Místo útlumu se těžba uhlí rozšiřuje. Rypadlo na Sokolovsku už je tam, kde mělo být za pět let

Nahrávám video

Uhelné společnosti plánovaly těžbu utlumit, ale nakonec ji spíše rozšiřují. Reagují na energetickou krizi a rizika spojená s dodávkami surovin z Ruska. Sokolovská uhelná zdůvodňuje rozšíření těžby v lomu Jiří potřebou zajistit dostatek uhlí na zimní sezonu. Podobně se zachová i OKD na Karvinsku.

Rypadlo se v lomu Jiří poblíž Královského Poříčí pohybuje v místech, kde s ním předválečné plány počítaly až za pět let. Ke slovu přišel i dlouho nečinný dopravník a zakladač. „My jsme tento celek měli dlouhodobě odstaven, protože jsme šli do útlumu. Změna je v tom, že těžíme hned, chceme být připraveni na potřebu uhlí,“ uvedl ředitel těžby Sokolovské uhelné Pavel Francisko.

Místopředseda představenstva těžařské firmy David Najvar dal rozšíření těžby do souvislosti s rizikem zastavení dodávek zemního plynu z Ruska do Evropské unie. „V ten okamžik budeme muset tu energii jako Evropa něčím nahradit. Hnědé uhlí je jednou z komodit, která to bude umožňovat,“ podotkl Najvar.

Lidé z okolí si na změnu plánů těžařů vesměs nestěžují. Uhlí z dolu Jiří zásobuje teplárnu ve Vřesové, která dodává teplo asi čtvrtině obyvatel Karlovarského kraje. „Díky tomu, že jsme zásobováni ze zdroje, který využívá hnědého uhlí, tak je pořád cena pro obyvatele udržitelná a je dostupná,“ řekl starosta nedalekého Chodova Patrik Pizinger (Místní).

Obyvatelka města Věra Cinová zase kvitovala, že když se víc těží, najde v dole uplatnění více lidí. Zatím jich Sokolovská uhelná přijala řádově desítky – většinou staronových zaměstnanců, které propustila před dvěma lety.

Firma OKD zase koncem června ohlásila prodloužení těžby nejméně do konce roku 2023 a bude usilovat o získání povolení pro těžbu na další období. Tento krok ocenili analytici, podle nichž je nyní zajištění energetické bezpečnosti důležitější než ekologie.

Současná vláda v programovém prohlášení píše, že chce dokončit odklon od uhlí do roku 2033. Ekologické organizace s odvoláním na generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše v červnu uvedly, že polostátní energetická společnost počítá s jeho spalováním do roku 2030.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
před 10 mminutami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 4 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 4 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 13 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 18 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 19 hhodinami

Evropský pohled