Důl strana 3 z 5

Stali se z nich řidiči, ošetřovatelé i elektrikáři. Přesně před rokem museli někteří karvinští horníci opustit své zaměstnání. Těžba v Dole Darkov skončila 23. února 2021 symbolickým vyvezením posledního vozíku černého uhlí. Následně 27. února ukončil provoz také karvinský Důl ČSA. Bývalým zaměstnancům pomáhá i projekt Nová šichta. Situace dopadla i na regionální trh práce.

Nejstarší pražské překlenutí Vltavy, Karlův most, počátkem 90. let dospěl do fáze nutných oprav. Do mostu zatékala voda, tvořily se trhliny v klenbách a deformace. Bylo třeba mostu dát novou izolaci. Za povšimnutí stojí i to, že obsahově aktuální reportáž začíná i končí historií mostu, v níž se divák dozví informace o přilehlé soše Bruncvíka nebo o založení mostu Karlem IV.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Sněmovna odmítla hlasy koalice program schůze, na níž chtělo ANO řešit smlouvu o polském Dole Turów. Opoziční politici z ANO a SPD obviňovali vládu, že česko–polská mezivládní smlouva je pro Česko nevýhodná a byla uzavřena ukvapeně. Koaliční politici kritiku odmítají. Podle nich smlouva obsahuje dostatečné záruky, které povedou ke zlepšení životního prostředí v Libereckém kraji. V úvodu schůze zároveň vystoupil premiér Petr Fiala (ODS) s projevem k vývoji situace na Ukrajině.

Nejméně 59 lidí zemřelo po výbuchu ve zlatém dole na jihozápadě Burkina Fasa a více než stovka dalších utrpěla zranění. Předběžný počet obětí poskytly regionální úřady po explozi v obci Gbomblora. Podle agentury AP se předpokládá, že výbuch způsobily chemikálie používané k úpravě zlata, které byly na místě uskladněné.

Na odbočce silnice I/13 u Hostomic na Bílinsku začala oprava nerovností. Vozovka se tam propadla kvůli starému důlnímu dílu, silnice je totiž v tomto úseku poddolovaná. O několik set metrů dál se navíc v roce 2018 začal sunout svah, od té doby řidiči úsek projíždějí jenom v jednom jízdním pruhu.

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) bude ve Varšavě se svou polskou kolegyní Annou Moskwovou jednat o hnědouhelném Dolu Turów. Česká ministryně trvá na tom, že nemá prostor ustoupit. V Událostech, komentářích zdůraznila, že Česko je zatím k Polsku vstřícné. Odmítá také, že by český důl ČSM u hranic s Polskem porušoval pravidla a mohl by podrývat důvěryhodnost Česka u unijního soudu.

V dolu Schoeller v Libušíně u Kladna před dvaceti lety zemřeli čtyři horníci, zřejmě kvůli porušení bezpečnostních předpisů. V prostoru začala hořet směs metanu se vzduchem, zapálit ji mohla například cigareta – na místě se podle svědků totiž navzdory zákazu kouřilo. Nešlo ale o rozsáhlý výbuch, řekl fotograf a bývalý pracovník kladenských dolů Josef Seifert, který byl v době neštěstí vedoucím likvidace havárie.

Soudní dvůr Evropské unie začal projednávat česko-polský spor o těžbu v polském hnědouhelném dole Turów. Český zástupce se pokusil soud přesvědčit, že Polsko prodloužením těžby v dole porušuje unijní právo. Varšava podle něj dostatečně neposoudila vliv další těžby na životní prostředí a ta i proto probíhá nelegálně. Polská strana české námitky opět odmítla jako neopodstatněné. Generální advokát soudu by měl své stanovisko zveřejnit přibližně do dvou měsíců, samotný verdikt lze čekat v první polovině příštího roku.

