Černá skládka

Výletní místo u rozhledny Bramberk hyzdí černá skládka. Na nepořádek v chráněné krajinné oblasti Jizerské hory upozornili turisté. Hromadu suti nechal na soukromý pozemek navézt jeho majitel, za to mu ale teď hrozí několikamilionová pokuta. Suť se na místo dostala z Horního Maxova, kde se demoluje objekt, který patří stejnému majiteli jako pozemek u rozhledny.

Déle než dvacet let hoří a nebezpečnými látkami, včetně karcinogenních, ohrožuje zdraví lidí z širokého okolí obří halda v Ostravě Heřmanicích. Pod jejím povrchem desítky let doutná požár. Státní podnik Diamo se už před více než deseti lety zavázal, že hořící haldu zlikviduje. To se ale dosud nestalo. Navíc nyní vyšlo najevo, že způsob, jakým Diamo rekultivaci místa řeší, přinesl další vážné problémy. Případem se zabývá i policie. Pro pořad Reportéři ČT natáčel Dalibor Bártek.

V Plzni přibývá černých skládek, jenom letos stála město jejich likvidace už dva miliony korun. Za poslední měsíc se plzeňským strážníkům podařilo odhalit pět pachatelů, kteří odložili odpad na místo, kam nepatří. Někteří z nich na sebe dokonce upozornili sami, když vyhodili předměty, na kterých bylo jméno nebo adresa.

Obec Stružná na Karlovarsku odkoupila areál bývalé porcelánky. Původní investor chátrající budovy zdemoloval a nechal na místě sutiny, které postupně doplnily černé skládky. Stružná plánuje, že na místě brownfieldu vyrostou rodinné domy. Opuštěných porcelánek je v kraji víc a ne vždy se daří problém řešit.

„Vezete stavební suť? Zaplaťte.“ To obyvatelé Plzně nově uslyší při návštěvě některého z tamních sběrných dvorů. Radnice pravidlo zavádí od ledna příštího roku. Za přijetí kilogramu suti se bude účtovat koruna a padesát haléřů. Proti rozhodnutí radnice jsou ekologové, obávají se toho, že budou ve městě a jeho okolí vznikat nové černé skládky.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) vyšetřuje případ černé skládky u Prášil. Na ní je zvláštní, že ji vytvořili pracovníci Národního parku Šumava. Do lesa navozili kusy rozebraných dřevěných můstků, které v létě opravovali u Frauenthalu. Správa národního parku to považuje za selhání svých zaměstnanců a už oznámila, že je potrestá.

Votice na Benešovsku získaly dotaci na odstranění černé skládky na Polském vrchu. Díky tomu by se mohl obnovit i zdroj vody z kontaminovaného vrtu v prameništi Kouty a zlepšit tak zásobování pitnou vodou. Celkové náklady jsou téměř 21 milionů korun, dotace od ministerstva životního prostředí pokryje 17,5 milionu korun, uvedl starosta Jiří Slavík (TOP 09).

Množící se černé skládky řeší radnice ve Znojmě. Lidé odhazují pytle s odpadem nejen v přírodě kolem silnic, ale i v centru města. Za takové jednání jim hrozí pokuta od několika stovek až do částky sto tisíc korun. Odpad mají přitom možnost zadarmo odvézt do sběrného dvora.

Přes 33 tisíc potenciálně kontaminovaných lokalit v Česku zmapuje CENIA, česká informační agentura životního prostředí. Vytvoří databázi s informacemi o těchto místech, například míře jejich kontaminace či riziku. Informoval o tom její ředitel Miroslav Havránek. Operační program životní prostředí a Fond soudržnosti Evropské unie poskytly na projekt dotaci 116,6 milionu korun.

Do lesů na Frýdecko-Místecku a Novojičínsku ve středu vyrazilo přibližně pět tisíc dobrovolníků, kteří v Beskydech uklízeli v rámci akce Poděkuj horám. Naplnili bezmála 18 velkoobjemových kontejnerů na odpad. Loni se do akce zapojily více než tři tisícovky lidí.

Radnice by měly mít možnost zlikvidovat černou skládku i na soukromém pozemku. Navrhuje to ministerstvo životního prostředí. Lidé se totiž o své okolí čím dál víc zajímají: roste počet podnětů na výskyt černé skládky i zájem o akce, jako je Ukliďme Česko.

Hrozbami i rozdáváním nádob na tříděný odpad se města snaží zabránit vzniku černých skládek. V Jihlavě se do pátrání po lidech, kteří nechávají odpadky přímo v historickém centru, zapojili i městští úředníci, městem, kde je možné získat nádoby na odpad zdarma, je Uničov. Ústí nad Labem pak k řádnému vyhazování odpadků motivuje nulovým poplatkem za komunální odpad.