Důl

Evropská rozvojová strategie Global Gateway (GG), kterou bude spravovat eurokomisař Jozef Síkela (STAN), si dává za cíl podpořit lidská práva, ale zároveň čelí tlaku na výnosnost daných investic. Síkela upozornil, že Evropská unie poskytuje vysokou humanitární i rozvojovou pomoc, ale její výsledky nejsou viditelné. Eurokomisař to hodlá změnit.

V Jihlavě odkryli důlní dílo pod vrchem Rudný mapující těžbu stříbra od konce 13. do 18. století, radnice se ho chystá zpřístupnit. Práce tam nejdřív vyvolala potřeba zajistit nebezpečný propad u šachty svatého Jiří, o což se letos postaral státní podnik Diamo. V úpravách území bude pokračovat město. Lidé by tam ale zatím chodit neměli, dokud nebude dokončené celkové zabezpečení.

Několik desítek účastníků demonstrace v Dole Bílina v roce 2018 musí zaplatit Severočeským dolům náhradu škody, která vznikla zastavením těžby. Rozhodl o tom Krajský soud v Ústí nad Labem, který zamítl odvolání proti rozhodnutí Okresního soudu v Chomutově. Škodu těžař vyčíslil na 661 473 korun. Společně musí žalovaní uhradit také náklady řízení. Rozsudek je pravomocný, možné je proti němu pouze dovolání, které však samo o sobě nemá odkladný účinek.

Skupina 24 turistů včetně dvou dětí uvázla kvůli rozbitému výtahu hluboko pod zemí v bývalém zlatém dole v americkém státě Colorado. Návštěvníky se po šesti hodinách podařilo vyprostit, jeden člověk však při nehodě stroje zemřel a čtyři byli lehce zraněni.

Ukrajina ustoupila z Vuhledaru na východě země. Podle ukrajinských velitelů je však důležitější, kolik dokázaly jejich jednotky způsobit ztrát ruským útočníkům během obrany města. Ukrajinskou taktiku „výměny území za ruské ztráty“ popsal server The New York Times (NYT). Ruská armáda se v pondělí přiblížila ke klíčovému městu Pokrovsk a podle představitelů tamních obranných sil se chystá k průniku v Záporožské oblasti.

Kanadská společnost Lucara Diamond objevila ve svém dole Karowe v Botswaně diamant o hmotnosti 2492 karátů. Je to zřejmě druhý nejtěžší diamant, který byl dosud objeven, informují tiskové agentury. Prvenství patří kamenu Cullinan, který byl nalezen v sousední Jihoafrické republice v roce 1905. Ten měl hmotnost 3106 karátů a byl rozřezán na několik menších kamenů, které se staly součástí britských korunovačních klenotů.

Důlní neštěstí v Polsku nepřežil jeden horník, další je stále nezvěstný, oznámil šéf těžební společnosti Polska Grupa Górnicza (PGG), které uhelný důl Rydultowy poblíž hranic s Českou republikou patří. Důl ráno zasáhl silný otřes, na povrch se podařilo podle dřívějších informací dostat 76 ze 78 horníků, sedmnáct z nich bylo zraněných. Po dvou pohřešovaných se pátralo.

Díky penězům z Polska může Chrastava na Liberecku postavit vodovod do části Horní Vítkov. Obyvatelé zhruba stovky tamních domů jsou zásobováni z vlastních studní, vody v nich ale v posledních letech ubývá. Stavbu za skoro 68 milionů korun by si město bez dotace nemohlo dovolit, řekl při jejím zahájení starosta Michael Canov (SLK). Hotovo by mělo být příští rok na podzim.

Město Most zatím nemůže pokračovat v rozvoji zázemí u stejnojmenného jezera. Důvodem je, že státní podnik Diamo, který je vlastníkem tamních pozemků, s městem zahájil majetkoprávní vyrovnání. V rámci něj připravuje soupis majetku a jeho hodnoty. Jezero Most vzniklo rekultivací bývalého hnědouhelného dolu. Zablokované budování infrastruktury a zázemí kolem jezera je pro mosteckou radnici komplikací, mimo jiné s plánovaným využitím pro turismus či olympijský festival.

Čínský vlastník největšího povrchového dolu v Srbsku musel dočasně přerušit těžařské práce. Způsobily to protesty místních obyvatel, lidé z vesnice ohrožené těžbou totiž zablokovali jednu z přístupových cest. Tvrdí, že důl ohrožuje jejich zdraví a majetky, čínská firma ani srbské úřady jim prý nenabízejí ani odpovídající odškodnění.

Občanské spolky ze tří obcí Sokolovska a Karlovarska podaly stížnost k České inspekci životního prostředí (ČIŽP) na tamní kaolinové doly. Tvrdí, že z nich opět unikají kaly a znečištěná důlní voda do potoků a lesů. Společnost Sedlecký kaolin problémy přiznává, už v minulosti od inspektorů několik pokut za překročení limitů dostala.

Významné projekty, které se mají zasadit o proměnu Moravskoslezského kraje, tlačí čas. Zkolaudované mají být do roku 2027, zatím však čekají na schválení na ministerstvu životního prostředí. Z třinácti staveb, které mají v regionu vyrůst za peníze z Operačního fondu spravedlivé transformace, stíhá kraj s jistotou postavit v termínu jenom jeden – Moravskoslezskou vědeckou knihovnu v Ostravě.

Déle než dvacet let hoří a nebezpečnými látkami, včetně karcinogenních, ohrožuje zdraví lidí z širokého okolí obří halda v Ostravě Heřmanicích. Pod jejím povrchem desítky let doutná požár. Státní podnik Diamo se už před více než deseti lety zavázal, že hořící haldu zlikviduje. To se ale dosud nestalo. Navíc nyní vyšlo najevo, že způsob, jakým Diamo rekultivaci místa řeší, přinesl další vážné problémy. Případem se zabývá i policie. Pro pořad Reportéři ČT natáčel Dalibor Bártek.

Tělo muže, kterého v pátek odpoledne strhla voda při průzkumu v historickém dole ve Slavkovském lese, našli v noci záchranáři. Pracovník, který zahynul, byl spolu s dalším člověkem na průzkumu dolu, když se protrhla stěna a do míst, kde byli, se začala valit voda. Druhému muži se podařilo utéct.

Hospodaření těžební společnosti OKD skončilo v loňském roce ziskem, který před účetními operacemi souvisejícími s tvorbou rezerv bude činit kolem 1,5 miliardy korun. Ze dvou lokalit Dolu ČSM na Karvinsku podnik vytěžil více než milion tun uhlí. Loňský čistý zisk zatím firma neuvedla. V roce 2022 podnik vytěžil 1,3 milionu tun uhlí a dosáhl čistého zisku 5,1 miliardy korun, nejvyššího od roku 2011.

V souvislosti s těžbou v polském hnědouhelném Dole Turów chce Liberecký kraj kontrolovat statiku budov v příhraničí. Z peněz, které dostal z Polska v rámci kompenzací, zaplatí monitoring i nákup měřicích zařízení. Ty zájemci získají zdarma. Doplní tak 65 sond umístěných v zemi, které hlídají pohyb terénu. S měřením se počítá po celou dobu těžby.

Čtyři horníci přišli o život při důlním neštěstí na jihu Polska, uvedla zpravodajská televize TVN 24 na svém webu. Havíři zahynuli, když odpoledne v dole Sobieski u města Jaworzno prasklo potrubí s vodou, dodala TVN 24 s odvoláním na báňské úřady. O čtyřech obětech v dole Sobieski informuje také polská tisková agentura PAP.

Podzemní voda, která u Oslavan na Brněnsku vtéká do bývalých černouhelných dolů a mění se v kontaminovanou důlní vodu, by mohla sloužit jako zdroj pitné vody. Jihomoravský kraj začal hloubit v údolí Neslovického potoka dva vrty o hloubce 25 metrů. V následujících dnech má pak kraj spolu se Svazkem vodovodů a kanalizací Ivančice získat informace o vydatnosti zdroje i o chemických a fyzikálních vlastnostech vody.

Počet obětí požáru uhelného dolu Kostěnko u města Karaganda v Kazachstánu vzrostl na 45, jeden horník se nadále pohřešuje. Podle agentury Reuters to oznámily záchranné složky této středoasijské země. Na místě neštěstí pokračují pátrací práce.

Nejméně 32 horníků zahynulo při požáru uhelného dolu v Kazachstánu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na zdejší úřady. V dole bylo v době neštěstí 252 horníků, z nichž 205 se podařilo dostat na povrch. Po dalších se pátrá. Zatím není jasné, co neštěstí způsobilo.

Vzorky hornin ze švédského podzemí pomůžou při plánování hlubinného úložiště jaderného odpadu v Česku. Za polárním kruhem se totiž přirozeně vyskytují stejné materiály, se kterými se počítá i při výstavbě úložiště u nás. Přímo ze švédského dolu o tom informoval redaktor ČT Vladimír Piskala.

Obrana země či vývoz zemědělských výrobků patří pro ukrajinské úřady ke klíčovým otázkám, na které se soustředí. Odsouvají ale mnohá rozhodnutí, na která aktuálně nemají kapacitu a prostředky, například jak naložit s nevyužitými uranovými doly. Jeden takový navštívil zpravodaj ČT David Miřejovský.

Ukrajina povolala do zbraně velké množství mužů, kteří teď chybí v civilních povoláních. Na jejich místa proto nastupují ženy. Platí to i v tradičně mužských profesích, jako je horník v černouhelném dole. Situaci hornic zmapoval zpravodaj ČT David Miřejovský.

V polské Trzebini vznikají v zemi krátery. Město zčásti stojí na mělkém uhelném dole. Chodby, které horníci v minulosti vykopali, se plní podzemní vodou a půda nad nimi se vymílá. Do země se propadly desítky hrobů na tamním hřbitově, ohrožené jsou i okolní domy.