Sokolovská uhelná ukončí provoz tlakové plynárny ve Vřesové, bez práce budou asi stovky lidí

Společnost Sokolovská uhelná a. s. (SUAS) ukončí v srpnu provoz tlakové plynárny ve Vřesové. Firma nenašla společné řešení s vládou, které by umožnilo plynárnu dál provozovat. Až tisícovka zaměstnanců, kteří by tak mohli přijít o práci, má ale šanci na pomoc ze strany státu v rámci zmírnění dopadů útlumu uhelné těžby, informovala SUAS. K tomu ale bude ještě nutná novelizace zákona.

V Karlovarském kraji se kvůli dopadům epidemie koronaviru na lázeňství a cestovní ruch opět prudce zvedla nezaměstnanost. Propouštění ze Sokolovské uhelné by mohl znamenat významný přírůstek počtu lidí bez práce.  

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve středu uvedlo, že z jednání resortu se zástupci vedení společnosti vyplynulo, že i na zaměstnance Sokolovské uhelné by se nově mohlo vztahovat nařízení vlády o příspěvku ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s restrukturalizací nebo útlumem těžebních společností.

„Jde o rychlou a především cílenou pomoc konkrétním lidem, kteří přijdou o práci v rámci útlumu těžby a zpracování uhlí,“ řekl náměstek MPO Eduard Muřický.

Pomoc by znamenala 5300 korun po dobu šedesáti měsíců

Pokud by vláda návrh přijala, získali by zaměstnanci Sokolovské uhelné, které útlum nebo restrukturalizace postihne, nárok na státní pomoc ve výši 5300 korun měsíčně, v závislosti na odpracovaných letech, a to až po dobu 60 měsíců. Podle předsedy Sdružení odborových organizací Sokolovské uhelné Jana Smolky jde o významný posun. „Zaměstnancům, kteří přijdou v důsledku restrukturalizace o práci, by takové řešení nabízelo větší jistotu a prostor pro nalezení nového uplatnění,“ uvedl Smolka.

Kdy ale ministři úpravu projednají, zatím není známo, záleží na tom, kdy bude bod zařazen na jednání vlády. Pokud si to nevyžádá zhoršení epidemie koronaviru nebo jiná mimořádná situace, sejde se totiž vláda až na pravidelném zasedání 17. srpna. Příští týden začínají vládní prázdniny, při nichž zastupuje premiéra Andreje Babiše (ANO) v případě nutnosti vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO). 

Ukončení provozu tlakové plynárny, která zpracovávala hnědé uhlí, je podle společnosti důsledkem tlaku na ukončení využívání uhlí a prudce rostoucích cen emisních povolenek. SUAS v červnu zahájila jednání s vládou a nabídla, že pokud se najde způsob, jak by stát těžařskou firmu zbavil nákladů na emisní povolenky, provoz prodlouží. Podle ministra průmyslu a obchodu (MPO) Karla Havlíčka (za ANO) to ale není možné.

„Stát nemůže sponzorovat jakoukoli firmu kvůli emisním povolenkám. Protože to by byla řetězová reakce a my bychom se museli chovat ke všem firmám stejně. Nám se nelíbí cena emisních povolenek, nám se vůbec nelíbí ten nástroj. Je to velmi brutální nástroj Evropské komise,“ uvedl při nedávné návštěvě Karlovarského kraje Havlíček.

Řekl ale, že zaměstnanci Sokolovské uhelné, kteří kvůli útlumu přijdou o práci, by měli získat státní podporu. „Ti, kteří budou končit na dole, tak dostanou specifický režim, který mají i jiné doly, to znamená, že tam bude delší jakési odchodné po dobu několika let, které bude korespondovat podle toho, v jakém typu práce byli,“ uvedl Havlíček. 

Zástupci MPO a SUAS opakovaně diskutovali také o tom, jak řešit postupnou transformaci uhelného průmyslu. A to s využitím zdrojů z vládou připravovaného Modernizačního fondu anebo z Fondu pro spravedlivou transformaci, které mohou umožnit financování řady projektů, z nichž některé už SUAS na jednáních se zástupci MPO představila.

„My jsme se dohodli, že začneme do regionu investovat okamžitě další zdroje, ať už ze stávajících programů nebo ze zdrojů, které byly teď dojednány z Evropské unie. Začneme tady, v celém regionu, budovat infrastrukturu založenou na investičních pobídkách a současně se začnou rekvalifikovat zaměstnanci, kteří jsou z těch propuštěných provozoven Sokolovské uhelné,“ doplnil Havlíček.

Ukončení provozu tlakové plynárny bude znamenat zánik až tisícovky pracovních míst. SUAS ale ujišťuje, že se pokusí pro co nejvíce lidí najít uplatnění ve svých dceřiných firmách a že usiluje o vytvoření pracovních příležitostí i mimo skupinu Sokolovské uhelné. Plynárna po ukončení provozu projde konzervací technologie.

Technologie pro přechod na plyn uhelná firma pořídila nebo připravuje. Paroplynová elektrárna ve Vřesové už je nyní schopna přepnout na zemní plyn, dva plynové kotle postavila firma i v elektrárně v Tisové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Některým majitelům solárních panelů hrozí pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren dostanou od července pokuty, pokud nemají pro svá zařízení zajištěnou takzvanou odpovědnost za odchylku – tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny. Pokud totiž fotovoltaika vygeneruje přebytečnou energii, kterou chce uživatel prodat do sítě, musí k tomu mít vlastní EAN kód. Jeho prostřednictvím za přebytkovou energii přebírá zodpovědnost distributor. Lidé, kteří nebudou mít fotovoltaické panely registrované, budou sankcionováni za neoprávněnou dodávku do sítě ve výši stovek korun měsíčně.
před 7 hhodinami

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
před 20 hhodinami

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
včeraAktualizovánovčera v 12:07

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
15. 6. 2025

Ropa po izraelském útoku prudce zdražuje, evropské i americké akcie oslabily

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Prudce oslabily také americké akcie.
13. 6. 2025Aktualizováno13. 6. 2025

V novém řádu světa musíme mít silný hlas, říká šéfka Evropské investiční banky

V současnosti se tvoří nové světové uspořádání a je potřeba, aby se na jeho vzniku podílel silný evropský hlas, míní ekonomka a ředitelka Evropské investiční banky Nadia Calviñová. Do funkce nastoupila v lednu 2025 a mezi jejími prioritami byla podpora evropské obrany, do které zahrnuje i investice do kritické infrastruktury nebo do ubytování. Barbora Maxová vedla s Calviñovou rozhovor na bezpečnostní konferenci Globsec.
13. 6. 2025
Načítání...