Teplo bude dražší. Teplárny si připlatí hlavně za emisní povolenky

Nahrávám video

Řada domácností si v začínající sezoně připlatí za teplo. Například prodejci uhlí zvýšili ceny zhruba o pět procent. Přesto vytápění uhlím patří i nadále k nejlevnějším variantám. Ceny zvednou i teplárny, na něž spoléhá nejvíce lidí.

Růst cen uhlí předpovídali analytici už na začátku roku. Tuhá paliva používá zhruba 13 procent domácností. Těžební společnosti na zákazníky teď apelují, aby si uhlí objednali včas a předešli situaci, kdy by na dodávku museli čekat. Zatím je paliva ve skladech dost.

Například v lomu ČSA na Mostecku obří rypadla zvládnou vytěžit až tisíc tun hnědého uhlí za hodinu. Každoročně ho vytěží tři miliony tun. Třetina českých domácností je zásobena právě z těchto zásob, které se rozváží do skladů po celém Česku.

„Zájem je mimořádný, ale uhlí je dost. Zákazníci mají objednávky z léta, z podzimu a snažíme se to vykrýt co nejdřív,“ popisuje majitel uhelných skladů Jiří Havelka. Zájemci o tento typ paliva si letos připlatí o několik stokorun víc než loni.

Jak topí české domácnosti
Zdroj: ČT24

Teplárnám se prodražují povolenky

Některé české domácnosti si letos připlatí i za dálkové teplo. Nejen kvůli dražšímu uhlí, ale i kvůli nárůstu cen emisních povolenek. Teplárny navíc letos od státu nedostanou tak vysokou finanční podporu jako loni.

„Současná rada Energetického regulačního úřadu se neztotožnila s argumentací, na základě které minulá rada vypsala miliardovou podporu, která byla financována z kapes daňových poplatníků a spotřebitelů elektřiny,“ zdůvodňuje mluvčí úřadu Michal Kebort.

Podle energetického analytika společnosti ENA Jiřího Gavora řada uhelných tepláren podcenila přípravu na vyšší ceny povolenek. „Nedivím se snaze regulátora, že se mu nechce vše sanovat formou vyšší podpory. Na druhé straně nárůst cen povolenek byl opravdu dramatický,“ připouští.

Náklady na vytápění
Zdroj: ČT24

Podle Teplárenského sdružení zaplatily teplárny v tuzemsku za emisní povolenky před dvěma lety půl druhé miliardy korun, letos pak téměř devět miliard. Vyšší podpora měla nárůst částečně kompenzovat.

„Samozřejmě to bude mít na hospodaření teplárenských společností dopad. Řada z nich už je na úrovni téměř červených čísel, takže v další fázi předpokládáme, že se to bohužel promítne i do cen tepla,“ upozorňuje ředitel sdružení Martin Hájek. Zatím není jasné, o kolik procent případně ceny stoupnou. Od příštího roku se totiž naopak sníží DPH na teplo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 2 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 13 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 21 hhodinami

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled