Sokolovská uhelná se mění na SUAS GROUP. Zaměřit se chce na obnovitelné zdroje

Sokolovská uhelná a její dceřiné firmy se začaly transformovat do SUAS GROUP. Důvodem je zrychlený útlum těžby a zpracování hnědého uhlí, které vyvolaly politická rozhodnutí evropských zemí omezit klimatické změny, ale hlavně zvyšující se cena emisních povolenek. Nová skupina by se měla zabývat obnovitelnými zdroji energie, zpracováním a likvidací odpadu, strojírenstvím nebo dopravou. Při procesu transformace chce většinu svých zaměstnanců využít v nových společnostech skupiny.

Předseda dozorčí rady a spoluvlastník Sokolovské uhelné Jaroslav Rokos řekl, že v regionu půjde o největší transformaci za posledních padesát let. „ I nadále bude pro SUAS GROUP důležitá energetika, ale už ne spojená s uhlím. Po určitou dobu půjde o zemní plyn, což je také fosilní palivo, ale v krátkodobém horizontu jiné řešení nemáme. Do budoucna by pak mělo jít nejen o zemní plyn, ale i obnovitelné zdroje na bázi slunce a větru,“ nastínil.

Společnost Sokolovská uhelná skončila v roce 2019 ve ztrátě téměř 331 milionů korun. Výnosy činily 7,7 miliardy korun, celkové náklady dosáhly 8,1 miliardy korun. Firma zaměstnávala téměř tři tisíce lidí. Za rok 2020 výsledky ještě nezveřejnila.

Dalším oborem nové skupiny by mělo být zpracování a následná likvidace odpadu, a to nejen komunálního. SUAS GROUP už má mechanicko-biologickou třídírnu odpadu, ale po ukončení provozu paroplynové teplárny nyní chybí poslední část zpracovatelského procesu.

Při developerské činnosti chce SUAS GROUP využít toho, že je největším vlastníkem pozemků v regionu, má průmyslové zóny, brownfieldy, výsypky i rekreační oblasti kolem jezera Michal.

Dosavadní kapacity a zkušenosti z údržby uhelné technologie, dopravy a dalších oborů využije SUAS GROUP při vzniku sekce, která se bude zabývat strojírenstvím, elektromontážemi a údržbou a dopravou. Je nejen největším automobilovým přepravcem v regionu, ale má zkušenosti i licence na železniční dopravu.

Zaměstnanci přejdou pod jiné firmy

Už loni, v souvislosti s ukončením provozu paroplynové teplárny ve Vřesové, muselo Sokolovskou uhelnou opustit asi sedm stovek zaměstnanců. Díky kolektivní smlouvě měli nárok na odstupné i státní příspěvek na podporu propouštěných zaměstnanců uhelných firem.

Změny v zaměstnanosti budou provázet i transformaci Sokolovské uhelné na SUAS GROUP. V polovině letošního roku by mělo odejít ze Sokolovské uhelné do nově vzniklých společností, které se budou zabývat údržbou a dopravou, prvních 700 lidí. Na konci roku pak přejdou pod novou strukturu pracovníci údržby elektrárny Tisová.

Tlak na ukončení těžby proces urychlil

Sokolovská uhelná ještě před několika lety počítala s tím, že těžba v sokolovské pánvi potrvá do roku 2040. Jenže tlak na ukončení těžby a zpracování uhlí sílí a ceny emisních povolenek rostou. Zatímco ještě před rokem a půl stála emisní povolenka 25 eur, letos je za 50 eur, konstatoval Rokos.

V Česku by podle posledních úvah měla definitivně skončit těžba uhlí do roku 2038. Podle Rokose se tohoto termínu ale většina těžařských uhelných firem nedožije. Jak řekl, těžba v sokolovské pánvi skončí někdy mezi roky 2030 až 2035.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 9 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 22 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánovčera v 17:55

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánovčera v 17:03

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánovčera v 15:40
Načítání...