Vláda schválila vznik komise, která se bude zabývat útlumem těžby uhlí. Měla by také pomoci stanovit, jak se v budoucnu v Česku bude vyrábět elektřina. Podle vládního rozhodnutí má mít uhelná komise devatenáct členů a společně jí budou předsedat dva ministři – šéf resortu průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Kdy a jak se zbavit uhlí, poradí vládě komise dvou ministrů. Sejdou se v ní průmyslníci i ekologové
UDÁLOSTI: Uhelná komise, jejíž vznik kabinet podpořil, má navrhnout, jak se stát vypořádá s útlumem těžby (zdroj: ČT24)
Podle Karla Havlíčka by měli v komisi zasednout zástupci všech možných skupin, které mají k těžbě a spalování uhlí a jejich utlumování co říct – od těžařů a odborů přes kraje, poslance či akademiky po ekologické spolky.
„Bude to zcela vyvážené, budou dva předsedové. S ohledem na serióznost vůči všem partnerům a s ohledem na vyváženost jsme se rozhodli, že komisi povede jak pan ministr Brabec, tak já za průmysl,“ podotkl Havlíček.
Podle Richarda Brabce komise, která formálně bude fungovat jako poradní orgán vlády, shrne, kdo dnes uhlí spotřebovává, zjistí, jaké jsou v Česku zdroje i jaké má stát mezinárodní závazky. Potom vznikne harmonogram, „jakým způsobem by Česká republika měla postupně odstoupit od uhlí, to znamená, kdy bude konec doby uhelné“.
Opozice však navzdory aktuálnímu vzniku uhelné komise míní, že vláda s naplněním budoucího scénáře váhá. „Zdá se mi, že vláda nedělá konkrétní kroky,“ poznamenal bývalý ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS). Předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti) má podobný názor: „Nejenže jsme skanzenem, ale i podle prohlášení vlády chceme v této pozici setrvat. To je v rámci Evropské unie velmi špatný signál.“ Vznik komise však Balcarová vítá.
Vláda chce omezit podíl uhlí v energetickém mixu do roku 2040 na deset až patnáct procent a během dalšího desetiletí by mělo uhlí zcela skončit. Rok 2050 stanovil také ČEZ jako dobu, kdy chce být uhlíkově neutrální a nebude mít v provozu žádnou uhelnou elektrárnu. Podle Karla Havlíčka ale zatím nelze rok 2050 považovat za konečný termín. „Je to nesmírně závislé na tom, jak se nám bude dařit aktivovat další zdroje,“ zdůraznil.
Zároveň ale o polovině století nehovoří jen ČEZ. O témže roce hovoří předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová jako o okamžiku, kdy bude celá EU uhlíkově neutrální, což by s uhelnými elektrárnami zkrátka nešlo. Tlačit k tomu může navíc i další růst cen emisních povolenek, jak ostatně poznamenal i ministr Brabec.
Odstavování uhelných elektráren začne v Prunéřově
ČEZ zahájí postupné odstavování uhelných bloků již v příštím roce. Půjde o elektrárnu Prunéřov 1. „Odstavení čeká i elektrárnu Mělník 3, jejíž jediný uhelný blok je vůbec největší v České republice, a jeden ze dvou bloků elektrárny Mělník 2. Mělnické zdroje dočasně mohou být v záloze pro zajištění spolehlivé dodávky tepla pro Prahu. Poté budou následovat další,“ uvedl mluvčí ČEZu Ladislav Kříž. Nejdéle by měly v provozu zůstat modernizované elektrárny Prunéřov 2 a Tušimice 2 a zcela nový blok v Ledvicích.
V Česku podle dat Energetického regulačního úřadu mají hnědouhelné elektrárny stále největší podíl na energetickém mixu s 43 procenty, následují je jaderné elektrárny (33 procent). Z obnovitelných zdrojů se vyrábí 11 procent elektřiny.
Podle Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi je přitom v Evropě již deset zemí, které uhelné elektrárny vůbec nemají – Belgie, Estonsko, Island, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Švýcarsko a Norsko. Dalších dvanáct států plánuje podle organizace odklon od uhlí v příštích letech, do roku 2022 by se měly zavřít poslední uhelné elektrárny ve Švédsku a Francii, do roku 2025 v Irsku, Itálii, Rakousku a Velké Británii, do roku 2029 v Nizozemsku. Po roce 2030 již nechce vyrábět elektřinu z uhlí Dánsko, Finsko, Portugalsko a Španělsko. Německo počítá s koncem v roce 2038.