Uhelné společnosti plánovaly těžbu utlumit, ale nakonec ji spíše rozšiřují. Reagují na energetickou krizi a rizika spojená s dodávkami surovin z Ruska. Sokolovská uhelná zdůvodňuje rozšíření těžby v lomu Jiří potřebou zajistit dostatek uhlí na zimní sezonu. Podobně se zachová i OKD na Karvinsku.
Místo útlumu se těžba uhlí rozšiřuje. Rypadlo na Sokolovsku už je tam, kde mělo být za pět let
Události: Místo útlumu naopak rozšíření (zdroj: ČT24)
Rypadlo se v lomu Jiří poblíž Královského Poříčí pohybuje v místech, kde s ním předválečné plány počítaly až za pět let. Ke slovu přišel i dlouho nečinný dopravník a zakladač. „My jsme tento celek měli dlouhodobě odstaven, protože jsme šli do útlumu. Změna je v tom, že těžíme hned, chceme být připraveni na potřebu uhlí,“ uvedl ředitel těžby Sokolovské uhelné Pavel Francisko.
Místopředseda představenstva těžařské firmy David Najvar dal rozšíření těžby do souvislosti s rizikem zastavení dodávek zemního plynu z Ruska do Evropské unie. „V ten okamžik budeme muset tu energii jako Evropa něčím nahradit. Hnědé uhlí je jednou z komodit, která to bude umožňovat,“ podotkl Najvar.
Lidé z okolí si na změnu plánů těžařů vesměs nestěžují. Uhlí z dolu Jiří zásobuje teplárnu ve Vřesové, která dodává teplo asi čtvrtině obyvatel Karlovarského kraje. „Díky tomu, že jsme zásobováni ze zdroje, který využívá hnědého uhlí, tak je pořád cena pro obyvatele udržitelná a je dostupná,“ řekl starosta nedalekého Chodova Patrik Pizinger (Místní).
Obyvatelka města Věra Cinová zase kvitovala, že když se víc těží, najde v dole uplatnění více lidí. Zatím jich Sokolovská uhelná přijala řádově desítky – většinou staronových zaměstnanců, které propustila před dvěma lety.
Firma OKD zase koncem června ohlásila prodloužení těžby nejméně do konce roku 2023 a bude usilovat o získání povolení pro těžbu na další období. Tento krok ocenili analytici, podle nichž je nyní zajištění energetické bezpečnosti důležitější než ekologie.
Současná vláda v programovém prohlášení píše, že chce dokončit odklon od uhlí do roku 2033. Ekologické organizace s odvoláním na generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše v červnu uvedly, že polostátní energetická společnost počítá s jeho spalováním do roku 2030.