Jak snižovat emise uhlíkových plynů, není téma jen pro řečníky na klimatickém summitu v New Yorku. O budoucnosti uhelných elektráren v Česku rokuje nedávno ustanovená komise. Podle ministerstva životního prostředí investuje stát v příští dekádě do energetiky stovky milionů korun. Podle odborníků by se ale měl zaměřit i na jiné oblasti: emise vypouští nejen elektrárny, ale i doprava a stavebnictví.
Uhlí, auta, stavebnictví. Česko hodlá našlapovat tak, aby uhlíkových stop ubývalo
Události: Uhelné elektrárny, doprava i stavebnictví zvyšují českou uhlíkovou stopu (zdroj: ČT24)
Česko v současnosti vyrábí 47 procent elektřiny z uhlí, do budoucna by se ale tento poměr měl snížit. Například společnost ČEZ se chystá v příštím roce odstavit části elektráren v Prunéřově a Mělníce. A emise by měly klesat i dál.
Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) tak Česko plní své závazky z pařížské klimatické konference i unijní plány. Stát má údajně jasný plán, jak oproti roku 1990 snížit do roku 2050 emise o 80 procent.
„Schválili jsme to jako vláda, máme to spočteno, máme jasný plán. Jsme seriózní stát a politici, proto mluvíme v konkrétních číslech. Slíbit něco do roku 2050 určitě není problém, ale my máme závazky z roku 2015 z Paříže a tam je na tom Česko velice dobře,“ prohlásil v pondělí premiér Andrej Babiš (ANO), který se summitu účastní. U řečnického pultu se ale neobjeví.
Do roku 2030 chce stát investovat hlavně do energetiky asi 300 miliard korun. „Budou to odstávky hnědouhelných bloků a naopak příprava jaderné energetiky nebo obnovitelných zdrojů,“ tvrdí ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Podle koordinátorky Centra pro dopravu a energetiku Kateřiny Davidové by se Česko mělo snažit víc. „I Evropská komise například v reakci na náš Národní energeticko-klimatický plán řekla, že musíme být více ambiciózní.“
Podle premiéra chce Česko patřit mezi lídry v inovacích. Kdy by se země mohla bez energie z uhlí obejít, má spočítat nedávno ustavená uhelná komise. Zatím se předpokládá, že by mohlo jít o rok 2040.
Auta a beton
Zatímco o uhelných elektrárnách jedná komise, rostou v Česku dlouhodobě emise z dopravy. Odborníci proto spočítali, jaká je uhlíková stopa 1,5 milionu loni v Česku vyrobených vozidel. Pokud najedou 150 tisíc kilometrů, vyprodukují 40 milionů tun skleníkových plynů.
„To znamená, že to je zhruba půlka domácích emisí. Ale většina těch aut je na export, takže stopa vznikne za našimi hranicemi,“ shrnul expert na uhlíkovou stopu organizace CI2 Viktor Třebický.
- Uhlíková stopa je měřítkem dopadu lidské činnosti na životní prostředí a zejména na klimatické změny. Je (obdobně jako ekologická stopa) nepřímým ukazatelem spotřeby energií, výrobků a služeb. Měří množství skleníkových plynů, které odpovídají určité aktivitě či výrobku.
- Uhlíkovou stopu je možné stanovit na různých úrovních – národní, městské, individuální, či na úrovni podniku a výrobku.
- Zdroj: CI2
Příklady jako tento počítá Třebický pro zástupce firem stále častěji. Změny by podle něj musely být obrovské i třeba ve stavebnictví. „Zatím neumíme vyrobit beton bez emisí skleníkových plynů. Tam se snažit snížit uhlíkovou stopu je možná ještě těžší než v automobilovém průmyslu,“ dodal.
V roce 2017 vypustilo Česko 128,7 milionu tun oxidu uhličitého; podle svých závazků má do roku 2030 snížit emise o 40 procent oproti roku 1990, kdy stát vypouštěl 216,6 milionu tun. Na celkových emisích se tak Česko podílí třemi desetinami procenta, a patří tak na 38. místo na světě. Nejvíc emisí vypouští Čína, jejíž podíl na celkových emisích tvoří 27 procent.
Emise v Česku