Při převodu OKD na stát v roce 2018 opakoval premiér Andrej Babiš (ANO), že do těžařské společnosti nebude stát dávat žádné peníze. Vloni tam přitom poslal skoro dvě miliardy. Teď se ale ukazuje ještě něco jiného. Podle auditu, který ve firmě udělala společnost Ernst & Young, vedení OKD uzavíralo podezřelé smlouvy za stovky milionů korun. V době, kdy doly končí s těžbou, platby za některé odebírané služby neklesají, ale naopak výrazně rostou a firma se zavázala platit za ně i po uzavření dolů na konci roku 2022. Pro Reportéry ČT točil Dalibor Bártek.

Evropská komise Polsku znovu nepotvrdila jeho národní plán obnovy. Chce tak Varšavu přimět k ústupkům v reformách justice, které považuje za nedemokratické. Premiér to odmítá a začíná hrozit vetem některých unijních plánů, třeba energetické transformace. Spory s Bruselem podle polských médií stále víc oslabují pozici Mateusze Morawieckého v čele vlády.

Se Slovenskem Česko pojí i nové výzvy jako boj s covidem nebo rostoucími cenami energií. A od letošního roku i společný státní svátek. Slovenský premiér Eduard Heger mluvil v Interview ČT24 o tom, co Čechy a Slováky spojuje i jaký podle něj mají vztah s Evropskou unií. Řeč přišla i na neklid v bezpečnostních složkách na Slovensku.

K sídlu Soudního dvora EU se sjely stovky polských odborářů z organizace Solidarita (Solidarność) kvůli nedávnému rozhodnutí tribunálu ohledně uzavření Dolu Turów nedaleko českých hranic. Následně se demonstranti přesunuli před české velvyslanectví v Lucembursku, kde velvyslanci Vladimíru Bärtlovi předali petici. Protest byl pokojný, někteří účastníci pouze odpalovali dýmovnice a dělobuchy. Policie uzavřela oblast kolem sídla soudu i ambasády drátěným plotem, na situaci dohlížely stovky těžkooděnců s obrněnými vozidly.

Státní podnik Diamo začal ve čtvrtek bourat ocelový most, který dříve spojoval Důl Paskov na Frýdecko-Místecku s nedalekou haldou. Po mostu se v minulosti přepravovala hlušina z úpravny dolu právě na haldu, od roku 2017 se už ale nevyužívá a chátrá. Přepravník, který vede nad řekou Ostravicí i železniční tratí, má být zlikvidován během jednoho dne. Celková délka mostu je 800 metrů, Diamo ale rozebere jenom čtyřicetimetrový úsek, který vede nad tratí a cyklotrasou.

Nový blok polské elektrárny Turów, který stál více než čtyři miliardy zlotých (více než 22 miliard korun) musel být už po měsíci odstaven. Má poruchu, protože není přizpůsobený uhlí z dolu u elektrárny. Teď se ukazuje, že chyby se staly jak při projektování, tak při spouštění zařízení, píše polský list Gazeta Wyborcza. O pokračování těžby hnědého uhlí v Dolu Turów vedou spor Polsko a Česko.

Polsko poslalo k Soudnímu dvoru Evropské unie žádost o zrušení předběžného opatření, které spočívá v okamžitém zastavení těžby v hnědouhelném Dole Turów. Píše o tom list Gazeta Prawna. Varšava se podle něj vyslovila rovněž k české žádosti o uložení pokuty ve výši pěti milionů eur (asi 127,3 milionu korun) za každý den, kdy bude v polském dole nedaleko hranic s Českem pokračovat těžba. Deník zároveň s odvoláním na své zdroje poznamenal, že se jednání v Praze minulý týden neslo v lepším duchu než dříve.

Obec Jenišov na Karlovarsku spolu s tamními spolky podala hromadnou žalobu na Český báňský úřad (ČBÚ) kvůli těžbě kaolinu v Zátiší u Mírové. Báňský úřad totiž společnosti Sedlecký kaolin schválil takzvaný dobývací prostor, část místních obyvatel se tak obává zhoršení životní úrovně v regionu. ČBÚ ale tvrdí, že postupoval podle zákona, a pochybení odmítá.

