Sokolovská uhelná se mění na SUAS GROUP. Zaměřit se chce na obnovitelné zdroje

Sokolovská uhelná a její dceřiné firmy se začaly transformovat do SUAS GROUP. Důvodem je zrychlený útlum těžby a zpracování hnědého uhlí, které vyvolaly politická rozhodnutí evropských zemí omezit klimatické změny, ale hlavně zvyšující se cena emisních povolenek. Nová skupina by se měla zabývat obnovitelnými zdroji energie, zpracováním a likvidací odpadu, strojírenstvím nebo dopravou. Při procesu transformace chce většinu svých zaměstnanců využít v nových společnostech skupiny.

Předseda dozorčí rady a spoluvlastník Sokolovské uhelné Jaroslav Rokos řekl, že v regionu půjde o největší transformaci za posledních padesát let. „ I nadále bude pro SUAS GROUP důležitá energetika, ale už ne spojená s uhlím. Po určitou dobu půjde o zemní plyn, což je také fosilní palivo, ale v krátkodobém horizontu jiné řešení nemáme. Do budoucna by pak mělo jít nejen o zemní plyn, ale i obnovitelné zdroje na bázi slunce a větru,“ nastínil.

Společnost Sokolovská uhelná skončila v roce 2019 ve ztrátě téměř 331 milionů korun. Výnosy činily 7,7 miliardy korun, celkové náklady dosáhly 8,1 miliardy korun. Firma zaměstnávala téměř tři tisíce lidí. Za rok 2020 výsledky ještě nezveřejnila.

Dalším oborem nové skupiny by mělo být zpracování a následná likvidace odpadu, a to nejen komunálního. SUAS GROUP už má mechanicko-biologickou třídírnu odpadu, ale po ukončení provozu paroplynové teplárny nyní chybí poslední část zpracovatelského procesu.

Při developerské činnosti chce SUAS GROUP využít toho, že je největším vlastníkem pozemků v regionu, má průmyslové zóny, brownfieldy, výsypky i rekreační oblasti kolem jezera Michal.

Dosavadní kapacity a zkušenosti z údržby uhelné technologie, dopravy a dalších oborů využije SUAS GROUP při vzniku sekce, která se bude zabývat strojírenstvím, elektromontážemi a údržbou a dopravou. Je nejen největším automobilovým přepravcem v regionu, ale má zkušenosti i licence na železniční dopravu.

Zaměstnanci přejdou pod jiné firmy

Už loni, v souvislosti s ukončením provozu paroplynové teplárny ve Vřesové, muselo Sokolovskou uhelnou opustit asi sedm stovek zaměstnanců. Díky kolektivní smlouvě měli nárok na odstupné i státní příspěvek na podporu propouštěných zaměstnanců uhelných firem.

Změny v zaměstnanosti budou provázet i transformaci Sokolovské uhelné na SUAS GROUP. V polovině letošního roku by mělo odejít ze Sokolovské uhelné do nově vzniklých společností, které se budou zabývat údržbou a dopravou, prvních 700 lidí. Na konci roku pak přejdou pod novou strukturu pracovníci údržby elektrárny Tisová.

Tlak na ukončení těžby proces urychlil

Sokolovská uhelná ještě před několika lety počítala s tím, že těžba v sokolovské pánvi potrvá do roku 2040. Jenže tlak na ukončení těžby a zpracování uhlí sílí a ceny emisních povolenek rostou. Zatímco ještě před rokem a půl stála emisní povolenka 25 eur, letos je za 50 eur, konstatoval Rokos.

V Česku by podle posledních úvah měla definitivně skončit těžba uhlí do roku 2038. Podle Rokose se tohoto termínu ale většina těžařských uhelných firem nedožije. Jak řekl, těžba v sokolovské pánvi skončí někdy mezi roky 2030 až 2035.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 11 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 14 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled