Pro použité pneumatiky musí od roku 2021 zajistit jejich zpětný odběr výrobci, většinou prostřednictvím pneuservisů a autoservisů. Zdarma je vybírají i některé sběrné dvory. Například Sokolov zrušil poplatek před dvěma lety a podle radnice díky tomu ve městě a okolí černých skládek ubylo. V Česku ale stále končí dvacet procent pneumatik v přírodě, u silnic nebo na dálničních odpočívkách. Úklid nelegálních skládek stojí města a správce silnic každoročně miliony korun.
„Sběrné dvory mohou odebírat pneumatiky jak v režimu zpětného odběru výrobce, na základě smlouvy s kolektivním systémem, případně jako odpady. Sběr v režimu odpadů mohou zpoplatnit,“ přiblížila mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.
Aby Sokolov lidi motivoval k odevzdání odpadu, zavedl bezplatný odběr pneumatik, ale i elektrospotřebičů a baterií. Přivézt je může kdokoli. „Není to vázané na pobyt ve městě, nicméně se musí jednat o občana, nikoli o firmu,“ vysvětlil mluvčí města Sokolov Michal Švarc. Díky zrušení poplatku se podle něj podařilo snížit počet černých skládek ve městě a okolí.
Loni tak lidé přivezli do tamního sběrného dvora přes sedmdesát tun starých pneumatik. „V té hromadě je nějakých pět set až sedm set kusů pneumatik a je to tady za necelý měsíc. V roce 2023, kdy to bylo zpoplatněné, lidé za celý rok přivezli ani ne polovinu,“ ukázal Švarc.
Odevzdání pneumatik ve sběrném dvoře navíc umožňuje jejich další využití. Z pryžového granulátu se vyrábí například gumové dlaždice, podložky, izolační materiály, protihlukové stěny nebo směsi pro silnice.
Téměř dvacet procent pneumatik dál končí, kde nemá
Přesto podle radnice někdo nedávno odhodil dvě pneumatiky do jezírka uprostřed městského parku. Před sedmi lety ale byla situace ještě horší. Například v přírodě u nedalekých Kraslic to podle místních vypadalo jako výprodej pneumatik.
Podle údajů ministerstva životního prostředí se v Česku zpětný odběr pneumatik pohybuje nad osmdesáti procenty. „Například v roce 2023 bylo zpětně odebráno 86 884 tun pneumatik z celkového množství 96 274 tun, které bylo uvedeno na trh, což představuje čtyřiaosmdesátiprocentní úroveň zpětného odběru,“ uvedla Krejčí. Situace se zlepšila právě po roce 2021.
Odpočívky u dálnic jsou oblíbeným místem černých skládek
Část pneumatik ale dál končí v přírodě. Černé skládky vznikají například u popelnic nebo na dálničních odpočívkách. Jen na padesátikilometrovém úseku, který obsluhuje Středisko správy a údržby dálnic (SSÚD) v Bernarticích, naplní pracovníci odpadem za deset dnů celý kontejner.
„Je tady úplně všechno. Stavební suť, nábytek, kusy počítačů. Loni jsme našli dokonce dřevěnou latrínu a úplně novou vířivku,“ popsal mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl. Objevuje se i nebezpečný odpad, například staré akumulátory ze zahradní techniky, elektrokol nebo elektrokoloběžek. Pneumatiky jsou podle silničářů dlouhodobým problémem.
Úklid černých skládek stojí miliony korun
Likvidace černých skládek stojí Ředitelství silnic a dálnic statisíce korun. Za loňský rok odvezli pracovníci středisek správy a údržby dálnic z odpočívek a dalších míst podél dálnic asi 2600 tun komunálního odpadu, což je o pět set tun více než v roce 2020.
Náklady zatěžují i městské rozpočty. „Sebrali jsme odpad o objemu přibližně 424 tun. I městskou pokladnu to samozřejmě něco stojí. Částka je odhadovaná asi na pět milionů korun,“ řekl mluvčí Lázeňských lesů a parků Karlovy Vary Daniel Kubelka. V Karlových Varech museli odklidit například i skládku přímo před sběrným dvorem. Loni tam někdo přijel mimo otevírací dobu.
S úklidem pomáhají také dobrovolníci z projektu Ukliďme Česko. Ti letos sesbírali stovky tun odpadu. „Pokuta za odkládání odpadů mimo určené místo může být fyzické osobě udělena až do výše padesát tisíc korun,“ uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí. Dohledat viníky je velmi složité.
Povinnost zpětného odběru
Zákon o výrobcích s ukončenou životností, který ukládá výrobcům pneumatik povinnost zajistit na vlastní náklady zpětný odběr pneumatik od konečných uživatelů, vstoupil v účinnost 1. ledna 2021. Registr míst zpětného odběru vede ministerstvo životního prostředí v rámci systému VISOH2 společně s mapou odběrných míst. Vlastní mapu míst zpětného odběru provozuje také kolektivní systém ELTMA.
