Sokolovská uhelná

Třikrát během dvou měsíců zůstalo bez tepla dvacet tisíc domácností na Sokolovsku v Karlovarském kraji. Technici Karlovarské teplárenské, která horkovod provozuje, zatím nevědí, co je příčinou tak častého praskání potrubí. Obyvatelé se proto obávají, že se havárie a s tím spojené výpadky dodávek tepla budou dál opakovat.

Sokolovská uhelná plánuje postavit malý jaderný reaktor. Podařilo se jí získat dotaci na studii proveditelnosti. Místa, kde by reaktor mohl stát, posuzovala geologická služba a vybrané lokality vyhodnotila jako vyhovující. Modulární reaktory by mohly být jednou z cest, jak zajistit elektrickou energii bez emisí skleníkových plynů způsobujících změnu klimatu.

Sokolovská uhelná v roce 2024 zdraží teplo, které vyrábí v kombinátu ve Vřesové a v elektrárně Tisová. Cenový nárůst by měl být dvacet až pětadvacet procent. Společnost zdůvodnila zdražení hlavně cenami emisních povolenek, které aktuálně podle ní tvoří víc než padesát procent nákladů na výrobu tepla.

Požár skládky pražců a dalšího dřevěného odpadu poblíž hnědouhelné elektrárny Tisová na Sokolovsku se už nešíří, zásah proti němu ale bude pokračovat i v neděli. Hasičům se i díky leteckému hašení podařilo dostat oheň pod kontrolu, podle mluvčího krajských hasičů Martina Kasala však ještě nejde o dohašování. Zásah začal v pátek večer a jde o jeden z nejzávažnějších požárů za poslední dobu v Karlovarském kraji. Na pomoc přijely jednotky z Ústeckého a Plzeňského kraje, v sobotu odpoledne pak pomoc poskytli i hasiči z Libereckého a Středočeského kraje.

Automobilka BMW ve středu zahájila provoz zkušebního centra nedaleko Sokolova. Areál, který od roku 2020 vznikal na bývalé výsypce Sokolovské uhelné, bude sloužit pro testování nových technologií aut. Pro automobilku jde o největší testovací polygon na světě, řekl novinářům mluvčí BMW Group ČR David Haidinger. Výstavba stála přes sedm miliard korun. Celý areál funguje v režimu velmi přísného zabezpečení.

Sokolovská uhelná, která je jedním z největších zaměstnavatelů v Karlovarském kraji, obnovuje v těchto dnech částečný provoz plynárenské technologie ve Vřesové. Před třemi lety ho kvůli drahým emisním povolenkám přerušila. Teď ale tvrdí, že se tím snaží přispět k energetické nezávislosti Česka. Firma zároveň upozorňuje, že spouštění provozu tří z celkových 26 generátorů může doprovázet zápach.

Sokolovská uhelná po několika letech obnoví část provozu ve své plynárenské technologii ve Vřesové. Cílem není znovu vyrábět energoplyn, ale hlavně analyzovat možnosti tlakového zplyňování uhlí pro využití výsledných produktů v chemickém průmyslu. Tři z šestadvaceti generátorů by se měly znovu rozjet v červenci letošního roku, řekl předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné Pavel Tomek. Náklady na obnovení provozu se odhadují asi na 95 milionů korun.

Takzvané uhelné regiony – Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj – mohou od pondělí žádat o první peníze z Operačního programu Spravedlivá transformace. Ten má pomoci k přechodu od těžby uhlí k nízkoemisní ekonomice. Regiony se podělí celkem o 41 miliard korun na podporu pracovních míst i obnovu krajiny.

Uhelné společnosti plánovaly těžbu utlumit, ale nakonec ji spíše rozšiřují. Reagují na energetickou krizi a rizika spojená s dodávkami surovin z Ruska. Sokolovská uhelná zdůvodňuje rozšíření těžby v lomu Jiří potřebou zajistit dostatek uhlí na zimní sezonu. Podobně se zachová i OKD na Karvinsku.

Vláda pravděpodobně pouze vezme na vědomí doporučení uhelné komise, aby se v Česku přestalo využívat uhlí v energetice a teplárenství v roce 2038. Návrh usnesení vlády nepředpokládá, že by ministři tento termín schválili. Kabinet naopak zřejmě bude od komise chtít, aby podrobněji rozpracovala a vyhodnotila podmínky, nástroje a dopady dřívějšího ukončení využití uhlí. Konečné rozhodnutí by potom mohlo zůstat až další vládě.

Sokolovská uhelná a její dceřiné firmy se začaly transformovat do SUAS GROUP. Důvodem je zrychlený útlum těžby a zpracování hnědého uhlí, které vyvolaly politická rozhodnutí evropských zemí omezit klimatické změny, ale hlavně zvyšující se cena emisních povolenek. Nová skupina by se měla zabývat obnovitelnými zdroji energie, zpracováním a likvidací odpadu, strojírenstvím nebo dopravou. Při procesu transformace chce většinu svých zaměstnanců využít v nových společnostech skupiny.

Na šest procent stoupla v únoru nezaměstnanost v Karlovarském kraji. Aktuálně je tam nejvyšší v Česku. Nejvíc lidí přišlo o práci v oborech cestovního ruchu, lázeňství nebo gastronomie, které nejvíce zasáhla koronavirová krize. Na Karlovarsku je bez práce téměř dvanáct tisíc lidí.

V Česku se loni vytěžilo dosud nejméně uhlí od roku 1965, odkdy jsou údaje k dispozici. Vyplývá to z aktuální statistiky ministerstva průmyslu a obchodu. Meziročně podle ní výrazněji klesla produkce černého uhlí, která se proti roku 2019 snížila o 37,6 procenta na 2,1 milionu tun. Objem vytěženého hnědého uhlí pak proti předloňsku klesl o 21,3 procenta na 29,5 milionu tun. Podle analytiků tak pokračuje dlouhodobý trend, který zčásti zvýraznily dopady pandemie. Spalování uhlí je jedním z hlavních zdrojů skleníkových plynů způsobujících změnu klimatu a znečištění vzduchu způsobujícího dýchací choroby.

Propad tržeb kvůli protiepidemickým opatřením se dotkl i tepláren. Mnozí jejich odběratelé, například hotely, totiž museli zavřít, případně nemají z čeho platit zálohy. Teplárny se tak potýkají s druhotnou platební neschopností. Ve velkých ztrátách je třeba dodavatel tepla v Karlových Varech.

Státní příspěvek 5300 korun měsíčně po dobu tří měsíců až pěti let v závislosti na odpracované době a věku pracovníka získají také propuštění zaměstnanci hnědouhelné Sokolovské uhelné (SU). Počítá s tím upravené nařízení vlády, které kabinet v pondělí schválil. Informoval o tom ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Podobný příspěvek získali v minulosti například i propouštění zaměstnanci černouhelné těžební společnosti OKD.

Sokolovská uhelná přestala likvidovat kaly z lagun u bývalé chemičky Ostramo. Kvůli rostoucí ceně emisních povolenek teď odstavuje provoz tlakové plynárny. Další tisíce tun chemikálií z ostravských lagun by měly směřovat do zahraničí. Zaměstnanci sokolovské těžební společnosti se připravují na propouštění.

Společnost Sokolovská uhelná a. s. (SUAS) ukončí v srpnu provoz tlakové plynárny ve Vřesové. Firma nenašla společné řešení s vládou, které by umožnilo plynárnu dál provozovat. Až tisícovka zaměstnanců, kteří by tak mohli přijít o práci, má ale šanci na pomoc ze strany státu v rámci zmírnění dopadů útlumu uhelné těžby, informovala SUAS. K tomu ale bude ještě nutná novelizace zákona.

Hnědouhelná elektrárna Počerady vypustila loni do atmosféry nejvíce oxidu uhličitého (CO2) z českých zdrojů a to více než 4,7 milionu tun. Elektrárnu provozuje ČEZ, od roku 2024 ji má převzít skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. V těsném závěsu je elektrárna Tušimice II, která vypustila rovněž kolem 4,7 milionu tun CO2. Třetí byla paroplynová elektrárna Vřesová Sokolovské uhelné s 3,9 milionu tun oxidu uhličitého. O datech, která zveřejnila Evropská komise, informovaly ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace. Energetické firmy v reakci uvedly, že svoje zdroje významně modernizují.

Akciová společnost Sokolovská uhelná (SUAS) začne s postupným útlumem, během následujících dvou let by mělo z firmy odejít až kolem tisícovky pracovníků. Důvodem je tlak na omezení těžby a zpracování uhlí a s ním související ceny emisních povolenek.

Karlovarský kraj bude jedním z šesti uhelných regionů v zemích Evropské unie, kterým Evropská komise poskytne technickou pomoc s útlumem těžby a změnou hospodářství. O tuto pomoc se ucházelo celkem 41 regionů, z Česka bude Karlovarsko jediné. Oznámila to hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová (ANO).

Obyvatele Sokolovska trápí zápach z nádrže dehtových kalů v Chodově. Ta je pozůstatkem výroby svítiplynu ze sedmdesátých a osmdesátých let. Firmy teď území rekultivují. Těžba a střídání teplot ale způsobují, že se zapáchající látky dostávají do okolních domácností.