplavila krojovaná chasa. Na první celoměstské hody přišli zástupci 23 městských částí, společně si v odpoledním slunečním žáru na náměstí Svobody zatančili Moravskou besedu. Završili tak několikaletou snahu o obnovu krojů a lidových tradic Brna i přičleněných obcí, od Bosonoh po Žabovřesky. Stovky lidí všech generací v krojích slavily i v Domažlicích, kde se koná 72. ročník třídenních Chodských slavností, jednoho z nejstarších národopisných festivalů v Česku.
před 15 hhodinami

Akce Cihelna ukázala fiktivní válku Československa s Německem

Československo se po mnichovské dohodě pustilo do války s Německem – takový fiktivní scénář nabídla v sobotu letošní bojová ukázka Cihelna v Králíkách. Pohraniční střety mezi československými vojáky a německými ozbrojenými skupinami přerostly v otevřený konflikt, do kterého se zapojili také spojenci, přiblížil provozní ředitel Vojenského muzea Králíky Martin Večeř.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

V 93 letech Gustav Vrbacký stále pilotuje kluzáky

Létání zasvětil většinu svého života. Třiadevadesátiletý Gustav Vrbacký poprvé vzlétl na kluzáku před 76 lety a dodnes létá. Během své kariéry překonával rekordy, závodil, působil jako instruktor a podílel se také na rozvoji letiště v Brně-Medlánkách.
před 20 hhodinami

Pardubice, Olomouc nebo Brno. Některá města řeší nárůst černých skládek

Některá krajská města letos zaznamenala výrazný nárůst černých skládek. Více případů v prvních sedmi měsících letošního roku evidovaly třeba Pardubice, Olomouc, Brno nebo Zlín. Nejčastěji policisté nacházejí černé skládky při obchůzkách, s pomocí kamerového systému nebo díky oznámením od občanů. V řadě krajských měst se ale naopak počet černých skládek snížil. Česká televize to zjistila od zástupců městské policie.
včera v 08:00

Provoz pražského letiště se vrátil na hlavní ranvej

Letový provoz na pražském letišti se vrátil na hlavní dráhu. Kvůli modernizaci okolí hlavní ranveje byl na 4,5 měsíce převeden na vedlejší dráhu. Druhá etapa modernizace začala na konci března a zahrnovala čtrnáct stavebních a technologických projektů letiště za více než jednu miliardu a tři investiční akce externích partnerů, sdělil zástupce mluvčí letiště Jiří Hannich. Loni byla hlavní dráha uzavřena kvůli první etapě modernizace ve stejném období.
14. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.