Teplo bude dražší. Teplárny si připlatí hlavně za emisní povolenky

Nahrávám video
Události: Uhlí podraží
Zdroj: ČT24

Řada domácností si v začínající sezoně připlatí za teplo. Například prodejci uhlí zvýšili ceny zhruba o pět procent. Přesto vytápění uhlím patří i nadále k nejlevnějším variantám. Ceny zvednou i teplárny, na něž spoléhá nejvíce lidí.

Růst cen uhlí předpovídali analytici už na začátku roku. Tuhá paliva používá zhruba 13 procent domácností. Těžební společnosti na zákazníky teď apelují, aby si uhlí objednali včas a předešli situaci, kdy by na dodávku museli čekat. Zatím je paliva ve skladech dost.

Například v lomu ČSA na Mostecku obří rypadla zvládnou vytěžit až tisíc tun hnědého uhlí za hodinu. Každoročně ho vytěží tři miliony tun. Třetina českých domácností je zásobena právě z těchto zásob, které se rozváží do skladů po celém Česku.

„Zájem je mimořádný, ale uhlí je dost. Zákazníci mají objednávky z léta, z podzimu a snažíme se to vykrýt co nejdřív,“ popisuje majitel uhelných skladů Jiří Havelka. Zájemci o tento typ paliva si letos připlatí o několik stokorun víc než loni.

Jak topí české domácnosti
Zdroj: ČT24

Teplárnám se prodražují povolenky

Některé české domácnosti si letos připlatí i za dálkové teplo. Nejen kvůli dražšímu uhlí, ale i kvůli nárůstu cen emisních povolenek. Teplárny navíc letos od státu nedostanou tak vysokou finanční podporu jako loni.

„Současná rada Energetického regulačního úřadu se neztotožnila s argumentací, na základě které minulá rada vypsala miliardovou podporu, která byla financována z kapes daňových poplatníků a spotřebitelů elektřiny,“ zdůvodňuje mluvčí úřadu Michal Kebort.

Podle energetického analytika společnosti ENA Jiřího Gavora řada uhelných tepláren podcenila přípravu na vyšší ceny povolenek. „Nedivím se snaze regulátora, že se mu nechce vše sanovat formou vyšší podpory. Na druhé straně nárůst cen povolenek byl opravdu dramatický,“ připouští.

Náklady na vytápění
Zdroj: ČT24

Podle Teplárenského sdružení zaplatily teplárny v tuzemsku za emisní povolenky před dvěma lety půl druhé miliardy korun, letos pak téměř devět miliard. Vyšší podpora měla nárůst částečně kompenzovat.

„Samozřejmě to bude mít na hospodaření teplárenských společností dopad. Řada z nich už je na úrovni téměř červených čísel, takže v další fázi předpokládáme, že se to bohužel promítne i do cen tepla,“ upozorňuje ředitel sdružení Martin Hájek. Zatím není jasné, o kolik procent případně ceny stoupnou. Od příštího roku se totiž naopak sníží DPH na teplo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci hodiny rozebírají rozpočet. Vláda ho hájí, opozice tepe

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 16 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 9 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 22 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 23 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...