Desítky lidí si ve středu v Havířově připomněly 60. výročí nejtragičtějšího poválečného důlního neštěstí v Česku, při kterém v Dole Dukla zahynulo 108 horníků. Pamětníci události, příbuzní zemřelých, bývalí horníci, zástupci města i těžební společnosti OKD se sešli u památníku se jmény všech obětí na hřbitově v Šumbarku. Pietní akt poté pokračoval ve smuteční síni.

Obyvatelé českých obcí postižených pokračující těžbou v polském hnědouhelném Dolu Turów žádají Evropskou komisi o aktivní účast na vyjednávání české strany s Polskem. Sousedský spolek Uhelná ve čtvrtek odeslal dopis s touto žádostí evropskému komisaři Virginijusi Sinkevičiusovi. Za spolek o tom informoval Milan Starec. Česká republika a Polsko už druhý týden jednají o mezivládní dohodě, která by měla minimalizovat dopady těžby na české území a zajistit kompenzace případných škod.

Začalo jednání s Polskem o dopadech další těžby v dole Turów. Ten je hned za česko-polskými hranicemi u Hrádku nad Nisou a Poláci ho chtějí posunout ještě blíž. Evropský soudní dvůr Polsku nařídil, aby okamžitě zastavilo práce, těží se však dál. Přesto je naděje na dohodu mezi oběma státy poprvé reálná, uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) v pořadu Interview ČT24, jehož byl hostem.

Aktivisté brzy ráno obsadili dvě skrývková rypadla v uhelných dolech Bílina na Teplicku a Nástup Tušimice na Chomutovsku. Po několika hodinách čtyři protestující opustili stroj v Bílině s ohledem na počasí, na druhém stanovišti dalších šest demonstrantů zůstává. Podle jejich vyjádření uniká každým dnem těžby příležitost zajistit lidem v uhelných regionech důstojnou budoucnost. Severočeské doly, jimž velkostroje patří, musely na obsazených strojích zastavit práce.

Polsko zatím nepřerušilo těžbu v hnědouhelném dole Turów u českých hranic. Odporuje tak pátečnímu rozhodnutí Soudního dvora EU, který nařídil bezodkladně dolování zastavit. Polsko se proti opatření ohradilo mimo jiné s tím, že těžba v dole vytváří tisíce pracovních míst. Proti zastavení těžby chystají na pondělí tamní hornické odbory první protesty. Evropská komise vyzvala Polsko, aby dodržovalo zákaz těžby. Varšavě hrozí vysoké pokuty.

Polský ministr životního prostředí Michal Kurtyka ve středu prodloužil provozovateli Dolu Turów povolení k těžbě až do roku 2044. Proti těžbě protestují české a německé úřady, stejně jako ekologické organizace, které zdůrazňují, že pálení uhlí způsobuje zdravotní problémy a změnu klimatu. Podle českého ministerstva těžba ohrožuje české občany, vodu a životní prostředí. Na Polsko podalo žalobu už v únoru.

Aktivistky a aktivisté polské pobočky mezinárodní organizace na ochranu přírody Greenpeace vyvěsili na obřím rypadle v uhelném Dole Turów poblíž českých hranic transparenty proti rozšíření těžby. Oznámila to sama organizace. Česko minulý měsíc podalo k Soudnímu dvoru Evropské unie žalobu na Polsko kvůli rozšiřování těžby v tomto hnědouhelném dole. Na ten si stěžují i radnice v sousedním Německu.

Horníci v sobotu ráno vyvezli symbolický poslední vozík černého uhlí z karvinského Dolu ČSA. Provoz v něm končí stejně jako v dalším karvinském Dole Darkov, kde horníci poslední vozík vyvezli už v úterý. Sdělila to mluvčí OKD Naďa Chattová. Důvodem postupného uzavírání dolů je skutečnost, že se v nich těžba ekonomicky již nevyplácela. Za dobu existence bylo v dole vytěženo přes 140 milionů tun uhlí.